úterý 31. března 2009

Dnešní otázka zní...

Kdopak ví co je to

Škrobení


Slíbila jsem, že ověřím škrobení velikonočních vajíček tekutým škrobem Alba efekt. Vajíčka už mám naškrobená cukerným roztokem tak, jak jsem zvyklá, ale měla jsem uháčkované a nenaškrobené andělíčky a tak jsem to vyzkoušela na nich. Chtěla jsem si také ověřit vypínání pomocí inijekčních jehel místo špendlíků, které někdy reziví. Dala jsem na radu Petry a zakoupila stovku inijekčních jehel. Neměla jsem zkušenost ani s vypínáním na polystyrenový zvoneček. Zdálo se mi to ale jednodušší, než na keramickém s použitím nějaké podložky. Škrob jsem použila neředěný a zbytek jsem vrátila do lahve. Na andílcích je to škrobení dostatečné, ale nejsem si jistá co to udělá na vajíčku až vyklepu skořápku. Tam je přece jen potřeba, aby bylo vajíčko hodně tuhé. Nezbylo, než si ke snídani udělat hemenex a vyfouknutá vajíčka ještě obháčkovat. Teď jsou ještě mokrá, ale odpoledne už budu znát výsledek a tak ho sem dopíšu. Zatím vám předvedu, jak dopadlo vypínání andělíčků.




Takový je konečný výsledek. Polystyrenový zvoneček není moc drahý. Tuším, že stál 7.-Kč a tak když ho časem rozpíchám, nebude to taková škoda a je to pohodlné. Takže vřele doporučuji nejen na andílky ale i na zvonečky, jak jinak.

Odpoledne 17:20

Vajíčka jdou dost špatně oddělit od příze. Asi by to chtělo potáhnout výfuk fólii a potom teprve obháčkovat. Radí to i Hagir v komentáři. Možná to příště zkusím, ale obávám se, že fólie bude při háčkování zlobit. Uvidíme... Celý večer jsem se trápila se třemi vajíčky a stejně tam nějaká skořápka zůstala. Alba efekt opravdu pevně přilne ke skořápce a nejde jen tak oddělit.Naškrobeno je ale dokonale. Tak tudy cesta nevede.

Napadla mne ještě jedna varianta. Obháčkovat výfuk, před naškrobením skořápku rozmáčknout, vytřepat střepy a pak teprve naškrobit a podobně, jako u vánočních koulí dovnitř prostrčit nafukovací balonek, který vyplní uháčkovaný tvar vejce, dobře zavázat, aby vzduch neunikl dřív, než příze uschne. To je možná nejschůdnější řešení. Tato varianta vznikla po přečtení komentáře č.7 od Hagir, ( já když škrobila první vajíčko, tak to dopadlo tak, že jsem ho nakonec zmuchlala, abych to z něj vůbec dostala a nafoukla do něj balonek a znova škrobila. ) Proč čekat, až nás dolování skořápek vytočí tak, že uděláme totéž co Hagir. Udělejme to hned a ušetříme si jedno škrobení.


pondělí 30. března 2009

Moravský venkov

Slibovala jsem koníčky a jsou tady. Nejsou moji i když bych je vlastnila ráda. Jsou jednoho z našich sousedů, který se nedávno nastěhoval do dávno opuštěného domu. Fotky koníků taky nejsou moje. Poslala je jedna malá milovnice koní, jejíž rodiče tady mají chalupu. Zatím, co já jsem pečovala o našeho pejska a taky trochu o sebe, vyběhla na kopec a koně vyfotila.







A toto už je moje hospodářství i fotky.








Počasí nic moc. Celou noc pršelo, všude je blatisko. Zamračeno tak, že se ani nechce věřit, že by meteorologům mohla předpověď na zítřek vyjít. Doufám, že vyjde. Jdu honem dožehlit koš prádla, abych mohla zítra do zahrady.

pátek 27. března 2009

Vše o háčkování velikonočních vajíček


Původně jsem dnes nechtěla psát žádný článek, ale okolnosti mě donutily. Dostala jsem od návštěvníka mého blogu tento vzkaz bez zpáteční adresy.

"Prosím o zaslání popisu háčkovaných vajíček. Děkuji Anička"

Protože tazatelce Aničce nelze jinak odpovědět, uvádím veškeré adresy všech, doposud vytvořených a na tomto blogu zveřejněných předloh na háčkovaná vajíčka. Možná tento článek uvítají i ostatní ženy. Nebudou muset bloudit blogem.









Ještě k tomu dodám, že háčkuji převážně ze Sněhurky,nebo Moniky. Háčkem č.8. Krásně vypadají i z nití, používaných k paličkování ( obuvnická nit 25x3 ).



Ta bílá vajíčka jsou z obuvnické nitě. Vypadají jemnější než ze Sněhurky.


A ještě něco. Užitečná adresa na které lze paličkovací nitě zakoupit. http://www.martina-krajka.cz


středa 25. března 2009

Dobré ráno





Dobré ráno. Jsme pod sněhem, ale svítí nám krásně sluníčko. Předpovědi však nevěstí nic dobrého. Zřejmě budeme zase bez sluníčka.
Tento článek není ani tak o tom vrtkavém počasí, ale je především pro milovnice ručních prací . Dokončila jsem několik drobnějších prací a uzevřela tak definitivně zimní sezónu.
Toto je andělíček, který čeká na zarámování




Bílá dečka je menších rozměrů . Má v průměru 25 cm a je uháčkovaná ze Sněhurky.




Tuto béžovou dečku jsem nazvala Zina, má průměr 29cm a je rovněž ze Sněhurky, tentokrát béžové.



Předlohy mám a na požádání zašlu mailem.

úterý 24. března 2009

Není co dodat

K tomu co vidíte není co dodat. Ráno sněhová fujavice, po poledni dokonce krupky.












Večer už si Yorga pochutnávala na sněhu. Tak nevím...

pondělí 23. března 2009

Co přinesl dnešek...

Myslím, že už jsme si zvykli na to, jak si s námi počasí pohrává. Nikoho tedy nepřekvapí, že po sobotním sluníčku jsou zase dva dny pod psa. Dnešek obzvlášť, alespoň tady u nás. Fouká studený vítr a dopoledne se přidal ještě déšť. Ani kamna nechtějí hořet. Abych šetřila vlastní kapsu i zásoby zemního plynu, když je ta krize, přitápím si v krbových kamnech. Topím hlavně kvůli naší psině, protože přišla ze zahrady promočená na kůži, jelikož dlouho nemohla najít místečko, kam hodí bobek. Už tři dny ji léčíme plotýnky nebo klouby. Z ničehož nic nemohla vyskočit na své oblíbené křeslo, natož do naší postele. To byla kalamita. Veterinář naznal, že je zakrmená, tedy těžká a to dává zabrat kloubům i páteři. Takže bere něco na klouby, nesmí skákat, což jí ani nejde a musí zhubnout. Náš synáček v neděli, jen tak, suše poznamenal, že jakej pán, takovej krám. Že Yorga nemůže vypadat jinak než panička. Ty děcka jsou ale drzý, že? Ale to jsem trochu odbočila. Chtěla jsem psát hlavně o počasí, protože jsem ráno pořídila nějaké fotky. Celé to nanicovaté počasí zatím nechalo vykvést jen jednu utrápenou sněženku. Vlastně dvě. Pozorné oko diváka může v pozadí spatřit ještě jednu chudinku.




Mám ještě fotku rašících krokusů, které už v nižších polohách kvetou a také se ukazují tulipány. Na jiném záhohě vylezly i narcisky, ale v tom dešti se mi k nim nechtělo.





Smutný pohled... a tak, abych to jaro přivolala, ráno jsem prošmejdila archív a trochu jara staršího data přidám.






Až budou kvést stromy a pampelišky, bude veseleji.

sobota 21. března 2009

Začínám věřit...

Začínám věřit, že jaro je tady. I když dnes ráno to ještě vypadalo takhle, ptáčci zpívali jako o život. Zvlášť poránu byli velmi aktivní. Nejenže zpívali, ale vyhlíželi si i budoucí hnízdiště. Na jednom stromě máme umístěnou budku a kolem té byl pěkný shon. Jsem zvědavá, kdo ji nakonec ukořistí. Na balkoně se nám zabydlel, už po několikáté kominíček se svojí družkou. Když vyvádějí mladé je radost se na ně dívat.


Sluníčko se opíralo do našeho jižního svahu tak, že po polednini už nebylo po sněhu ani památky. Zůstal jen na místech, kam sluníčko svými paprsky nedosáhlo.



Sníh je jen na části střechy, která je zastíněná. Snad už to bude veselejší. Hrozně se na jaro těším. Snad jsem se tak ještě žádný rok netěšila. To bude asi tím, že ta letošní zima nás tak potrápila.

středa 18. března 2009

Věřte, nevěřte, napadl sníh

Než se úplně setmělo, stihla jsem udělat fotky toho, co se tady semlelo během pouhé čtvrthodinky. Věřili byste tomu?





Ono to jaro asi nepřijde


Vzpomínky

Inspirována článkem na stránkách http://sagitarius.blog.cz/ zavzpomínala jsem na svoji maminku a nejen na ni. Z rodiného alba jsem vylovila staré fotografie a prostřednictvím skeneru vám je můžu přiblížit. V třicátých letech minulého století přišla moje maminka do Brna. Později za ní přijela i její o pět let mladší sestra. Maminka se tady provdala a v Brně už zůstala. Její sestra se provdala do Olomouce. První tři fotografie byly pořízeny ve fotoatelieru pana Františka Svítila v Brně Nová ul.23 Hotel Passage. (Dnešní hotel Slovan na ulici Lidická).

Na této fotografii je maminka, když jí bylo asi 20 let.





Maminka foceno přibližně ve stejné době


Maminka uprostřed, vlevo kamarádka, vpravo maminčina sestra.



Tyto fotografie jsou z mého dětství, začátek padesátých let.

Na první fotografii jsem byla nemocná. Trápila mně angína. Vypadám dost naštvaně. Asi jsem opravdu neměla náladu na focení. Zato mamince to sluší.


Na této fotografii naopak vypadám šťastně. Mám vedle sebe svého vytouženého pejska Bobíka.To jsme pobývali s rodiči na podnikové chatě na Brněnské přehradě, kde byl můj tatínek správcem. Bobík byl uštěkaný pes, jako ostatně všichni malí pejsci a zřejmě na něho měl pifku nějaký nimrod, kterému plašil zvěř. Jednou nám ho postřelil a Bobík to nepřežil. 

 

pátek 13. března 2009

II.kolo soutěže-"Zima 2008/9" konec


3. Jiřina Vinklerová z prvního kola 26 hlasů + 24 celkem 50 hlasů


8. Slávek z prvního kola 12 hlasů + 13 celkem 25 hlasů



14.Sarah z prvního kola 10 hlasů + 8 celkem 18 hlasů


15. Božena z prvního kola 21 hlasů + 24 celkem 45 hlasů


16. Jarka Plajzka z prvního kola 35 hlasů + 39 celkem 74 hlasů


18. Hablina z prvního kola 10 hlasů + 35 celkem 45 hlasů


19. Ivana Soldánová z prvního kola 19 hlasů + 19 celkem 38 hlasů


První kolo soutěže máme za sebou. Do druhého kola postupují fotografie, které v prvním kole získaly 10 a více hlasů. Někomu z vás ušlo druhé kolo o fous, což je mi líto, ale jak se správně říká, není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Všem kteří jste nepostoupili děkuji za účast a za to, že jsme měli možnost prohlédnout si vaše krásné fotografie. Doufám, že na naše soutěžení nezanevřete a z těch, kteří postoupili pomůžete najít vítěze. Hlasovat můžete v anketě, která se otevře po kliknutí na komentář.


První místo v soutěži patří Jarce Plajzce

Na druhém místě se umístila Jiřina Vinklerová


O třetí místo se podělí se stejným počtem hlasů Božena a Hablina


Je na místě, abych teď prozradila svého favorita. Po celou dobu soutěže jsem držela palce fotografii č. 19. Musím přiznat, že všechny fotografie jsou pěkné a bylo opravdu těžké vybrat tu nejhezčí.
Každý máme jiný pohled a proto je výsledek do samého konce nejistý a soutěž tak napínavá. Vítězům blahopřeji a všem děkuji za to, že se soutěže zúčastnili. Věřím, že vy, kteří jste se neumístili na čelních místech na naše soutěžení nezanevřete a pošlete fotografie do další, tentokrát už jarní soutěže. Včas vás na ni upozorním. Diplomy sem přidám až v neděli. Zítra nebudu mít čas a tak doufám, že mně omluvíte. Vítězům sláva, čest poraženým. I když v mých soutěžích ani žádní poražení nejsou.

....................................................KONEC HLASOVÁNÍ........................................................






Tady jsou slíbené diplomy. Není to sice žádná sláva, ale já s obrázky moc čarovat neumím.

Loučení..-

 Je to pár dní, co jsme se rozloučili s naší milovanou bíglí holčičkou Sárou a stále ji všude vidím a slyším její tlapičky klapat po dlažbě....