středa 26. března 2008

Pohádka nebo skutečnost?

Poznáváte místo, na které jsem vás dnes pozvala a které je v posledních dnech středem pozornosti široké veřejnosti? Hádejte...
Přidám ještě jeden obrázek abych to hádání trochu usnadnila. Je to lepší?
Obrázky jsou vypůjčené z www.zamek-hradec.cz/ a tam se také dočtete o tomto pohádkovém zámku víc.

úterý 25. března 2008

Popis na vajíčko s kuřátkem.

Velikonoce máme za sebou ale opět jsem byla dotázána na popis k vajíčkům s kuřátkem. Tak jsem sedla a začala háčkovat jednoduchým způsobem pro začátečníky a hned jsem každou řadu zapsala.
Začněte na 10 řet.ok, kerá spojíte pevným okem do kruhu.

1řada: 3 řet.oka, 23 dl. sloupků. Na konci řady spojit pevným okem.
2.řada: 3řet.oka,2dl.sl. 2 řet.oka, 3 dl. sl. opakovat a na konci řady opět spojit pevným okem.
3.řada: 3řet.oka,2dl.sl. 3 řet oka, 3dl.sl. 3 řet. oka ...opakovat, na konci řady spojit pevným okem.
4.řada: vždy mezi 3 opakující se dl.sl. uháčkovat 5. řet ok, na konci řady spojit pevným okem.
5.řada: mezi dl. sl. 6. řet.ok , na konci řady spojit pevným okem
6.řada: " - " 7. řet.ok " - "

7.řada: " - " 8. řet.ok " - "

8.řada: 3 řet. oka,2dl.sloupky,3 řet.oka, 3dl. sloupky opakovat v celé řadě. Na konci opět spojit pevným okem.

9.řada: 3řet.oka a 95dl.sloupků. Na konci řady spojit pevným okem.

10. řada: 3.řet.oka, 2dl.sl, 2řet.oka, 3 dl.sl., 2 řet. oka... okakovat na konci opět spojit pevným okem.
11.řada: totéž jen mezi tři dl.sloupky jen jedno řet oko ukončit řadu pevným okem.

12.řada: 48 krátkých sloupků, řadu ukončit pevným okem.

Tento popis je vhodný na malé vejce. Doufám, že to z tohoto popisu pochopíte. Pokud ne, klidně napište v čem je nejasnost.
Fotky by mohly trochu napomoci vyjasnit případné nejasnosti v popisu.

neděle 23. března 2008

Jarní pozdravení

Posílám vám jarní pozdravení v podobě rozkvetlých Amaryllisů. Mám jich už plné okno.Pro vás, kteří je chcete pěstovat mám několik rad.
Země původu těchto nádherných květů je Peru, Brazílie a Mexiko. Amaryllisy jsou nenáročné rostliny, ale pro jejich úspěšné pěstování musíme přece jen několik pravidel dodržet. Dnešní odrůdy vznikly mnohonásobným křížením botanických druhů a výsledkem jsou rostliny s nádhernými květy. Najdete je v barvě bílé, růžové, rudé, žluté a také v různých barevných kombinacích.
Sázíme-li cibule, nejdříve je prohlédneme a očistíme od suchých slupek a kořenů. Zdravé kořeny můžeme nechat. Sázíme do květináčů o průměru 16 a více centimetrů. Zeminu pro Amyryllisy si namícháme z listovky, zeminy a rašelinového substrátu. Můžete použít i substrát pro muškáty. Květináč naplníme zeminou asi do poloviny a vložíme cibuli. Tu pak dosypeme zeminou tak, aby polovina cibule zůstala nad zeminou. Čerstvě zasazenou cibuli důkladně zalejte.
Než cibule nasadí na květ, zalévejte jen mírně, ale nenechte zeminu přeschnout. Dokud nemá rostlina listy, nemá jak odpařovat vodu a cibule by mohla uhnít. Postupně zálivku zvyšujte. Rostliny mají rády teplo, proto je ideální teplota kolem 20°C. Odměnou vám budou nádherné květy. Po odkvětu květní stvoly odřízněte, listy je nutné zachovat. Rostliny začněte intenzivně přihnojovat a umístěte je do zahrady na místo, kde budou v polostínu. Koncem září rostlinám odřízněte listy a cibule umístěte nejlépe do sklepa, kde budou mít okolní teplotu kolem 12 °C. Za tři měsíce se vytvoří zárodky pro nové květní stvoly. A tady jsou květy mých Amaryllisů, nebo-li hvězdníků.
Poslední obrázek je hippeastrum , který jsem našla na http://www.garten.cz/a/cz/559-hvezdnik-amarylis-hippeastrum/ Tak teď nevím co to vlastně pěstuji. Jestli někdo víte, jak to přesně je, napište to prosím do komentáře . Hanka mě trochu zmátla.

středa 19. března 2008

Přání

Veselého zajíčka,
ať je svižná metlička.
Hodně pestrých vajíček,
zmalovaných zadniček.
Pro krásu a pro zdraví,
jak tradice vypráví !

Je to možné?

A co tomu předchází? Kolik slziček se uroní, než se dostanou na vrchol?

úterý 18. března 2008

Pečené brambory na psa.

Možná mnohé z vás ničím nepřekvapím ale u nás máme tento způsob přípravy brambor k páteční večeři moc rádi. Proč právě k páteční večeři? No to proto, že v pátek a také v sobotu budete po požití této dobroty společensky vyřízeni. I z vašeho bytu se stane jedová chýše. Tento recept se hodí těsně před výplatou, protože není nijak finančně náročný.
Ingredience:
Brambory
Sádlo
Česnek
Sůl
Mléko nebo kefír
Příprava:
Podle počtu osob ke stolu si připravíte menší brambory. Dobře je operte (nejlépe odrhnout kartáčkem), protože se pečou ve slupce a rozkrájejte na čtvrtky. Brambory naskládejte na plech těsně vedle sebe, aby se jich tam vešlo co nejvíc. Pečou se nasucho v troubě vyhřáté na 200°C. Když se začně dělat křupavá kůrčička na řezu, můžete je na plechu promíchat, aby se opekly z obou stran. Mezi tím, než se brambory upečou si připravte do mísy rozetřený česnek, sůl a vrchovatou lžíci sádla. Česneku dejte tolik, kolik snesete. Upečené brambory dejte do mísy a dobře promíchejte. U nás k nim pijeme mléko nebo kefír. Ale to už je na vás co si zvolíte.

Velikonoční zvyky

Mnohé staré tradice se pomalu vytrácejí. Velikonoce mezi ně zatím nepatří ale přesto. Mnozí z vás, především ti nejmladší, pokud nejsou vychováváni v duchu křesťanských tradic, neznají například význam těchto názvů. Proto jsem si dovolila je tady trošku připomenout.
Škaredá středa - nebo také černá či sazometná středa. V tento den lidé bílili světnice i chalupy. Všechno muselo být vynešeno ven z domu, uvnitř nesmělo být vynecháno jediné místečko. Tento den se také vymetaly komíny. Lidé se neměli mračit, jinak by se škaredili každou středu v roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista - škaredit se, znamenalo žalovat a od toho slova je odvozena škaredá středa.
Zelený čtvrtek - V tento den zní kostelní zvony při mši naposledy, pak umlknou až do Bílé soboty - "odlétají do Říma". Hlas zvonů nahrazovaly o Velikonocích nejrůznější klapačky, řehtačky - nejen malé do ruky, ale především na Moravě i velké klapačky na trakařích. Jejich hluk se rozléhal po celé vesnici a oznamovalo se ranní klekání, poledne a večerní klekání. Na zelený čtvrtek se jedla zelená strava - špenát nebo špenát z mladých kopřiv, aby byl člověk zdravý po celý rok. Jedná se o převzatý zvyk z židovské slavnostní večeře Pesach - připomínající jejich vyvedení z Egypta. Jedná se o mnohem starší zvyk, než nošení zeleného obřadního roucha, proto může onen název pocházet i odtud. Nebo možná proto, že na jaře je vše zelené. O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a s nikým se nehádat, aby se vám všechny hádky vyhýbaly a naopak, aby si k vám našly cestu peníze.
Velký pátek - je dnem hlubokého smutku. V noci ze čtvrtka na pátek byl Ježíš vyslýchán, v pátek pak odsouzen k smrti a ukřižován. V tento den se nepracovalo ani na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí. Na Velký pátek se děly zázraky a země měla magickou sílu. Otevírala se, aby ukázala své poklady. Poklad označovalo světýlko, nebo kvetoucí či zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. v tento den se nepralo prádlo, neboť se říkalo, že by pradleny máčely prádlo do Kristovy kreve. Tento den se naposledy chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a nesmely při tom chybět různé říkačky. U nás se tento zvyk udržuje a děti, které chodí s hrkačkami říkají tuto koledu:
Když zvony mlčely, my jsme vám hrčeli,
A to třikrát denně, neprodleně.
Abyste na pána Boha vzpomněli.
Nyní vás prosíme co v koši nosíme,
Udělte vajíčko, krejcárek maličko,
My se za vás pomodlíme.
Aleluja, uslyšíte, když do chrámu pospíšíte
a to ještě dnes.
Hospodyně pro koledníky připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných mincí.
Bílá sobota je den, kdy bylo Ježíšovo tělo sejmuto z kříže a uloženo do skalního hrobu. Z "Božího hrobu" v kostele se vyzvedla monstrance s Nejsvětější svátostí a také Kristova socha nebo obraz, které se v průvodu nesly obcí. Bílá sobota nebyla ve starém křesťanském světě dnem liturgickým, konala se jen noční bohoslužba tzv. virgilie. Před virgilií se posvětil oheň, od kterého se zapálila velikonoční svíce zvaná paškál a tou se světlo přeneslo do kostela. Svěcení ohně se postupně stalo slavnostním obřadem a římský císař Konstantin Veliký dokonce počátkem 4. století nařídil, že má být celé město osvětleno ohni. Ohniště bylo po vykonání liturgického posvěcení ohně zalito vodou. U nás se na Bílou sobotu světil oheň před vchodem kostela. V mnoha vsích byl zvyk, že se doma uhasila všechna ohniště. Před kostelem vložila hospodyně na hraničku vlastní polínko a když kněz oheň posvětil, vzala žhavý uhlík domů a zažehla jím nový oheň. Jelikož jsou při obřadech vigilie křtění novokřtěnci, kteří nosi bílé roucho, je možné, že název pochází odtud. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem. V tento den končí dlouhotrvající půst.
Boží hod velikonoční - Připadá na neděli a to se nesmělo nikde pracovat, rodina trávila tento den společně. Ženy a dívky připravovaly pokrmy, zdobily kraslice a chlapci pletli pomlázky či tatary. Světily se velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, chléb, vejce a víno, které měly připravit po dlouhém půstu tělo na návrat k tučnější stravě. Kdokoli přišel do stavení, musel dostat kus posvěceného pokrmu. Jedla se velikonoční nádivka, jehněčí maso a holoubata, předem posvěcená v kostele. Toto svěcení mělo kromě symbolického významu i praktický podtext. Po období dlouhého půstu by mohl náhlý přechod k tučné stravě přivodit obtíže. Proto se světily určité pokrmy, které měly tělo na návrat k běžné stravě pozvolna připravovat. Hospodář v tento den obětoval kus svěceného mazance, vejce a víno zahradě, poli a studni, aby byla dobrá úroda, hojnost ovoce a zdravá pitná voda.
Velikonoční pondělí - Tomuto dni se říká také Červené pondělí. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty s pletenými pomlázkami z vrbového proutí, které se zdobí barevnými stuhami. Šlehají dívky a vinšují. Například :
Hody,hody,zdravíčko,
dejte klukům vajíčko.
Na pomlázku mašli,
že k vám cestu našli.
Za to dostanou malovaná vajíčka, velcí chlapci zase pohoštění ovocným vínem nebo slivovicí. Je to prastarý zvyk chodit po pomlázce a znamená "omladit".

pondělí 17. března 2008

Jsme doma v Česku

Jediný obrázek města, který jsem našla a do kterého vás chci dnes pozvat není nejvýstižnější ale věřím, že když je nepozná nikdo z vás, pozná je snad Hanka.Kdyby se náhodou stalo, že by fotka ani Hance nic neříkala, dám ve středu malou nápovědu. Tak hádejte co je to za město.

neděle 16. března 2008

Velikonoce klepou na dveře

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička
vám snese jiný, za kamny v koutku, na
vrbovým proutku, proutek se ohýbá, vajíčko
kolíbá, proutek se zláme, slepička z něj
spadne. Vajíčko se odkoulí do strejčkovy
stodoly, vajíčko křáp, slepička kdák,
panímámo, máte mi ho dát !
Protože je opravdu nejvyšší čas na velikonoční přípravy mám už něco málo nachystáno.
Vajíčko v popředí je zdobeno ubrouskovou technikou.
Ještě není všechno hotovo.Chystám se na zdobení, které jsem ještě nikdy nedělala, ale nebudu předbíhat. Možná se to ani nepodaří a nechci si uříznout ostudu. Takže až podle výsledku.

pátek 14. března 2008

Nejen velikonoční beránek

Tento recept na velikonočního beránka je snad tisíckrát vyzkoušený. Používám ho totiž i na bábovku, nebo bublaninu s ovocem. Klidně bych o něm mohla říct, že je to můj univerzální recept na nekynuté moučníky. Většinou, když se mi nějaký recept osvědčí, po jiném nepátrám. Vyzkoušejte a uvidíte. Možná se stane také vašim oblíbeným.

Potřebujete:

20 dkg moučkového cukru
25dkg polohrubé mouky
2-3 vejce
1dl vlažného mléka
2dcl oleje
1/2 prášku do pečiva
Velice dobrý je s přidáním mletých ořechů. V tom případě je třeba ubrat tolik mouky, kolik dáme ořechů. Jinak by těsto přetékalo z formy ven. Ta dávka je akorát do beránkové formy.

Příprava:

Cukr a žloutky třeme a postupně přidáváme olej. Dobře vyšleháme a přidáme vlažné mléko, mouku smíchanou s práškem do pečiva a nakonec lehce vmícháme tuhý sníh z bílků. Do vymazané formy vysypané polohrubou moukou nalejeme těsto, přikrejeme druhou částí formy beránka a dáme péct do rozehřáté trouby. Troubu vyhřejte na 150°C později (asi za 15min.) snižte teplotu na 120°C. Doba pečení je asi 3/4 hodiny. Poté vyndejte formu z trouby a horní část formy opatrně sejměte. Špejlí zkuste jestli je těsto propečené. Pokud ano, můžete nechat formu otevřenou, aby beránek rychleji vychladl. Jestli ale není propečený, přiklopte formu a vraťte beránka do trouby. Z formy ho vyndejte až po úplném vychladnutí. Můžete beránka jen pocukrovat nebo nazdobit bílou nebo čokoládovou polevou. Na mísu kolem beránka nasypte lentilky nebo malá vajíčka a atmosféra Velikonoc je dokonalá.

čtvrtek 13. března 2008

Kuře zase jinak

Kuřecí nudličky s nivou a brokolicí
Co budete potřebovat
Kuřecí prsa, cibule, česnek, sůl, pepř, brokolice, niva, smetana, olej
Postup
Prsa nakrájíme na nudličky, osolíme, opepříme, promícháme s prolisovaným česnekem a necháme odležet.
Nadrobno nakrájíme cibuli a spolu s masem osmahneme na oleji, přisypeme uvařenou brokolici, zalijeme smetanou a přidáme nakrájenou nivu. Vaříme, až se niva rozpustí a brokolice rozpadne.
Jako příloha jsou výborné americké brambory s česnekem.
Při čtení receptu jsem na to dostala chuť a tak to vyzkouším. Myslím, že jestli vás ten recept oslovil, i vy to můžete vyzkoušet a nemusíte čekat až vám napíši jaké to bylo. Nedá se na tom nic pokazit. Navíc to bude rychlá mňamka.

středa 12. března 2008

Na skok k sousedům

Do dnešního okénka jsem vybrala toto město pro jeho velmi zajímavou historii. Také bych tímto pohledem k sousedům chtěla té nejmladší generaci připomenout, že to není tak dávno, kdy jsme byli se státem, ve kterém se toto historické město nachází jedna duše, jedno tělo. Na rozdíl od dnešních dětí, které považují slovenštinu za málem exotický jazyk, jsme my starší slovenštině dobře rotumněli a oni rozumněli nám. Poněkud jinak to bylo v jiných oblastech, ale to je na dlouhé vyprávění a do toho se tady pouštět nebudeme.




Najde se krom Hanky někdo, kdo toto město poznává a nebo je někdy navštívil ?

pátek 7. března 2008

Znamení Panny

Panna - d o k o n a l ý
24. 8. - 23. 9.
Legenda o Panně: Když Pandora otevřela pověstnou skříňku, na zemi se začaly dít strašné věci. Lidé byli hamižní, zabíjeli se pro peníze… Olympští bohové se od nich proto odvrátili. Jediná Astraea se lidí zastala a vroucně za ně prosila , za což byla vyzvednuta na oblohu. Lidé ve znamení Panny patří od těch dob k nejpracovitějším typům.
Životní heslo:Já ti to spočítám!
Jak je poznáte:Podle krásných jasných očí, dívčího či chlapeckého půvabu, jemných vybraných způsobů a kritického pohledu. Panny nebývají oslnivé krasavice či krasavci, ale vždy je v nich něco přitažlivého a okouzlujícího. V názorech na svůj vzhled jsou někdy více než střídmé. Rozhodně je nepotkáte v oranžových nebo červených elastických šatech s hlubokým výstřihem či nachově pruhované košili. Panna dává přednost jednoduchému čistému oblečení bez přílišných ozdob.
Charakter:Panny jsou perfekcionisté. Touží po sebevyjádření zrovna tak jako předcházející znamení, jenomže od natřásajícího se lva se panny liší skromností, pečlivostí a zdrženlivostí. Neznamená to, že by snad netoužily po uznání a chvále nebo že nejsou ctižádostivé jako jiná sluneční znamení, ale jejich taktika je opatrnější. Moc dobře vědí, co to je dosažitelný cíl. Jsou praktické, chytré, vnímavé a ostražité, také jejich suchý smysl pro humor je pověstný. Bohužel pověstná je také ubíjející snaha po dokonalosti své, pro celého okolí.
Co milují:Kritizovat druhé.
Co nesnášejí:Nepořádek.
Jak pracují:Panny vědí, že když jednou začnou, jejich práce bude dokončena. To je jejich jistota. Druzí to sice posuzují jako nesnesitelnou umanutost, ale panny dobře vědí, že věc se může podařit pouze tehdy, když se začne od malých detailů. Právě jen panna "může sníst slona". Jak? Jednou za čas si vezme kousek. Ano, smiřte se s tím, vy všichni ostatní, panna je úžasná, výkonná, organizačně zdatná, ukázněná, pro každou firmu k nezaplacení, ale jen tehdy, když ji neumoříte. Dlouhodobá práce, která je panně odporná, může zničit její křehkou duši. Nenechte se oklamat tichostí a skromností panny. Ona není tak hlasitá jako střelec, tak očividně ambiciózní jako lev či beran, nechodí každý den pozdě jako blíženec a vůbec není tak líná jako ryby a nikdy by po račím způsobu nepomyslela na to, že využije náklonnosti k dosažení zvláštních výhod. Dokonce neočekává, že jí vše projde díky tomu, že pracuje dvakrát tak rychle než kdokoli jiný. To není její styl. Panny se dostanou na vrchol, protože jsou praktické, zodpovědné a hlavně realistické.
Vzorový hrdina:Popelka.
Zvláštní znamení:pozorovací talent a nápadně malá noha.
Dobrá rada pro panny:Buďte ke druhým shovívavé alespoň jednou do roka, potěšíte je.
Dobrá rada pro vás ostatní: Neberte panny smrtelně vážně, i ony se někdy mýlí.
Kde se budete cítit dobře: Chorvatsko, Švýcarsko, Řecko, Turecko, Brazílie, z měst - Paříž, Lyon, Štrasburk.
Ideální šéf: Spravedlivý a přitom diplomatický Rak.
Ideální přítel: Solidní a sportem žijící Kozoroh.
Ideální partner: Věrný a přitom podnikavý Býk.
Kdo vás eroticky přitahuje: Ženy obdivují Střelce, kdežto muži touží po ženách typu Býka a Panny.

úterý 4. března 2008

Tvarohové koblihy

Dnes budu dělat tvarohové koblihy. V lednici mám ještě zbytek tvarohu, honí mě mlsná a tak spojím příjemné s užitečným. A když už pročítám recept, dám vám ho rovnou sem.
Ingredience:
250 g tvarohu
220 g hladké mouky
4 celá vejce
1 prášek do pečiva
1 pol. lžíce rumu
6 lžic mléka
špetka soli
Postup:
Šlehat tvaroh a přidávat postuně po jednom vejci, rum, mléko a nakonec mouku smíchanou s práškem do pečiva a solí. vše dobře promíchat.
Na pánvi si rozehřejeme tuk, kávovou lžičkou děláme kopečky a pozvolna je v tuku smažíme. Obalujeme v cukru, do kterého můžeme přidat vanilku.
Tak to jsou koblihy rychlé.
A teď přináším recept na koblihy kynuté, které už dají poněkud víc práce. Ale stojí to za to.
Klasické - kynuté koblížky
Ingredience:
500 g hladké mouky
50 g másla
60 g cukru
2 lžíce rumu
30g droždí
1/4 l vlažného mléka
4 žloutky a 1 celé vejce
Postup:
Z mléka, droždí a cukru necháme vzejít kvásek. Jakmile vzejde, přidáme ho k mouce, kterou jsme předem prosili do mísy. Změklé máslo, rum a vejce přidáme rovněž do mísy a těsto dobře uhněteme. Nejlépe robotem nebo ručním hnětačem. Proč se dřít, když to není nutné.Vypracované těsto necháme v teple asi hodinu kynout. Vál si trochu posypeme moukou a část těsta na něm rozválíme asi na 1cm vysoký plát. Skleničkou naznačíme kolečka na která dáme doprostřed trochu marmelády. To uděláme asi do poloviny vyváleného plátu. Druhou polovinu plátu přehneme přes první a tam, kde jsou kopečky marmelády, přitlačíme skleničku tak, aby bylo těsto dobře spojené, jinak by marmeláda při smažení vytíkala. Smažíme v rozpáleném tuku do růžova. Maminka mého manžela dávala do koblížků rumové pralinky. To byla taky dobrůtka. Není nutné plnit koblížky marmeládou ani pralinkami. Když spěchám, dám na sebe vyválená těsta a vykrájím kolečka bez marmelády a až jsou koblížky nasmažené, dám borůvkovou marmeládu nahoru, na to kopeček šlehačky a kalorická bomba je na světě. Dr. Rajko Doleček by z nás měl radost.
Poznámka : ta vykrájená kolečka se dávají na sebe proto, aby vznikl uprostřed ten světlý proužek. Jinak by to nebyl koblih ale vdolek.
Ilustrační foto je vypůjčeno z http://galerie.recepty.cz/

pondělí 3. března 2008

Jak se dožít stovky...

Tento můj článek tak trochu naváže na to, že by se člověk měl vrátit k přírodě. I když to vezmu trochu oklikou stejně se k tomu dostanu. Četla jsem nedávno o tom, jak si prodloužit život a neb kudy vede cesta k dlouhověkosti.
Životospráva většiny stoletých lidí spočívá v pravidelných půstech, ve skromné stravě bez delikates a pamlsků. U těchto lidí převažuje čerstvá strava i syrová jídla. Důležitý je i odpočinek a přiměřená pracovní aktivita. Století lidé jedli převážně fazole, hrách, čočku, chléb, zeleninu, brambory a ovoce. Jen málo pili mléko a jedli mléčné výrobky. Když tuto stravu zhodnotíme, vidíme, že jsou to potraviny převážně zásadotvorné až na luštěniny a chléb.




Nejvíce stoletých lidí na počet obyvatel je v Bulharsku. Bulhaři konzumují více kyselého mléka, jogurtů a kefíru než kdekoliv na světě. Tyto produkty obsahují laktózu, kterou se živí užitečné bakterie ve střevech a tím zabraňují zahnívání a následné autointoxikaci. Pokud zabráníme vzniku toxinů v tlustém střevu, můžeme si prodloužit život. Většina stoletých Bulharů jsou laktovegetariáni , jen málokdo z nich jí pravidelně maso, zato všichni pravidelně jedí jogurt převážně z ovčího mléka. Téměř všichni jsou včelaři a proto zařazují do svého jídelníčku hodně med. Je téměř pravidlem, že jedí hodně kysaného zelí, slunečnicová semínka a většinou byli tak chudí, že si nemohli dovolit přejídat se. To jsou fakta z průzkumu dr. E.M.Hoppeho uveřejněného v časopise Krásná paní speciál.
A teď moje vlastní zkušenost.
Při jedné naší dovolené v Bulharsku jsme se seznámili s rodinou, se kterou jsme několik let udržovali písemný styk. Jejich velkým přáním bylo vidět Prahu a tak jsme je v roce 1979 pozvali k nám. Než odjeli do Prahy, strávili týden u nás v Brně. Při jejich návštěvě jsem zjistila, že se opravdu stravovali mnohem skromněji než my. Přijeli svým autem a přivezli asi 20 melounů, velký pytel rajčat a stejně velký pytel paprik. Mimo to vezli i balkánský sýr. Jako správná hostitelka jsem se snažila je pohostit co nejlépe a podle zdejších zvyklostí jsem vařila masitá jídla i když mi v té době dalo sehnání masa dost zabrat. Velkým překvapením pro mě bylo, když po dvou dnech požádali, jestli bych nemohla uvařit fazole, že oni nejsou zvyklí jíst tolik masa a že jim to dělá potíže. Překvapilo mně to ale vyhověla jsem jim. Zbytek jejich návštěvy jsme jedli fazole, syrové papriky plněné nakrájenými rajčaty a balkánským sýrem, melouny s balkánským sýrem a různé saláty.Mimochodem sladká chuť melounu velice dobře korespondovala se slanou chutí balkánského sýra. Kdybych to sama neochutnala, nikdy bych nevěřila, že tato kombinace je vůbec možná. Všechny produkty, které přivezli s sebou byly vlastní výpěstky z jejich zahrady. Řekla bych že oni byli s přírodou spjatí velmi silně. Zatím co my jsme už pokukovali po západním světě a oblékali se do umělých vláken, oni si trvali na bavlně. Tehdy jsem tomu moc nerozuměla ale dnes si říkám, že jestli se jejich názor nezměnil, jsou na tom lépe než my.Od té doby jsme Bulharsko nenavštívili a tak nemám představu o tom jaký je tam životní styl dnes. Ale myslím si, že se příliš nezměnil alespoň ne na venkově. A jsme u toho, čím jsem svoji úvahu začala. V tom skromném životě vidím cestu nejen k ozdravení člověka ale i přírody samotné.


Pohled z koňského hřbetu

O blahodárném působení jízdy na koni na lidský organizmus jsem se již zmiňovala v minulém článku. Ovšem nenapsala jsem jaký blahodárný vliv to mělo na moje vnoučata. Fotografie už jsou nějaký ten pátek staré ale počítám, že o letošních prázdninách nějaká přibude. O prázdninách u nás bývají vnoučata, protože není možné pro ně zajistit program na celé dva měsíce. Chvíli jsou s rodiči, potom nějaký kroužek, který celoročně navštěvují uspořádá týden soustředění o prázdninách a co potom? Tak nezbývá, než pobyt u prarodičů. Já to vítám, protože jako správná kvočna mám ráda všechna svoje kuřata pohromadě. Jen je potřeba zajistit nějaký program aby se tady nenudili. Několikrát jsme zvolili návštěvu koňské farmy a musím říct, že to bylo vždy báječně strávené odpoledne. Malým "koňákům" se to moc líbilo a nejraději by si odvezli některého koníka domů.
Nemáme na to bohužel podmínky a ani pochopení ze strany dědečka. Pokud jde o mně, já bych byla pro. Splnila bych si svůj dětský sen ale dědeček i přes to, že jsme ho s Katkou dotlačily k tomu, aby sedl na jednoho koně se nedá obměkčit. Sice se mu jízda moc líbila a potvrdil to co říkají odborníci, že se mu pohla snad každá kůstka v těle, ale kůň doma prostě nebude.
I když děti jedním hlasem slibovaly, že budou jezdit každý víkend a budou se o koníka starat a o prázdninách budou sušit seno, dědeček na jejich sliby nenaletěl. Škoda, budu si svůj sen muset splnit až v příštím životě.
Ale o letošních prázdninách si návštěvu určitě několikrát zopakujeme. Já se na to těším možná víc než ta naše vnoučata. Ale pozor, já jsem ještě na koni neseděla. Jednak už nemám odvahu, to za prvé, za druhé kůň by musel nést nežádoucí zátěž v případě mé osoby a to bych mu nepřála a za třetí zlomeniny v mém věku už také nejsou žádoucí. Takže opravdu já na koni, až v tom dalším životě. ;o)

neděle 2. března 2008

Navštívila jsem blog...

Při svém skákání z blogu na blog jsem rovnýma nohama skočila na jeden, který mě zaujal svým obsahem. Strávila jsem tam dost času. Je na něm pěkné počtení, až se nechce věřit, že autorkou je ještě školačka. Blog je originální, žádné převzaté věci, vlastní básničky, články, hluboká zamyšlení a vlastní kresby. Tak by měl podle mně správný blog vypadat. Je to prostě bílá vrána mezi ostatními blogy dospívajících.Nechci nikomu křivdit, ale za celou dobu, co se pohybuji v tomto prostředí, jsem na podobný blog náctiletých nenarazila. Podívejte se tam a napište mi do komentáře jestli se mýlím. http://vampyrell.blog.cz Obrázek je z toho blogu a mám dovoleno si ho vypůjčit.


Štěstí



Štěstí... Co je to štěstí ? Muška jenom zlatá... připomíná vám to starý český film? O něm ale psát nechci. Chci se zeptat na něco jiného.
Kdo je vždy připravený a ochotný se radovat z vaší přítomnosti?
Kdo vás vždy vyslechne a pochopí ?
Kdo vás nenechá nikdy na pochybách, že jen vy jste pro něho důležití ?
Není to nikdo jiný, než váš domácí mazlíček.
Nezáleží na tom, jestli je to kočka, pes, mořče nebo králík... vždy vám dá najevo svoji náklonnost a tím přiloží náplast na bolavou duši, přiměje vás zapomenout na trápení, dá znovu řád vašemu životu a v neposlední řadě přiměje vás k vyšší fyzické aktivitě. Každé zvířátko, které si zamilujete je tím nejlepším terapeutem neboť zažene pocit osamělosti, zvýší vaše sebevědomí a váš pocit, že jste užiteční a že vás ještě někdo potřebuje.
Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá... je potvrzeno, že hlazení zvířátka uklidňuje, snižuje krevní tlak, především u starších lidí a pacientů, kteří prodělali infarkt.
Všem je jistě známá hipoterapie - léčba jízdou na koni. Tuto terapii by měli absolvovat lidé psychicky zatížení, lidé s vadami páteře, především skoliózou. Jízda na koni dokonale zahýbe celým kosterním aparátem a všemi svaly. A nejen to. V koňském sedle se šetrným způsobem zatíží kardiovaskulární a dýchací systém a masírují se i všechny vnitřní orgány. A navíc, nejkrásnější pohled na svět je přece z koňského hřbetu.
Nezmínila jsem se ještě o canisterapii - která má nezastupitelné místo u mentálně postižených dětí i dospělých osob. Je to léčba psem, kdy specielně vycvičený pejsek dokáže pacienta uklidnit a uvolnit jeho napjaté svalstvo. S pomocí takového terapeuta se pacient lépe vžívá do reality a nachází snadněji cestu ke komunikaci se svým okolím.
Je to prosté, naši domácí mazlíčci jsou neocenitelní a nepostradatelní a mnohdy nám pomáhají překonávat nepřekonatelné. Proto je mějme rádi.
Zajímalo by mě, jakého mazlíčka máte doma vy a proto je tady anketa. Do komentáře napište, v čem je váš mazlíček pro vás důležitý nebo v čem vám pomáhá. Například Yorga právě pomáhala Katce s obědem. :o))




A tak na závěr si můžeme říct co je to štěstí. Není to jen muška zlatá ale štěstí je mít možnost chovat doma svého chlupatého nebo i nahatého mazlíčka. Věnovat mu svoji lásku a péči a za odměnu dostávat mnohem víc....

Loupáčky

500 g  hladké mouky 230 ml  mléka (pokojová teplota nebo vlažné) 100 g  změklého másla 75 g  cukru 1  vejce (pokojová teplota) 30 g  čerstvé...