čtvrtek 29. června 2017

Kokosovo banánové lívanečky

Dnes mám pro vás jen takový malý mls bez cukru a bez mouky. Nevěříte, že je to možné ? Tak to vyzkoušejte.

Ingredience:

1 banán
1 vejce
1 pol.lžíce strouhaného kokosu

Postup:


V misce rozmačkám banán, zašlehám do toho celé vejce a přidám lžící strouhaného kokosu. Na pánvi si rozehřeji tuk podle zvyklostí. Já používám sádlo. Lžící tvořím malé lívanečky a po obou stranách usmažím. Je jich z té dávky osm. Už necukruji, ale šlehačka by na tom byla určitě dobrá.


neděle 25. června 2017

Zátiší na balkoně

Na balkoně je to taková směsice . Něco pro potěchu oka a taky něco užitečného, tedy do žaludku.
Staré muškáry jsem na jaře sestřihla na maximum a ani jsem nedoufala, že z nich něco bude. A ony tak krásně obrostly, že z nich mám velkou radost. Taky chocholatka pomaloučku roste a jsem moc zvědavá, jestli udělá stejnou parádu, jako na obrázku z webu, kde jsem si ji objednala. Začínají kvést i kaly. Zatím krásně rozkvetla žlutá, ale fialová na sebe nenechá dlouho čekat.










A teď to druhé zátiší. Pro žaludek.




sobota 24. června 2017

Cuketová omeleta

Zase jednou něco zdravého. Vařila jsem jen pro sebe, protože manžel měl kapustu s hovězím a bramborem. (Zbytek od včerejška). Mělo to být jídlo podle stravování dle SCD, ale nechtělo se mi to dávat do papírových košíčků a zapékat v troubě. Když jsem to dělala minule, šlo to z košíčků špatně vyndávat. Takže jsem to udělala jako omeletu. A bylo to taky ok a hlavně rychlejší.Takže můj poopravený recept.

Ingredience:

1 středně velká zelená cuketka
1 větší červená cibule (může být i bílá)
5 čerstvých žampionů
1-2 stroužky česneku
asi 10 dkg ementálu
3 celá vejce
koření dle chuti a sůl
sladká chilli omáčka dle chuti
trochu kadeřavé petrželky na ozdobení (může být i normální nebo pažitka)
trochu oleje extra virgin

Postup:

Na oleji jsem orestovala na drobné kostičky nakrájenou cibuli, přidala na tenké plátky nakrájené žampiony a ještě chvíli restovala. Do toho jsem na hrubém struhadle nastrouhala cuketu, osolila okořenila a přikryla poklicí. Dusila jsem to pár minut a mezi tím jsem si rozšlehala tři vajíčka, nastrouhala sýr, taky na hrubém struhadle. Odkryté jsem to nechala ještě chvíli na ohni aby se odpařila tekutina z cukety. Tuto směs jsem v míse promíchala s vejci a části sýra a vlila zpět na pánev. Až se vejce trochu srazila, posypala jsem je zbytkem sýra a znovu, na pár minut přikryla poklicí. Hotové jsem posypala sekanou petrželkou a pokapala sladkou chilli omáčkou. Měla jsem výborný oběd a budu mít i večeři.



Polovina pánve je na talíři, druhá bude k večeři.






pondělí 19. června 2017

Když kvetou růže

Když u nás rozkvete první poupě růže, je jasné, že je tu léto. Všechny keřové růže pomrzly, tak letos musím vzít za vděk popínavkami. Je pekelné sucho a tak kdo ví jak to s tím kvetením bude. I když každý večer zalévám, tak moc poupat nasazených nemají.



Krásně rozkvetl hymenocallis narcissisflora. Ale to není všechno. Má ještě několik poupat.



Líbí se i včelce.





No a tak ještě to ostatní ze zahrádky.



Jestli letos pokvetou hortenzie, tak to bude malý zázrak. Taky částečně pomrzly. Tady ta malá měla těžký život. Měla na ni zálusk Sára a několikrát ji vyhrabala. Nejspíš pod ní bydlela nějaká myška a hortenzie se s tím svezla.



V bazénku co nevidět rozkvete leknín. Má zatím dvě poupata.




A naši papoušci jsou zabydlení, ale k ničemu se nemají. Letos asi mláďata nebudou. Očividně se jím větší voliéra zamlouvá.



Pro dnešek je to vše. Až rozkvete leknín, vyfotím a přidám.

pátek 9. června 2017

Drůbež roste

Drůbež roste jako z vody a já jsem stále víc přesvědčena o tom, že stojí za to, věnovat chovu trochu toho času a fyzické námahy a mít na stole kvalitní maso. Bez všech těch přísad, kterými se krmí drůbež ve velkochovech. Chápu, že v takových chovech není možné krmit statkovými krmivy, že je jednodušší krmit různými směsovými krmivy, ale ono to není jen o těch směsích. Ty částečně taky používáme, kvůli vitamínům a stopovým prvkům, ale jsou i další nežádoucí přípravky, které se do krmiva drůbeže ve velkochovech dostávají a to už není to pravé ořechové. Drůbež odchovaná v klecích neví co je denní světlo, neviděla a neochutnala co je to tráva a bílkoviny z nahrabaných broučků. Naše kuřata už mají trávu ve výběhu taky spasenou, ale každý den dostávají koš nasečené trávy, naklíčenou pšenici, směs pro kuřata a brambory se šrotem. Do vařených brambor se jim přidávají sušené kopřivy. Ty kopřivy hlavně v zimě, když není tráva. Aspoň jednou týdně dostávají tvaroh, pravidelně skořápky a vápený grit. Výkrm takových kuřat možná trvá déle a asi nás taky stojí víc peněz, ale to, že vím čím krmíme, stojí za to. Ono to kuře i jinak chutná. Proto se divím lidem, kteří mají možnost chovu domácí drůbeže a nevyužijí toho. Chlívky na vesnicích mnozí zrušili, udělali si z nich koupelny a kdoví co ještě. Byla doba, kdy se propagovalo, že by se měl život na vesnici vyrovnat životu ve městě, ale dnes vidíme, že to bylo zcestné. Stejně se to nepovedlo a ten pravý venkovský život se nějak vytratil. Dnes jen s nostalgií vzpomínáme, jak to bývalo u babičky o prázdninách. No ale dost. Nějak jsem se tady rozkecala, což u mně nebývá zvykem. Tak teď pár fotek ze dvora.

Taková byla káčátka, když jsme je přivezli.


Taková jsou dnes. Vypadají sice, jako by je postihla lepra, ale za pár dní už budou přepeřena a budou to krasavice.



Kuřátka když jsme si je přivezli




A tak vypadají dnes.


A kdo to všechno kontroluje? No přece Sára, ta nesmí chybět u žádného krmení slepic, protože by ji mohlo ujít něco, kdy se může taky přiživit. Takové drcené kosti, ji nenechávají v klidu, ale nepohrdne ani bramborami se šrotem. A když se ji podaří vyškrábnout spoza plota nějaký slepičák, tak je v sedmém nebi.

neděle 4. června 2017

I toto je obyvatel malého biotopu

Ano, toto je taky obyvatel našeho mini biotopu i když doposud neobjevený. Jen smůlu měla naše ropucha Klotylda, která si šla nejspíš najít oběd a sama se chuděra stala obědem. Boj o život objevila Sára a byla dost vyděšená z toho, co vidí. Asi si chtěla čuchnout, co to je za tvora a reakce užovky byla blesková. Sářino rychlé ucuknutí spozoroval manžel a šel se podívat co Sára objevila. Přišel si pro foťák a díky tomu vám můžu ukázat něco, co se hned tak nevidí.





Už je dobojováno, užovka do sebe nasoukala tu obrovskou ropuchu a jestli nám tady Klotylda nezanechala nějaké potomstvo, bude jezírko ochuzeno o jednoho užitečného tvora.




A když už jsme v té zahradě, tak ještě pár kytiček.Jediný rododendron, který přežil jarní mrazíky.








A tohle je manželova chlouba ze skleníku.

A je to zase tady.

 Ano, je to zase tady. Zahrádka vydává své plody a mě čeká zavařování, zavařování a zase zavařování. Ale nebrblám. Když vidím ty ceny v obch...