středa 28. února 2007

Jaký je v tom rozdíl?


Když jsem dnes procházela své spřátelené blogy, tak jsem měla smíšené pocity. U babči jsem se zasmála, Babinec mě přiměl k zamyšlení, ale depka na mně padla až u Natky.Ne, že by za to mohla přímo Natka to rozhodně ne. Ale četla jsem si tam článek o pejskovi, kterému zemřel pán a jeho dcera si se psem nevěděla rady. Šupla ho, jak jinak, do psího útulku. Pejsek tam tesknil po domově a přál si nového pána, ale nakonec po čase steskem pošel.Je to smutný příběh, jakých je kolem nás hodně. My pejskaři dovedeme pochopit psí žal. Když jsem dočetla celý příběh a psala jsem komentář, bleskla mě hlavou asociace.Jaký je rozdíl mezi pocity zvířátka v psím útulku a pocity starého, opuštěného člověka, který nikoho nemá a nebo v horším případě, nikdo ho nechce? Také skončí v podobném útulku, kterému hrdě říkáme ústav pro přestárlé, nebo domov důchodců, jak chcete.Pořád je to ale to samé, samota, stesk a k tomu ještě nějaké nemoci.Nemáme v tomto ohledu podobné vyhlídky jako ti opuštění pejsci? Tak nevím, dělá to počasí, nebo kterej čert mně nasadil toho brouka do hlavy.Musím zajít na nějaký blog, kde to hýří veselím, abych přišla na jiné myšlenky.Už aby bylo jaro a kytky v zahrádce a zas bude veseleji.

úterý 27. února 2007

Dnes se ptám co víte o kaviáru?

........................................................Co je kaviár a co o něm víš?


V komentáři připiš vše, co o kaviáru víš.

Kaviár jsou rybí jikry a v mnoha zemích je považovaný za pochoutku. Cena kaviáru záleží na druhu ryby a na množství použité soli a konzervačních látek. Čím méně těchto látek obsahuje, tím je jeho cena vyšší a doba trvanlivosti kratší. Nejkvalitnější kaviár pochází z Íránu a z Ruska
Jako pravý kaviár se označuje ten, který je z jeseterovitých ryb. Jikry jesetera jsou drobné a mají šedočernou až černou barvu. Nejdražší a největší pravý kaviár pochází z vyzy velké. Pravý kaviár je v dnešní době stále vzácnější. Může za to velký úbytek jeseterovitých ryb v důsledku velkého výlovu v poslední době.
Jako nepravý kaviár jsou označovány všechny druhy, které nejsou vyrobené z jiker jeseterovitých ryb. Jedná se o jikry candáta, lososa, kapra, lipana, tuňáka a dalších mořských i sladkovodních ryb. Z málo vyvinutých jiker a těch, které během solení a úpravy popraskaly, se vyrábí méně kvalitní lisovaný kaviár.





Jeseter (Acipenser) je rod chrupavčitých ryb. Vyznačuje se protáhlým tělem pokrytým velkými kostěnými štítky, které se nacházejí v pěti podélných řadách - jedna na hřbetě, jedna na každém boku a dvě na břišní straně těla.Ocasní ploutev je značně nesouměrná, horní lalok je výrazně delší než spodní. Rypec je značně protáhlý a je opatřen čtyřmi vousky.

pátek 23. února 2007

Pizza






Těsto :
Asi 1 dcl vlažné vody,
1/2 sáčku sušených kvasnic
40 dkg hladké mouky,
4 polévkové lžíce oleje,
špetka soli.
Do misky nasypat mouku s přimíchanými sušenými kvasnicemi, solí a přidat vodu a olej. Vypracovat hladké těsto a nechat vykynout na teplém místě. Rozprostřít na sádlem nebo máslem vymazaný plech a ještě chvíli nechat pod utěrkou kynout.
Omáčka na potření pizzy:
Na troše tuku zpěním na drobno nakrájenou cibuli . Přidám kečup, oregáno , utřený česnek (asi 2 stroužky), špetku soli. Nechám vychladnout. Než těsto vykyne, tak se to stihne. Pak dám na těsto připravenou omáčku a na ni nakladu vše, co mám ráda, šunku, rajčata, žampiony a nahoru nastouhám hodně sýra. A může se dát péct. Teplota trouby 150°C, pečeme asi 20 minut. Kontrolujte barvu těsta a sýra.

Když mám chuť na jemnější pizzu, potřu těsto jen kečupem, naskládám šunku, na šunku nasypu kukuřičky z konzervy Bonduel a zaleju to lehce šlehačkou ke šlehání. Můžou se přidat i konzervované žampiony, nebo doma naložené houbičky a zase nakonec nastrouhat hodně sýra. U pizzy je možné všechno, prostě jak chuť velí. Za důležité považuji těsto a to je v tomto případě bezvadné. Množství těsta stačí na plech do trouby s vyšším okrajem.








čtvrtek 22. února 2007

Jak jsi mohl?

Tento článek jsem převzala z www.zvierataa.estranky.cz , trochu upravila a tady je. Bude se vám zdát, že je dlouhý, ale rozhodně si ho přečtěte. Stojí za to.
Jak jsi mohl ?
Když jsem byla štěňátko, bavila jsem tě svým skotačením a rozesmívala jsem tě. Nazýval jsi mě svým mazlíčkem a přes všechny rozkousané trepky a roztrhané polštáře jsem se stala tvým nejlepším přítelem. Vždy, když jsem zlobila, zahrozil jsi mi prstem a optal ses mě: ,, Jak jsi mohla ?!" - ale nakonec jsi mi vždy odpustil, povalil jsi mě na záda a poškrabal na bříšku.
Moje výchova k čistotnosti trvala trochu déle, než jsi předpokládal, ale spolu jsme to zvládli.
Pamatuji si ty noci, kdy jsem byla přitulená k tobě, naslouchajíc tvému dechu a věřila jsem, že život prostě nemůže být lepší. Chodili jsme spolu na dlouhé procházky, běhali jsme v parku, jezdili v autě, zastavili se na zmrzlinu (mně jsi dal jen kornoutek, protože zmrzlina prý není pro psy) a dřímala jsem v pelíšku, když jsem čekala na tvůj příchod domů na sklonku dne.
Postupně jsi začal trávit víc času v práci, a na budování své kariéry a víc času jsi věnoval hledání svého životního partnera. Čekávala jsem na tebe trpělivě, utěšovala tě, když jsi měl zlomené srdce a byl jsi smutný.Nikdy jsem ti nevyčítala špatná rozhodnutí, vždy jsem nadšeně vítala tvůj příchod domů a byla jsem šťastná s tebou, když jsi se zamiloval.
Ona, dnes tvoje žena, není pejskařka - ale i tak jsem ji přivítala v našem domě, snažila jsem se jí projevit svoji náklonnost a poslouchala jsem ji.
Byla jsem šťastná, protože ty jsi byl šťastný. Potom přišly děti a já jsem byla vzrušená s tebou. Fascinovala mě jejich růžová pleť, jejich vůně a také jsem se o ně chtěla starat. Ale ty a ona jste se obávali, že bych jim mohla ublížit a tak jsem byla stále častěji zavřená ve vedlejší místnosti, nebo v kleci. Och, jak jsem je chtěla mít ráda, ale stala jsem se ,, zajatcem lásky''.Když vyrůstali stala jsem se jejich kamarádkou. Věšeli se na mou srst a vytahovali se za ni nahoru na svých vratkých nožkách.Strkali mi prstíky do očí, zkoumali moje uši a dávali mi pusinky na nos.Milovala jsem všechno okolo nich, jejich dotyky, protože tvoje dotyky byly nyní jen zřídkavé. Kdyby bylo třeba, bránila bych je vlastním životem. Vkrádala jsem se do jejich postýlek, naslouchala jejich snům a trápením a společně jsme čekali na zvuk tvého auta na příjezdové cestě k domu. Bývaly časy, že když se tě někdo zeptal, jestli máš psa, hrdě jsi vytahoval z peněženky moji fotku a vyprávěl příběhy, které jsme spolu zažili. V poslední době jen řekneš "ano" a změníš téma hovoru.
Už nejsem " tvůj pes" ale jen pes a rozčilují tě veškeré výdaje na mně. Teď máš novou pracovní příležitost v jiném městě a ty a oni se budete stěhovat do bytu, kde není dovoleno mít zvířata. Udělal jsi správné rozhodnutí pro svoji rodinu, ale byly časy, kdy já jsem byla celá tvoje rodina.
Byla jsem celá vzrušená, když jsme autem přijeli k psímu útulku. Bylo tam cítit psy, strach a beznaděj. Vyplnil jsi formulář a řekl: "Vím, že jí najdete dobrý domov". Pokrčili rameny a věnovali ti bolestný pohled.Věděli, že není reálné umístit psa ve středním věku i když je tzv. papírový. Musel jsi vyprostit prsty svého synka z mého obojku, když křičel": Ne tati, nenechávej jim mého psa!" Jakou lekci jsi právě dal svému synovi o přátelství a věrnosti a zodpovědnosti a o úctě k celému životu? Rozloučil jsi se se mnou plácnutím po hlavě a vyhnul jsi se přitom mému pohledu.Zdvořile jsi odmítl vzít si můj obojek a vodítko. Spěchal jsi, protože jsi měl nějaký termín… a teď mám jeden i já.
Když jsi odešel, ty dvě milé ženy řekly, že jsi to musel vědět nejméně měsíc dopředu a neudělal jsi žádný pokus najít mi nový domov. Potřásly hlavami a řekly "jak mohl"?
V útulku nám věnují tolik pozornosti, kolik jim jejich nabitý rozvrh dovolí. Krmí nás, ale moje chuť k jídlu se ztratila už před několika dny. Nejdřív jsem vyskočila vždy, když někdo procházel kolem mého kotce doufajíc, že jsi to ty a změnil jsi názor - že to celé byl jen zlý sen… a nebo jsem doufala, že je to někdo, kdo se o mně zajímá, někdo, kdo mně zachrání.
Potom jsem si uvědomila, že nemůžu soupeřit se skotačivými štěňaty a tak jsem ustoupila do nejvzdálenějšího kouta a čekala jsem.
Jednoho dne jsem uslyšela její kroky, když pro mě přišla. Kráčela jsem za ní do oddělené místnosti. Byla to velmi tichá místnost.
Položila mě na stůl, poškrabala mě za uchem a řekla , abych se nebála. Srdce mi bušilo v předtuše, co přijde. Jemně mi vzala přední tlapku a slza ji stekla po tváři. Olízla jsem její ruku stejně, jako jsem byla zvyklá utěšovat tebe před mnohými roky. Odborně mi vsunula jehlu do žíly. Ucítila jsem píchnutí a studenou tekutinu, jak mi proudí do mého těla, ospale jsem si lehla, pohlédla jsem do jejích milých očí a zamručela jsem "Jak jsi mohl"? Možná proto, že rozuměla psí řeči, řekla: " Je mi to tak líto" a rychle vysvětlovala, že to je její práce zajistit, abych se dostala na lepší místo, kde mě nebudou zanedbávat a přehlížet, na místo plné lásky a světla, tak odlišné od tohoto místa na Zemi. A já z posledních sil jsem se ji zavrtěním ocásku snažila přesvědčit, že moje "Jak jsi mohl"? nepatřilo jí. Bylo to určené tobě, můj milovaný pane, na tebe jsem v té chvíli myslela. Budu na tebe myslet a čekat navždy. Kéž by ti každý v tvém životě prokázal takovou věrnost.
Poznámka autora: jestli vám tento článek vehnal slzy do očí tak, jako mně, když jsem ho psal, je to proto, že je založený na osudech milionů zvířat, která umírají každý rok v útulcích. Vítaná je snaha všech, kteří by chtěli článek dál šířit pro nekomerční účely, pokud připisují poznámku s autorským právem. Prosím, použijte ho na svých stránkách, časopisech na informačních tabulích útulků a veterinárních ordinací. Dejte veřejnosti vědět, že rozhodnutí přidat do rodiny zvíře, je důležité rozhodnutí do života, že zvířata si zaslouží naši lásku a starostlivou péči a že vyhledání vhodného náhradního domova je povinností každého, kdo už se o svěřené zvíře nemůže, nebo nechce dál starat.Spolky na ochranu zvířat vám mohou dát jen dobrou radu. Každý život je cenný, proto prosím, přidejte své úsilí k zastavení zabíjení a podpořte kampaň na sterilizaci v prevenci množení nechtěných zvířat.
Děkuji, Jim Willis
Převzato z: www.psiskolafalco.web3.cz/
A ještě jeden odkaz pro ty, kteří si chtějí pořídit pejska. Pro ně bude užitečný i článek, který najdete zde .Klikněte !

sobota 17. února 2007

Začnou mluvit?

Zdá se, že naši domácí mazlíčci začnou brzy mluvit.Na to, že téměř všemu co jim říkáme rozumí, už jsme si zvykli ale tohle?

pátek 16. února 2007

Moje krevní skupina

Elvis singin "Dont cry daddy" and "In the ghetto"

elvis presley - always on my mind

Fats Domino - Blueberry hill

Elvis Presley - Blue Christmas


čtvrtek 15. února 2007

Čím chci být...

Tentokrát jsem připravila anketu pro ty, kteří už mají představu o svém budoucím povolání.Pokud budete mít chuť se svěřit nejen s tím, na jaký typ školy chcete jít studovat ale i s tím, čím chcete být, napište mi o tom do komentáře.

středa 7. února 2007

Důkaz globálního oteplování

Tento obrázek jsem dostala e-mailem a nedalo mě to, abych se o něj s vámi nepodělila.

Návštěvnost

Děkuji všem návštěvníkům mého blogu za četnost návštěv.
Jen pro ilustraci uvádím návštěvnost od 1.2 do 6.2.
1.2. - 102
2.2. - 123
3.2. - 114
4.2 - 155
5.2 - 144
6.2. - 127
Mám z vašich návštěv obrovskou radost a prosím, choďte dál v ještě větším počtu.

čtvrtek 1. února 2007

Lidské srdce

° lidské srdce tluče přibližně stotisíckrát na 24 hodin
° neustále pumpuje krev do asi 150 000 km cév
° to odpovídá dennímu množství 9 000 litrů
° během padesáti let je to téměř 165 milionů litrů
° 5 až 6 litrů krve je složeno z více než 24 bilionů buněk
° během jedné vteřiny se produkuje sedm milionů nových krevních buněk

Veselé Velikonoce

 Všem mým příznivcům přeji veselé Velikonoce a krásné jaro prožité na zahrádkách, v přírodě a hlavně v poklidu.