čtvrtek 7. října 2021

Loučení..-

 Je to pár dní, co jsme se rozloučili s naší milovanou bíglí holčičkou Sárou a stále ji všude vidím a slyším její tlapičky klapat po dlažbě.Snažím se tomu smutku nepoddávat, ale nejde to. Tak se pokusím z toho vypsat. Bylo nám teskno i po prví kamarádce a parťákovi Yorze, ale zřejmě jak člověk stárne, je mnohem citlivější a hůř takové ztráty snáší. Yorgu nám plně nahradila Sára a bolest se přetavila ve spoustu krásných a radostných chvilek. Už jen tím, že byla větší mazel. Sama si chodila pro pomazlení a pohlazení a taky se nechala pomuchlat, když jsem to chtěla já. Kdežto Yorga, to byla "šlechtična" s PP a ta se nechala pohladit jen ve vyjímečných případech. Musela na to mít ona náladu. Proto jsem se taky víc bála odchodu Sáry, protože to pomazlení chybí ze všeho nejvíc. Na popud kamarádky Vlasty jsem se přihlásila na FB do skupiny Bígl - fanklub plemene. Tam je spousta bíglů a tak když je mně hodně smutno, tak si tam zajdu. Kdybych byla mladší a hlavně fyzicky zdatnější, určitě už by tady pobíhalo nové štěně, nebo aspoň nějaký bígl, co hledá domov, ale už jsme staří a nemáme odvahu připoutat k sobě dalšího pejska. Bylo by to sobecké a případnou další ztrátu už bychom psychicky nedali.  Proto jsem se rozhodla, že budu pomáhat těm bíglům, kteří to potřebují. Taky bych možná mohla být taková hlídací babička v případě potřeby, ale to je zatím jen v mé hlavě, manžel zatím netuší a bez jeho souhlasu to stejně nepůjde. Skoro se bojím tu myšlenku říct nahlas. Asi to chce ještě čas. Sára mu taky chybí, chodili spolu krmit slepice, chodili na procházky a lehávala s ním na sedačce u televize. Myslím, že ty procházky mu budou chybět ze všeho nejvíc. A tak abych nepsala dlouhé litánie, ještě přidám pár vzpomínkových fotek.









Blíží se Advent

 Většinou nebývám připravena v takovém předstihu, ale letos mně to docela dobře vychází a už jsem částečně připravena. Ještě chci udělat věn...