pátek 28. dubna 2017

Všude bílo...

Stromy obalené bílými květy a všude jinde bílý sníh. To snad nepotřebuje ani komentář. Hotový blázinec, který jsem musela zdokumentovat. Už v pět hodin ráno jsem viděla, že noční déšť se změnil v husté sněžení.


Husté sněžení



Rzkvetlý špendlík




Tak krásně kvete špendlík a krásně rozkvetlé jsou i třešně a k tomu tato sněhová pohroma.


Toto není stará fotka, je z dnešního rána, stejně jako všechny ostatní. Kytičky jsou secsakramentsky zkoušené, co vydrží.



Mám objednané cibulky pryskyřníků, sasanek a jedné krásné kany. Jsem zvědavá, kdy je budu sázet...

úterý 25. dubna 2017

Nový život do chalupy

Ne, nelekejte se, nepřibyl nám ani vnouček ani pranouček, ale nová zvířátka. Pár let jsme chovali kačeny a husy a letos jsem zvolila změnu. Zdálo se mně, že kačeny už se rodině přejedly a kuřata se hodí vždycky. Náš kolega chová slepičky Hempšírky a slíbil nám, že nám jich 20 vylíhne. Bude to směsice kohoutů a slepiček, protože u čtrnáctidenních se pohlaví nepozná, ale když je chceme na kuřata je to vlastně jedno. Nevylučuji, že si nějakou slepičku nechám do chovu a seženu si nepříbuzného kohoutka. Plíživě nakukám manželovi, že potřebujeme líheň a budu mít o zábavu postaráno. Budu si kuřátka líhnout sama. Hempšírky jsou polotěžké slepice, takže jsou jak na snášku vajec, tak na maso. Byly vyšlechtěny v americkém státě New Hampshire (proto pojmenování hempšírky). No a teď se můžete podívat jak se mají kuřátka k světu.Škoda, že neuslyšíte to jejich roztomilé štěbetání.








Zatím jsou v bedně u nás doma, ale jak se víc oteplí, půjdou do svého čerstvě, vápnem a chloraminem vylíčeného bytečku.

neděle 23. dubna 2017

Na skok do zahrady

Doufám, že tohle je z letošního jara poslední sněhový obrázek. Dnes je tady ještě pořádná zima, ale už občas zasvitne i sluníčko a po sněhu není ani památka. V zahradě je to už taky trochu ke koukání. Jen jedna utrápená levandule se z toho ještě nevzpamatovala .



Zato tulipány, už se vzpamatovaly dokonale. Jen mě překvapilo, že jich většina rozkvetla ve žluté barvě. Mminulý rok byla skoro polovina červených. Co by na to asi řekl Gregor Mendel? Takhle oklapoušeně vypadaly tulipány .


Ty samé jak vypadají dnes.



Koniklec byla pod sněhem taky pořádně smutná a dnes už je ji hej.







Jediná čemeřice to nesla statečně a rozkvetlo ji ještě nějaké poupě.


Záhon převážně žlutých tulipánů.





Tak dopadla moje levandulová kráska.





Snad se taky zotaví, jen jak bude tepleji. A ještě dokončené pítko pro včelky.


Včelky mají rády na mechu rašelinu, tak jsem ji tam trochu nasypala. Oblázky jsou nasbírané po dědině.

Přeji hezký zbytek neděle.

Ještě dodatek. Je to jako na houpačce, před pěti minutami tohle ....


A během pěti minut.... Prostě apríl.


pondělí 17. dubna 2017

Hody,hody, doprovody...

U nás se po mrskutu chodí dva dny, ale je to specialita naší obce. Protože je tady většina chalupářů, tak ti chodí mrskat v neděli, aby mohli bez zbytkáče v pondělí v klidu odjet domů. Místní a děti chodí v pondělí. V neděli všechno proběhlo v klidu. Dnes, při odchodu prvních koledníků jsem na chvilku zapomněla na Sáru a průšvih byl na světě. Mísa obložených chlebíčků skončila v jejich útrobách. Vyplivla jen okurky a rajčata. Když jsem si na ni vzpomněla, na míse zůstal jen jeden nedotčený chlebíček. Ani mně nedala šanci je vyfotit. Naštěstí máme čerstvě vyuzené maso, tak jsem měla dalším koledníkům co nabídnout. No uznejte, není to zlatíčko, ta naše Sára? Tak jsem honem vyfotila aspoň dekoraci a koledu na stole a vše dala do vyšších míst, kam se Sára nedostane, protože ani ta vajíčka ve staniolu by neobstála před její nenasytnou hubou. Když jsem dekoraci chystala, upadlo mně jedno malé vajíčko na zem a než jsem se pro ně shýbla, už ho Sára stačila schlamstnout i s obalem. Bohužel si neumí čokoládku vybalit. Doufám, že staniol jí projde stejně jako čokoláda. Takže na stole už zůstaly jen kytky, ty zatím Sára nežere.








Přeji hezký zbytek posledního svátku.

Velikonoční nádivka

Velikonoční nádivka - hlavička je moje velmi oblíbené jídlo. K tomu nepotřebuji ani žádné další maso.




Ingredience:



5 rohlíků
40 dkg krůtích jater
8 dkg anglické slaniny
4 vejce
1 středně velká cibule
1/2 kelímku smetany na vaření
1/8 másla
hrst kopřiv nasekaných najemno
2 káv lžičky pesta z medvědího česneku nebo ze zelených stvolů normálního česneku
pepř, sůl, drcený kmín, přistrouhat špetku muškátového oříšku.

Postup:

Rohlíky nakrájet na kostičky, játra odblanit a nakrájet na malé kousky, slaninu taky nakrájet na drobné kostičky a rovněž cibuli.
Na pánvi rozpustit větší díl másla a orestovat cibuli a anglickou slaninu. Pak přidat nakrájená játra a rovněž orestovat.
Bílky oddělit od žloutků a v míse žloutky rozšlehat se smetanou, osolit a přelít tím rohlíky. Dobře promíchat, aby všechny rohlíky byly nasáklé touto směsí. Do druhé mísy dát orestovaná játra se slaninou a cibulí, osolit a přidat ostatní ingredience. Dobře promíchat a přidat rohlíky nasáklé žloutky se smetanou. Nakonec vmíchat ušlehané bílky. Zapékací mísu bvytřít zbytkem másla, navrstvit nádivku a nahoru dát pár kousků másla a dát zapéct v troubě. Dobrou chuť.

pátek 14. dubna 2017

Peču a ještě péct budu

Před obědem jsem si zadělala těsto na mazance. Recept najdete tady.





A specielně pro vnuka honzovky s marmeládou.Hned se do nich pustil.


Zítra budu v pečení pokračovat. Možná beránek, možná znovu buchty.

Velikonoční hodování

Končí půst a k Velikonocím také patří dobré jídlo. Přijedou vnoučata a já pro ně moc ráda vařím a tak jsem si u řezníka objednala na sváteční polévku morkové kosti. Moje maminka vařívala hovězí vývar a vždycky k hovězímu hrudí nebo žebrům koupila i morkovou kost. Jako malá holka jsem netrpělivě čekala až bude vývar hotový a maminka mně na krajíček chleba vyklopila morek z kosti, já jsem si ho posolila a to byla největší pochoutka. Někdo z vás by si mohl říct, že takový morek je kalorická bomba a nepatří do zdravého jídelníčku. Můžu vás uklidnit, že to není vůbec nezdravé, ba naopak. Posbírala jsem nějaké informace na netu a tak se o ně s vámi podělím.
Zas tak velký nutriční zločin to kupodivu není - dominantní složkou morku je samozřejmě tuk, skladba příslušných mastných kyselin ale není zas tak hrozná - zhruba polovinu z obsahu tuku tvoří sice nasycené mastné kyseliny, které jsou považovány za mírně negativní, jen o něco menší obsah ale tvoří mononenasycené kyseliny, které jsou naopak vnímány pozitivně a třeba takové transmastné kyseliny považované za nejvíce škodlivé pro lidský organismus neobsahuje morek vůbec. To je překvapení, že?
Kosti a morek ve vývaru hrají velmi důležitou roli nejen pro samotnou chuť vývaru, ale také pro naše zdraví. Například:

Kosti: jsou bohatým zdrojem vápníku a fosforu. Obsahují také sodík, hořčík, síru, draslík a křemík.
Morek (kostní dřeň) : je bohatým zdrojem vitamínů A a K2, omega 3 a omega 6 mastných kyselin, železa, zinku, selenu, bóru, a manganu. Kostní dřeň obsahuje také konjugovanou kyselinu linolenovou.
Pojivové tkáně: jsou bohatým zdrojem glukosaminu a chondroitinu, které poslouží při zánětu kloubů (artritídě). Přidávají se do potravinových doplňků.

Tak tolik o důležitosti vývarů z kostí. A teď k lastnímu vývaru z mé kuchyně.

Dvě morkové kosti
asi 30 dkg hovězího hrudí
pepř, nové koření, bobkový list
oloupaná cibule,
2 stroužky česneku
kořenová zelenina
strouhanku z jednoho rohlíku

Vařila jsem čtyři hodiny mírným varem a získlala jsem krásně čirý a silný vývar. Neodolala jsem a část morku z kosti jsem si namazala na chleba. Ze zbytku jsem udělala knedlíčky do polévky. Ty maminka nedělávala. Jak by taky mohla, když jsem morek snědla ještě před obědem. Našla jsem si recept na knedlíčky na netu. Oni tam neměli česnek, ale mně se to zdálo být bez česneku fádní, tak jsem tam dva menší stroužky nastrouhala.

Morek jsem rozmačkala, přidala jsem vejce, majoránku, sůl , mletý pepř, česnek a strouhanku . Tak jak dělám játrové knedlíčky. Strouhanky je potřeba tolik, aby se knedlíčky pěkně tvarovaly.

Do scezeného vývaru jsem nakrájela libové maso na malé kostičky a zavařila domácí nudle. Knedlíčky se zavaří do polévky až nakonec, asi na pět minut varu. To budou vnoučata čubrnět, morkové knedlíčky budou pro ně novinka, ale protože jsou všichni na nudličkovou polévku vysazení, jistě jim to bude chutnat.

Polévka už je vychlazená a je v lednici. Tam zůstane až do sobotního oběda.

Nezůstala. První vnuk dorazil už dnes a tak byl první, kdo polévku ochutnal.


středa 12. dubna 2017

pondělí 10. dubna 2017

Víkend v zahrádce

Letošní jaro se mně zdá být poněkud potrhlé. Já vím, řeknete si, co by holka chtěla, vždyť je apríl a v tomto měsíci má být i počasí aprílové. No tak dobře, už mlčím. Od té doby, co beru prášek, který mně napsala neuroložka, jsem docela čilá a téměř bez bolestí a tak mě i ta zahrádka láká. Už jsem nevěřila, že ještě budu v zahrádce fungovat, nebo, že se mně vrátí elán k nějakým změnám. Jenže v pátek jsme pokáceli jedli, která byla sice krásná a každé Vánoce jsem na ni věšeli svíčky, ale už tak vyrostla, že manžel musel používat žebřík, aby dostal pár svíček až do špičky jedle. Už nejsme mladíci a tak jsem měla vždycky strach, aby ze žebříku nespadl. Taky hodně stínila dvorek, v kuchyni jsem měla tmu a tak musela ustoupit. Tím se zahrada změnila a otevřel se prostor pro další rostliny které chřadly. Díky jedli odešel jeden rododendron a jeden vypadá, že jen s velkým štěstím přežije. Také jedna hortenzie skomírá, ale doufám, že i ta se vzpamatuje. To všechno mě nakoplo a dnes jsem přemluvila manžela, že vyjedeme do zahradnictví a dokoupíme nějaké rostlinky. Vyhrál to jeden rododendron a bílá srdcovka, po které jsem už dávno toužila. Zatím jsou ještě v kontejnerech, ale snad zítra, až se manžel vrátí z Brna, tak je zasadí. Protože vykopávat kořeny a přerývat záhon není práce pro mě, tak dobře na tom zase nejsem, tak jen přicmrndávám a radím, kam co zasadit. Dělám jen na co stačím a tak jsem se aspoň inspirovala na Pinterestu a vytvořila jsem pítko pro včelky. Potřebuji ještě oblázky, ale jinak už mám hotovo. A tak vás teď nechám trochu nakouknout, ale až bude úplně hotovo tak toho ukážu víc.











Toto jsou některé rostliny ze skalky,které se u nás už zabydlely. Tulipány se teprve chystají kvést. A nový rododendron zatím taky nekvete a i srdcovka zatím svá srdíčka tají, ale bílá bude určitě. Tu jsem ani nevyfotila, tak na tu dojde až bude mít své stanoviště.




A teď inspirace z Pinterestu. Zřejmě to má být fontánka, ale já jsem si to udělala po svém a bude to napajedlo pro včelky.



A toto je moje napajedlo.




Do prázdného podtácku přijdou oblázky zalité vodou.Tak to je zatím jen něco málo ze zahrádky.

pátek 7. dubna 2017

Mleté maso

Po delší době je tady zase něco z naší kuchyně. Dostala jsem chuť na sekanou, ale tentokrát upravenou trochu jinak. Protože jsme sami dva, stačil na to malý pekáček z jenského skla.

Ingredience:


50 dkg mletého masa
15 dkg tvrdého sýra
30 dkg anglické slaniny
2 vejce
cca z jednoho rohlíku strouhanka
pepř
sůl
majoránka
česnek ( použila jsem domácí česnekové pesto)

Postup:

Pekáček jsem vyložila slaninou tak, aby bylo dno pokryté a slanina přesahovala přes okraj pekáčku. Všechno mleté maso dobře promíchané se všemi ingrediencemi a s nastrouhaným sýrem jsem navrstvila do pekáčku a slaninou přesahující přes okraj překryla. Tam, kde slanina nezakryla celý povrch masa jsem naskládala další plátky slaniny.
A už to šlo do vyhřáté trouby. Nemohla jsem se dočkat až bude hotovo. Slanina se vypekla pěkně do křupava a vonělo to jako blázen tak, že i Sára postávala u kamen a krčila čumáček jak nasávala tu vůni. Podávala jsem to manželovi s bramborem, ale sobě jen tak, jak vidíte na obrázku. Musela jsem se se Sárou podělit.






Kdo máte rádi změnu, vyzkoušejte. Nebudete litovat.

Loupáčky

500 g  hladké mouky 230 ml  mléka (pokojová teplota nebo vlažné) 100 g  změklého másla 75 g  cukru 1  vejce (pokojová teplota) 30 g  čerstvé...