čtvrtek 28. března 2019

Nezdravé?

Možná ano, ale hlavně je to dobré. Koupili jsme 5 kg vepřového špeku a vyškvařili jsme z toho čtyři sklenice sádla a tři sklenice škvarků zalitých do sádla. Byla to činnost na celý den, ale výsledek stojí za to. Z čuníka, kterého jsme koupili v lednu a udělali si zabíjačkové hody moc sádla nebylo a proto, že na sádle vařím a jsme velká rodina, hodilo se zásoby navýšit.

Smažíte na sádle, nebo na oleji? Jestli na oleji, zkuste si jednou usmažit krkovičku na sádle. Je to nesrovnatelně chutnější a pro jednou se svět nezboří.


pondělí 25. března 2019

To že je jaro?

Dnes jsme jeli do Brna. Měla jsem si jet pro výsledky z CT a protože jsem už od paní doktorky obdržela telefonickou zprávu, že je vše v pořádku, jela jsem tam v klidu. Doufala jsem že dostanu do ruky papírovou formu výsledku pro praktického lékaře a návštěva nezabere víc než hodinu. Omyl, půl hodinová fronta u evidence, čtvrt hodiny v čekárně, kam mně sestřička přišla sdělit, že paní doktorka chce RTG a spirometrii. Další hodina. Už jsem tak prolustrovaná, že žádná choroba se nikde neukryje. Letos 2x RTG, jednou plic, podruhé páteře. Naštěstí na plicním všechno zlepšeno, největší hrůza v podobě fibrózy vyloučena a tak jsem to vyšetření paní doktorce odpustila. Ukecala jsem kontrolu až za rok. Kdoví, kde mně bude v té době konec.Tím jsem po roce ukončila veškeré peripetie po té děsné loňské chřipce. V květnu se dozvím, jestli problém se zvýšeným CRP zmizel vytržením sedmičky v levo dole. Bylo pod ní dost velké ložisko zánětu. Ale o tom jsem psát vlastně ani nechtěla. Když jsme přijížděli k domovu, po pravé straně visel černý mrak. Někam se přesunul, protože po pár ujetých kilometrech byla zase modrá obloha. Než jsem se stačila doma převléknout do domácích hadříků, začala pořádná chumelenice. Trvala sice jen pár minut a sníh se okamžitě rozpouštěl, ale sněžilo dost hustě a vločky byly vydatné. Něco jsem stihla vyfotit.

To je jako o aprílu.

čtvrtek 21. března 2019

Něco málo


Nejsem nějak extra pilná, ale Janka mě vyprovokovala svojí krásnou kočičkou na kliku. A když mně na požádání poslala střih, hned jsem se na ni vrhla. Nechtělo se mně vytahovat šicinu a tak jsem ji strvořila jen a jen rukama. Není tak pěkná jako ta od Janky, ale je moje.




Nějaké kočky už jsem ušila dřív, jenže už je doma nemám.Rozdala jsem je dětem. Naštěstí existuje archív.








pondělí 11. března 2019

Křeče paní zimy

Na okně jaro v plném proudu, za oknem se žení čerti. Další komentář netřeba.



A za chvíli po sněhové bouři....
Nejspíš jsou to poslední pokusy paní zimy udržet se při vládě, ale asi jsou marné.

středa 6. března 2019

K obědu koblížky

Tentokrát jsem koblížky nedělala, ale objednali jsme si je v nedaleké restauraci, kde je dělají vždy na popeleční středu ve velkém. Protože je mají přímo luxusní, je potřeba si je objednat předem, aby byla jistota, že se na nás dostanou. Je o ně totiž velký zájem. Začíná čtyřicetidenní období půstu a začít ho právě koblížky je příjemné.

Tyto koblížky se u nás na popeleční středu kupují každý rok. Je to prima tradice. Já ten den nemám starost s tím, co uvařit a ještě si pochutnáme.

Loučení..-

 Je to pár dní, co jsme se rozloučili s naší milovanou bíglí holčičkou Sárou a stále ji všude vidím a slyším její tlapičky klapat po dlažbě....