sobota 20. června 2020

Skřítek a andělka

Dnes jsem měla jednoduché vaření a tak jsem si zase mohla chvíli hrát v tom uplakaném dni. Stvořila jsem dýňového skřítka a ještě jednu andělku. Skřítek mně dal zabrat. Je z plsti, která má rub lepící. Na fólii, která pokrývá plst nechytalo ani lepidlo a nešlo to slepit ani tavnou pistolí. Musela jsem nejdřív vystřihnout tvary, odlepit krycí fólii a plst nalepit na papír. Pak teprve s tím šlo pracovat. Ale s tou lepící plstí hned tak něco vyrábět nebudu.A tady jsou .


pátek 19. června 2020

Půlnoční andělka

O půlnoci se zrodila druhá panenka, tentokrát andělka. Byla ještě nahatá, ale ráno už dostala krejzlík kolem krčku, křídla a do vlasů korálky místo věnečku. Snad se bude líbit a stane se ochránkyní nějakého dítka. Už má lepší ksichtík. Musela jsem použít akrylové barvy. Po zkušenosti s první panenkou, kde jsem použila fixy. Ty se na vatové hlavičce rozpíjely. U Stoklasy neměli dřevěné hlavičky bez ksichtíků, tak jsem musela vzít za vděk těmi vatovými. Ty dřevěné, pomalované by se k těm panenkám nehodily.





Ty fialové budou ještě dvě, ale dnes už ne. Mám jiný program a odpoledne jdu na návštěvu.

čtvrtek 18. června 2020

Paní, přišlo vám psaní...

Když už mně ten blog byl milostiv a dovolil napsat článek o paštice, tak vložím ještě jeden, který je z jiného soudku. Objednala jsem si nějaké věci z Galanterie Stoklasa a byla jsem mile překvapená rychlostí vyřízení objednávky a následného doručení Českou poštou. V jednom dni objednáno a zaplaceno a druhý den předáno doručovateli a třetí den už je balík tady. Neuvěřitelná rychlost.A teď vám dám nahléhdout do toho, co přišlo. Materiál na panenky, hadříky, hlavičky, korálky, špagáty a na další tvoření ptáčci do věnců a dekorací. Tak držte palce ať se panenky podaří.






Panenka je hotová, ale i když to vypadá jednoduše, dala mně zabrat, Nejhorší bylo oblepit sukýnku a udělat věneček .



Ta příští se snad povede líp.

Kachní paštika

Včera jsme si k obědu upekli kačenu. Protože naše kačeny mají přes tři kila, bylo to na dva svtrávníky příliš. Nechali jsme si ještě dvě porce k dnešnímu obědu a ze zbytku jsem udělala paštiku. Už jsem ji dělala jednou a byla moc dobrá, tak proč ne, když ta minulá už se minula.Smějící se
Na netu jsem našla několik paštik a doufala jsem, že si najdu tu stejnou, co jsem dělala loni, ale nepamatovala jsem si zhola nic a tak jsem opět improvozovala. Z každé paštiky, které jsem na netu našla tentokrát jsem si vzala něco, co mě oslovilo a dávalo smysl.Výsledek je tento:


Ingredience:
70 dkg čistého masa z pečené kachny
30 dkg jater z kachny a krůtích jater
2 cibule
2 stroužky česneku
pepř
sůl
čerstvě nastrouhaný muškátový oříšek
sádlo a sosík vypečený z kačeny
1 dcl portského vína
trochu smetany na šlehání
3 lžíce vepřového sádla.
Postup:
Čisté maso z pečené kačeny a játra pomeleme na masovém strojku, na sádle zpěníme cibulku nakrájenou nadrobno a tu taky pomeleme. Do pomlété fašírky přidáme přecezený sosík s kachním sádlem které se vytvořilo při pečení. Přidáme drcený česnek, pepř sůl podle chuti a nastrouháme muškátový oříšek. Přidáme tři lžíce vepřového sádla. Dobře všechno promícháme. Nejlépe ručně. Podle konzistence můžeme kromě portského vína přidat i trochu smetany ke šlehání. Konzistence hotové paštiky by měla být jako hodně hustá omáčka.


Osm skleniček paštiky už je v zavařovacím hrnci, kde si při teplotě 90°C pobudou 60 minut.
Doufám, že paštika bude stejně dobrá jako ta minulá. Ten recept jsem si totiž nezapsala a tak teď to nenechávám náhodě.

úterý 16. června 2020

Červen a jeho barvy

Neprší a rojí se včely a včelař je na výletě. Šla jsem se podívat kam se roj usadil a doufala jsem, že si ho vyfotím. Roj jsem nenašla, ale když už jsem byla v zahradě, tak jsem fotila. Včelky našel manžel až přijel. Byly na vedlejší zahradě.












Chlupáč už potřebuje holiče.






pondělí 15. června 2020

První květináč

V posledním článku jsem zmiňovala, že se chystám na něco nového. Jak jsem bloumala na Youtube, tak jsem krom špagátů objevila také výrobu květináčů a obalů na květináče. Byla to výzva, na kterou jsem "musela" reagovat. Moje nátura nedala jinak. Ovšem bylo to vázané na to, až mně někdo z dětí přiveze pytlík cementu. Manžel se k tomu neměl a tak jsem využila ochotu mladšího syna, který má pochopení pro moje bastlení a přivezl mně rovnou dva tříkilové pytlíky bílého cementu a práškovou barvu. Moje netrpělivost mě dohnala k tomu, že i když úplně pršet nepřestalo, našla jsem si chvilku, abych se pustila do práce. Začala jsem doma pracovat na nafouknutém balonku. Nejdříve jsem ho polepila kousky papíru a následně gázou. Vše obstaral Herkules.


Po zaschnutí jsem použila první nátěr řídkým cementem. Opět jsem to nechala zaschnout a pak propíchla balonek. Vnitřek květináče jsem vylila zbytkem řídkého cementu a další, vnější vrstvu už jsem nanášela hustším cementem smíchaným s práškovou barvou. Ale to všechno už jsem dělala na dvorku, abych si nenadělala binec doma.
Měla jsem naplánováno, že udělám květináči nožičky, ale to se nedařilo. Nakonec jsem vytvořila malý soklík, aby květináč pěkně stál.Na první pokus snad dobrý. Další už budu tvořit jiným způsobem. Ten bude trochu jednodušší.


Ty cákance nejsou nepodařený vývoj. Tak jsem to chtěla trochu nazdobit, aby to nebylo tak fádní. Vím, že jsou tam nedostatky, ale napoprvé se nadají čekat zázraky.

úterý 9. června 2020

Úprava koše pleteného z papíru

Zdá se, že budu muset přidat rubriku decoupage. Začalo mě to bavit a nejspíš u nás bude polepeno kde co. Byla doba, kdy jsem propadla pletení z papíru. Upletla jsem si i tento koš na příze a dnes mě napadlo vylepšit víko, na které tehdy nedošlo. Takže před a po úpravě. Polepeno vaječnými skořápkami, natřeno Latexem a přelakováno matným lakem. Na ten Youtube nebudu smět brzy chodit. Už jsem zase okukovala špagátky. Teď si dám s tvořením trochu pauzu, ale jen jak přestane poprchávat.Na to, co mám v plánu musím být venku a to se teď moc nehodí. Jestli se můj záměr podaří, tak se zase pochlubím. No a teď ten upravený koš na příze.






neděle 7. června 2020

Další špagátkování

Tak jsem se dnes odpoledne pustila do dalšího špagátového tvoření. Líbila se mně na Youtube kazeta a tak jsem to zkusila. Musela jsem si nejdříve připravit šablonu a pak podle ní lepit špagáty. No je to piplačka a tak jsem si to trochu usnadnila a na dno a boky jsem použila jutu. Zítra přelakuji a bude k použití.




úterý 2. června 2020

Život si běží dál...

Ať chceme nebo ne, běžný život si jde dál svou cestou Covid necovid. Slepice snášejí, včely se rojí a já musím zapsat statistiku. 23.4. jsme si přivezli šest nových slepiček a jednoho kohoutka. Ten mladík už minulý týden začal kokrhat a slepičky začaly 15.5. snášet. Zatím sem tam nějaká a vajíčka nejsou z těch největších, ale to se brzy srovná. Zítra pojedeme pro šest kačenek Mulard a na přání mého muže pro dvě housata. Když půjde všechno dobře, kačenky budou mít jateční váhu v srpnu a husy budou na Martina.

Tato fotka je staršího data. Dala jsem ji jen pro ilustraci. Když jsme měli jen jednu husu, vodila káčata a ta za ní chodila jako za vlastní mámou. Zvířátka nám mají stále co říct. Teď máme zase jednu slepici, která přeletí plot a přijde až ke dveřím jídelny a vyhlíží hospodáře, kdy půjde krmit. Sára na ni nechápavě zírá, ale nechává ji to klidnou. Vůbec jsem překvapená, že když manžel slepice vypustí do zahrady, tak si jich Sára nevšímá. Jen se mezi nimi producíruje, a dělá důležitou. Jako by chtěla říct, nebojte se, já vás hlídám.


pondělí 1. června 2020

Klobouk

Blog nám nefunguje jak má, útočí na nás Covid, politici blbnou a k tomu ještě to počasí...
No a tak mně nedá, abych vás trochu nepobavila. Přišlo mi to mailem od kamarádky.



O tom, jak se hodnoty se stářím mění.

Starší dáma stála u zábradlí na výletní lodi, a držela oběma rukama svůj klobouk, aby jí ve větru neulítnul. Přišel k ní starší pán a opatrně k ní promluvil: "Promiňte, nechci být neslušný, ale jste si vědoma toho, že vítr fouká vaši sukni nahoru?" "Ano, já vím,"odpověděla dáma. "Potřebuji obě ruce, aby mi vítr nevzal klobouk.""Ale měla byste taky vědět, že nemáte žádné spodní prádlo, a vaše privátní části těla jsou obnažené!" řekl džentlmen. Žena se podívala dolů, poté na muže, a odpověděla: "Pane, všechno, co vidíte tam dole, je 75 let staré. Ale ten klobouk jsem si koupila včera.

A je to zase tady.

 Ano, je to zase tady. Zahrádka vydává své plody a mě čeká zavařování, zavařování a zase zavařování. Ale nebrblám. Když vidím ty ceny v obch...