čtvrtek 29. listopadu 2012

Kamínky na cestě...

Životní příběhy jsou jako kamínky na cestě. Některé lehounké, že je v kapse ani neucítíš a jiné, jak balvany k neunesení.Ten, který mě přiměl k tomuto článku, patří k těm,co nelze unést.Určitě jste slyšeli ve zprávách příběh muže, který ležel dva dny na frekventované ulici hlavního města, aniž by se kolemjdoucí zajímali, proč tam leží. Muž, s francouzskými holemi, diabetik, který upadl a bez cizí pomoci se nedokázal znovu postavit na nohy, tam jistě prožil krušné chvíle. Nevím, zmínka byla i o tom, že byl zanedbaného vzhledu, a že to mohlo odradit lidi od toho, aby mu pomohli. Tato zpráva mě nadzvedla. Copak to nebyl člověk??? I kdyby byl sebešpinavější, copak nestál ani za to, aby se ho někdo zeptal jestli nepotřebuje pomoc? Stačilo někam zavolat, aby mu přišli pomoct lidi, kteří se takovou činností zabývají profesně, když už se ho štítili kolemjdoucí dotýkat. Nechci ani domyslet, kam se morálka naší společnosti ubírá.Lhostejnost, nevšímavost a snad i bezcitnost, se stávají stále viditelnějšími rysy. Není to tak dávno, kdy muž v Kladně měl diabetický záchvat a kterého ještě okradli, než mu nějaká paní zavolala pomoc. Nerada se na svých stránkách zabývám podobnými tématy, můj blog nemá ambice řešit společenskou morálku, ale tohle se mnou zamávalo. Nadchází čas Adventu a to je čas k zamyšlení, bilancování i zhodnocení našich životních postojů. Tak tedy zpytujme své svědomí a snažme se být lepšími a všímavějšími k okolí a k těm, kteří potřebují naši pomoc.Jednou můžeme být na jejich místě...

středa 28. listopadu 2012

Hadrolety v maskáčích

Od víkendu mám ve foťáku pár fotek a nebyla jsem schopná je dát na blog. Tak dnes tak činím. Nevím, co to bylo za akci, ale naší, jinak poklidnou obcí se přehnala podivná skupinka veteránů. Na balkon mě s foťákem v ruce vyhnal nezvyklý hluk. Moje překvapení bylo nevídané. Hadrolety v maskáčích si to hrnuly do kopce a kupodivu jim to jelo. Ten jeden měl na střeše podivné zavazadlo. Kdyby jste někdo věděli k čemu to slouží, budu ráda, když to napíšete do komentářů. Jsem hrozně zvědavá. Jediné, co mě napadlo je, že by to mohly být podpěry pro stavbu velkého stanu, typu hangár, ale nevím, nevím. I když jsem internet provětrala, o žádné akci milovníků Velorexů, jak jsou správně tato vozítka označovaná, jsem se nikdy nedočetla. Dříve to byla auta pro invalidy. S jedním takovým autíčkem jezdil do práce i náš kolega. Nevím, jestli byl invalidní, ale patrné to na něm nebylo. Když ho kluci chtěli pozlobit, tak milé autíčko klidně ve dvou chlapech přenesli kamkoliv, nebo mu je jen obrátili jiným směrem, než jak je měl zaparkované. Takže je to velmi mobilní vůz. Mrkající


pátek 23. listopadu 2012

Jedenáctka

Co všechno může znamenat číslo 11?

Může to být třeba jen pouhé číslo domu, číslo boty ( snad pánské) , může to označovat cokoliv. V našem případě je to hra, která koluje internetem mezi blogery. A o co konkrétně jde? Je to jedenáct otázek pro mě, které připravila Petra a na ty tady odpovím. Mým úkolem je připravit dalších jedenáct otázek a nominovat dalších jedenáct blogerek, které by měly odpovědět zase na ty moje otázky.


Tady je jedenáct otázek, které mi položila Petra, a mých jedenáct odpovědí:


1) Jaké je tvé nejoblíbenější jídlo?

Segedinský guláš

2) Co se ti nejvíc líbí v blogovém světě?

Komunikace mezi blogery a navazování nových, byť v mnoha případech jen virtuálních přátelství.

3) Tvá oblíbená filmová postava?

Pokud mám říct jen jednu postavu, pak třeba Chris Adams z filmu Sedm statečných, kterého ztvárnil Yul Brynner

4) Jak nejraději trávíš volný čas?

To je o mně notoricky známo, že jsou to veškeré ruční práce, především však háčkování.

5) Čím nebo kým bys chtěla být, kdyby ses znovu narodila?

Až se znovu narodím, budu farmařit. Chci mít kolem sebe hodně zvířat a hlavně koně.

6) Domek nebo byt?

Jestli se ptáš na to, co bych chtěla mít, pak k té farmě rozhodně velký dům, pro velkou rodinu.Zatím mám domek.

7) Pes nebo kočka?

Pes a jedině bígl.

8) Máš ráda Vánoce? Jak se na ně připravuješ?

Mám ráda všechny svátky, Vánoce nevyjímaje. Mým přáním by bylo, mít o Vánocích kolem sebe všechny moje blízské, připravovat pro ně výborné jídlo, spoustu dárků, ale je to utopie. Nikdy se všichni na Štědrý den nesejdeme. Nejspíš až o prvním svátku vánočním.Letos bych chtěla dokončit vánoční úklid a veškeré přípravy včas, abych měla možnost prožít Advent v klidu, při poslechu koled a hlavně v pohodě, v lenošce u krbu a jen tak si háčkovat pro radost.

9) Co tě dokáže zaručeně rozesmát? Jaký máš návod na dobrou náladu?

Kousky naší Sáry, to každodenně a pak se hodně pobavím, když se u nás sejdou naši dva kluci, kteří, když jsou v pohodě, mívají tolik humoru, že mě vždycky nakazí.Škoda jen, že se u nás scházejí tak málo kdy.Recept na dobrou náladu se těžko shání, ale o jednom bych přece jen věděla. Neposlouchat zprávy, nečíst noviny a obklopit se lidmi, kteří jsou pozitivně naladěni. Když už se ti podaří tu dobrou náladu si vytvořit, pak si ji nenechat ničím a nikým pokazit.


10) Máš nějakou fobii?

Můj vnuk mě ze všech fóbií, které jsem kdy měla vyléčil. Hadů jsem se bála, pavouků štítila, a dnes jsem s nimi v jedné domácnosti a fóbie jsou pryč. Jedině co mně zůstalo, je odpor k myším, ale fóbie jako taková, to určitě není.

11) Nakupuješ ráda? Za co bys byla schopná utratit nejvíc peněz?

Nakupuji velice ráda, ale ani ne tak pro sebe, jako pro druhé. Toto je snad nejtěžší otázka, kterou jsi mi položila. Já už velké nároky nemám a proto je odpověď tak těžká. Nejvíc peněz bych asi utratila za recept na zdraví a štěstí pro celou moji rodinu. Jenže tak jednoduché to není,takové recepty se neprodávají. Ale jsem schopna utratit peníze i za blbosti, když na věc přijde.

A teď mých jedenáct otázek pro dalších jedenáct nominovaných.

1.) Proč jsi začala psát svůj blog?
2.) Kolik času věnuješ svému blogu?
3.) Co Tě nejvíc na blogování baví?
4.) Jaké jsou Tvé koníčky?
5.) Vzpomeneš si na nějakou hru z dětství?
6.) Chodila jsi ráda do školy?
7.) Co považuješ za nejzásadnější ve vztahu ke své rodině?
8.) Kam by ses nejraději rozjela, kdybys nebyla ničím limitována?
9.) Když jsi opouštěla školu, měla jsi jasnou představu o svém budoucím povolání?
10.) Jsi spokojená s tím, co děláš, jak profesně, tak soukromě?
11.) Chtěla bys něco ve svém životě změnit?

Tyto otázky jsem připravila pro těchto jedenáct nominovaných:


Tak jsem horko, těžko vypotila jedenáctku děvčat, na jejichž uvážení nechám, jestli se budou chtít zúčastnit.

Na poslední chvíli mám ještě jedenáct otázek od Šárky, tak abych neurazila, ještě na ně odpovím.

1) Jakou lidskou vlastnost vyloženě nesneseš?

Nesnáším faleš a lež.Nic horšího neznám.

2) Co tě v poslední době rozesmálo?

Seznam kandidátů na prezidenta.

3) Vlastníš talisman? A jaký?

Mám stříbrný prsten se skarabeem. Na prst ho už nenavlíknu, ale dá se říct, že to je jakýsi můj talisman.

4) Jsi pověrčivá?

Ani ne.

5) Jakou Vánoční ozdobu máš nejraději?

Mám jednoho ptáčka, ještě z dob mého dětství. Je to jediná ozdoba, která se zachovala a tak toho mám nejraději, protože mi připomíná staré, dobré časy mého dětství.

6) Řídíš se nějakým mottem?

Nikdy neříkej nikdy.

7) Tvá nejoblíbenější Vánoční koleda?

Pojďme spolu do Betléma.... myslím, že se tak jmenuje

8) Umíš se povznést nad žertem, který se týká tvé osoby?

To rozhodně.


9) Sbíráš něco? A co?

Nesbírám nic. Kdysi jsem sbírala známky.

10)Co jako první uděláš, když ráno vstaneš z postele?

Přivítám se se Sárou (náš pes), to ani jinak nejde, protože ona si to vyžádá sama.

11)Jsi spíše čajová a nebo kávová?

Jsem kávová.


úterý 20. listopadu 2012

Vánoční výměna

Náhodou jsem narazila na stránky http://66jana.blogspot.cz , kde se koná "Vánoční výměna". Přišlo mi to, jako dobrý nápad a tak jsem se přihlásila. Spočívá to v tom, že autorka této výměny vybere děvčata, která se budou vzájemně obdarovávat. Mně byla přiřazena Iveta , které jsem měla vyrobit dáreček a já bych měla dostat dárek od Moniky. Vím, že některé z vás už se podobné výměny zúčastnily na jaře a přihlášené jste i teď. Tak přeji hodně nápadů a veselé tvoření. Můj dárek už si adresátka rozbalila a tak můžu odtajnit to, co jsem vyrobila.
Před časem mě inspirovala Janka svými obháčkovanými mýdly a tak jsem také jedno obháčkovala.


Druhý dáreček je chňapka, kterou jsem ovšem vyfotila ještě než jsem ji vytvarovala. Tu vytvarovanou jsem si vtipně z foťáku vymazala , když už byl dáreček důkladně zabalený.


Poslední je přívěsek na klíče.


Jana měla při losování šťastnou ruku, protože můj dárek přišel vhod. Iveta neháčkuje, ale dělá krásné věci ze dřeva. Rozhodně vy, které její stránky neznáte,jděte se k ní podívat. Bude se vám tam líbit.

neděle 18. listopadu 2012

Sára a Tim

Hadi se dnes opět spářili. Samice před svlékáním se stala předmětem touhy vypůjčeného samce. To ale není středobod našeho zájmu. V hledáčku zájmu je Sára a malý Timi. O tomto víkendu jsme měli návštěvu našich dětí, kteří přijeli s pejskem a to je pro Sáru vždycky zážitek. Má ráda všechny návštěvy a společnost, ale ty psí návštěvy obzvlášť miluje.Sára je proti Timikovi kolos a jistě si umíte představit, jak ty jejich hry můžou vypadat. A ti z vás, kteří si to představit neumíte, můžete sledovat fotoreportáž, kterou jsem pořídila včera. Dnešek prožila Sára povětšině na zahradě, protože přijela i Lucie s Danečkem a u toho Sára nemůže být. Chtěla by se s Danečkem seznámit osobně, a to by nemuselo dobře dopadnout. Tak s pánečkem sázela na zahradě stromky, zatím, co my ostatní, jsme okukovali Danečka a konstatovali jsme, že pokročil ve vývoji. Už se směje a pobrukuje si. Je to zlatíčko. Ale teď k té divočině.





Při hrách těch dvou psů, máme všichni strach o Timiho život, ale i on si zřejmě v té divočině libuje, protože, často to sám vyprovokuje.



I když dnešek byl poněkud klidnější, tak Sára padla do pelíšku jako podťatá a spí a spí a spí. Všichni odjeli, i Lucka s Danečkem a tady nastalo ticho. Sledujeme tenis a já u toho datluju do PC. Ještě přidám Danečka vypraveného na cestu a popřeji vám všem hezký večer.

úterý 13. listopadu 2012

A zase ti hadi...

Páření hroznýšů právě probíhá. Minulý týden se hroznýší kluk spářil s jednou samicí a dnes s druhou.Ta druhá se pro něho stala obzvlášť atraktivní, protože se právě svlékla. Z prvního páření fotky moc nevyšly, ale dnes se povedly, takže i vy můžete být u toho.

To je spletenec. Ani není poznat kdo je kdo.Smějící se




Místo konání.


Tak teď jen jestli to opravdu dopadlo. Pozná se to za měsíc, to by samice neměly chtít přijímat potravu.To bude známka, že budou mladí.

pondělí 5. listopadu 2012

Když se pavouk svléká...

Míša přinesl z podkroví pavouka Brachypelma vagans, který není vůbec jedovatý,je vhodný pro chovatele začátečníky.Jeho kousnutí dosti štípe, ale zdravému člověku neuškodí. Chtěl, abych viděla jak se svléká. Tak jsem sledovala, jak postupně vyprošťuje své tělo z kůže, která už je mu malá.
Nejdříve si upředl síť, na kterou si lehl a přetočil se na záda.



Jakmile se začne svlékat, nemělo by se s ním manipulovat. V této době je velmi zranitelný.


Ze staré kutikuly se napřed oddělí karapax a poté praskne pokožka na zadečku.Sklípkan se z ní postupně svléká,až vysleče i končetiny.
Jeho tělo je velmi měkké a jakékoli poranění by vedlo ke krvácení a pavouk by mohl během svlékaní uhynout.Svlečka vypadá stejně jako pavouk.




Jakmile opustí svlečku,zůstane nehnutě sedět s narovnanými končetinami.Jeho tělo tmavne,vybarvuje se a postupně se celé tělo zpevnuje.Svlékání trvá u větších sklípkanů i několik hodin.


Dokončeno.Nikdy bych nevěřila, že i na pavouka si může člověk zvyknout a najít na něm i něco krásného.Jsem ráda, že jsem u toho mohla být.

Hroznýš královský - kluk

Ke dvěma samicím, které už znáte, přibyl kluk. Sedmiletý samec, který by se měl se samicemi spářit a pokud to vyjde, někdy na jaře by mohli být mladí hroznýšci. Nemusí se to podařit, ale za zkoušku to stojí. Ten samec není náš, je zapůjčený pouze za účelem páření.


čtvrtek 1. listopadu 2012

Dečka č.115


Háčkovaná dečka ze 100% bavlněné příze Monika. Háčkováno háčkem č.8, spotřeba 6 dkg. Průměr 45 cm.



Detail

Čas vánoční

 Máme za sebou první adventní neděli . Každý rok si říkám, že chci mít hlubší úklid do této neděle za sebou. Bohužel, ještě žádný rok mně to...