neděle 29. ledna 2017

Pel mel

Víkend proběhl přesně v intencích mých představ. Jídlo se mně povedlo a chlapci byli pokojeni. Dokonce se dělo i něco víc, než jsem čekala. Starší z Michalů je truhlář a přivezl mně prototyp stoličky pro květiny. Počítá s vylepšením, ale já jsem spokojena i tak. Zatím je to nenamořené, jen v syrovém stavu a bude to skládací, což umožní lepší skladování přes zimu. Plánuje, že to bude vyrábět na přání a já už mám místo, kam stoličku umístím. Bude zdobit balkon.





Chlapci byli tak hodní, že pomohli dědečkovi vybrat hnůj u slepic a tak měly holky dovoleno, producírovat se po chodníčku, aby v chlívku nezavazely.




Chlapci odjeli a zbyli jsme si my dva a Sára. Čeká nás večeře a lenošení u televize. Přeji vám hezký nedělní večer.

pátek 27. ledna 2017

Dort k narozeninám

Tento víkend konečně oslavíme dvacáté narozeniny našeho nejmladšího vnuka. Už dva víkendy to odkládáme z důvodu zaneprázdněnosti oslavence. Tak teď už to musí klapnout, protože už je medák upečený i promazaný a nazdobený. Do zítřka se zaleží a bude dobré mlsání. Zítra k večeři bude tataráček z pravé svíčkové a v neděli k obědu bifteky s hranolkama.
Nebude to žádná divoká oslava, jen taková, jaká se může odehrát s prarodiči v pokročilém věku. Takže poklábosíme, otevřeme si lahvinku dobrého vína, nebo několik lahvinek, možná taky jen pivo. Záleží na tom, co kdo má raději. Já po tataráku raději to pivo. My staříci to s pitím přehánět nemůžeme, neb se od rána cpeme nějakou naordinovanou chemií, s jídlem to taky není žádná hitparáda, jen od všeho trochu a od sladkého raději nic. Tak co je to za oslavu, že?
S rodiči už to Míša oslavil a zbyli jsme mu jen my dva a nechci to zakřiknout, ale měl by přijet i Míšův bratránek. Taky Míša. Tak se na to těším. Vždycky, když někdo z rodiny přijede, je to pro nás svátek. Měl přijet i starší syn s manželkou, ale tu sklolila chřipka, takže oslava bude opravdu komorní. A teď ten dort.





Je stvořen z klasických medovníkových placek, promazaný malinovo-rybízovou marmeládou a karamelovo-ořechovým krémem. Posypaný kakaem přes záclonku, kterou už znáte a dokola naskládané mandle z čokolády.To je zdobení, které mně zbylo ještě z doby, kdy jsem pekla sladkosti do kavárny. Tak to je pro dnešek všechno. Přeji všem krásný víkend.

úterý 24. ledna 2017

Čočkovo-fazolové pyré.

Když se chce našicec stravovat zdravě a tak, aby aspoň nepřibral na váze, když už se mu nedaří zhubnout, má to těžké. Zvlášť když je ještě ke všemu mlsný jako já. Dnes jsem se rozhodla uděat si zdravé jídlo a taky netučné.
Původně to měla být pomazánka, ale můj experiment dopadl mnohem líp. Měla jsem z toho hlavní chod. Kdyby vás některou náhodou napadlo uklohnit si něco podobného, podělím se.

Ingredience:

1 středně velká cibule
šálek červené čočky
plechovka fazolí v rajčatovém nálevu
1 menší mrkev
pol. lžíce olivového oleje
1/2 káv. lžičky kurkumy
podle chuti a odvahy trochu chilli papriky
jeden stroužek česneku
sůl

Postup:

Na oleji zpěníme cibulku a přidáme mrkev nastrouhanou na hrubém struhadle a ještě chvíli restujeme. Přidáme všechny zbylé ingredience až na česnek a fazole z plechovky. Přilejeme trochu vývaru, jen tolik, aby se stačil vyvařit než se uvaří čočka a mrkev. Červená čočka se nevaří dlouho, je hotová velmi brzy. Když máme hotovo, přidáme fazole z plechovky, necháme prohřát s čočkou a rozmixujeme ručním mixérem. Nakonec vmícháme drcený nebo nastrouhaný česnek. Dochutíme podle vlastní chuti.Výhodou je, že není potřeba zahušťovat a oběd je hotový než řeknete švec...


Ten kousek uzeného bůčku je bonus pro manžela, ale kecala bych, kdybych nepřiznala, že plátek jsem si taky dopřála a s tím už to zase tak zdravé není...


sobota 21. ledna 2017

Sára umí i lenošit

Sára si ráda užívá sníh a dokáže v něm krásně lumpačit, ale docela ráda taky lenoší. Zvlášť po procházce s pánečkem. To se po návratu usalaší vedle něho u televize a moc ráda mu zabere jeho místo. Když se ji podaří ukořistit i jeho polštářek, už ji ke štěstí nic nechybí a nikdo ji nevystrnadí. Vyrušit se nechá jedině otevřením ledničky, nebo šustěním papírem. Co kdyby se chystal někdo jíst. To si nikdy nenechá ujít.







Sníh zatím drží, protože pořád mrzne. Za oknem to vypadá hezky, ale venku nic moc. Alespoň pro moje staré údy.
Jsem ráda, že ještě držím jakš takš pohromadě. Mějte klidný sobotní večer a krásnou neděli.

sobota 14. ledna 2017

Jakpak je dnes u nás doma...

Dnes jsme čekali našeho prvorozeného a ten nepřišel s prázdnou. Cestou k nám udělal pár pěkných fotografií. Vy, kteří to tady znáte jen na jaře a na podzim, budete zírat, jak je dnes u nás doma.











Aby synek mohl bezpečně zaparkovat, musel si odfrézovat hromadu sněhu před domem.



Idylku dokreslí pohled do okýnka krbových kamen a do udírny, kde visí pár kousků masa.





Zatím jsme totálně nezapadli, ale kdyby náhodou ano, tak do jara přežijeme. Dřevo na topení je a hlady taky neumřeme..

sobota 7. ledna 2017

První dny roku 2017

Já vím, že se očekává, že do nového roku vstoupí člověčí jedinec s novým elánem a vervou, ale u mně je to jinak. Jsem nejspíš líná. Je mně zatežko napsat i tento článek.Dnes krásně svítí sluníčko, obloha je jako šmolka, pod nohama křupe zmrzlý sníh, takže depka nepřichází v úvahu, je to obyčejná lenost. Taky k tomu přispívají moje neduhy a celkově blbá nálada.
Trochu jsem fotila, abych měla aspoň trochu o čem psát, až se k psaní dokopu. Tak to teď ze sebe vyplodím a musíte si to nějak přebrat. Nejdříve jak to u nás vypadá. Jak už jsem předeslala, je slunečno a mrazivo. Být dítětem, tak vezmu sáňky a jdu sáňkovat, ale jako stařena, hřeju si záda u kamen.




Lucerna je dárek od dětí k Vánocům a vnitřek, včelka, to je můj dárek pro manžela k narozeninám. Měl to být fórek a symbol pro včelaře. Ale není to moje dílo, to jsem si zakoupila na FB od moc šikovné dámy, která je kouzelnicí s háčkem.Doporučuji k ní nahlédnout. Má tam spoustu krásných hraček. Já bych to bez předlohy nesvedla a taky na to nebylo moc času. Ta lucerna už byla zakoupena cíleně na včelu a bude někde viset.


Nemůžu se nezmínit o Sáře. Ta se po létech rozvzpomněla na svůj prapůvodní pelíšek, kde spávala a vrátila se k němu. Dostala od Ježíška novou deku a tak jsem ji hned šupla pod stůl, kde mám počítač a teď tady spolu trávíme chvilky odpočinku. Já píšu a Sára spí.




Po návštěvě u Alenky (pernikářky) jsem po jejím vzoru upekla povánoční vánočku do formy. Měla jsem těsto z 1/2 kg mouky a tak jsem měla dost těsta i na bábovku. Použila jsem recept na univerzální kynuté těsto a zapracovala jsem do něho mandle, lískáče, hrozinky a kandované ovoce. Chuťovka k odpolední kávě.






Přesto, že se mnou lenost cloumá, pustila jsem se do obháčkování šestidílné soupravy prostírek. Bude to určitě dárek, protože kvůli ceně to bude dílko neprodejné. Zatím není krajka naškrobená a vypnutá. Určitě to bude po vyprání a vypnutí vypadat líp.


Posuďte sami.





To je cena za jeden kus neobháčkovaného prostírání.
Kdybych to i s prací dala za 100,-Kč, tak bych na jednom měla 24,-Kč. Za hodinu to neobháčkuji a i tak, kdo by dnes dělal za 24,-Kč na hodinu? Uznejte, že za to se nehodí háčkovat. To se může jen z lásky darovat. A to je vše, co jsem za tento týden nastřádala.

Loupáčky

500 g  hladké mouky 230 ml  mléka (pokojová teplota nebo vlažné) 100 g  změklého másla 75 g  cukru 1  vejce (pokojová teplota) 30 g  čerstvé...