středa 30. listopadu 2011

Andělíček na zavěšení

Vytvořila jsem dalšího andělíčka, kterého lze použít jako závěs do okna nebo na zeď. Byl objednaný, tak jsem se musela snažit, abych ho stihla ještě do Vánoc. U Valinky jsem objevila malé Mikuláše a tak jsem jednoho taky zkusila i když bez předlohy jen odezíráním z obrázku. Dopadlo to dost dobře. Letos už nic nestihnu, ale na příští rok z nich zkusím udělat řetěz buď na stromeček, nebo jako závěs do okna.


úterý 29. listopadu 2011

Moje resty

Dnes jsem se konečně dostala do obchodu. Jednak jsem navštívila galanterii a dokoupila chybějící příze a taky očíčka na tvoření panenek. Přikoupila jsem i nějaké korálky, ale jak jsem byla rozjívená z toho, že jsem zase ve svém oblíbeném obchodě, to nejdůležitější jsem zapomněla. Chtěla jsem si koupit nový centimetr - starý už je vytahaný a nějaké háčky. Nezbude, než si je objednat po internetu. Potřebovala jsem jít do obchodu se všemi těmi blbůstkami potřebnými pro tvoření věnečků a dekorací . chtěla jsem hlavně umělou vánoční růži a neměla jsem ani náplň do tavné pistole a tak i tu jsem si tam koupila. Žasla jsem nad cenami. Za pár blbinek jsem tam nechala 500Kč. Hlavně, že teď můžu vesele tvořit. A tady jsou ty moje dva resty.

Žlutá růže uvadla a tak je v polokouli ta správná, vánoční.



A teď můj druhý rest. Místo adventního věnce, který je keramický a mám o něj strach, protože Sára strhne se stolu vše, co ji zaujme, jsem zvolila tuto náhradní variantu. Hnězda je proutěná a na té se nedá nic rozbít.

pondělí 28. listopadu 2011

Vystřihovánky

Od Lidušky jsem dostala krásné vystřihovánky a nedalo mi to, abych hned nezačala. A protože nejsem lakomá, ráda se s vámi podělím.


Výzdoba

Zatím jsem toho moc nestihla, ale dnes to snad doladím. Mám jen dva andělíčky v oknech a věnec na dveřích. Svíčky na strom v zahradě přidělá manžel dnes nebo zítra.




neděle 27. listopadu 2011

Adventní čas


Milí návštěvníci mých stránek. Nastala první adventní neděle a já bych vám chtěla popřát požehnaný tento čas. Zapalte první svíčku na svém adventním věnci a v klidu a pohodě očekávejte příchod vánočních svátků.


sobota 26. listopadu 2011

Nezahálím

Moje nemocná noha mě nutí víc posedávat než běhat po baráku a smejčit a tak toho využívám k tomu, abych dohnala resty v háčkování a mohla plnit i některá vánoční přání.
Jedním z nich je panenka, andělíček a Kačaby. Andělíčkovi chybí ještě křídla a vlasy. Dečka byla uháčkovaná již dřív. Teď všechno čeká na vhodnou krabičku, která by zajistila bezpečnou dopravu k nové majitelce. Pro vánoční jarmark rolničky http://club.blog.cz/1111/vanocni-jarmark-podrobnosti připravuji pár Kačab. Ještě přes víkend jich musím pár udělat, aby to vůbec stálo za posílání. Máte-li někdo zájem se přidat, všechny informace najdete na uvedené adrese a info o dřívějších aktivitách Ženského klubu v této oblasti najdete v rubrice Nepřehlédněte!
A je tu ještě jedna dekorace, kterou jsem dokončila před týdnem a doposud jsem se nedostala do obchůdku s umělými kytkami, abych koupila vánoční růži, která by tam správně patřila. Dostala jsem tři nádherné žluté růže a dnes mě napadlo že bych si je mohla usušit. Jednu z nich jsem obětovala a naaranžovala do závěsu. Nevydrží tam věčně, ale než uvadne snad ji budu moci nahradit tou vánoční, která tam vydrží do příštího roku.



neděle 20. listopadu 2011

Andělíčci

První andělíček bude viset buď na stromečku u nás doma, nebo bude zarámovaný. Ovšem za předpokladu, že zbude čas.
K těm dvěma malým přibude ještě jeden a všichni tři pak společně doplní sadu vloček , zvonků a koulí.


středa 16. listopadu 2011

Máš auto a nemáš Kačabu?

Není nic jednoduššího, než si svoji Kačabu uháčkovat. Nemusí viset jen na klíčích od auta, ale může se nosit i na klíčích od bytu. Inspirovala jsem se Kačabami, které uháčkovala Elina a dala je stránky Ženského klubu http://club.blog.cz/1111/kacaba


Moje Kačaba je háčkovaná z příze a vycpaná je dutým vláknem.





Kačaba č.1 má kamarádku





Další Kačaby tentokrát bez obličeje.

- 4°C

Probuzení do dnešního rána nebylo dvakrát podle mých představ. Včera byl nádherný slunečný den a tak jsem se naladila na předvánoční úklid. Chtěla jsem umýt okna a místo toho budu dodělávat koule, balit do balíku a taky trochu vařit. Možná, že odpoledne bude líp a dojde i na nějaké to okno. A nebo aspoň vyperu záclony, když nic jiného. Ale zpět k tomu vstávání. Za okny bylo čerstvo a na stromech jinovatka. To se nelíbilo ani Sáře, která něco takového viděla poprvé v životě. Nakonec si dala říct a vyrazila na obhlídku. Já taky a vzala jsem i foťák.






pondělí 14. listopadu 2011

Vánoční koule

Ještěže máme ta krbová kamna. Jinak nevím, kde bych ty koule sušila. Vločky vypnu na polystyrenovou desku a opřu o topení, ale s těmi koulemi je to horší.



Pokud zbude čas, pokusím se ještě o nějaké andělíčky.

neděle 13. listopadu 2011

Vánoční tvoření

Moje letošní ozdoby nezůstanou doma. Tyto budou jako dárek, nebo pozornost a ty, které uvidíte někdy příště jsou objednány. Ty se zatím suší. Všechny vyfocené ozdoby jsou po třech kusech, takže na ně bude potřeba trochu větší krabička. Musím se po nějaké podívat, abych nakonec nemusela plést ještě košík.

čtvrtek 10. listopadu 2011

Je to pět let...

Kdyby si nevzpomněla moje vytrvalá návštěvnice Po-Hanka, asi bych to pětileté výročí založení blogu zazdila.
Je to tak, blog byl sice oficielně založen už 6.11.2006, ale úvod jsem napsala až 10.11.
Za těch pět let se blog zaplnil spoustou mých výrobků i článků na různá témata. Tak, jak šel život a události, které se mne nějak dotýkaly, tak vznikaly články. Za tu dobu se na mých stránkách buď náhodou, nebo cíleně zastavilo k dnešnímu dni 511 278 lidí brouzdajících po internetu. Někteří jen nakoukli a víc je můj blog nezajímal, jiní se vracejí. Především těm bych chtěla poděkovat. Vaše návštěvy a komentáře jsou mým hnacím motorem, když už bych si myslela, že nemá smysl pokračovat. Zatím mě to baví a tak pokračovat budu a když budu vidět, že váš zájem o mé stránky neupadá, budu také vědět, že to má smysl. Přála bych sobě i svému blogu, abych měla sílu a motivaci pokračovat alespoň dalších pět let a hlavně, abych se tu svámi mohla nadále scházet ve zdraví a v přátelském duchu. A až vás začnu nudit, dejte mi to vědět a já toho nechám.


úterý 8. listopadu 2011

A je to...

Teď mě bere čert. Ráno jsem přistihla Sáru na lavici v jídelně, jak se marně pokouší dostat ke kloboučku, který visel na zdi. Nezdálo se, že by měla šanci ho sundat, tak jsem ji sice z jídelny vyhnala, ale už jsem jí nevěnovala pozornost. Sedla jsem k počítači, abych si přečetla komentáře a poštu a toho Sára, jako vždy využila a začala nosit hračky, abych ji je házela. Tak jsme si chvíli hrály a najednou toho nechala a já jsem byla ráda, že můžu v klidu odpovídat na vaše dotazy a komentáře. Říkala jsem si sláva, zabavila se jinak. Jó to tedy zabavila. Za chvíli přiběhla a vítězoslavně přinesla toto ...



Takhle vypadal klobouček po uháčkování a naškrobení.


Tady našel své místo a odtud ho také Sára sundala.


Teď jen čekám kdy mi sundá tu nástěnku. Moc dobře poznala, že je zle, když jsem na ni spustila "cos to udělala ?" Sprdla jsem ji na tři doby a Sára ani neprotestovala, stáhla ocas mezi nohy a v tichosti zalezla do pelíšku.

pondělí 7. listopadu 2011

Sára a kamarád

Tohle krásné zvířátko je kotě - kocourek naší sousedky.



Od samého začátku co se s ním Sára seznámila, touží po bližším kontaktu.
Nemyslím si, že by chtěla kotěti ublížit. Ba naopak. Stejně tak kocourek by se se Sárou chtěl kamarádit, ale jeho genetická výbava mu říká, pozor, proto kolem sebe obcházejí obezřetně. Několikrát se setkali na hodně blízko, ale to byla Sára na vodítku a kocourek byl ve svém prostředí. Tehdy si lehl na zem a Sára ho hladila tlapkou po hřbetě. Kocour držel, ale manžel u sebe neměl foťák, takže není dokumentace. Dnes se podařilo zachytit ty dva pohromadě. Ze zahrady bylo slyšet Sářino naříkání a tak jsem vyběhla s foťákem a bohužel proti sluníčku a se zoomem jsem vyfotila pár fotek nevalné kvality. Sářiny snahy dostat se ke kocourovi však byly marné.





sobota 5. listopadu 2011

Pizzové vdolečky

Při dnešním letmým proběhnutí vašich blogů jsem se zastavila u Emy a opsala jsem si recept na slaninové vdolečky. http://ema70.blog.cz/1110/slaninove-vdolecky-s-cibuli-a-syrem

Protože těsto, které má Ema na vdolečky v malé obměně používám na pizzu, nazvala jsem ty svoje vdolečky pizzovými. Ony se totiž od Eminých budou lišit i na pohled. Jen doufám, že budou chutnat stejně jako ty Eminy.

Z vykynutého těsta jsem udělala na vále placku a z ní vykrájela devět koleček. Ta jsem potřela rozšlehaným vajíčkem a pokladla slaninou, cibulí a kouskem Nivy. Ze zbylého těsta jsem vykrojila dalších devět koleček, která jsem projela válečkem na mřížkový koláč. Přikryla jsem jimi kolečka připravená na plechu, znovu potřela vajíčkem a posypala strouhanou Nivou.
A takhle to vypadalo. Příště dám ještě pod slaninu trochu kečupu. To proto, aby to mělo k pizze ještě o kousek blíž.




Košíček

Chystám se udělat průvan ve skříni. Vyházet staré a obnošené prádlo, roztřídit ponožky a vše co k takovému průvanu patří. Už dlouho jsem se chystala, že si upletu košíček na ponožky, abych je měla pěkně pohromadě.Konečně jsem se k tomu dostala a průvan může začít.



Nakonec jsem se rozhodla udělat do košíčku i futro. A takhle to vypadá v konečném stádiu.


Další košíčky budou následovat . Menší na kapesníčky, na punčocháče a další drobnosti, které se většinou jen tak povalují. Ty ale musí počkat. Teď intenzivně pracuji na vánočních koulích a dalších ozdobách.

čtvrtek 3. listopadu 2011

Podzim v zahradě

Dnes je tak krásný podzimní den, že je hřích zůstávat doma. Je potřeba přeměnit poslední sluneční paprsky na vitamín D, aby v zimě byly rezervy. V zahradě se všude povaluje spadané listí, To, co ještě zůstalo na keřích je krásně zbarvené a chudák klematis se drží zuby nehty, aby udělal ještě trochu parády. A to vše kontroluje Sára, jestli jde vše tak, jak má.










Loučení..-

 Je to pár dní, co jsme se rozloučili s naší milovanou bíglí holčičkou Sárou a stále ji všude vidím a slyším její tlapičky klapat po dlažbě....