sobota 30. května 2015

Háčkovaný klobouček

Opět jsem neodolala a pustila jsem se do kloboučku pro některou malou slečnu.
Háčkovala jsem z bavlněné příze Katka, háčkem 2,5 mm. Podle tabulky by rozměrem měl být na holčičku dvou až tříletou.




Dnes jsem měla "velké prádlo". Přijel vnuk se dvěma napěchovanýma báglama špinavého prádla. Prádlo bylo tak černé, plné nějakého černého popílku, že mně bylo líto je dát do mé nové pračky. Takže jsem prala ve vířivé pračce Romo, kterou jsem si sehnala na inzerát. Nechci do nové pračky dávat ani Sářiny deky, kvůli chlupům, které se v nich drží. Měla jsem štěstí. Nabízela se velmi zachovalá, jako nová, nerezová pračka na kolečkách. Je velmi skladná a byla k mání za pouhých 2000 Kč. Nová stojí kolem 5000 Kč. Ta vířivka ten černý popílek dokonale předvyprala a Boschka to přivedla k dokonalosti. Už jsem nevěřila, že to z prádla vůbec dostanu. Ve vířivce se hodí vyprat i montérky, které mívá manžel ze zahrady taky pěkně špinavé. Už jsem zapomněla jaká je to práce, prát v takové potvůrce, ale jsem ráda, že jsem si ji prosadila. (Muž měl k tomu prupovídky, jak jinak).
Protože vnuk bude v pondělí zase odjíždět, musela jsem dnes všechno vyprat, aby to do rána uschlo a já mohla zítra všechno vyžehlit. Protože pračka dopírá poslední várku, straším ještě v tuto noční hodinu u počítače a mohla jsem našít kytičky na klobouček a ještě napsat tento článek . A teď už dobrou noc. Jdu pověsit poslední pračku a šup pod peřinu.

čtvrtek 28. května 2015

Dršťková polévka

Dršťkovou polévku jsem nikdy nemusela. Ale dnes ji mám ráda a se mnou celá rodina. Chutě se prostě mění.
Hovězí dršťky jsem koupila krásně očištěné, takže je stačilo povařit v několika vodách. V receptech se doporučuje ve třech, ale já je vařím ve čtyřech. Do poslední vody dávám sůl. Měkké dršťky scedím a nechám vychladnout.

Ingredience:

60 dkg hovězích drštěk
2 středně velké cibule
kořenová zelenina - necelá polovina sáčku mražené polévkové Mochovanky
1/2 lžičky mletého pepře
1 pol. lžice mleté sladké papriky
1 káv. lžička drceného kmínu
3 stroužky česneku
1 pol. lžíce drcené majoránky
7 dkg másla na cibulku a na jíšku
2 pol. lžíce hl. mouky
1 a1/2 až 2litry silného vývaru


Na másle osmahnu nadrobno nakrájenou cibuli, přidám na kostičky nakrájenou kořenovou zeleninu (používám mraženou Mochovanku) a tu ještě trochu osmahnu. Na másle udělám světlou jíšku a tu, spolu s paprikou přidám k cibulce a zelenině a vše zaliji vývarem. Přidám sůl, pepř, kmín, drcenou majoránku a na nudličky nakrájené dršťky. Vše nechám ještě asi 30 minut povařit. Rozetřený česnek přidávám do polévky až nakonec.Při podávání můžeme přidat na každý talíř trochu čerstvé petrželové natě.



Velkým jedlíkům podávám s bílým pečivem, mně stačí samotná polévka a pak už nemusím ani druhý chod. Polévka dostatečně zasytí.

úterý 26. května 2015

Co dělat, když je mokro a zima?

Dělat se dá spousta věcí, ale v mém případě jistě odpověď znáte. Co jiného bych mohla dělat, než háčkovat. Mám rozháčkované záclonky o kterých jsem se už zmiňovala a taky jednu dečku pro mimčo v klučičích barvách. Od té doby, co jsem se asi zbláznila a přes všechen odpor k Facebooku jsem na něm nakonec skončila, chytám tam jednu inspiraci za druhou. Vypadá to tak, že ani nebudu moct umřít, pokud budu chtít všechno zrealizovat. A to si vybírám jen ty nejhezčí inspirace. Další plánovaná věc je čepička pro mimi s naaplikovaným klučičím motivkem.A co bude dál na programu zatím nevím. V plánu toho mám moc, ale den je snad stále kratší a kratší a s ničím nejsem hotová tak rychle, jak bych chtěla. Nebo, že už bych byla tak pomalá ? Přiznat si to samozřejmě nechci, ale bude to tak.




Záclonce chybí ještě asi 20 cm na délku a dečce na každou stranu nejméně 15 cm.



Střídám to. Chvilku dělám na záclonce, chvilku na dečce. Záclonku budu dělat ještě jednu, ale to už půjde rychleji.

Tak vám přeji lepší počasí než je u nás. Tady prší a je zima, takže u krbových kamen je stejně dobře, jako bylo v zimě.

úterý 19. května 2015

Pořád se učíme...

Květen u nás bývá ve znamení rojení včel. Zkušení včelaři umí zabránit vyrojení včel tím, že udělají od silných včel oddělek, ale ani to minulou sezónu nepomohlo. Za asistence zkušeného včelaře jsme udělali dva oddělky a stejně se z jednoho úlu včelky vyrojily. Letos manžel sbíral už tři roje. Před třemi dny to byly dva roje v jednom dnu a dnes třetí.






To byly ty první dva a teď ten dnešní. Ne vždycky se včelky usadí tak, aby se daly lehce sundat. Viz.předchozí obrázek. Dnes nesedí vysoko a jsou docela pohromadě.


pondělí 18. května 2015

Host na mém blogu

Před časem jsem posílala paní Zdeně předlohy na háčkovaná vajíčka a důkazem toho, že se jí dařilo, je tato velikonoční výzdoba. Nedalo mi to a s jejím souhlasem jsem ji zařadila do galerie hostů.


neděle 17. května 2015

Rakouské řezy po repešsku

Na blogu Ivanky a Zdeňka jsem narazila na tento rychlý, jednoduchý a přitom úžasný recept. Nebyla bych to já, kdybych si ho neupravila podle toho, co bylo v lednici, nebo ve špíži. Nebylo tomu jinak ani tentokrát. Nicméně kvalita výsledku nijak neutrpěla a Ivance za ten recept posílám tisíceré díky. Jak jsem předpokládala, manželovi jsem se zavděčila, ba co dím, sklidila jsem i vavříny úspěchu. Opravdu každé z vás ten recept doporučuji. A teď tedy ingredience i s poznámkou mých doplňků.

Ingedience:

4 celá vejce
1 kelímek zakysané smetany
1 kelímek moučkového cukru
1 kelímek Granka
1 kelímek hladké mouky
1/2 kelímku mletých ořechů
1/2 kelímku kokosu
1/2 kelímku oleje
1 balíček prášku do pečiva

Postup:

Vše smíchat, dortovou formu vymazat tukem, vysypat polohrubou moukou a vlít těsto. Upéct v troubě vyhřáté cca na 180°C. Vychladlý korpus polít rozpuštěnou čokoládou.

A teď moje změna. Neměla jsem vyloupané ořechy a tak jsem místo 1/2 kelímku mletých ořechů dala jen celý kelímek kokosu.Moučníku už je jen půl. Tak šel při poobědové kávě na odbyt.





Vzhůru do toho, opravdu neprohloupíte.

čtvrtek 14. května 2015

Seznamujeme se

Moje nová pradlena už stojí na svém místě, starou si odvezli a tak mohlo započít naše seznamování. Na to, jak to na první pohled vypadalo složitě, obsluha je jednoduchá. První várka prádla je vypraná skvěle, pračka je tichá, je slyšet jen převalování prádla v bubnu a po ukončení programu moje inteligentní pomocnice několikerým pípnutím oznámí konec praní. Takže zatím je spokojenost veliká. Bála jsem se, že budu nejdřív týden studovat obsluhu, ale obavy jsou ty tam a vesele se pere. Záruka na pračku je dvouletá, na motor dokonce deset let. A tady je má nová krasavice.


středa 13. května 2015

Odešla mi pravá ruka..

Nelekejte se, není to tak doslova. Mojí pravou rukou je pračka. Podobně je na tom myčka a další podobní účastníci mé domácnosti, bez kterých už bych si život nedovedla představit. Vím o čem mluvím. Pračka odešla v tu nejnevhodnější dobu. Už chvíli, když ždímala, vypadalo to jako když startuje tryskové letadlo. Odcházelo ložisko. Oprava by stála kolem 3000,-Kč a tak jsme naznali, že bude lepší koupit novou pračku. Ložisko kleklo definitivně právě, když si vnuk přivezl kabelu špinavého prádla a potřeboval je vyprat do dvou dnů, protože opět odjížděl na delší dobu do Německa za prací. Nezbylo, než vyprat prádlo v ruce. Je vám jasné, co to bylo za oběť...
Novou pračku jsem objednala hned, když stará zkolabovala, ale vybrala jsem si typ, který nebyl právě na skladě a tak si musím počkat do zítřka. Záměrně jsem vzala jinou značku, abych prověřila dalšího výrobce. Tuto pračku jsme měli devět let, ale co je to proti mé první automatické pračce, která prala 22 let bez jakékoliv opravy na pět členů rodiny, z toho dvě malé děti, takže prádla bylo hafo. Tenkrát jsme si na ni sice vystáli frontu v prodejně Merkuria, ale vyplatilo se to. Starší ročníky si jistě pamatují, že na podobné domácí spotřebiče musel mít člověk v prodejně známého vedoucího, nebo si musel vystát frontu, třeba i přes noc, aby se na něho vůbec dostalo. Tomu už dnešní mladí nemůžou uvěřit. Na jedné straně to byly hrozné časy, ale bylo to i dobrodružství. Jen si představte, jaký to byl adrenalín, dostane se na mě kýžené zboží, nebo po probdělé noci odejdu s prázdnou. Dnes kvůli adrenalinu skáčou lidi na gumě z mostu, tenkrát jsme měli adrenalín bezpečnější.Mrkající
Dnes si člověk může vybrat z takové spousty značek a typů, že má problém se v tom orientovat. Dovezou pračku až na místo, starou odvezou a to dokonce zdarma. To všechno je chvályhodné , jen s tou spolehlivostí výrobků už to není taková sláva. Že by tam výrobci skutečně montovali ta kurvítka, aby měli stále co vyrábět ? Kdoví ? Jsem zvědavá, jak dlouho bude prát ta nová pomocnice v domácnosti. Chcete si se mnou tipnout ? Rozhodně nepočítám, že vydrží déle než deset let a i tak si myslím, že bych měla velké štěstí.




Stará pradlena čeká na odvoz a aby nevyzněl článek tak pesimisticky, přidám pár pohledů do zahrádky.











úterý 12. května 2015

Pankrác nic, ale co ti další dva?

Pankrác se zachoval slušně. Nepřinesl žádný přízemní mrazík. Aspoň u nás ne. Přesto mám nově nakoupené rostlinky v bednách a pěkně doma v teple, nebo ve skleníku. Nedám je ven dokud všichni zmrzlíci nepřejdou. Ono se klidně může stát, že přijdou o něco později a pak to stejně nezachráním. Uvidíme, jak se bude počasí vyvíjet dál. Meteorologové straší s další vlnou ochlazení, takže věřit už se nedá nikomu a ničemu. Z toho důvodu to u nás teď vypadá tak, jak to vypadá.







Koupila jsem muškáty na balkon, dvě krásné jiřinky a přepíchala jsem cínie, které jsem si předpěstovala ve skleníku. O ty jiřinky bych zvlášť nerada přišla.










Venku jsou jen ty nejodolnější staré muškáty.




Ve skleníku čekají kateřinky, které jsem si letos objednala, v záhonku je kleopatřina jehla a doma fuchsie. Ta jehla snad unese i slabý mrazík.

A na závěr opět něco z mého štrykování. Jedna dětská čepička pro dvouletou slečnu. Padlo na ní jedno klubíčko bavlněné příze Camila.


pondělí 4. května 2015

Kloboučky a čepičky

Protože jsem v poslední době vyzkoušela uháčkovat několik kloboučků a čepiček, rozhodla jsem se vytvořit v galerii novou rubriku, kde budou všechny pokrývky hlavy soustředěné. Tento artikl mě natolik zaujal, že určitě nezůstanou ojedinělé. Tady jsem udělala koláž z toho, co už jsem stvořila. To bude úvodní foto. Není to nic nového, všechno už jste viděly.


neděle 3. května 2015

Podivná skupinka

Dnes ráno přijel muž z nákupu ve vedlejší obci a vyprávěl, že před obchodem viděl pár chlapíků na prastarých kolech. Pobavila ho ta podivná skupinka mužů a když jsem za chvíli šla na balkon zalít kytky, které začínám otužovat, pánové právě projížděli kolem našeho domu. Běžela jsem pro foťák a tiše jsem doufala, že ještě něco z té spanilé jízdy zachytím. Měla jsem štěstí, protože se zastavili na " Husáku". Tak říkáme malému náměstíčku, chcete-li, návsi, kde v dobách dřívějších posedávala hejna hus, které chovaly hospodyně v jednotlivých chalupách. Pánové v oblecích, pátračkách a někteří v kloboucích, zřejmě hledali penzion Lada, který je útočištěm unavených a žíznivých, či hladových cyklistů. To byla moje šance. Sice se zoomem, ale vyfoceno jest.










Tato skupinka opravdu zamířila na penzion. Nevím, jaký mají pánové program, nebo cíl a co je vede k cestování na kolech bez přehazovaček a dalších vymožeností dnešních kol, ale zavazadel měli dost. Nechyběly karimatky a jeden z pánů měl na sicu i kufr. Snad je to recese, nebo jsou milovníky starých časů, kdo ví. Překvapený Jejich zastavení na penzionu můžete sledovat tady.

To ale nebylo všechno, co dnes stálo za povšimnutí. Na hříšti se stavěla májka a odpoledne se začaly rojit čarodějnice. Pod naším balkonem mně ochotně zapózovaly. Měly s sebou i čarodějnický potěr, což je chvályhodné. Dorost musí být v každém oboru. Dostaly po štamprličce slivovičky a vydaly se načarodějnické rejdiště. Já už se těch radovánek neúčastním. Nechávám to mladším. Dnes mě ještě ke všemu bolela záda tak, že jsem musela sezobnout svůj oblíbený Ibalgin. Dala jsem si za úkol přepíchat do kelímků zínie, které jsem si předpěstovala ve skleníku, ale kvůli zádům jsem to nedotáhla do konce. Zbytek udělám ráno.



A na závěr ještě rozkvetlý rododendron a přání krásné májové neděle.


pátek 1. května 2015

Tak trochu od všeho něco

Včera jsem si jela něco vyřídit do KB v Boskovicích. Plánovala jsem cestou nějaké focení, takže jsem brala do kabelky taky foťák, ale moc se toho nepovedlo. Boskovický hrad, který jsem chtěla ulovit především, se nepovedl vůbec. Fotila jsem z auta přes sklo a ještě v zatáčce, takže i z blbého úhlu. Hrad vypadá jako by ho znovu napadl Žižka a měl jít k zemi.







Při výjezdu z Boskovic jsme míjeli pěkný hotel Moravia - bývalý Lasákův mlýn. Ve starém, zrekonstruovaném vodním mlýně z roku 1888 prý mají výbornou kuchyni. Už mockrát mě napadlo se tam zastavit, ale nikdy to nevyšlo. Jarní příroda je tak svěží, že i cestou lesem jsem měla foťák připravený. A v lese, kde jsou jak jehličnaté stromy, tak listnaté, je kontrast tmavě zelené a svěží, světlezelené barvy fascinující.





Ta zeleň v táhlém kopci zvaném Valchovák je uklidňující.
A to už jsme doma.




Magnólie, kterou obešel mrazík, ale naštěstí jsem si ji vyfotila o den dřív, než se tak stalo.




Rozdíl je patrný na první pohled













Přeji vám krásné májové dny. Doufám, že jste se nechaly políbit pod rozkvetlou třešní a bez úhony jste přestály pálení čarodějnic. Já ještě nemám vyhráno. U nás se budou pálit až zítra.

A je to zase tady.

 Ano, je to zase tady. Zahrádka vydává své plody a mě čeká zavařování, zavařování a zase zavařování. Ale nebrblám. Když vidím ty ceny v obch...