úterý 31. srpna 2010

Medový dort

Jsou tu další narozeniny a jsou kulaté. Tradice mi velí obdarovat oslavence medovým dortem, který je u nás velmi oblíben. Na zdobení jsem tentokrát použila marcipán vlastní výroby. Měla jsem obavy jak půjde hmota rozválet tak, abych potáhla celý dort. Nakonec jsem byla překvapená, že to šlo docela dobře. Vál jsem si posypala moučkovým cukrem aby se marcipánové těsto nelepilo a pak nebyl problém přenést vyválenou marcipánovou placku na slepené medové placky. Jsem zvědavá co na to řekne rodinka mého druhorozeného, již čtyřicátníka. To je hrozné jak ty děti stárnou.


.


Nechtěla jsem používat barvivo i když je potravinářské. Možná to vypadá tak trochu jako svatební. Až na tu čtyřicítku.

Protože jsem babka hravá a ráda zkouším novinky, upekla jsem si o tři placky víc a udělala malý dortík jen tak. U Alenky perníkářky jsem se inspirovala jejím ostružinovým řezem a vyzkoušela její metodu zdobení . Alenčin řez najdete tady a můj pokus je na tomto obrázku.


.

neděle 22. srpna 2010

Košíky

Konečně jsem se dostala k tomu, abych zase něco upletla. Oba košíky jsou dárky k narozeninám a termín byl ten hnací motor. Smůla byla, že došlo lihové mořidlo a tak jsem sáhla po jediné barvě co byla doma a to bylo vodouředitelné zelené. Srašná barva, ale nemohla jsem čekat, takže buď se bude líbit nebo ne. Ušák se líbit bude, ten byl víceméně objednán. Ten druhý je tak trochu navíc. Jediná výhoda té zelené barvy je, že překryla písmena z telefonního seznamu.


.

středa 18. srpna 2010

Nový design

Jistě jste si všimli změny v záhlaví mých stránek. Dostala jsem nabídku  na vytvoření designu a využila jsem jí. Autorkou je  Tynka a její práci můžete vidět na tomto blogu http://tyni.blog.cz
Já jsem se změnou spokojená a zajímá mě, co na to říkáte vy. Tak pište své názory. Budou jistě zajímat i Tynku.

Záhlaví , jak jsem ho dostala od Týnky.

.

Nová kuřata

Včera jsem si přivezla nová, devět týdnů stará kuřata. Moje čtyři kuřata mají teprve sedm týdnů. Kvočna už se o ně přestala starat a tak se vrátila do hejna k ostatním slepicím. Nová kuřata jsme dali k těm našim a protože byla doposud zavřená v hale, neopouštějí zatím kurník. Drží se neustále v hloučku, ale až zjistí, že na ně ve výběhu čeká tráva, kterou asi ještě nezahlédla ani koutkem oka, bude to jiné. Musím jim dát čas. Zato ta moje kuřata jen otevřu dvířka kurníku,vystřelí jak blesk a hledají díru v plotě, kterou jim vyhrabala jejich vychovatelka. Jenže díra je přehrazena a mají po výletech. Už bylo načase, jinak bychom už hlávkový salát neochutnali. Stačila chvilička než ho kuřata objevila a bylo po salátu.


Dominant

V pozadí jsou kropenaté kuřičky Dominant, dvě bílá kuřata jsou jiný druh, ale nezapamatovala jsem si jaký. Tyto bílé kuřice snášejí každý den jedno vejce a je prý tak velké, že se nevejde do vejconošů. Snášejí prý i když mrzne, ale za 15 měsíců jsou vynešené. Paní, která nám je prodávala řekla, že je to továrna na vejce. Tak to jsem zvědavá. Vzala jsem je na zkoušku, protože mám obavy, že bílé slepice budou skvělým terčem pro dravce, kterých je tady dost. Už ty moje šedivky je lákají. Dvakrát Yorga vyplašila káně, které s křikem odlétlo. Asi hodně naštvané.

Mix

A tohle jsou moje, sedm týdnů stará kuřata. Zatím nevím jestli jsou to kohoutci nebo slepičky. Ale dva z nich asi kohouti budou, protože už jsem je nachytala, jak se perou.

sobota 14. srpna 2010

Vyšívaný polštářek

Tak jsem se konečně dočkala. Na pár dní nás navštívila naše vnučka Katka.Je to ta samá vnučka, která tvrdila, že háčkovat začne možná v důchodu. Tak opravdu neháčkovala, ale pustila se do výroby dárku k narozeninám svého kamaráda. Vyhledaly jsme časopisy s křížkovou výšivkou a Katka si promyslela, jak bude obrázek rozložen. Pak se dala do díla. Já jsem ji zatím ušila polštářek, který si potom vycpala dutým vláknem. Nevěřila jsem, že by dokázala vyšívat i do pozdních nočních hodin. Dvakrát šla spát až po půlnoci a poslední den dokonce ve tři hodiny ráno. To proto, že při praní povlaku červená srdíčka pustila barvu a ta se vpila do okolní tkaniny. To byla rána pod pás. Nenapadlo by mě, že červená perlovka pustí barvu. Nastalo párání a pak znovu vyšívání srdíček tentokrát mulinkou. Po opakovaném vyprání už bylo všechno tak, jak má být. Ráno jsem vstávala brzy, abych Katčin výrobek sešila a vyžehlila. V osm hodin odjížděla domů.Proto ten spěch. Myslím, že se dílo podařilo a musím říct, že to má vyšité precizně. Jeden křížek jako druhý. Jestli u toho vydrží, věřím, že jednou bude i háčkovat. Pak budu spokojená babička.

.

úterý 10. srpna 2010

Telefonní záznamník babiček a dědečků

Tohle mi přišlo od kamarádů mailem a nedalo mi to, abych to sem nedala. Myslím, že vás to taky pobaví.




Ahoj, momentálně nejsme doma, po zaznění signálu:

Potřebujete-li pohlídat děti, stiskněte dvojku;
Chcete-li půjčit auto, stiskněte trojku;
Potřebujete-li vyprat a vyžehlit prádlo, stiskněte čtyřku;
Chcete-li k nám uložit děti na noc, stiskněte pětku;
Chcete-li ,abychom šli pro děti do školy, stiskněte šestku;
Chcete-li ,abychom vám něco upekli na neděli, stiskněte sedmičku;
Chcete-li v neděli u nás obědvat, stiskněte osmičku;
Potřebujete-li peníze, stiskněte devítku;
Jste-li někdo z našich přátel či známých, nyní nám zanechte svůj vzkaz.
.

Rostou

To není můj úlovek. Do lesa si o víkendu vyšla snacha s vnučkou a tohle si přinesly. 

.


rostou


Dnes šel do lesa manžel a přinesl plný košík praváků a sem tam babku. 

.


.


Tak hurá do lesů!

pondělí 2. srpna 2010

Slepice až v kuchyni

Jak jsem dlouho nepřidala žádný článek, tak dnes jsem si to vynahradila. V jednom komentáři jsem se rozepsala o naší drůbeží havěti. Musím se opakovat. Dnes jsem udělala pár fotek jak mi leze kvočna s kuřaty pomalu až do kuchyně. Kuřatům už nestačí výběh, který sdílela s kachnami a tak prolízají drátěným plotem a kvočna pak podleze dírou, kterou si vyhrabala, nebo plot přeletí. Protože Yorga chodí na zahradu podle potřeby, měla jsem obavy, že kuřata ty svoje výlety nepřežijí. Zatím jsem zjistila, že pokud je nezačnu nahánět já, Yorga si jich nevšímá. Ví, že tam hrabou v záhonech, ale nechává ji to klidnou. Když je jdu nahnat já, Yorga rychle a velmi úspěšně kuřata i starou kvočnu zažene. Z celého hejna slepic kvoká na jaře vždy jen ta jediná slepice. Ta holka u nás pojde až stářím. Je to Česká zlatá kropenka. Mám ji okroužkovanou, takže se nemůže stát, že by skončila v polívce. To její tři družky už to mají spočítaný. Máme je už tři roky a už nic moc nesnášejí. Vlašky máme ještě déle a taky už volají po obměně. Potom tam mám jedenáct Dominantek a ty jsou rok staré, takže v plné síle.Kuřátka jsou šedivá a tak nevím, co jsem to pobrala za vajíčka. Nejspíš ty Dominantky. Ani nevím, který z kohoutů je autorem, protože do dnešního rána jsme měli kohouty dva. Dnes jeden padl. Byl moc hlučný a ráno se s tím druhým překřikovali. Myslím, že nás za to sousedi prokleli do horoucích pekel. Zůstal ten klidnější a tak snad bude i větší klid na dědině.
A tohle je ten uřvaný kohout, jeden z možných otců kuřat.


.

Druhý z možných otců.

.


Dominant


Slepice Dominant od kterých nejspíš byla vejce. Proto kuřata vypadají tak jak vypadají. Možná, že se to ještě změní.

.

Už jen zdolat pár schodků a jsou v kuchyni.

.

neděle 1. srpna 2010

Medové dorty z mé dílny

Medový dort 36 zdobila jedenáctiletá Katka


Pro mladšího syna k 36.narozeninám.

.

Pro staršího syna k 43. narozeninám.

K včelaření neodmyslitelně patří také medové perníčky a dorty. Medové dorty dělám asi 20 let. To jsme ještě vlastní včelky neměli. Medem nás tehdy zásoboval tchán, který se včelařením zabýval. Recept mám od tchýně, která pekla dorty dětem a taky na včelařské bály. Pro zájemce je recept uložený v rubrice recepty. Dušovala jsem se, že to nikdy péct nebudu, protože jsem měla dojem, že je to moc pracné, ale když jsem to jednou zkusila, přišla jsem na to, že to vlastně vůbec není náročné. Mám pár vychytávek, které pečení velice usnadní. Například každou placku vyválím zvlášť na pečícím papíře a vykrojím podle pokličky na hrnec kruh. Papír přenesu na plech a je to. Je potřeba péct aspoň dva dny před oslavou, aby se dort pěkně rozležel. Pak je to lahůdka ze všech lahůdek ta nejlahůdkovatější.


Medový dort 40

Pro staršího syna ke čtyřicetinám

kulatiny

Pro snachu k čtyřicetinám.

k patnáctinám


Pro vnučku k 15. narozeninám.


 
Bylo jich samozřejmě víc, ale ne všechny jsem fotila. K 25. narozeninám jsem pekla minulý týden  ten poslední pro vnukovu přítelkyni. Letos budu péct ještě několikrát. Jednou to bude k 44. narozeninám a pak ke kulatým 40. narozeninám. Obojí pro mé dva chlapečky.

Přidávám zatím poslední medáček.

.

.


.

Poslední letošní medobraní

Tak jsme včera vytočili poslední med. I přes počáteční nepřízeň jarního počasí , kdy už konečně u nás všechno kvetlo a včelky pro chladné dny nemohly ven to dopadlo dost dobře. Pro nás, jako začátečníky bych řekla, že nadmíru dobře. Začínali jsme se dvěma včelstvy a budeme zazimovávat patery včelky. Dnes manžel doplnil rámečky a večer dostanou první cukrovou vodu. Dvě včelstva jsou slabší, ale mají hodně nakladeného plodu, tak ty už krmíme týden, aby včelky nemusely lítat a mohly se starat o plod a stavět dílo. To co uvidíte na fotkách je ta nejlepší odměna pro včelaře.


medobraní


medobraní


medobraní


mediček

A je to zase tady.

 Ano, je to zase tady. Zahrádka vydává své plody a mě čeká zavařování, zavařování a zase zavařování. Ale nebrblám. Když vidím ty ceny v obch...