úterý 28. února 2012

Myška s miminkem

Vytvořila jsem další myšku, tentokrát i s miminkem. Opět jsem s tím ponocovala a dnes ráno dodělávala. Dokončeno, vyfoceno a jdu si ohřát oběd. Mám hlad jako vlk. Sbírka vzorků se utěšeně plní.
Nechala jsem se inspirovat tímto obrázkem z netu.




neděle 26. února 2012

Zaječice Líza

Když jsem včera večer háčkovala polotovary na kuřátka, byla jsem už zřejmě dost unavená a místo vajíčka, které je základem pro kuře mně začala vycházet koulička jako na kačabu. Rozhodla jsem se, že párat v žádném případě nebudu a tak jsem ještě přiháčkovala tělíčko, uši, ruce a nohy. Tak jsem se do toho zabrala, že spát jsem šla až v 0.30. Dnes jsem vyšila ksichtík a přišila údy. Nakonec dostala mašli a zaječice Líza je na světě. Sedící měří cca 9 cm.







A je to tady znovu...

A je to tady znovu. Převlek kabátku moc nezabral. Za oknem je zase bílo. Včera tekly po silnici potoky vody a dnes ... Zdá se, že to ani Sáru nebaví. Vůbec se nehrnula ven a v pelíšku si soustředěně žmoulala svoji oblíbenou hadru.

.



A proč se Sáře nechtělo ven ? Protože opět vydatně sněží...


pátek 24. února 2012

Stříhání drápků

Dnes jsem byla na kontrole s nohou u paní doktorky. Noha je stále lepší a lepší a tak další kontrola bude až v dubnu. Sára potřebovala ostříhat drápky, koupit krmení a odčervovací bobuli. Bohužel, cesta se neobešla bez blinkání a slintání. Zato paní doktorce se Sára líbila, že není tlustá, jak bígli obyčejně bývají. Tak jsem ji říkala, že Sára tlustá být nemůže, protože je neustále v pohybu. Takovýho hypáče určitě ještě neviděla. Nemáte zdání, jak byla Sára ráda, že jsme doma a jak si považovala svého pelíšku. Celé odpoledne jsme o ní nevěděli a i teď leží pod stolem a zahřívá mně nohy.



Sníh nám leze rychle dolů a doufám, že už žádný další nebude. Proto jsem také oblékla blog do nového kabátku. Takového neutrálního.

čtvrtek 23. února 2012

Velikonoční zajíček

Tak jsem si zase chvíli hrála s háčkem a přízí a udělala jsem podle obrázku zajdu. Je to obal na vajíčko.


Švédské kuličky

Dnes jsem měla chvilku času na brouzdání po vašich stránkách. Chvilku jsem se zdržela u Blanky. Tam mě zaujalo, že psala, že na švédské kuličky si zajedou i 70km, aby si pochutnali. Vzhledem k tomu, že v lednici jsem měla hroudu mletého masa a vůbec žádnou chuť na sekanou, kterou si manžel poručil, jala jsem se hledat na netu recept na švédské kuličky. A našla jsem. Našla jsem jich několik, ale zaujal mě tento. Proč právě ten? Protože ho na net vložila zřejmě něčí tchýně. Recept nazvala "Švédské kuličky naší snachy". To je při tom, jakou mají tchýně pověst dost neobvyklé a tak jsem si řekla, že to jistě bude dobré, když tchýně uznala, že recept snachy je hoden zveřejnění. http://recepty.3rd.cz

A tady je:
670g pomletého hovězího masa,
230g pomletého telecího, nebo vepřového masa
8 lžic na jemno posekané cibule,
2 vejce, našlehaná
250ml měkkých chlebových drobtů, ( já jsem použila 2 rohlíky )
8 lžic mléka,
1 lžička soli,
čerstvě pomletý pepř,
1/4 lžíčky nastrouhaného muškátového oříšku,
1/2 lžičky mletého zázvoru,
1/4 lžíčky sušeného rozemnutého sušeného kopru,
1/4 lžičky mletého kardamomu, (ten jsem neměla, takže nepoužila)
1/2 lžičky mletého nového koření,
4 lžíce hovězího vývaru,
220ml kyselé smetany

V jiném receptu jsem se dočetla, že se cibulka osmahne do růžova na másle a přidá se do mletého masa. Maso dobře rukama prohněteme a tvoříme kuličky,které klademe na pánev do rozehřátého másla. Kuličky po všech stranách osmažíme a zalejeme vývarem.Pod pokličkou chvíli dusíme, aby byly kuličky dobře provařené. Potom je vyndáme a šťávu, co zůstane na pánvi zahustíme moukou a přidáme kysanou smetanu. Já jsem omáčku ještě před přidáním smetany rozmixovala, protože jsem měla v omáčče drobky z masa a kousky cibule. To jen pro hladkost omáčky.
Podáváme s vařeným bramborem a do omáčky přidáme lžičku brusinek. Brusinky nemaje, jsem použila rybíz ála brusinky.
Musím říct, že se Blance ani nedivím, že si na kouličky zajede, když na ně dostane chuť. Je to dobrota. Manžel se sekané taky dočkal, to abych vás neuvedla v omyl, že jsem mlsná a manželovi nevyhovím. Teď už oba zažíváme. Manžel svoji sekanou v poloze ležmo a já, sedíc u PC se s vámi poděluji o dnešní kulinářskou zkušenost.



Osmažené kuličky vyndat a šťávu zahustit hladkou moukou rozkvedlanou ve šlehačce nebo v troše mléka a nakonec přidat kysanou smetanu.


A pak už jen dobrou chuť.

středa 22. února 2012

Méďa

Méďa měří 19 cm, je uháčkovaný ze 100% bavlněné příze zn. Monika, háčkem č.8 .

úterý 21. února 2012

To byla noc!

Moje míra trpělivosti přetekla. Sára neúnavně ohlodává plastový pelech a to tak, že se po okousaných částech slehne zem. Mám obavy, že ty kousky žere. Abych se vyhnula případným Sářiným zdravotním problémům, požádala jsem manžela, aby pelech odnesl do sklepa a Sáře zůstala jen jeho vystýlka.Večer to šlo. Jednu část jsem dala pod psací stůl, kde Sára občas leží jen na holých parketách. Druhou část jsem nechala vedle psacího stolu, kde původně pelíšek stával.Večer jsem byla ještě na počítači, takže Sára zalezla pod stůl a moje nohy ji dělaly společnost. Usnula jako špalek a já jsem šla asi po hodině v klidu spát s myšlenkou, že se s tím Sára smířila a že se jí pod stolem nakonec bude líbit. Ale kdepak. Třikrát za noc jsem byla vzhůru, protože madam škrabala na dveře, kňourala a ne a ne se usádlit k spánku. Tak jsem zasedla ke stolu, pustila PC a chvíli jsem brouzdala po internetu. Sára si vynutila chování, tak jsem ji chvíli chovala s vypětím všech sil, protože už se pěkně pronese. Myslím, že 15 kg už váží. Nakonec opět usnula pod stolem. Potichoučku jsem se vyplížila do ložnice. Spala jsem snad dvě hodiny a rituál se opakoval. Tentokrát bez chování. Sáru jsem uchlácholila piškotkem a ona si milostivě zalezla zase pod stůl. Mohla jsem jít znuvu spát.V limbu jsem dočkala rána. Vypravila jsem manžela do Brna k doktorům na kontrolu a se snídaní jsem zasedla k PC. Sára si zalezla pod stůl i teď. Dospává noc, ale co já? Dnes mám naplánovanou pedikúru a kadeřnici, takže nabitý program. Nic se dospávat nebude a doufám, že Sára se definitivně smíří s novým místečkem. Snad nebude ukusovat psací stůl.



neděle 19. února 2012

Řezy Raffaelo

Jsem přihlášená na stránkách http://recepty.vareni.cz a pravidelně dostávám informace o nových receptech. Včera jsem chtěla něco upect, abych uvítala nějakou sladkostí manžela po návratu z nemocnice a upoutal mě recept na rychlý koláč, který lákal už jen pohledem. Hned jsem ho vyzkoušela a můžu vám ho vřele doporučit. Takže, kdo dnes nepekl a nemá chuť trávit u plotny celé dopoledne, pak toto je nejlepší recept na rychlou mňamku, kterou ocení hlavně ti, kteří mají rádi kokos.




Ingredience:

1/2 hrnku oleje
2 hrnky polohrubé mouky
3/4 hrnku moučkového cukru
1 hrnek mléka
1 sáček prášku do pečiva
2 celá vejce
1/2 balíčku mandlových lupínků ( to v receptu nebylo, to je moje doporučení, aby byl dojem z Raffaela dokonalý )

Všechno dobře promícháme ( použila jsem ruční šlehač) a nalijeme na vymazaný a hrubou, nebo polohrubou moukou vysypaný hlubší plech.

Posýpka:

3/4 hrnku strouhaného kokosu
1/2 hrnku moučkového cukru

Dobře promícháme a touto směsí rovnoměrně posypeme těsto na plechu. Dáme do trouby předem vyhřáté na 170°C a pečeme necelých 20 minut. Povrch moučníku by neměl zrůžovět. Já jsem si to moc neohlídala, takže mám mírně růžový povrch, ovšem na chuti to nic nemění.

Hned, když moučník vyndáte z trouby, polijte ho ještě na plechu jedním kelímkem smetany ke šlehání. Nechte odležet a pak podávejte. Snažte se polít celou plochu. Odměnou vám bude moučník plný chuti a hlavně není vysušený!

pátek 17. února 2012

Tentokrát je to medvídek

Ta ukrutná zima, plná sněhu způsobuje, že jsem zalezlá u kamen a stále něco šmodrchám. Krom příprav na Velikonoce a dvou slíbených deček jsem se pustila ještě do medvídka . Je vysoký 12 cm, trochu pupkatý, vycpaný dutým vláknem, uháčkovaný polodlouhými sloupky, háčkem č.8 ze 100% bavlněné příze značky Monika. Pro použitý materiál by se hodil i pro miminko, jelikož se dá krásně vyprat a neztratí fazónu. Předlohu nemám, je to háčkované z hlavy, jen podle obrázku. Tak aspoň míry: nožičky i ručičky jsou dlouhé 4 cm. Všechny části jsou uháčkované zvlášť a pak přišité.



čtvrtek 16. února 2012

Nepřestává padat

Sníh padal celou noc a ještě padá. Za oknem v teploučku to vypadá velmi idylicky, ale pak nastává tvrdá realita. Než se dostanu ke slepicím, musím si proházet cestičku. Mládež ještě spí, takže nezbylo nic jiného, než aby babka napjala své síly a odhrabávala. Opravdu toho napadlo asi 30 cm, přesně tak, jak meteorologové předpověděli.

První dvě fotky jsou ze včerejška, kdy tady padal sníh tak hustě, že chvílemi byla bílá tma.



To ještě prohrnuli silničáři. Pak už nikdo nepřijel.
Ráno jsem mluvila s vedoucí pošty, protože jsem měla posílat balíček a slíbila, že na mě děvčata zazvoní, až přivezou poštu. Nestalo se tak, protože uvízly někde v závěji. Podobně dopadly i dva autobusy.Jeden měl přijet v 18 hodin, nedorazil, protože taky zapadl a cestující vyprostili z autovbusu až v 23 hodin. Museli přespat na ubytovně. Co je s nimi dnes , to nevím. Jen vím, že traktor, který tady má prohrnovat silnice II a III třídy má poruchu, takže dnes zase nikdo nepřijede. Silničáři protahují hlavní trasy a na pár babek v zapadlé vesničce si nikdo ani nevzpomene. Nezbývá nám, než se modlit, aby nikoho neranila mrtvice, nebo infarkt, protože sanitka by se sem nedostala.


Sáře se to líbí. Ta si to užívá.







Ještě před chvílí byly na silnici jen stopy sousedovic psa. Teď už je prohrnuto. Další obrázky najdete zde. http://esplanade.blog.cz/1202/odriznuti-od-sveta


středa 15. února 2012

Nevím jak u vás...

..., ale u nás sněží. Co sněží, bílá tma. Silnice prohrnutá jednou a v zápětí opět jednolitá plocha zafoukaná sněhem. On k tomu sněžení fouká ještě vítr. Nepřijel řezník, nepřijela pošta a teď se strachem očekávám, jestli dorazí vnuk s přítelkyní. Doufám, že někde nezapadnou do závěje.Z fotek to moc nepoznáte, ale vypadá to tady na opravdovou kalamitu.


pondělí 13. února 2012

Sára boduje

Náš mazlíček a jeho mínusové body. Manžel říká, že když jsem chtěla udělat rozhodnutí, že si vezmu dalšího psa, měla jsem napsat aktíva a pasíva. Pak se rozuhodnout.To jsem neudělala. Rozhodovala jsem se srdcem, ne hlavou. Tak to dělám většinou a podle toho to vypadá.

Takhle a mnohdy i hůř, dopadlo už několik prostírek.


Naštěstí se náhradní úchyty ke komodě dostanou koupit.



Ovšem trnož u židle se bude muset jen osmirkovat.

sobota 11. února 2012

Rychlonožka přijel na víkend

V pátek přijel vnuk s přítelkyní a přivezli také chameleona Rychlonožku, kterého jste sledovali ještě v době, kdy měl u nás trvalé bydliště. Kluk nám trochu povyrostl.



čtvrtek 9. února 2012

Za oknem zima, doma jaro

Je to tak. Za oknem mrzne, jen to praští (dnes -10 °C ) a na parapetu kvete amarylis. Před půl hodinou začal padat sníh.Takže je jasné, že paní zima se jen tak nevzdá, však teprve před pár týdny ta pořádná zima začala. I naše Sára ví, že si má o jaru nechat jen zdát. Přitáhla si svůj pelíšek ke krbovým kamnům a spí. Ten pes nás neustále překvapuje.Yorga byla "dáma" Yorga, ale tohle střevo je neskutečný. Už ji to v koutku u radiátoru asi nebaví a tak tahá pelech, který má kolem dokola okousaný, po celém obýváku. Dnes skončila u krbu. Asi si potřebuje prohřát kožich. Yorga v tom pelíšku přežila celý svůj život a okousala ho snad jen na pěti centimetrech. Sára ho má tak odrbaný, že nevím jestli jí vydrží do konce života. Možná ho vyhodím dřív, než se nadá, jen jak ji přejde to hryzání. Včera jsem si málem roztrhla o ty ostré hrany nohu. Už jsem ji chtěla dát na spaní jednu molitanovou matraci, ale zjistila jsem, že sotva na ní ulehla, už z ní cupuje molitan. Naštěstí potah matrace neroztrhla, jen rozepla plastový zip. Není to klasický zip, jen tak do sebe zapadající jakési plastové "kolejnice". To ji nedalo moc práce. Takže matrace počká, až budeme mít za sebou kousací a trhací období. Pokud ji to vůbec přejde. Zlomyslníka zlomyslného. Když zmizím do kuchyně a zůstane v obýváku sama, můžu si být jistá, že něco vyvede. Dnes mně sebrala čisté ponožky, keré jsem si chtěla navlíct, ale než jsem tak učinila, šla jsem dát vodu na kávu a už to bylo. Tak, tak jsem ji vytrhla ožužlanou ponožku z huby. Je to prostě "miláček".





¨






úterý 7. února 2012

Prasátko

Tak toto prasátko moc nevyšlo. Na přívěsek je poněkud velké. Na výšku má 10 cm, takže může posloužit jedině jako dětská hračka. Nevadí, dělala jsem to jako druhou variantu k prvnímu prasátku. Pokud se bude líbit, udělám stejné, ale menší.

pondělí 6. února 2012

Přívěsky

Od Velikonoc se zajíčky a kuřaty jsem si odskočila ke kačabám pojatých zase trochu jinak.


Rizoto s krabími tyčinkami

Dnešním obědem jsem chtěla trochu odlehčit našemu zažívání. Udělala jsem tedy rizoto s krabími tyčinkami, hráškem a paprikou. Bylo to rychlé...