středa 23. listopadu 2016

Reklamy

Reklamy, které na nás vyskakují z každého koutu FB nebo odkudkoliv z internetu už mě štvou. Především ty na hubnutí. Obrázky se různí, i upoutávky jsou různé. Např. Zhubněte s metodou... musíte dodržet jen jednu podmínku. Když to rozkliknete, dostáváte se stále na ten stejný produkt. Dělají z nás blbce a tak začínám všechny reklamy ignorovat. A to nejen ty na hubnutí. Nedávno jsem se nechala svést reklamou na vyčištění toalety bez chemie. V návodu stálo, že se má použít 1 díl jedlé sody, 1 díl kukuřičného škrobu, 1 díl kyseliny citronové a torcha vody a pár kapek nějakého esenciálního oleje. S chemií se moc nekamarádím a tak jsem tento recept uvítala. Zvlášť, když na obrázku byla toaleta až povrch zaplněná bohatou pěnou. Říkala jsem si, že to bude paráda a těšila jsem se, jak krásně čistou toaletu budu mít bez velkého drhnutí.
Cha, cha . Pěna se nekonala. Vlastně konala, ale hned v sáčku, ve kterém se všechno mělo důkladně smíchat. Postup jsem dodržela přesně podle návodu. Po usušení vznikla tableta, která vhozena do mísy dopadla na dno a nic.Postupně se rozpustila a odplula směr žumpa. Takže mně už můžou všechny reklamy políbit .... kam chtějí. Třeba na čelo. Máte podobné zkušenosti, nebo vám to vyšlo? Kdyby jste to chtěli vyzkoušet, klikněte sem.


pondělí 21. listopadu 2016

Kdoule

Už jsem psala, že budu zavařovat kdoule.




Poprvé v životě jsem se setkala s tímto ovocem našich babiček. Dostala jsem krabici těchto voňavých plodů od neteře a musela jsem hledat na internetu, jak je zpracovat. Dočetla jsem se, že po otrhání se mají nechat nějaký týden uležet a tak jsem se do zpracování moc nehrnula. Pustila jsem se do nich až dnes a to jen proto, že jsem měla obavy, aby nebylo po nich. Zpracování nedá moc práce. Plody jsou trochu chlupaté, ale dají se lehce očistit jen opláchnutím vodou. Po omytí jsem okrájela dužinu až k jádřinci. Nakrájela jsem to na plátky do vody s citronem, aby nezhnědly. Pak jsem vodu slila, dala čistou, a to jen tolik, aby byly plátky zatopené a pomalu jsem je přivedla k varu. Přidala jsem pět hřebíčků a celou skořici a vařila jsem asi hodinu a půl. Pak jsem hmotu nechala chládnout, vylovila jsem koření a rozvar jsem rozmixovala. Zvážila jsem to a vrátila do hrnce. Bylo toho kilo a půl a tak jsem přidala cca 75 dkg cukru a nechala jej za mírného varu rozpustit. Horkou marmeládou jsem naplnila skleničky a zavíčkované je otočila na deset minut dnem vzhůru. A to je vše.
V některém receptu bylo napsáno, že se má přidat kardamom, ale ten jsem doma neměla a tak jsem zůstala u hřebíčku a skořici. Marmeládla je velmi chutná, má krásnou barvu a obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek, jako např. vitamín C a skupinu vitamínů B, z minerálních látek pak především zinek, železo, draslík, vápník a další. Má hodně pektinu a tak dobře působí na střeva. Takže mám šest skleniček zdravé a moc dobré marmelády. Kdybych žila v teplejším kraji, určitě bych chtěla mít kdouloň v zahradě.


sobota 12. listopadu 2016

Svatomartinská husa

Nejdříve o tom, že Martin po mnoha letech přijel na bílém koni. Už desátého napadl poprašek sněhu a protože na příští týden hlásí oteplení, raději jsem si to vyfotila. Co kdyby to byla jediná stopa letošní paní zimy ?




Musela jsem zpracovat poslední papriky ze skleníku, ale moc mně to nevadilo, protože venku bylo nevlídno a sychravo.



Dnes začaly na penzionu Lada Svatomartinské hody. Přijel syn s vnučkou a jejím přítelem a tak jsme tam šli na oběd. Já jsem už v předstihu měla objednaná husí prsa a zarezervovaný stůl. Jinak se podávala husí stehna s obojím zelím a bramborovým a houskovým knedlíkem.Když mně Lada přinesla můj talíř, skoro jsem omdlela. Na talíři se v zelí koupala obě husí prsa.Vlastně půlka husy. Naštěstí to byla husa z obchodu. Určitě neměla 8 kg jako ty naše.To by ta prsa na talíř vůbec nevešla. Na fotce už je jen jedno prso, to druhé jsem odpreparovala a odložila na pomocný talíř. Škoda, že jsem to nevyfotila předtím. Když jsem Ladě říkala, že jsem si představovala, že na talíř dostanu polovinu jednoho prsa, tak mně řekla, že mně chtěli udělat radost.
Mrkající





Byla to i tak porce jako pro těžce pracujícího chlapa. Zbytek mně zabalili do krabičky.
S vnučkou jsme si daly Svatomartinský Moravský muškát a to byla ta správná tečka za tímto hodováním.



Naše dvě husičky ještě brázdí dvorek. Měly padnout na Martina, ale dostaly ještě týden šanci.

pondělí 7. listopadu 2016

Dýně

Minulý týden jsem od neteře dostala dýni a kdoule. Moc se mi do zpracování nechtělo, ale nakonec jsem se do dýně pustila. Zavařenou mám ještě od předloňska a tak jsem tentokrát kandovala.








A je hotovo. Divím se, že je mísa ještě plná. Manžel na ni chodil ještě když byla polosuchá na plechu.
Měla bych se pustit do kdoulí, ale to má čas. Počkám až mně bude líp. Z manžela na mě přeskočil jakýsi moribundus a teď kašlu, smrkám a je mně blbě po těle. Chřipka to nebude, ale viróza určitě. Kdybych mohla aspoň ležet, ale to nejde, hned začnu kašlat a taky jsem celou noc prochodila po baráku. Léčím se babskými recepty. Teplé mléko s medem a máslem, průduškový čaj a vincentkové pastilky. Znám průběh těch mých virózek. Nejdřív krk, pak průdušky a nakonec hlasivky. To poslední by se manželovi zamlouvalo, ale tentokrát mu tu radost neudělám a neoněmím.Mrkající

Vincentkové pastilky mě zachrání.

Smutný den...

 Dnešní den se stal černým. Odešel náš parťák a mazlíček Sára. Její nemocné srdíčko vypovědělo službu ve dvě hodiny odpoledne, krátce po náv...