čtvrtek 23. října 2014

Okénko do cizích krajů

Nadčasový citát:
"Čas od času navštívím lékaře, nechám se vyšetřit, protože i lékař musí (z něčeho) žít.
Potom dojdu do lékárny pro léky, protože i lékárník chce žít.
Následně ty léky vyliji do kanálu - protože i já chci žít." Mark Twain

Tento citát mě dostal , protože i já se chovám podobně, protože i já chci žít. Ne, že bych léky, které mně předepíše můj medicinman lila do záchodu, ale domlouvám se s ním, aby jich psal co nejmíň a hledám spíš alternativy. Ale o tom dnešní článek neměl být. Chci vám dát nahlédnout do mně zcela neznámých krajin. Obrázky poslal vnuk z Nového Zélandu, kam se vydal na zkušenou. Tak se pokochejte se mnou. Zjistila jsem něco málo o lokalitě, kde fotografie pořídil na Wikipedii.

Fotografie jsou z poloostrova Kaikoura, který izolovaně vybíhá z pobřeží, ustupujícího od severovýchodu k jihozápadu. Severozápadně se ve vzdálenosti přibližně 10 km od centra Kaikoury zvedají hřebeny pohoří Seaward Kaikoura Range, které je výběžkem Jižních Alp. Horský pás s nejvyšším bodem Mont Manakau (2 610 m) se táhne od západu z vnitrozemí a severně od města se přimyká k pobřeží. Z jeho svahů, spadajících strmě do moře, vytvořila eroze vysoké a členité útesy.















Tak to je pro dnešek z Nového Zélandu všechno. Pokračování zase někdy příště.

pondělí 20. října 2014

Poslední podzimní shrnutí



Dnešní den byl nejspíš jeden z posledních podzimních. Alespoň u nás. Ráno to vypadalo krásně. Takové pěkné svítání dávalo naději, že bude ještě jeden pěkný den. Ale chyba lávky. Během dne foukalo a dokonce i pršelo.






Přináším posledních pár květů, ale zítra už půjdou všechny kytičky domů. Nerada bych se vystavovala riziku, že je sežehne nějaký mrazík.









Za oknem kuchyně kvetou kateřinky, ale půjdou do záhonu a dobře zakrýt chvojím, aby mně nevymrzly.




A tohle čerstvé "stavení" bude čekat na jaro. Už aby tady bylo.




Před pár dny jsme koupili nakrouhané zelí a tak jsme ho naložili. V zeláku už to utěšeně bublá a dnes jsem je dokonce ochutnala. Je výborné. To bude vytamínů....








A nakonec rakytník řešetlákový. Nemáme ho dlouho, ale letos ukázal pár oranžových kuliček. Ochutnala jsem, ale jen tak se to jíst nedá. Je to kyselé jako ščór. Nejspíš to bude vhodné na marmeládu, nebo dát do sklenice , zasypat cukrem a nechat vyluhovat. Nakonec zalít třeba vodkou. Mohl by to být zdravý likér. Kdyby někdo z vás věděl, jak naložit s příští úrodou, která už snad bude trochu bohatší, tak poraďte.







Tak to je nejspíš poslední článek letošního roku bez sněhu.

středa 8. října 2014

Ostropestřec mariánský


Proto, že se ptáte k čemu je dobrá tato bylina, hledala jsem na internetu a našla jsem něco zde . Tady se dočtete mnohem víc, než to, co jsem pro vás vytáhla.



.
Ostropestřec mariánský se většinou používá pro léčbu poruch jater, včetně poškození jater způsobené chemickými látkami jako jsou alkohol, xylen nebo toluen, otravy houbami, žloutenka, chronická zánětlivá onemocnění jater, jaterní cirhóza nebo chronická hepatitida. Ostropestřec mariánský se také často používá proti ztrátě chuti k jídlu, pálení žáhy (dyspepsie), a problémech se žlučníkem. V lidovém léčitelství se používá Ostropestřec Mariánský k léčbě cukrovky, kocoviny, onemocnění sleziny, jater, prostaty, alergii, premenstruačního syndromu (PMS) a také pro zvýšení tvorby mateřského mléka. Listy a květy ostropestřce mariánského se dají jíst a použít jako zelenina do salátů a jako náhrada špenátu. Semena se po upražení dají použít jako náhražka kávy. Ostropestřec mariánský je také známý pod jmény volčec, bodlák pestrý, bodlák panny Marie, nebo Mléko panny Marie podle bílého mléka které z ostropstřce vytéká pokud je poškozen. Jeho listy mají také typickou bílo kresbu takže vypadají jako potřísněné mlékem.

Další informace o jeho pěstování jsem našla zde. Doporučuji přečíst, je tam i návod k užívání. Já ho užívám v kapslích z lékárny, ale teď si ho dám do zahrádky a budu ho užívat jako čaj. Je to výborný prostředek na pročištění jater, ale i na diabetes II.typu a také na mnoho dalších problémů.

úterý 7. října 2014

Podzimní hádanka

Manžel přestal rýt do mě a šel zrýt políčko, na které dal zelené hnojení.To je určitě užitečnější, protože mně to jde stejně jedním uchem tam a druhým ven. Když se vrátil, přinesl v sáčku něco, co vám teď předkládám jako hádanku. Co si myslíte, že je v tom igelitovém sáčku?




Je uhodnuto a tak tady je ostropestřec mariánský v květu. Je to krásný bodlák a jestli se uchytne, bude dělat na zahradě i parádu.



V sáčku byla taky beruška, která se nejdřív proběhla po klávesnici a pak jsem ji odchytla na svůj malíček. Ta se u nás ráda schová před zimou někde v koutku.


Všechno je jinak

Slibované babí léto se jaksi nekoná. Těch pár pěkných dnů přerušovaných chladem a deštěm se nedá nazvat krásným babím létem. U nás je chladno a podzimní zbarvení listí proběhlo během jednoho dne, jako když mávneš proutkem.





Na zahradě ještě něco kvete, ale jak to dnes vidím, brzo tomu bude konec a to, co nám dělalo radost v létě, bude muset urychleně do sklepa.

Nějak opožděně se letos rozhodl rozkvést durman.




I tato fuchsie jakoby si usmyslela, že svůj pozdní nástup kvetení dožene teď, když už zima vykukuje zpoza rohu.


I tento motýlek se k nám přiletěl ohřát. Nevím, jestli jsem trefila správně jeho název, ale zdá se, že by to mohla být babočka kopřivová. Pokud jsem vedle, tak mě opravte.


Afrikány byly letos ušetřeny. Jako zázrakem se nám vyhnula vlna slimáků. Tyto barvy k podzimu patří.




Až se zima zeptá, cos dělal v létě, můj muž může s klidným srdcem říct, "v létě nic moc, ale na podzim jsem řezal a štípal dřevo "




Jsme připraveni a zima už nás nemůže zaskočit.

Minulý týden jsem byla v Brně na kontrole u medicinmana a zlákala mě tato krásná barva kateřinky. Neodolala jsem a koupila jsem si ji.


A na závěr. Kavárna, do které jste se někteří chystali zajít na kávu, pro kterou jsem s nadšením háčkovala dečky a občas pekla moučníky už není v naší režii.
Než se stačila pořádně rozběhnout, aby bylo na nájem, energie a taky na skromné živobytí, našel se solventnější nájemce. Škoda, já jsem si to tam zamilovala, ale život jde dál. Dobrá káva si své milovníky vždycky najde.

A je to zase tady.

 Ano, je to zase tady. Zahrádka vydává své plody a mě čeká zavařování, zavařování a zase zavařování. Ale nebrblám. Když vidím ty ceny v obch...