pátek 27. května 2016

Vracím se pomalu, ale jistě

Pomalu, ale jistě se vracím ke své lásce, háčkování. To, co mně omezovalo je pryč. Prsty ani zápěstí nebolí a tak pomaloučku začínám s menšími projekty. Jako první jsem udělala dečku, kterou už jsem dělala před časem v jiné barvě. V galerii ji najdete pod číslem 118.
Je to čtvereček 29 x 29 cm a bude zdobit nový ubrus v jídelně. Ubrusu už zbývá našít jen krajku a až to dokončím, pochlubím se.


Jako druhou jsem uháčkovala záložku do knihy.





A když vám představím třetí projekt, budete si myslet, že jsem se zbláznila. Ještě nezačalo léto a já už straším s Vánocemi. Jenže nechci ruku přetěžovat, abych se neocitla tam, kde už jsem jednou byla, takže moje příprava na podzimní setkání Ženského klubu bude pozvolná a proto začínám brzo. A kdo za ty zvonky může? Sylva - kaktusářka, která mně poslala nějaké piny z Pinterestu. Trochu jsem si předlohy upravila, aby to vyhovovalo velikosti mého polystyrenového zvonku.




A nakonec jak u nás právě před chvílí zapršelo. Z těch mračen spadlo těchto pár kapek a dost. Je to tady jak na Sahaře.






Přeji krásný víkend všem, kdo sem zabrousí.

úterý 24. května 2016

Ke štěstí už toho moc nepotřebuji

Jak stárnu, tak zjišťuji, že ke štěstí toho potřebuji čímdál míň. Trochu toho zdraví, klidnou domácnost, zdravé děti a vnoučata a pak taky trochu té drobotiny na dvorku. Zdraví už není to, co to bývalo, ale žiju a nějak se s tím poperu a doma je občas i klid.Mrkající Děti jsou už sice taky v letech, ale relativně zdravé a vnoučata jsou na prahu svého dospělého života a zdraví jim zatím slouží. Tak proč nebýt šťastná a spokojená.

Drobotina na dvoře mně taky dělá radost. Nedávno jsme si přivezli šest třítýdenních housat a minulou sobotu manžel přivezl sedm káčat - mulardů. Nevím proč sedm, když jsme byli domluvení na šesti, ale pravil, " co kdyby jedno nepřežilo". Chlapská logika. Smějící se

Nejdřív jsem měla obavy, že když budou housata už starší než káčata nebudou se umět ve společné ubytovně porovnat, ale překvapily. Káčata se přimkla k housatům jako ke starším sourozencům a drží spolu basu. Kam housata, tam káčata a dokonce se housata naučila chodit spávat spolu s káčaty. Dokud byla housata sama, chodila spávat hodně pozdě, klidně kolem desáté a to je manžel musel zahánět. Teď jdou na kutě spolu s káčaty ještě za světla a dobrovolně. Žijí v krásné symbioze.







Tráva ve výběhu pod jejich zobáčky mizí rychlostí nezměrnou a k tomu tady neprší, takže nestačí dorůstat. Brzy jim budeme muset trávu servírovat nasečenou.

Na závěr verbena, která září svojí červení a přitahuje můj zrak kdykoliv vlezu na dvorek.



Děkuji za návštěvu a trpělivost a užívejte si konečně teplých jarních dnů.

středa 18. května 2016

Cesta do Brna

Dnešní cesta do Brna nebyla jen tak. Jela jsem si pro výsledky vyšetření krve jako diabetik s oteklýma nohama. Moc jsem se toho nedozvěděla, protože výsledky krve nebyly zaměřeny na to, na co by měly. Takže další odběr za měsíc. No a abych si udělala taky nějakou radost, stavila jsem se pro tašku u Staničky a přivezla jsem si ji domů. Vám ukážu, jak skvěle je vybavená uvnitř. Taky pár fotek z cesty a nakonec ze zahrádky.


Taška má uvnitř kapsičku na kapesníčky, na tužku a na mobil.




Na druhé straně je na zip uzavíratelná kapsička na doklady a peněženku a na zipu je na karabince zavěšen žeton do nákupního koše v supermarketu.



V tašce je také možnost připevnění klíčů od bytu nebo od domu na pruh látky s karabinkou, takže pohodlně odemknete a klíče nemusíte lovit mezi ostatnimi věcmi v tašce. Celá taška je uzavíratelná zipem a ještě pojištěná zapínáním na knoflík, který dělá na tašce další parádu. Stanička to má prostě vymakané.



Mám objednané další tři tašky. Dvě ledvinky a jednu nákupní s ušima. Látky jsem si na ně vybrala sama a už se na všechny moc těším. Až budou hotové, tak se pochlubím. Jen jedna zůstane chvíli utajená, protože to bude dárek.


A teď pár fotek z dnešního neutěšeného počasí, které nás cestou provázelo.



Poznáte kolem čeho jsme projížděli ?









Fotila jsem přes sklo auta, takže fotky mají na sobě odraz skla, ale chtěla jsem zachytit ty lány řepky, která je všude přítomná a nějaký ten nedostatek beru jako daň za to, že nebyl čas zastavit a vystoupit, nebo aspoň stáhnout okýnko.





Rozkvetl červený dřišťál - oblíbená pastva pro včelky.



Poslední jarní kvítí, které ještě neodkvetlo, protože není na plném slunci.

pátek 13. května 2016

Moje parádní taška od Staničky

I já jsem si objednala tašku. Je ušitá, ale ještě jsem neměla kdy si ji vyzvednout. To ale nemění nic na tom, že bych se s ní nemohla pochlubit, protože fotku už jsem dostala.
.


Vy, které chodíte taky na Ženský klub, mohly jste tam vidět mnoho dalších pěkných tašek a to tam ještě není všechno. Další tašky jsou k vidění na FB. Jak se vám líbí můj výběr? Není jediná. Objednala jsem si ještě dvě další, které budou jako dárky pro strýčka příhodu. Mám ráda, když mám doma něco, co se může hodit.

čtvrtek 12. května 2016

Pankrác

Pankrác je téměř za námi a já s radostí konstatuji, že mrazík ráno nebyl a tak to na zahrádce vypadá utěšeně. Mám už venku všechno. Begóniemi počínaje, přes fuchsie až k muškátům. Doufám, že zmrzlíci si to odbyli už minulý týden, kdy mně pomrzlo vše, co mohlo a že i zbývající dva zmrzlí bratři budou milosrdní a žádnou škodu nenapáchají.. Zato Žofka by si své mohla odbýt, vody je třeba. Nachytaná dešťovka už je spotřebovaná a tak by mohlo zapršet, aby se doplnily zásoby a zahrádka by pookřála. Tuto skupinku tulipánů a narcisek jsem dostala od některé z vás. Myslím, že jsou od Květy, ale jistá si nejsem. Dostala jsem něco od Milušky, něco od Janky a Luďky, ale mám v tom pěkný chaos. Skleróza postupuje pomalu, ale jistě. Měla jsem si ke každému dárku dát jmenovku, ale obávám se, že ani to by nepomohlo, protože s tím by si hravě poradila Sára a věděla bych zase prd. Nicméně, ať už je mám odkohokoliv, moc za ně děkuji. Už jsem dala do velkých květináčů také kaly a hymenocallis. Zatím jsou venku jen špičky, tak ty snad nanamrznou, kdyby si některý zmrzlík zamanul zničit mně úplně všechno. S durmanem a fíkovníkem ještě počkám. Fíkovník jsem si koupila minulý rok a měla jsem na něm dva fíky. Zimu ve sklepě zdárně přežil a na plody to vypadá, tak se nechám překvapit. U nás asi nemá ty nejvhodnější podmínky pro zdárný vývoj, ale na balkoně má sluneční lázně, tak tam mu bude dobře.



Sára moc ráda hospodaří na zahradě. Buď něco vyhrabe, nebo něco z domu odnese do zahrady a když má chuť, tak to někam zahrabe. Dnes to byl cedník, ale protože byl na zahrabání příliš velký, zůstal jen pohozený. Naštěstí na něj manžel narazil a přinesl ho domů. Je to s ní zábava.
Dnes chci ještě než začne pršet, osadit dva truhlíky surfíniemi. Přeji vám hezký víkend a prožijte ho podle svých představ.

sobota 7. května 2016

Slepičky a housata.

Už od středy máme doma patnáct mladých slepiček a šest housat. Byli jsme pro ně v naší oblíbené drůbežárně. Jeli jsme narychlo, protože i když jsme měli obojí objednané už od zimy, ale vypadalo to tak, že se zásoba úžila a nakonec bychom taky mohli být bez slepiček. Tentokrát stála jedna kuřice 128,- Kč a house 132,- Kč. Zatím jsou všichni v kurníku pro kačeny a housata, ale po 18.5. se slepičky postěhují do slepičárny, protože k housatům přibude deset kačenek mulardů. Do té doby musí být počet slepic v kurníku zredukován o starší slepice, které už moc nesnáší a tak budou ještě užitečné v hrnci na polévku a následně na omáčku " slepice na paprice."(Moje oblíbená)

A teď obrázky těch mých krasavic.






Jedno housátko má opelichaný hřbet . Doufám, že to nebude na závadu a přepeří se jako ta ostatní housata.

úterý 3. května 2016

Sýrové tyčinky

Na FB jsem si našla a sdílím recept na sýrové tyčinky. Vypadaly tak lákavě, že jsem neodolala, nechala jsem si nakoupit ingredience a dopoledne jsem se do nich pustila. Neměla jsem dost másla abych ho dala místo Hery, kterou nekupuji a tak jsem opět experimentovala a dala jsem místo toho 15 dkg másla a 10 dkg sádla. Nic se nestalo. Těstíčko bylo úžasné.

Ingredience:
(originální recept)

50dkg hladké mouky
25 dkg uzeného sýra
15 dkg másla
5 dkg Hery nebo Zlaté Hané
5 dkg sádla
1 šlehačka
2 stroužky česneku
2 lžičky soli
2 lžičky grilovacího koření - raději už bez soli
1 prášek do pečiva
1 žloutek
1 vajíčko na potření
sezam nebo drcený kmín

Postup:

V hnětači jsem uhnětla všechny ingredience v hladké těsto. Chvíli jsem je nechala odpočinout a pak jsem je vyválela. Těsto vyšlo na tři plechy a musím říct, že se s ním moc pěkně pracovalo. Rozválela jsem těsto válečkem na frgále rovnou na pečícím papíře, rádlem rozkrájela na tyčinky a potřela rozšlehaným vejcem. Posypala jsem to sezamem a něco kmínem. S papírem jsem to přenesla na plech a upekla v troubě vyhřáté na 180°C. Dopadlo to výborně a výborně to taky chutná. Můžu s čistým svědomím doporučit. Není to žádná láce. Uzený sýr , máslo, šlehačka, ale jednou za čas si to i důchodce může dovolit.








Trochu se to na plechu slepilo, ale ostrým nožem jsem to ještě zatepla oddělila. Poslední plech jsem nechala vychladnout a oddělovaly se docela dobře pouhým odlomením.

K zamyšlení

Dnes jse otevřela poštu a mimo jiné jsem dostala několik mouder. Pár jsem z nich vybrala pro zamyšlení a některá i pro pobavení. Nakonec jsem se ani s jedním nemohla rozloučit a tak vám je budu dávat po kapkách. Dnes tedy jedno, které mě oslovilo jako první, protože těch společných padesát let už máme s manželem za sebou.




Toto by měli číst dnešní mladí především, protože oni se s ničím nepářou. Přijde první problém a jdou od sebe. Nechci to zobecňovat, protože ne všichni jsou stejní a ani mezi námi, staršími nežili všichni podle tohoto vzoru. Co vy na to?

neděle 1. května 2016

Sára

Sára dnes dostala hračku. Vůbec jsem nečekala, že ji vezme za svoji. Už si totiž moc nehraje. Maximálně s tenisákem, který si nechá házet a když to do ní vjede, tak dokáže neskutečně řádit s petlahví. Koneckonců to uměla už jako štěně. Připomenu vám to tímto videem, které jsem tehdy natočila. To chrastění je právě ta petka, na kterou vždycky vlítla do předsíňky.



Sára méďu majetnicky popadla, ale nevěděla kam by se s ním zašila. Nejdřív s ním běhala po bytě od pelíšku na balkon a nakonec zvolila zahradu.












I když jsem Sáru chvíli pronásledovala s foťákem, stejně nevím, kam si hračku nakonec zahrabala. Jsem zvědavá, kdy si na ni vzpomene a umorousanou si ji zase přitáhne domů.

A když už jsem byla na zahradě, tak jsem vyblejskla tulipány, které nakonec ty mrazíky přežily a některé se docela zmátořily.



Tyto tulipány mráz nezasáhl. Jsou trochu chráněny domem.






A nakonec můj nový přírustek do skalky, čemeřice od sousedky. I ta zůstala mrazíky nedotčena.



Milé dámy, doufám, že jste se bez úhony vrátily domů ze sabatu a nezlomily jste košťata, protože se budou hodit i příští rok. Já jsem neodletěla, protože na mě bylo dost chladno a od rána mě bolela záda. Nechtěla jsem riskovat.
Nicméně, naše čarodejnice se slétly pod májkou, kterou mužská část obce postavila odpoledne. Cestou na sabat se zastavily i u nás. Máme už postaráno i o čarodějnický potěr. Podívejte se, jak jim to všem seklo.









Loupáčky

500 g  hladké mouky 230 ml  mléka (pokojová teplota nebo vlažné) 100 g  změklého másla 75 g  cukru 1  vejce (pokojová teplota) 30 g  čerstvé...