pondělí 29. října 2007

Přiznat se nebo raději mlčet ?

abc64/al_div005_1-n.gifedávno jsem rozprávěla se svými dvěma vnuky a jeden z nich se zeptal : " Babi a cos dělala, když si byla malá holka?" Na chvilku jsem zaváhala, jestli je to dostatečně výchovné přiznat se ke svým lumpárnám, protože nic jiného kluci stejně slyšet nechtěli ale pak jsem si opět vzpomněla na tetičku a řekla jsem si proč ne. Historky z jejího dětství mou osobnost také nijak nepoznamenaly tak co. A začala jsem vyprávět. Jak jsem občas chodila domů do třetího patra vnější stranou schodiště. Bydleli jsme ve starém činžovním domě, kde schody byly z jedné strany u zdi a druhá strana bylo kovové zábradlí a volný prostor. Takže ne po schodech ale tím volným prostorem a ve třetím patře jsem přelezla zábradlí. Když se na to eskamotérství dívám dnešníma očima, jímá mně hrůza. Co se mohlo stát... Jenže děcko to nedomyslí a mohlo to skončit i tragicky. Fakt je, že jsem byla dost šikovné dítko a vytrénovaná jsem byla od kluků, se kterýma jsem většinou kamarádila. Byly jsme v domě jen dvě holky a jinak samý kluk. Nezbývalo nám, než se účastnit jejich her a tak překonat kdejaký plot nebyl žádný problém, natož obyčejné zábradlí. Když jsem dopovídala, kluci jen řekli "no babííí"! Ujistila jsem je, že jsem měla i méně nebezpečné zábavy. Jednou z nich bylo pozorování chodců na dosti frekventované ulici. Když jsme se doma potřebovali zbavit nějakého nepotřebného krámu, udělala jsem úhledný balíček a šla ho položit naproti našeho domu na tarásek u školy. Z okna jsme pak s kamarádkou pozorovaly, jak dlouho tam balíček vydrží a který šťastlivec si ho odnese domů.Řeknu vám, že to byla dost dobrá zábava pozorovat, jak se lidi rozhlíží a přemýšlí, jestli balíček sebrat nebo ne. Vždycky si ho někdo odnesl. Dnes už by nám to nemohlo vycházet, protože každý by se bál že je to nastražená výbušnina nebo přinejmenším antrax. Dalším kouskem bylo házení prasátek do oken školy. Odpoledne, když na náš dům svítilo sluníčko, vzaly jsme zrcátka a odražené sluníčko pouštěly do oken protější základní školy na žáky, kteří měli odpolední vyučování. Byla to sranda ale jednou se nám nevyplatila.Ve třídě, kterou jsme si vybraly jako cíl, seděl v poslední lavici ředitel školy na inspekci. No to byl průšvih! Musely jsme sejít dolů, zeptal se kam chodíme do školy, já musela přiznat, že právě v jeho škole chodím do páté třídy. Kamarádka chodila do školy jiné a tak byla v pohodě. Já jsem se měla druhý den hlásit u svého učitele. Měla jsem ale obrovskou kliku. Jednak jsme měli jít s třídou druhý den na výlet a pak pan učitel Šerý, tak se jmenoval náš třídní, možná ředitele neměl rád, protože když jsem mu řekla co se stalo, potutelně se usmál a řekl "no dobře". A bylo to vyřešené.Můžu vám ale říct, že noc která dělila ony dva dny jsem probděla. Tak nevím, bylo vhodné svěřit klukům malilinkatou část svých lumpáren nebo ne? Zdálo se, že kluci se bavili a určitě to od své babičky nečekali. Snažím se totiž vypadat důstojně i když málokdy se mě to daří...
kleuren/28aa.gif

Vzpomínka na tetičku

Neni to tak dlouho, co jsem si vzpomněla na moji tetu Jiřinu. Mimochodem, vzpomínám na ni dost často. Byla to starší sestra mé maminky a protože byla v invalidním důchodu , měla spoustu času. A tak když jsem onemocněla, teta vždy ochotně přijela a hlídala mě. Vzpomínám si na její historky z dětství, které jsem hltala a bavila se jimi. Co ta se jako dítě navyváděla! Když jsem si léčila nějakou angínu, hrávala se mnou žolíky, které jsem hrála hrozně ráda už od malička. Teta byla úžasná a já jsem ji milovala. Vždycky jsem se těšila na jídla, která vařila. Třeba na její čočkovou polévku a švestkové knedlíky z odpalovaného těsta. Na té švestce bylo tak tenoučké těsto, že modrá švestka přes ně prosvítala.Obdivovala jsem, jak ručně krájela tenoučké nudle do polévky a jak při tom byla zručná, nikdy se neřízla.Naučila mě také štupovat ponožky, plést i háčkovat. Na rozdíl od mé maminky, která na to neměla čas, protože chodila do práce. A jak sama říkala, "na ruční práce mě neužiješ, já nemám ten správný sitzfleisch" (maso k sezení). Ještě že jsem měla tu tetičku.Díky ní se dnes můžu bavit háčkováním a dalšími ručními pracemi.


Ještě jednou o bíglovi

Před čtyřmi roky, když jsem odcházela do důchodu, rozhodla jsem se, že si pořídím psa. Rozmýšlela jsem se jakou rasu zvolit.




Na snímku je naše Yorga a její první štěňata
Nemohl to být žádný ratlík, vzhledem k mé postavě. Nejsem totiž žádná třasořitka ale velkého psa bych si netroufala zvládnout. Zvítězili tedy středňáci a proto, že se říká, že brzy se začne páneček svému psu podobat, chtěla jsem aby byl můj pes co nejhezčí. ;o) Proto ale nejen proto jsem zvolila bígla. Je to krásný a chytrý pes milující svoji lidskou smečku a hlavně je nekonfliktní. Je to trochu tulák, jakpak by ne, vždyť je to lovec.Když chytí stopu, má páneček smůlu, pokud nemá psa na vodítku.Bígl je taky pěkný nezbeda a hračička.Když pro něj nevymyslíte zábavu sami, určitě si ji vymyslí on a okamžitě vás do ní vtáhne. Má také svou hlavu. Když on nechce, tak ho ani nepohladíte. Zato když chce on, umí se krásně vetřít do vaší přízně.




Yorga objevila pytel s granulema a jak si dává, tak si dává.
Snad nejvýraznější vlastností bígla je jeho žravost. Je vždy při chuti a rád se přidá ke každému, kdo právě něco jí. Zdá se, že je to bezedná studna. Nikdy nemá dost.Proto potřebuje hodně pohybu, aby vše co spráská vyběhal. Pohyb miluje a naše fenka se vždy krásně vyřádila na cvičáku při agility. Tunel byl její nejoblíbenější překážka. Bígl je pes, který není rád sám. Je to smečkový pes a z toho pramení jeho touha být neustále ve vaší společnosti. Čím víc lidí má kolem sebe, tím je šťastnější. Protože Yorga už od štěňátka nikdy nezůstala doma sama , tak si na to zvykla, že ji musíme brát všude s sebou. Je to jistá nevýhoda, protože například do divadla pes nemůže i když věřím, že Yorga by si to užívala. ;o) Ale co se dá dělat, máme to zařízené tak, jako bychom měli malé dítě. Když někam chceme jít, musíme si zajistit hlídání. Já jsem naštěstí domácí typ a společnosti a divadla jsem si užila v době, kdy jsme ještě psa neměli. Já osobně jsem s tímto stavem spokojená a bez Yorgy už bych si svůj život nedovedla představit.

neděle 28. října 2007

Jak si udržet duševní rovnováhu

Každý člověk je tvor společenský a nebyl zrozen pro osamělost. Blízká rodina a pobyt v ní má velký vliv na naše fyzické i duševní zdraví. Už v dětství v rodině získáváme správné životní návyky, počínaje čištěním zubů, správnou životosprávou a v neposlední řadě chováním se jeden k druhému. Pokud člověk žije v úplné rodině, většinou nemívá pocit osamění. Horší situace nastává, když děti opouštějí rodné hnízdo a rodiče zůastávají v tom hnízdě sami. Pokud jsou dva, je to stále ještě dobré ale jakmile jeden z nich odejte proto, že svého partnera opustí pro jiného a nebo odejde na pravdu Boží, pak je hůř. Člověk se cítí opuštěný a může začít trpět depresemi, nebo si zoufat. Zvlášť lidé ve městech, kteří ztratili kontakt s živou přírodou mohou pociťovat osamělost mnohem hůř, než lidé na venkově. V takovém případě může být záchranou domácí mazlíček. Ať už je to kočka nebo pes nebo třeba obyčejná andulka může zmírnit pocity osamělosti a také pomáhat léčit duševní onemocnění. Všichni, kteří se dostanou do takové situace by měli na vlastní kůži vyzkoušet jak bezvadné je mít takového psího kamaráda.


úterý 23. října 2007

Upozornění



¨


Vážené, háčkování chtivé dámy. Máte-li přání, abych vám poslala nějaký popis, prosím zanechávejte na sebe kontakt. Ne všechno lze dát na web. Mohlo by dojít k porušování autorských práv a tomu bych se ráda vyhnula. Vše, co jste zde zatím našly jako předlohu jsou staré popisy, které jsem různě zdědila . Popisy z časopisů není možné zveřejňovat. Proto, prosím například paní Boženku, která by ráda uháčkovala dámskou čapku, aby napsala svůj e-mail abych ji mohla popis poslat.Mám dokonce dva různé popisy a ráda se s ní o ně podělím.
Při této příležitosti bych chtěla požádat případné držitele autorských práv k některému uveřejněnému popisu aby se ozvali do zprávy autorovi a já popis odstraním. Jak už jsem předeslala jsou to popisy, které jsem od někoho dostala a nevím z jakého zdroje pocházejí.Ráda bych se vyhnula nepříjemnostem. Děkuji za pochopení.

neděle 21. října 2007

Senioři

"Senioři".

To slovo nemám ráda. Připadá mi, že když se řekne : to je senior, jako by se ten dotyčný stavěl na vedlejší kolej. Už nemá co dávat, je odepsaný, nemá co říct a jaksi už se s nim nepočítá. V dnešní uspěchané době, jakoby to platilo ještě o něco víc, než dřív. S tím se stále nedovedu vyrovnat. Ocitla jsem se zřejmě také ve věku, kdy se moje já spojuje s tímto hrozným slovem. Jenže já si tak nepřipadám a ještě dlouho připadat nebudu. Pokud to dovolí můj zdravotní stav, rozhodně se nevzdám svých zálib a koníčků, které mám ráda a kterým se chci ještě dlouho věnovat. Jedním z nich je tahle kouzelná bedýnka, ke které usedám každý den, abych zjistila co je kde nového a abych něco sama stvořila. Nejsem sama, mezi starší generací, ( to je lepší než senioři ) která usedá k PC a kamarádí se s ním. O tom jsem se přesvědčila, když jsem zakládala svoje první webové stránky. Prostřednictvím nich jsem získala společnost stejně nebo podobně naladěných lidiček, mezi nimiž se cítím dobře a v jejichž společnosti se věkový rozdíl jaksi stírá. Jako by nebyl. Setkávám se na nich se školáky, stejně jako s maminkami na mateřské dovolené nebo se stejně odrostlými dorostenkami, jako jsem já. Je mi s nimi prostě fajn a nepřipadám si vůbec stará, natož zralá pro označení tím strašným slovem "seniorka". To slovo bych zakázala používat a nebo až tak od sta let výše. Souhlasíte?


úterý 16. října 2007

Štrůdl trochu jinak


Ingredience:
1 balení lístkového těsta (klasická kostka)
pokud kupujete již vyválené těsto, je potřeba koupit dvě
2 polévkové lžíce švestkových povidel
250 g máku
150 g práškového cukru
100 g rozinek
40 g másla
3 jablka nebo hrušky
jeden banán
½ dcl mléka
rozšlehané vajíčko na potření
práškový cukr na posypání
Těsto rozdělíme na dvě části a rozválíme.



Příprava náplně:
Do misky nasypeme práškový cukr, přidáme 1/2dcl mléka, a vymícháme na hladkou kaši. Přidáme 2 polévkové lžíce povidel, změklé máslo, rozinky, nastrouhaná jablka nebo hrušky, rozmačkaný banán a pomletý mák. Vše dobře promícháme, rozdělíme na dvě poloviny a každou polovinu rozložíme na vyválené lístkové těsto. Stočíme, vložíme na plech vyložený pečícím papírem a potřeme rozšlehaným vajíčkem.
Pečeme asi 20 minut při teplotě 180°C. Podle vlastních zkušeností s vaší troubou. Štrůdl musí být do růžova upečený.

Další procházka Brnem

Dlouho jsme se "nešpacírovali" mým rodným městem Brnem. Napravím to a zajdeme si na procházku do jednoho z Brněnských sídlišť. Musíme se přesunout ze středu města na konečnou zastávku tramvaje, nebo chcete-li šaliny č.5 do Černých Polí. Mohli bychom dál cestovat autobusem ale protože je dnes hezké počasí, vydáme se pěšky směr sídliště Lesná.Cestou od konečné zastávky tramvaje přejdeme most přes železniční trať a jsme rázem na okraji sídliště.




Sídliště Lesná se začalo budovat na přelomu 60 a 70 let minulého století. Tvůrci projektu se inspirovali podobnými stavbami ve Finsku a tak na tehdejší dobu vzniklo ojedinělé, velmi moderní bydlení pro převážně mladé rodiny s dětmi. Jednotlivé objekty byly zasazeny do zeleně a i když domy byly jeden jako druhý stejně šedivé, zeleň kolem nich dotvářela celkový dojem. Mezi jednotlivými bloky domů jsou velké zatravněné plochy a na nich dětská hřiště a pískoviště. Jednu dobu bylo kouzlo tohoto sídliště ohroženo, protože nějaká hlava skopová přišla na nápad, do volných prostranství nacpat další domy. Naštěstí zvítězil zdravý rozum a tato zcestná myšlenka byla zavržena. Dnes sídliště hýří barvami, neboť domy se zateplují a dostávají nové, barevné fasády.Výhodou sídliště je také jeho poloha. Nejsevernější část končí u lesa, na východní straně je krásná zahrada patřící k chráněné části vodárny. Když se na jaře začne příroda probouzet, je na vodárenskou zahradu nádherný pohled. Kvetou tam zlatice mezi jehličnatými stromy, tamaryšky a nakonec začnou kvést třešně, které tam tvoří malý sad. Západní část sídliště je od východní oddělena tzv. Čertovou roklí. Její původní porost, zůstal zachován. Tady je další důkaz toho, jak architekti citlivě zakomponovali stávající krajinu do svého projektu. Sídliště Lesná se tak stala jedním z nejhezčích sídlišť v Brně a troufám si říct i v republice. Za hezkého počasí jsou zde pěkné procházky, protože zeleň je tady opravdu všude.




Tady je důkaz vyjímečnosti sídliště ve kterém je mimo jiné postaven také tento dům pro seniory. Když budu mít štěstí a dost peněz, jednou bych tam mohla skončit. Docela by se mi tady líbilo. Na tomto sídlišti jsem prožila nejhezčí část svého života, vyrostli zde oba moji nazdárci, tím myslím své dva syny, tak proč zde také nezavršit poslední etapu svého života. Ale na to je ještě čas.

neděle 14. října 2007

Poděkování





Možná si to moc beru ale kdyby mi bylo patnáct asi bych to hodila za hlavu ale v mém věku to tak lehce nejde. Věřím, že blog.cz odstraní poslední zbytek tohoto extempore a bude zase všechno ok. Ještě jednou díky.

čtvrtek 11. října 2007

Znáte moc úplňku?

Dnes je novoluní, to znamená, že je nejvyšší příliv. Mnoho žen už ví, že tento den je nejvhodnějším dnem pro půst a že když se to vydrží, a pije se hodně tekutin a nic se nejí, vynese to nějaký úbytek váhy. V tomto období jsou v našem organizmu ovlivňovány ledviny, čištění krve a rovnováha tělesných tekutin. Proto je potřeba v těchto dnech zvlášt, dodržovat pitný režim. Činnost ledvin podpoříte také teplem a proto se doporučuje pít teplý šípkový čaj, který mimo přírodního vytamínu C obsahuje flavonoidy, které chrání buňky před volnými radikály. Je dobré si také promasírovat chodidla neboť tam začíná meridián ledvin. Nesolte příliš aby se vám nezvýšil krevní tlak. Budete-li pracovat v zahrádce, pak vězte, že zítřek je vhodný k sázení cibulovin a přesazování trvalek.
Tak a teď jsem zvědavá, kdo z vás se řídí lunárním kalendářem a dodržuje postní dny. Já jsem s tím začala a zdá se, že je to účinné. Hlavně netrpím. Ten jeden den v týdnu se to dá vydržet. Abych si udělala ten den příjemnější vymačkám si šťávu aspoň z 1kg pomerančů, zředím to vodou a to celý den popíjím.Tak se to dá vydržet. Když ráno skočím na váhu, je kilo dole.

Americký koláč

Když už jsem otevřela knihu receptů, přidám ještě jeden, který se teď náramně hodí, neb je právě čas jablek.Tento moučník je pro hospodyňky, které nemají moc času a chtějí rodině udělat rychlou dobrůtku. Nebudeme nic vážit, všechno měříme na 1/4 litrové hrnky.
Suroviny:
4 celá vejce
l hrnek pískového cukru
1/2 hrnku oleje
To vše spolu ušleháme a přidáme .
2 hrnky polohrubé mouky
1/2 prášku do pečiva
hrst nastrouhaných ořechů
4 hrnky na kostky nakrájených jablek
trochu skořicového cukru.
Pečeme ve vymazaném a moukou vysypaném plechu, nebo dortové formě.

Věnečky z odpalovaného těsta

Suroviny:
1/4 l vody
5dkg Hery
15 dkg polohrubé mouky
3-4 celá vejce
špetka soli
Postup:
Do kastrolku nejlépe se silným dnem dáme svařit vodu s Herou.Za stálého míchání pozvolna sypeme polohrubou mouku . Mícháme na plotně tak dlouho až se těsto nelepí ke stěnám nádoby. Necháme vychladnout a do vlažného těsta postupně ručním šlehačem vmícháme vejce a špetku soli.Šleháme tak dlouho až máme těsto hladké jako sametové.
Vyhřejeme si troubu, na plech dáme pečící papír, který potřeme vodou s trochou oleje. Do plátěného pytlíku se zdobítkem dáme těsto a na plech tvoříme dvojitá kolečka nad sebou v tahu.Pečeme ve vyhřáté troubě asi na 180°C a ke konci stáhneme na sporo. Po dobu pečení neotvírat troubu !
Krém:
1/4 l mléka svařit s 1 vanilkovým pudinkem a 30 dkg cukru, 1 vanikový cukr a nakonec vmíchat 1 žloutek.Do vychladlého zašlehat 25dkg másla.
Poleva:
3 lžíce horkého mléka, 6 lžic moučkového cukru, 2 lžíce citronové šťávy. Vymíchat do hladka.

úterý 9. října 2007

Hvězdičky

Protože Vánoce se nezadržitelně blíží a možná by jste si chtěli letošní stromeček nazdobit tradičně česky, přikládám vzory na vánoční hvězdičky. Už jsem je začala také háčkovat. Zatím ne pro sebe ale pro jednoho kamaráda, který přemýšlel o tom, že si na vánoční stromek navěsí velikonoční vajíčka, která si u nás vymrskal za předchozí léta. Protože takové barbarství nemůžu dopustit, udělám mu sadu vánočních ozdob. Větší část už uháčkovanou mám. Až bude kompletní a naškrobená, vyfotím vám ji pro inspiraci. Zatím se musíte spokojit s tím co je.


Radostná událost

Před třemi týdny se narodila štěňátka jedné z feneček Airince, která pochází z prvního vrhu naší Yorgy. Jsou to krásní, čistokrevní bíglíci, pět kluků a tři holky. Už jsme se na ně byli podívat ale proto, že v jejich pelíšku bylo šero, fotky se moc nepovedly. Jednu sem přesto dám a při příští návštěvě snad vyfotím něco lepšího.




Štěňátka přišla na svět císařským řezem. Všechna se mají k světu a jsou zdravá.I jejich máma je v pohodě a po zákroku se brzy zotavila.Vše se vrátilo do správných kolejí. Je to štěstí, protože přikrmovat osm hladových krků by bylo nad lidské síly.Zatím nemají jména. Asi budou čekat až na to, jak si je pokřtí noví majitelé. Případní zájemci o štěně se již mohou hlásit. Napište do vzkazu pro autora. Do komentářů mi můžete psát, jaká jména by se vám pro štěňátka líbila.

neděle 7. října 2007

Dršťková polévka z růžovek

P právě vrcholící sezóně hub se mi zdá příhodné zveřejnit jeden můj osvědčený recept na polévku z růžovek.


Suroviny:

růžovky (nebo václavky)
máslo
středně velká cibule
kořenová zelenina
pepř, nové koření, bobkový list
l pol. lžíci sladké papriky,
špetku pálivé papriky.
Postup:
Na másle osmahneme cibulku, přidáme drobně nakrájenou mrkev, celer, petržel, ještě trochu osmahneme, mírně podlejeme vařící vodou, přidáme růžovky, koření, papriku a dusíme do měkka.Když jsou houby dostatečně podušené, vybereme koření, přilejeme vařící vodu a polévku zahustíme zásmažkou.Ještě asi 10 minut povaříme. Dochutíme masoxem nebo slepičím bujónem. Místo růžovek můžeme použít i václavky ale ty musíme déle dusit.

čtvrtek 4. října 2007

Utopenci a nakládaný Hermelín

Mám pro vás dva recepty na pikantní pohoštění pro nečekanou návštěvu.

Utopenci

Ingredience:
20 špekáčků, cibule (mnoho), sklenice steril. papriky, sklenice dlouhých feferonek, sklenice kulatých feferonek, sklenice kyselých okurek, 1 l octa, 1 l vody, sklenice od okurek 3 litry, pepř bílý mletý.
Koření a pochutiny : cukr 4 lžičky, sůl 2 lžičky, pepř celý 10 kuliček, nové koření 4 kuličky, bobkový list 10 kousků, hřebíček 4 ks, feferonky kulaté extra pálivé 8 ks.
Koření a pochutiny doporučené: jalovec 4 ks, anýz-fenykl-tymián-libeček - špetku, 1 lžička mletého pepře, 1 lžička oleje.

Postup:
Příprava nálevu: ocet smícháme s vodou, přidáme všechny pochutiny a koření (mimo kulatých feferonek) a uvedeme do varu. Vaříme 5 minut (dost to smrdí). Poté vhodíme 2 rozpůlené kulaté pálivé feferonky a necháme chladnout.
Příprava utopenců: Buřty oloupeme a nařízneme. Buřty vymažeme bílým pepřem a vložíme do nich kus papriky, tenký plátek kys. okurky a půl kolečka cibule. Dno sklenice vysteleme cibulí, pak dáme vrstvu utopenců, doplníme dlouhou feferonkou, poté opět cibule,utopenci,cibule….
Finále: Teplý nálev (ne horký, ne studený), nalijeme do naplněné sklenice, koření, které nám zbylo v hrnci rovněž lžičkou nandáme do sklenice. Poté zavíčkujeme (nebo igelit s gumičkou) a necháme 14 dní stát v chladnu. Je dobré jednou za dva dny sklenici někde nad dřezem opatrně otočit a obsah tak promíchat, poté sklenici otevřít a případný úbytek nálevu doplnit octem.


Nakládaný hermelín

Ingredience:
Hermelíny - nejlépe se zeleným pepřem
Česnek - podle chuti
Paprika sladká, pálivá, příp. chilli
Feferonky kulaté
Pepř celý - může být černý,bílý, červený, zelený - je to spíš pro oko
Jalovec, tymián, rozmarýn - lze nahradit provensálským kořením
Černé olivy
Cibule
Bobkový list
Olivový olej
Sterilovaná červená kapie
Postup:
Česnek rozmačkáme a smícháme s červenou a pálivou paprikou. Poměr záleží na vaší chuti. Doporučuje se poměr 5:1. Hermelíny rozkrájíme a hmotou vymažeme. Vložíme kolečko cibule a půlky oliv. Dáme do sklenice a prokládáme cibulí, feferonkama, olivama, kořením, kapií. Zalijeme olejem a necháme alespoň týden zaležet v chladnu.

středa 3. října 2007

Rybíz á la brusinky

Dnes jsem si zaskočila na blog k babči a našla jsem tam recept na dobrotu z vepřové panenky. Při přípravě omáčky je potřeba přidat kompot z brusinek. Dnes už není problém tento kompot sehnat, dříve bylo hůř. Buď pod pultem nebo v tuzexu. Mladší ročníky asi nebudou vědět co to byl tuzex ale to vysvětlím jindy. Dnes přidám recept na kompot z rybízu, který se brusinkám vyrovná a pochází právě z té doby, kdy na trhu brusinky běžně k sehnání nebyly. My, český holky jsme si věděly rady za každé situace a víme si rady i dnes. Tak abych dlouho nekecala, tady je ten recept. Už je sice trochu pasé, neboť letošní úroda je již dávno zpracovaná ale bude se hodit na příští rok. I když dnes brusinky koupíte v každém obchodě, s tímto receptem alespoň ušetříte nějakou korunu.

Kompot á la brusinky

1 kg rybízu bez stopek
1/4 l vody
1/4 l octa
650 g krupicového cukru
celou skořici, pár hřebíčků asi 1 dcl rumu

Postup:

Rybíz přelijeme horkou vodou svařenou s octem. Přidáme 650 g cukru, celou skořici, hřebíček a vše 15 minut povaříme.Na závěr dáme trochu rumu cca 1dcl. Kuličky rybízu můžeme částečně rozmačkat. Skořici a hřebíček vybereme. Pokud se vám bude zdát, že je tekutina moc řídká, nechte ji ještě víc odpařit a nebo přidejte 1/2 sáčku Gelfixu. Chuťově se nic nezmění. Horké plníme do sklenic, uzavřeme víčkem a obrátíme dnem vzhůru asi na 5 minut. Pak obrátíme a necháme vychladnout.
Podobně můžete udělat totéž z plodů černého jeřábu.

Černý jeřáb á la brusinky
7 dcl červeného vína
1/2 kg cukru krupice
1 kg jeřabin
Pro lepší chuť můžeme přidat opět kousek celé skořice a pár hřebíčků. Rozvařit, opět můžete část plodů rozmačkat, nakonec přidáme 1 dcl rumu. Horké plnit do sklenic, uzavřít, otočit dnem vzhůru asi na 5 minut.

úterý 2. října 2007

Zrození nového dne

Bez ohledu na to, jak se chovají naši politici, zrodil se nový den. A bude to tak vždy. To je naše jediná jistota.



Když jsem dnes vstávala a musím se přiznat, že to bylo nezvykle brzo, naskytl se mi tento pohled z okna. Chtíc zjistit jak dnes bude, podívala jsem se z okna na východní straně a uviděla jsem pomalu se rozplývající mrak zbarvený vycházejícím sluncem do ruda. Chtěla jsem zkusit jestli to vyfocené bude taky tak krásné. No není to ono ale zachytila jsem i poslední hvězdu na obloze, kterou na dalším snímku už vidět není.




Další snímek je pořízen s rozdílem pár vteřin a všechno je jiné.




A za další chviličku je tu nový den.




Dobré ráno všem....

Loučení..-

 Je to pár dní, co jsme se rozloučili s naší milovanou bíglí holčičkou Sárou a stále ji všude vidím a slyším její tlapičky klapat po dlažbě....