středa 31. října 2012

Konečně jsem si pochovala mimi

Včera byl pro mě krásný den i když počasí nic moc. Nečekaně se u nás zastavila Míšova přítelkyně s jejich chlapečkem Danečkem. Konečně jsem si ten malý zázrak mohla pochovat. Nevím čím to je, že mě to tak dojímá. Když se narodila vnoučata, byl to taky dojemný zážitek, ale tohle je ještě silnější. Bude to asi věkem. Když byla miminky naše vnoučata, byli jsme ještě zaměstnaní a rozlítaní a tak jsme neměli ani čas, to tak prožívat.Teď je to jiné. Jsme staří, už moc radostí na světě nemáme a ten malý človíček vnesl do našeho stereotypu nové světlo. Je to drobeček, ale včera už měl tři týdny a přibral 30 dkg. Asi to není moc, ale je jen kojený. Pan doktor v poradně říkal, že je to dobré a hlavně je zdravý. Nafotila jsem spoustu fotek a tak jich pár přidávám.






Lohman hnědý

Dnes si na mých stránkách počtete. Mám několik témat a pokusím se je postupně,mezi umýváním oken zveřejnit.

Včera jsme přivezli nové kuřice Lohman. O těchto slepičkách jsem už psala. Klidně se o nich dá říct, že jsou to továrny na vajíčka. Snášejí každý den vejce, ať je zima jaká chce. Brala jsem si dvě slepičky v srpnu 2010 na zkoušku a musím říct, že se mi velice osvědčily. Podle paní z drůbežárny by měly být za 15 měsíců vynešené . Zůstala nám z těch dvou jen jedna.Tu druhou nám roztrhalo asi káně. Nebýt toho, tak by holky snášely vesele dál. Už vlastně rok přečas a stále každý den bílé vejce.Pro tuto dobrou zkušenost s tímto druhem slepic, jsme si letos v září koupili pět nových, bílých Lohmanek. Ty ještě nezačaly snášet a už nám zase pták jednu pošramotil tak, že jsme ji museli zaříznout. Sára ho vyplašila, ale slípka se už nedala zachránit.Žila, ale byla doklovaná za krkem až na kost. Starší kusy jsme začali vyřazovat z hejna a pro doplnění jsme včera přivezli jedenáct hnědých Lohmanek. Ty bílé jsou pro ptáky výborným terčem, ale protože snášejí bílá vejce, chtěla jsem jich pár kvůli Velikonocům. Ty hnědé snášejí vejce v hnědé skořápce.
V drůbežárně došlo k omylu, chtěla jsem jich deset a nabalili nám jich jedenáct.Teď to řeším s majitelkou drůbežárny, jestli ji bude chtít zpět, nebo jestli já doplatím.






A toto jsou naše starší slepičky Dominant žíhaný( 2roky), Dominant modrý koupené letos v dubnu a jejich pantáta.



Omluva

Vzpomenete si ještě na jeden komentář k mým dečkám, který se mě tehdy hodně dotkl ? Připomenu vám ho, protože to má pokračování.

34 Eva Eva | 7. června 2012 v 14:58 | Reagovat
Milá pani, neviem ako ste mohli stratiť popisy, keď tieto dečky sa dajú uháčkovať aj podľa výrobku. Len vám chcem povedať, že tie dečky som robila ja, a stiahli ste si fotografie. Ak by ste mi boli napísali, popisy by som vám poslala. Je to od vás nepekné,že sa chválite cudzím perím. EH

Takto zněl tehdy komentář k článku http://yorga.blog.cz/0805/hackovane-decky


Nebyla jsem sama, komu se ten komentář nezamlouval.Vy, které mě znáte už nějaký rok, jste se přiklonily na moji stranu.

Proč se k tomu vracím? Dnes jsem našla u stejného článku následující komentář:

58 EH EH | Včera v 18:53 | Reagovat
Asi pred 2 mesiacmi som vám napísala, že ste si stiahli moje dečky.Chcela by som sa vám hlboko ospravedlniť, pretože neviem či je to zhoda náhod, ale mám taký istý stolík ako vy a strašne ma to pomýlilo. Viem, že som vám ublížila a urazila som vás. Je mi to ešte raz veľmi ľúto a ospravedlňujem sa Vám ešte raz. Je mi to hrozne ľúto , že som vás takto urazila. Ešte raz sa OSPRAVEDLŇUJEM!.

Tak, teď víte, proč se k tomu vracím. Paní si zřejmě uvědomila svoji chybu a tak, jak je to mezi slušnými lidmi běžné, se za svůj omyl omluvila. Já omluvu přijímám a dávno jsem na tuto záležitost zapomněla.
Tedy ještě jednou paní Evo, omluva je přijata.Všechno dobré.

neděle 28. října 2012

Jak to vypadá u nás?

Jako na většině území naší republiky, tak i u nás do rána napadl sníh.Byl to sice jen poprašek, který během dne na jižních stráních roztál, ale přesto vykouzlil pěknou atmosféru. Posuďte sami.



Pokud jste z obrázků nabyli dojem, že jsem nestihla zazimovat, vyvedu vás z omylu. Převislé muškáty nejsem schopná přes zimu uchovat a tak je nechávám osudu. Zruším je až po neděli. Na jaře koupím nové.
Sníh napadal i na Sářinu vyhlídku a ráno se tvářila dost naštvaně. Nemohla se tam usádlit a tak přežívala na zahradě, která ji skýtá spoustu zábavy. Dnes poprvé využila i svoji boudu. Ne tak, jak je u ní zvykem,( viz. obrázek) ale zalezla si dokonce dovnitř.



Pejsci mají sníh rádi a naše psinka není výjimkou.Ale k dovádění potřebuje větší vrstvu, tohle nic není.

Všichni jste už možná navštívili hroby svých předků, ale nás to teprve čeká. Na Cenntrálním hřbitově v Brně, kde mám uloženy ostatky mých rodičů, byl o víkendu jistě pořádný blázinec. Je to tak každý rok. Není kde zaparkovat, hrozí, že někoho přejedete, protože lidí je na parkovišti jako máku a pletou se do cesty autům i jeden druhému. Ono to tam ani jinak nejde. Proto jsme to nechali až na všední den.Rodiče mám v kolumbáriu a tam se toho moc dát nedá.I tak to tam vypadá jako na střelnici a tak já dávám již tradičně jen malý věneček, který si většinou dělám sama. Můžu ho pověsit jedině na mramorovou desku, a aby nezakrýval nápisy, je opravdu jen malý.Jsem zastáncem toho, že méně je více a proto je i velmi jednoduchý.


A teď ještě poděkování Milušce, která slaví první výročí založení blogu a věnovala mi srdíčko za pár rad, které jsem ji v počátcích udělila. Děkuji Miluško.

úterý 23. října 2012

Včera a dnes

Ještě včera jsem si libovala jaké máme krásné počasí a dnes je to všechno jinak. Od rána mlha, je načisto dušičkově. Však ony se také dušičky blíží. Zahrada posmutněla a já taky. Jen z jedné věci mám radost. Včera zmizela vzrostlá túje před oknem z kuchyně, která stínila dvorek, do kterého se tak nedostalo odpolední sluníčko a v kuchyni jsem měla tmu.Ke kácení jsem využila návštěvy našeho bývalého souseda, který je dřevorubec a pilu má neustále v autě. Už vloni jsme pokáceli stříbrný smrk, který měl být původně zakrslý a vyrostl do více než dvou metrů a teď už přerostla i tujka. Zůstává krásná jedle, na kterou letos pověsíme vánoční svíčky. Pahýl tújky poslouží jako podstavec pro krmítko. Ze zmizelé túje budou nejvíc rozčarovaní ptáčci, protože když létali na krmítko, vždy si tam odpočívali. Budou muset vzít za vděk jedličkou. Však oni si zvyknou.

Včera

Dnes


Včera


Dnes


Pohled z kuchyně do zahrady přes síťku proti muchám.



Větve z tújky letos poslouží na zakrytí hortenzií, růží atd.

pondělí 22. října 2012

Víkendový maraton

Kdo jednou v životě vykrmil, nebo zakoupil pašíka na porážku ví, o jakém maratonu mluvím. My čuníka nekrmíme, máme svého dvorního dodavatele. Po tom hektickém pátku s pečením a zdobením dvou dortů a čtyřiceti koláčů, nastal další den, který začal vstáváním v šest hodin a ulehnutím do postele v deset hodin večer. Harmonogram byl jasný. V sedm hodin vyzvednout řezníka, následně zajet pro čuníka, opařit, pověsit atd. Tohle všechno, krom toho časného vstávání se mně netýkalo. Než dovezli vepře, musela jsem mít naloupanou cibuli a česnek. Naštěstí jsme na to byly tři holky, já, snacha a vnučka.Šlo nám to pěkně od ruky a ještě jsme si u toho pěkně splkly. Dění venku nás zatím nemuselo moc zajímat, jelikož je to práce pro mužskou část naší rodiny. Mojí povinností je starat se o kuchyni, nakrájet cibuli (naštěstí na to mám šelmostroj), usmažit ji do jitrnic a bouřky, a taky připravit svačinku z prasečího mozečku. Protože je nás vždy kolem dvanácti, jeden mozeček by nestačil. Proto dokupujeme asi třičtvrtě kila mozečku a já ho všechen musím pečlivě očistit od blan. Je to nezávidění hodná práce a všichni mi ji rádi přenechají. V mezičase je mojí starostí pořizovat fotodokumentaci.Něco jsem vyfotila, ale moc toho není.

Sluníčko spolu s ranní mlhou vytvořilo tento krásný obraz.Trochu tomu napomohla i pára z opařování prasete. Nakonec byl na zabíjačku krásný den. Slunečno a teplota kolem osmnácti stupňů. Jako v "Postřižinách" jen stromy nekvetou.



Čuníka přivezli už spícího...Tak jen opařit, oškrábat štětiny a může se věšet.








Tak, a tím veškeré focení skončilo. Z předchozího dne jsem byla tak unavená a celodenním stáním byla moje achilovka tak namožená, že se začala opět ozývat s větší intenzitou. Pak už jsem šetřila každý krok, hlavně po schodech. Mužská část naší rodiny byla tentokrát tak pilná, že stihla v kotli vyškvařit i sádlo a vše po zabíjačce uklidit. Za sobotu bylo hotovo a v neděli jsme už jen relaxovali. Danečka jsme tento víkend neviděli, protože pan doktor nedoporučil, aby se s ním chodilo mezi víc lidí. Přece jen šestinedělí se má dodržovat. Takže návštěva druhé části rodiny se odkládá na pozdější dobu a to už si prcka snad i pochovám.

sobota 20. října 2012

Medové dorty

K plenkovému dortu jsem přidala dva další, tentokrát pečené. Oba jsou to medovníky potažené marcipánem. Ten první, srdíčko dostane Danečkova maminka, ten druhý zůstane na neděli. Sejdou se naše děti s vnoučaty a pozvaní jsou rodiče Danečkovy maminky. Trošku ten milý přírustek do rodiny oslavíme. Nečekala jsem, že mi to dá tak zabrat. Celý den na nohou . Pekla jsem placky na medák a taky koláče. Mám toho plné zuby. Naštěstí přijela vnučka Katka a společně jsme oba dorty dozdobily marcipánovými gerberami.Velký dík patří taky Alence pernikářce, která se zasloužila o miminka na dortu. Tak ještě vložím fotky a jdu na kutě. Zítra nás čeká další maraton, ale o tom později.




čtvrtek 18. října 2012

Pro Danečka

Chtěla jsem nějaký dárek pro našeho prcka a chtěla jsem, aby to bylo něco zajímavého, neotřelého. Na internetu jsem našla plenkové dorty. Když jsem je na obrázcích důkladně prozkoumala, řekla jsem si, že to rozhodně nemá tu hodnotu, za kterou jsou dorty nabízeny. Rozhodla jsem se, že takový dort svedu sama. Koupila jsem pytel jednorázových plenek, ručník, nějaké mašle, capáčky a uháčkovala jsem žirafku. Ručník jsem vytvarovala a vycpala plenami, svázala mašlí a nahoru jsem posadila žirafku s botičkami. Nechci být neskromná, ale myslím, že těm kupovaným může docela slušně konkurovat a nestál mě víc než 600Kč a to je k tomu ještě pytel se stovkou jednorázových plenek.




Myslím, že bude lepší s ležící žirafkou. Sedící nemá takovou stabilitu.

středa 17. října 2012

Cibule proti chřipce



Je období chřipek a v médiích jsme nabádáni, abychom se včas nechali očkovat. Od doby, kdy se proti chřipce očkuje, jsem se nechala očkovat jen jednou. Stejně jsem chřipku dostala. Lékař řekl, že to chřipka není, jen viróza. Nejsem doktor a proto možná nechápu rozdíl mezi chřipkou a virózou. Rozhodně jsem měla stejné horečky a cítila jsem se stejně blbě, jako při chřipce. Od té doby se očkovat nenechávám, jelikož už nejezdím "šalinou" a tudíž na mě nikdo neprská, nejsem vystavena kapénkové nákaze a tedy jsem již bezmála deset let chřipku neměla. Být důchodcem má i své výhody. Když nechci, do kolektivu nechodím . Ale proč jsem o tom začala psát? Internetem koluje, už delší dobu návod, jak se můžeme před chřipkou ochránit rozmístěním cibule v domě. Kdybych nebyla nedůvěřivá a podobné zprávy si neprověřovala, asi bych bezmezně věřila, že cibule může mít zázračný účinek. Vždyť pomáhá na kašel, nejvýznamnější látkou, kterou cibule obsahuje je alicin. Jeho antibiotické účinky jsou podobně jako u česneku notoricky známé.Cibule obsahuje také velké množství vitamínů a minerálů, je bohatá na kyselinu listovou. Obsahuje ale i vitaminy B, C, E a karoteny. Pokud jde o minerály, v cibuli jsou zastoupeny železo, zinek, síra, fosfor, hořčík, draslík, vápník, sodík, měď a jód. Bezpochyby velmi užitečná plodina. To vše a ještě něco navíc se dá najít zde. Já jsem si ale zašla ještě na jednu adresu, kde od jisté doby kontroluji každou podobnou zprávu. Tam jsem se dočetla, že zpráva o zázračném působení cibule obíhá již od roku 2009 a že je to hoax.Pro ty z vás, kdo tyto stránky neznáte doporučuji navštívit vždy, než podobnou zprávu rozešlete dál. Ušetříte si blamáž. Tak nakoukněte sem. Jsou tam veskrze užitečné informace o mnohých zaručených zprávách. Možná budete překvapeni, čemu všemu už jste uvěřili. Já jsem poprvé skočila na špek, někdy v roce 2008, když se hledali zájemci o štěňata zlatých retrívrů. Pokud se chcete přesvědčit o mé naivitě z té doby, klikněte sem , přesvědčíte se o tom, kolik lidí bralo můj článek vážně a snažilo se pomoci. Od té doby se napálit nenechám a prověřuji.

Škoda, že cibule nás nemůže chránit proti chřipce tak zázračně, jak je uváděno ve zprávě. Ušetřilo by se za drahé vakcíny a za léky. I když, kdoví? Zkusit se to každopádně může, co kdyby?


středa 10. října 2012

Budoucí ministr financí ?

Bylo pondělí 8.10.2012 8 hodin 26 minut a na svět přišel náš první pravnouček Daneček. Vážil 3200g měřil 49cm. Taková malá kulička, ale hned první den už uměl počítat do tří. Sice jen na prstíčkách, ale na ministra financí v našich poměrech bych řekla, že to stačí. Co říkáte pane Kalousku?



Chlapeček se má čile k světu, je zdravý on i maminka, která si asi přišla na své. Rodila císařským řezem. V porodnici mu říkají " Šípková Růženka", protože stále spinká.I na krmení ho vozí spícího a musí ho budit. Dvakrát potáhne a zase spí. Asi proto, že musel na svět o týden dřív a proto to dospává.


Šťastní rodiče Míša a Lucka.


Nebyla jsem schopná připravit článek o této, pro nás tak důležité události aktuálně, protože jsem jen stahovala fotky do PC po každé Míšově návštěvě porodnice. Informovala jsem zbytek rodiny o tom, jak všechno probíhá. Prostě zmatky. Takže to máte se zpožděním.





pátek 5. října 2012

Kečup "Mlsoun"

Už jsem se někde zmínila, že jsem udělala jednu várku kečupu, velmi podobnou Palivci, kterého má na svém blogu Miluška. Palivce jsem podle ní udělala už dříve, ale protože mám po střechou mlsouna, kterému tam nesedí paprika, zkusila jsem to bez papriky a místo ní jsem přidala jablíčka. Vyšel z toho výborný kečup, který už mlsounovi chutnal, ale já jsem si nenapsala, co všechno a v jakém poměru jsem do kečupu dala. Protože rajčat byly ještě dva košíky a už by se nedaly dlouho uchovat, pustila jsem se do další várky kečupu. Nazvala jsem ho mlsoun. A teď vám napíšu, co jsem do něho dala.


Ingredience :

2 kg zralých rajčat
4 středně velké cibule
4 středně velká jablka
1 polévková lžíce soli
1 dcl octa
3 dcl cukru
1 kávovou lžičku karí koření
1/2 kávové lžičky mletého zázvoru
8 rozetřených stroužků česneku
1 a 1/2 kávové lžičky pálivé papriky nebo chili koření, může být i syrová feferonka
Záleží na vás, jak ostrou chuť kečupu upřednostňujete.
Všechny ingredience dáme do hrnce a rozvaříme.
Pro lepší barvu kečupu jsem přidala trochu šťávy z červené řepy. Rozetřený česnek jsem dala až před závěrečným povařením.

Tentokrát jsem udělala pokus,který spočívá v tom, že jsem cukr dávala až po rozmixování a přepasírování a tak, jako když dělám marmeládu, přidala jsem Gelfix 1:3, který jsem rozmíchala v 1 dcl cukru a po minutě povaření jsem přidala zbylé dva dcl cukru. Podle návodu na sáčku s Gelfixem jsem ještě krátce povařila. Horké jsem kečupem naplnila skleničky od majonéz, zavíčkovala a ještě dala do hrnce na pět minut povařit, abych měla jistotu, že víčka se chytnou.


Nevím, jestli Gelfix splní moje očekávání a zahustí mi kečup tak, aby odpovídal konzistenci kečupu z obchodu. Uvidíme. Dám vědět jak to dopadlo.



Dokončila jsem z dvojité dávky a je z toho 13 skleniček různých velikostí.

středa 3. října 2012

Matylda má byt...

Konečně jsem našla na internetu dostatečně velkou a nepříliš drahou klec pro naši Matyldu. Ač je to papoušek chodec, (při pádu z hnízda si pochrámala křidýlko), evidentně si nový byt užívá. Už má klec prošmejděnou a dokonce už použila i koupelnu, a to má klec teprve od včerejška. Co zatím neobjevila, je hračka v podobě prolézačky se zvonečkem. Možná objevila, ale trochu se toho bojí, ale já myslím, že je to jen otázka času, kdy tuto hračku použije. Moje snaha, sehnat Matyldě kamaráda zatím vyšla naprázdno. Inzerát sice byl, ale papoušci už nebyli. Všichni tři inzerovaní samečci byli prodaní. Ale nevzdávám to a když nebude zbytí, koupím i papírového kluka.Ten vyjde asi na 500Kč, ale když nebude zbytí, dám je. Samotnému člověku není dobře, natož takovému papouškovi.




A je to zase tady.

 Ano, je to zase tady. Zahrádka vydává své plody a mě čeká zavařování, zavařování a zase zavařování. Ale nebrblám. Když vidím ty ceny v obch...