Život se vrací do starých kolejí. Minulý rok jsme kvůli covidu neměli kačenky, ale letos si manžel nedal říct a museli jsme pro káčata zajet. Máme pět třítýdenních a tři třítýdenní. K tomu si vzal dvě housata, protože prý, když nemáme Sáru, někdo musí barák hlídat. A že jsou husy spolehlivé hlídačky, o tom žádná. Jak jde někdo kolem domu, hned řvou. Jsou to takové Kelišky. I náš soused bude mít radost. Rád je pozoruje, protože on sám žádnou havěť nemá, jen svého věrného psa Ludvíka a husy se mu líbí. Vůbec mu nevadí, že dělají bengál.
Housata jsou zatím neviditelná, protože jsou všichni vyplašení a drží se v jednom chumlu, tak zatím jen kačenky. Housata vyfotím snad zítra.
