pondělí 30. září 2013

I když nepíšu, nelenoším...

Podzimní snášení úrody ze zahrady mě uvádí k šílenství. Ktom toho, co se musí normálně, je toho nenormálního, co se taky musí, až nad hlavu. Kluci přijeli pomáhat s trháním hrušek. Bedna a koš je jich na zavaření, na křížalky a něco se taky sní. To mě čeká dnes a zítra.




Nemohla jsem se na to dívat, protože jsem čekala, že každou chvíli z toho žebříku někdo sletí. Tak jen krátce blik a pryč odtud.
Cukety se sklízejí bez žebříku, takže tam nebezpečí nehrozí. Úroda je vydatná a tak dnes jednu zpracuji k večeři. Podusím ji k masu, které zbylo od neděle a taky nadělám pár bramboráčků. Ale nejdříve dýně, která si na zpracování musí ještě počkat. Je na řadě hned po hruškách.





Je potřeba sklidit ještě hruško-jabka a hrušky z jiného stromu. Oba jsou to nízké stromky, tak to zvládneme sami.




V týdnu jsem uháčkovala bílou myšku, které se v nestřeženém okamžiku zmocnila Sára a myška dopadla, jak dopadla.





Tak jsem místo myšky uháčkovala květinového skřítka.Doufám, že se to nebude opakovat. To zamrzí, když ono to dá dost práce a pak si s tím Sára pohraje a je po parádě.



Včera odpoledne došlo taky na pečení. Pro velký úspěch jsem pekla strouhaný tvarohový koláč a potom jeden pokus. Upekla jsem piškot, udělala krém, kterým jsem potřela piškot a pak formičkami vykrájela semifreda. Nakonec jsem je nazdobila.








A na závěr malé nakouknutí do nově otevřeného nekuřáckého salonku v kavárně našich dětí Caffe del Santo.




A to je pro dnešek všechno.

středa 25. září 2013

Houbová čalamáda

Letošní podzim je štědrý na houby a dnes i na sluníčko. Včera u nás zazvonil soused a přinesl mísu hřibů kovářů. On je pro sebe nesbírá, ale protože ví, že já je mám ráda na houbovou omáčku, tak když na ně v lese narazil, vzal je. Protože jich bylo hodně, podělila jsem se o ně se švagrem, dnes bude houbová omáčka a zbytek jsem přimíchala k ostatním houbám, které přinesl z lesa manžel a z těch jsem udělala čalamádu. Recept jsem dostala od sousedky a když je takový přetlak v houbách, pustila jsem se do ní.

A pro ty z vás, kteří podobně jako já, nevíte co s letošní úrodou hub a chtělli by jste čalamádu ochutnat, přidávám recept.

Houbová čalamáda

1,5 kg hub
1 kg paprik
1 kg cibule

Nálev:

3l vody
6dkg soli
1/8l octa
30 dkg cukru
6 bobkových listů
20 kuliček nového koření
Povaříme a horkým nálevem zalijeme směs hub, cibule a paprik.

Očištěné a na malé kousky nakrájené houby dáme povařit ve slané vodě. Já jsem vařila půl hodiny, vzhledem k tomu, že tam byl i ten modrák - hřib kovář. Další houby byly pravé hřiby a suchohřiby. Je možné použít všechny jedlé houby.
Cibuli a papriky nakrájíme také nadrobno a smícháme s okapanými houbami. Tuto směs zalijeme horkým nálevem a necháme 24 hodin stát. Plníme do skleniček a sterilujeme 30 minut při 90°C


Sára okukuje pánečkův úlovek a kontroluje, jestli nepřinesl nějaké prašivky..


Houby jsou povařené, doplněné cibulí a paprikami a zalité nálevem.


Naplněno do skleniček a šup s tím do hrnce a sterilovat.




Už zalité v tom hrnci to lahodilo oku i chuťovým pohárkům. Tu moji čalamádu jsem plnila do skleniček už za 18 hodin. Myslím si, že to úplně stačilo.

neděle 22. září 2013

V podzimní náladě

Že je podzim za dveřmi, dokazuje nejen kalendář, ale přesvědčuje nás i příroda sama. Teploty už nešplhají do takových hodnot, aby nás to lákalo k vodě. Honem sklidit ze zahrádky vše, co se urodilo a šup s tím do sklenic. V zimě to přijde vhod. Zdá se, že rajčata, která jsme dnes posbírali už budou poslední. Na stromech čekají na zpracování ještě hrušky a jablíčka a taky jediná dýně, která se urodila a kterou jsme uchránili proti ovečkám. Opět se potulovaly po dědině a dýně se jim moc líbila. Dali jsme ji před plot, protože už na ni v zahrádce nezbylo místo. Ovečky nakonec vzaly za vděk pastvou na sousedovic neoplocené zahrádce.
Sára si dnes užívala možná posledních slunečních paprsků a lenošila na své oblíbené vyhlídce. Zato slepice už neví co roupama. Ty se producírovaly dokonce po střeše kurníku. Zvířátka jsou prostě svá a dělají si co chtějí. Hlavně, že neulítly na dědinu. Kuřátko už povyrostlo a má se k světu pod bedlivým dozorem kvočny. Ta je hlídá na každém kroku. Tak jsem vám pár slovy přiblížila dění u nás a teď pár fotek.






Zínie odkvétají a už dlouho parádu dělat nebudou. Jeden přízemní mrazík a bude po všem.






Zřejmě jeden z posledních cyklistů. Za chvíli je vystřídají běžkaři. Mrkající


Létající Čestmír... tedy LohmanMrkající








Že jsem průběžně sbírala bylinky a ukládala je do sklenice s vodkou, to jsem už před časem inzerovala. Nastal čas na stáčení toho zdravého moku a následné ochutnávky. Na tvrdý alkohol moc nejsem, ale vzhledem k tomu, že je to medecína, tak jsem se přemohla a ochutnala. Voní to hezky, chutná to taky dobře, ale aby to pro mě bylo poživatelnější, vylepšila jsem to javorovým sirupem. Protože jsem se sběrem bylin začala dost pozdě, jsou tam jen některé z těch, které by tam být měly. Místo těch, co jsem nestihla jsem tam dala jiné. Tak například je tam pampeliška, kopřiva, dobromysl a řepík. Z pěstovaných měsíček a přídavkem jsem tam dala lipový květ, řebříček a kontryhel. Pro případ, že by jste to chtěl někdo vyzkoušet příští sezónu, seznam bylinek najdete zde.

sobota 21. září 2013

Sněhulák

Nelekejte se, ještě jsem nestavěla sněhuláka. Sníh zatím nenapadl. Jen se připravuji na Vánoce a na setkání blogerek soustředěných kolem "Ženského klubu", které se uskuteční v říjnu. Můj sněhulák je jenom háčkovaný. Mám sice popis na podobného sněhuláka, ale nerada se řídím jakýmkoliv popisem, když to není vyloženě nutné. Vadí mi hledání řádku, kde právě jsem. Zbytečně mě to zdržuje a tak ani tento sněhulák není podle popisu, ale jen podle mé fantazie. Sice se původnímu dost podobá, takže kdo by potřeboval návod, je k dispozici, když mi napíšete na mail, nebo si ho najdete zde A tady můžete porovnat originál s mojí napodobeninou.




A tady je originál z Drops design.

středa 18. září 2013

Opět směska

Řeknete si, že zase straším Vánoci, ale nedá se nic dělat. Musím být připravena už v říjnu.Tak nejdříve jsem zkoušela velkou vločku, nebo chcete-li hvězdu . Má v průměru 12 cm a předlohu jsem dostala mailem od kamarádky Lidušky. Háčkovala jsem, jak mám ve zvyku, z příze Monika.




A něco pro mlsné jazýčky. Košíčky z lineckého těsta, naplněné krémem z domácí Lučiny , ozdobené kompotovanou broskví a polité želatinou.


To je vše, co jsem v poslední době vyplodila, krom toho, že jsem zavařila švestky a suším, co manžel nosí z lesa. Dnes opět koš praváků, ale to podělíme dvěma a pošleme dětem do Brna. Nemají čas chodit do lesa a tak se aspoň trochu potěší nádhernými hřiby. Tak snad teď budu pilnější a brzy vám představím zase nějakou novou háčkovanou parádu.

středa 11. září 2013

Moje hospodaření

V zahradě i v lese jsou žně. Dozrává ovoce všeho druhu a kupodivu je všeho dost. Dokonce jsme se dočkali i hub v lese, takže o to je to moje skladování veselejší. Suším, zavařuji a konzumujeme vše, co se z hub dá uvařit. Smaženici, houbovou omáčku, kterou milujeme, jsme měli už dvakrát. Ještě se těším na smažené řízečky z praváků. Doufám, že na ně ještě dojde. Zítra se manžel chystá do lesa. Je po dešti a docela teplo, tak možná ještě něco najde.












A nakonec je tady chleba pečený podle pana Cuketky. Tak vypadal zadělaný a připravený dvě hodiny odpočívat.


Po třiceti minutách pečení v troubě, přikrytý poklicí .


Za dalších 15 minut odkrytý, mělo by být hotovo.


Vypadá hezky, ale jestli se mi povedl tak, jak jemu, to uvidím, až ho nakrojím. Zatím je horký. Ten první, který jsem pekla se podařil. Byl jen z hladké mouky a se sušenými kvasnicemi. Tento je s kváskem a s žitnou moukou. Zdá se mi, jako by to nebylo ono. Nebudu předbíhat, počkám až vychladne.

Nepočkala, vůně a zvědavost mě donutily nakrojit chleba ještě horký. To mě čeká bolení, ale risknu to. Nakonec chleba dopadl na výbornou. Bála jsem se, že se srazil, ale ne, dopadlo to dobře. A tady je rezumé: kůrčička křupavá, střídka děravá a vůně omamná.
Příště zadělám z dvojité dávky. To proto, že se zaplní celé dno hrnce a chleba vyskočí víc nahoru, než do stran a krajíce budou větší. Tahle porce je pro dva málo a přece nebudu péct každý den. Dala jsem si tři krajíce namazané máslem a udělala jsem si k tomu kávu a jsem po obědě. Nejsem náročná, a chleba s máslem je pro mě víc než kdovíjaký dort.



A je to zase tady.

 Ano, je to zase tady. Zahrádka vydává své plody a mě čeká zavařování, zavařování a zase zavařování. Ale nebrblám. Když vidím ty ceny v obch...