Houbová čalamáda

Ač už podzim řádně pokročil, houby stále rostou. Manžel našel košík suchohřibů a tak jsme ještě sušili, k obědu dnes byla houbová omáčka a z půl kila hub jsem udělala naši oblíbenou houbovou čalamádu. Omáčky jsme si letos užili a nasušeno máme taky dost. Protože mám ještě hromadu paprik, chtělo by to ještě jeden košík hub, abych udělala ještě jednu várku čalamády.To kvůli těm paprikám. Je potřeba je nějak smysluplně uskladnit.

Pokud máte papriky, cibuli, houby a nemáte co dělat, tak recept na čalamádu najdete tady.

Už je opět slyšet zpěv

Máme nového kluka v kleci. Včera manžel přivezl samečka papouška zpěvavého, aby nahradil toho, který nám pošel. Chvíli bylo okukování, chvíli samička útočila, ale teď už se ozývá zpěv a hned je v domě veselo. Než kluk přišel, samička mlčela odpovídala jen na zvonění mobilu nebo pevné linky. Dnes už štěbetají spolu, tak se zdá, že budou kamarádi.

Opatrné sbližování. Snad to dobře dopadne.

Nový kohout

Píšu trochu se zpožděním. V pátek jsme si k mladým hempšírkám přivezli chovného kohouta.Je to krásný opeřenec, který se určitě našim holkám bude líbit. Už se s ním z blízka seznámila i Sára a nic proti němu nenamítala.

Jen nevím, jestli kohout nebyl trochu zděšený z toho třicetihlavého harému, který jsme mu připravili. Večer totiž, když šel manžel zavírat slepice, kohout v kurníku nebyl. Mysleli jsme si, že ho něco odneslo. Když manžel znovu vyšel do výběhu s baterkou, našel kohouta sedět na plotě. Asi se lekl, kolik bude mít práce a ještě se měl nechat na noc zavřít s tolika babama do kurníku. Ani se mu nedivím, že měl bobky. Včera už neseděl na plotě, ale před vchodem do kurníku, tak mu manžel dovnitř pomohl. Dnes, když viděl, že mu asi nic jiného nezbývá, zalezl do kurníku dobrovolně. A nebo, možná se mu to nakonec zalíbilo, že má tolik slípek na výběr?

Kohouta jsme koupili proto, abychom docílili čistokrevného chovu hempšírek. Příští rok už jiné slepice kupovat nebudeme. Budeme si líhnout vlastní.

A teď z jiného soudku. Ráno, při východu slunce byla obloha krásně zbarvená a stráň nad dědinou taky hrála krásnými barvami podzimu. To jsem fotila až kolem poledne, abych nefotila proti slunci. A ještě trochu lesních plodů. Stále ještě rostou.

Červená řepa

Mám dva nové recepty na zpracování červené řepy. Nejsou z mé hlavy, ale ten první jsem vyzkoušela a ten druhý vyzkouším zítra. Oba mám od Hely* z Ženského klubu.

Ten první vznikl náhodou. Měla to být řepa pečená v alobalu, ale Hela neměla alobalu na zabalení řepy dost a tak experimentovala. Výsledek je pečená řepa v zapékací misce.

Ingredience:

1 syrová, oloupaná,středně velká řepa nakrájená na kostičky

1 středně velká cibule nakrájená nadrobno

2 stroužky česneku nasekaného nadrobno

cca 10 dkg anglické slaniny

Vše jsem dala do zapékací misky, promíchala a dala do trouby vyhřáté na 200°C. Za dvacet minut jsem měla skvělý oběd. Hela uvádí, že se může podávat s bramborem nebo chlebem, ale já jsem si to dala jen tak a rovnou z misky. Tak jsem byla nedočkavá. Byl to skvělý, lehký a zdravý oběd. Podotýkám, že jsem ani nesolila, není prý to zdravé Vůbec tam ta sůl nechyběla. A takto to vypadalo.

Druhý recept je na salát ze syrové červené řepy.

A tady předkládám celé znění receptu, jak mně ho Hela poslala emailem.

Syrovou oloupanou červenou řepu nakrájím na kostičky. Osmahnu na kostičky nakrájený špek a cibuli, vmíchám do řepy a přidám zakysanou smetanu se lžičkou hořčice. V původním receptu je cukr, pepř, sůl a citronová šťáva, ( z toho tam nic nedávám) a lučina s jogurtem.Když nemám lučinu, dávám tam tu zakysanku. Taky jsem změnila řepu z nastrouhané na nakrájenou. S tou nastrouhanou je to takový blemt. Ať žijí kuchařské pokusy!

Moje poznámka k receptu:

Do červené řepy cukr taky nedávám. Řepa je sama o sobě dost sladká. Fotku druhého receptu přidám zítra, až si ho udělám zase k obědu. Řepa se letos urodila a tak bude na talíři dost často.A ještě k tomu druhému receptu. Klidně bych tu syrovou řepu i nastrouhala. A mohla by do toho salátu být i vařená nebo pečená a tu pak nakrájet na kostičky.Salát je taky výborný. Já jsem měla doma selský jogurt a tak jsem do toho vmíchala krom hořčice i lžíci majonézy. To aby to nebylo tak moc dietní.

Salát jsem dělala z této řepy, kterou manžel vypěstoval a na kterou je patřičně pyšný. V porovnání se standardní velikostí jablka je to pěkný macek. K večeři udělám z druhé půlky tu zapečenou.