pondělí 29. června 2015

Zapečená cuketa

Je čas cuket, okrek a ostatních plodů, které se urodily na naší zahrádce. Na kompostu roste jedna rostlinka cukety a protože už mám dost vařené rýže, dušené mrkve a suchých rohlíků, které byly na mém jídelníčku celý minulý týden. Uřízla jsem si jednu malou cuketku a udělala jsem si oběd. Je to tak trochu, co dům dal, ale pochutnala jsem si. A co to bylo? Tu malou cuketku jsem si zapekla. A taky vám prozradím, co všechno jsem do směsi dala.




Ingredience:

1 malá cuketa
10 dkg tvrdého sýra
10 dkg tvrdého salámu
2 vejce
1/2 kelímku zakysané smetany
4 stroužky česneku
sůl, pepř podle chuti

Cuketu, salám a sýr nastrouhat. Ostatní ingredience přimíchat a směs dát buď do zapékacích misek vymazaných tukem a nebo celé do větší zapékací mísy. Já jsem z toho měla dvě zapékací misky. Může se tam přidat na kostičky nakrájená paprika a rajče, ale to už jsem tam nedala. Paprikou a listem čínského zelí jsem si to obložila.
Komu by to k obědu nestačilo, může si k tomu uvařit brambory.




Dobrou chuť, pokud to vyzkoušíte.

sobota 27. června 2015

Nemám náladu na nic...

Počasí nic moc, ve světě samá hrůza, mě postihla střevní chřipka a tak potom mějte na něco náladu. S chřipkou se potýkám už od noci z pondělí na úterý. Střeva se už sice uklidnila, ale stále mě bolí žaludek. Když sním jen blbej suchej rohlík, leží mně v žaludku jako hrst kamení. A tak jsem dnes zvládla jen převlečení postelí, které jsem měla naplánované už před týdnem a tak dlouho mně to ještě nikdy netrvalo. Jsem slabá jako mucha a musela jsem si odpočívat. Je to normální ??? Je fakt, že jsem se značně odvodnila, přesto, že jsem se snažila tekutiny doplňovat co to jen šlo. Na váze je úbytek 6 kg. Kdyby to byl aspoň tuk a ne jen voda, to bych se s tou potvorou i smířila, ale takhle ? Aby muž nepošel hladem, uvařila jsem aspoň polévku z kachních drobů a udělala do ní kapání. Na nudle nemám sílu. Teď s sebou hodím do čerstvě povlečené postele a budu poslouchat rádio. Na víc nemám.

Protože mě nebaví vůbec nic, tak od kačeny nepřibyl ani žádný článek. Dnes tedy jen kytička pro radost moji i vás všech. Gloxínie, kterou jsem si koupila na jaře a která už podruhé rozkvetla, mě těší svými květy každý den. Má spoustu poupat, tak asi pár dní ještě pokvete.



Pro dnešek se loučím a doufám, že ne na dlouho. Snad už bude jen líp.

neděle 21. června 2015

Definitivní konec cesty...

Na konci cesty našich kačenek je pekáč. Dnes byla k obědu poslední z loňských kačen, která pobývala od podzimu v mrazáku. Byl nejvyšší čas s ní něco udělat. Byla k obědu pečená s knedlíkem a mladým zelím. Zelí jsem udělala na moravský způsob a kačenu kalsicky upekla do křupava. Knedlík je koupený .





Moje porcička. No a pak držte dietu, když se toto nabízí.




I Sára čekala na svoji porci u vyhřáté trouby.



sobota 20. června 2015

Kachna saská

Slíbila jsem, že vyfotím nový přírustek do našeho dvorku a proto tak činím.
Kačenky mají tři týdny, jsou moc pěkné a taky pěkně baští. Pát dní, možná týdnů budou dostávat směs pro kačeny, aby měly všechny vitamíny a minerály pro dobrý vývoj a později začneme přidávat statková krmiva ( brambory se štotem a kopřivami ). Zatím je ven nepouštíme, protože do dneška byly zvyklé na přitápění a dnes u nás moc teplo nebylo. Chlívek mají zateplený a opírá se tam sluníčko ( když svítí ), takže je jim tam dobře.





pátek 19. června 2015

Něco končí a něco začíná.

Dnes ukončily pozemskou pouť poslední dvě kačeny z našeho desetičlenného hejna.
Byl to úspěšný chov. Za 70 dní intenzivního výkrmu ( směs pro kačeny, brambory se šrotem a kopřivami a samozřejmě tráva), dosáhly váhy od 3 do 3,50 kg.
No a co bude dál? Chlívek se vyčistí, vydezinfikuje a přijde další várka kačenek.
Tentokrát to budou kačenky ruánské. Ještě jsme je neměli, ale mají je u nás na hájence a moc se mně líbily. Slovo dalo slovo a já mám zamluvených osm káčat. Zítra si jdu pro ně. Až budou doma, tak vyfotím a předvedu. Zatím jsem si vypůjčila obrázek z netu.
http://www.csch-trutnov.cz

Spolu s kachnou americkou pekingskou, pekingskou kolmou, saskou elsberskou a ruánskou světlou jsou nejtěžším plemenem. Byla původně vyšlechtěna v okolí města Rouen, převezena do Anglie, kde ji došlechtili do dnešní podoby. Zejména do veliké hmotnosti. Je to nejtěžší plemeno s velmi dobrou zmasilostí.
Jsem zvědavá, jak se nám bude dařit tyto kachničky vykrmit a jak dlouho to potrvá. Je to výzva. Podle toho se ukáže, jaké plemeno si vezmeme příští rok, budeme- li zdraví a živí.

čtvrtek 18. června 2015

Jahodování

Minulý rok na podzim jsme zakládali novou jahodovnu. Bylo to dost pozdě a vypadalo to tak, že z toho nic nebude a peníze vydané za sazenice budou ztraceny. Manžel záhonu věnoval tolik péče, že nakonec na jaře se ukázalo, že to nebyla práce marná. Jahody kvetly jak o život a teď už vydávají plody. Sklidili jsme už dva vrchovaté koše. Byly jednou jahodové kynuté knedlíky, pět sáčků je v mrazáku, něco jsme snědli čerstvé a tento košík padne na džem.




Dnes ráno jsem si pochutnala na ovesné kaši s jahodami a pak vzhůru do marmeládování.




Dřív mě příprava marmelády strašila. Dnes je to brnkačka. Krátce po revoluci jsem si zakoupila šikovný šelmostroj, na kterém se dá dělat skoro všechno. Od pomazánek po saláty, dají se v něm vařit polévky, rýže, ale i celý oběd. Dělám v něm strouhanku i z čerstvých rohlíků, no a i ty marmelády.
Marmeládu v něm vařím z jednoho kilogramu ovoce a podle toho, jaký použiji Gelfix, přidám množství cukru. Povařím to pět minut a nalévám do skleniček. Rovnou z nádoby, ve které jsem vařila. Ze tří dávek mám sedmnáct skleniček a hotovo bylo za hodinku. Takže jak říkám, brnkačka bez ušpiněného nádobí, vařeček, naběraček a kdoví čeho ještě. Špinavá je jen jedna nádoba.



Ježiš! Teď se dívám, že jsem to vzala i s Tuzemákem. Nemyslete si, že jsem polovinu flašky rumu vyžahla při marmeládování. To jen do každé várky cvrknu, protože už nesteriluji, jen otočím dnem vzhůru, tak aby se to nekazilo. Funguje to dokonale, protože se marmeláda nezkazí ani když se nedojí hned.




Dnešním dnem začal kolotoč zavařování, ostatně jako každý rok. A toto období nemám ráda. Na jedné straně je fajn ukládat zásoby na zimu, ale na druhé straně bývám z toho dost vyšťavená. Určitě to znáte, takže neříkám nic nového.

Ještě vám chci ukázat, jak pěkně kvete fialka, gloxínie a voděnka.

neděle 14. června 2015

Lívanečky s jahodami

Před večerem jsme posbírali košík jahod. Něco jsem dala do mrazáku a něco jsem nechala na snězení za čerstva. Manželovi jsem udělala lívanečky se šlehačkou a jahodami. Recept jsem našla na netu. http://www.toprecepty.cz/
Udělala jsem těsto jen z poloviny ingrediencí. I tak jich bylo hodně. Po zamíchání se mně těsto zdálo příliš řídké, tak jsem přidala dvě vrchovaté lžíce mletých ovesných vloček.

Ingredience:

50 dkg hladké mouky
1 l mléka
1 špetka soli
4 lžíce cukru moučky
2 vejce
1 balíček sušeného droždí nebo 5 dkg droždí
miska jahod
1/4 l šlehačky
2 lžíce cukru moučky

Postup:
Těsto zamícháme a necháme v teple 20 minut kynout, pak smažíme lívanečky, na vrch zdobíme šlehačkou do které jsem zamíchali kousky jahod a pak dáme půlku jahody..ovoce můžeme použít jakékoliv.
                       Povedlo se a byla jsem pochválena.



Toto se na nás řítilo, ale nakonec to nebyla žádná hrůza.
Pár hromů a blesků a troška vody. Ani to pořádně nezalilo zahrádku.




 

Skleník vydává další plody

Skleník považuji za svůj další dobrý počin, který oceňuje i manžel, kterého jsem ke skleníku musela s nadsázkou "dokopat". Než povolil, musela jsem ho vzít na exkurzi k Jance. Když kývl, hned jsem nastartovala PC a objednala, aby si to náhodou zase nerozmyslel.
Salát a kedlubny už jsme si užili a teď jsou v nabídce okurky. Koupili jsme roubovanou okurku a ta tedy bude k neutahání. Pokud nám ji nesežerou slimáci, nebo nezachutná třeba mšicím. S těmi už bojujeme na paprikách. A proto, že na sazenici okurky visí okerek několik, musí se konzumovat. Obyčejný okurkový salát jsem tentokrát nahradila touto "Letní pochoutkou". Ta se hodí i ke grilovaným masům. Já si ji dělám i jako samostatné osvěžující jídlo.


sobota 13. června 2015

Tekuté zlato

V tom vedru nemám chuť vypisovat dlouhosáhlé články. Víte, že toho nikdy moc nepíšu, protože jsem si vědoma, že ne každý má chuť, nebo čas číst . Obrázky řeknou vše i bez popisů. Pokud někoho zajímá víc, zeptá se v komentáři. Toto jsou obrázky z našeho, letos druhého medobraní.

Toto je snímek roje, který se zabydluje v novém úlu. Letos se nám vyrojily třikrát. Asi je na rojení dobrý rok, protože i těm nejzkušenějším včelařům se letos rojily.




A tady už jsou výsledky snažení našich včeliček.Zavíčkovaný rámeček plný medu.




Odvíčkovat a vložit do medometu.




Med opouští medomet. Důkladně precedit a nechat ustát v hrnci ke stáčení.




Sebrat šum , který se vytvoří při vytáčení a můžou se plnit sklenice.




Vždy nové, nejlépe sklenice včela s novými víčky.




Je to radostná práce. Každý včelař má radost, že všechno to starání přinese v závěru kýžené ovce. Tedy med.


úterý 9. června 2015

Poprvé jsem ráda, že nemáme moře..

Po zhlédnutí utajeného videa na internetu jsem poprvé v životě ráda, že nemáme moře. Vždycky jsem si říkala, že praotec Čech mohl jít ještě kousek víc na jih. Pro pár kroků, které si ušetřil jsme tam, kde jsme. Dnes bych se mu měla omluvit a být ráda, že jsme od moře dál. To, co zažívá Itálie a Francie s přílivem uprchlíků je nezáviděníhodná situace. Očividně si s tím nikdo neví rady. Policie z místa, kde dochází k pouličnímu násilí odjíždí a zdá se, že je ráda, že si zachovala holý život. Marně hledám na připlouvajících lodích ženy a děti. Vidím jen mladíky plné síly, rozhodně ne zbídačelé chudáky, kteří potřebují naši ochranu. Obávám se, že jestli se Evropa nevzpamatuje a nezačne k migrantům přistupovat s rozumem v hrsti, tak se máme na co těšit...

sobota 6. června 2015

Kabelka jako doplněk

Čepičku už jsem uháčkovala před čtrnácti dny a měla jsem za to, že už jsem vám ji představila. Asi jsem se spletla. Nikde jsem ji nenašla, jen v koláži na FB a tak to teď napravím. K čepičce jsem udělala ještě kabelku, protože kousek příze Camilla zbyl a na další čepičku nebo klobouček už by to nebylo.
Takže celkem spotřebováno jedno 5 dkg klubko této příze a háčkovala jsem háčkem č. 3,5 mm. Jen mě mrzí, že na kabelku už nemám knoflík ve stejné barvě jako je na čepici. Kazí to celkový dojem.




A abych měla volbu barev a kombinací, předzásobila jsem se dalšími přízemi a taky rámečky na peněženky a kabelky.Teď ještě nějak natánout den, aby bylo kdy, to všechno zrealizovat. V hlavě toho mám tolik, že bych na tomto světě potřebovala být ještě sto let. Jenže čas běží, roky přibývají a tak kdoví, kdo to za mě jednou dodělá.Možná to skončí v popelnici.






Nakonec to dobře dopadlo. Sáhla jsem do plachovky se starými knoflíky a našla jsem dva stejné. Chvilka času, a vše je napraveno.

úterý 2. června 2015

Kloboučkománie

Už si připadám jako blázen, ale od té doby, co jsem na FB našla krásné kloboučky a u některých i návod, přepadla mě touha všechny uháčkovat. A tady je opět jeden z nich. Musím si koupit polystyrenovou hlavu, abych je mohla vypínat, protože by vypadaly líp. Nemám ani žádnou modelku někde poblíž a tak zatím bez vypnutí. Tentokrát jsem si vyzkoušela i malou kabelku, která může být buď ke kloboučku, nebo i sólo. I to se mi líbí, takže jdu objednávat další kovové rámečky.



Rizoto s krabími tyčinkami

Dnešním obědem jsem chtěla trochu odlehčit našemu zažívání. Udělala jsem tedy rizoto s krabími tyčinkami, hráškem a paprikou. Bylo to rychlé...