středa 22. září 2021

Smutný den...

 Dnešní den se stal černým. Odešel náš parťák a mazlíček Sára. Její nemocné srdíčko vypovědělo službu ve dvě hodiny odpoledne, krátce po návratu z veteriny. Netrápila se dlouho, odešla v klidu na místečku, které měla ráda a kde vždycky našla dvě spřízněné duše. Byla jsem s ní až do úplného konce, takže věděla, že na to není sama. Bude nám moc chybět, ale už ji nejspíš žádný jiný pejsek nenahradí. Jsme staří a to poslední loučení je strašný. Budeme na ni s láskou vzpomínat stejně, jako vzpomínáme na Yorgu. Pochovali jsme ji na zahradě a tak bude stále s námi. Sáro, děkujeme za deset krásných let, které jsi nám zpestřila svojí přítomností. Bylo nám s tebou dobře.







Spi sladce zlatíčko....

neděle 19. září 2021

Povedlo se...

Podzimní setkání "Ženského klubu" se povedlo. I když nás nebylo moc, jen sedm, nepočítaje mužský doprovod, (řidiči jsou potřeba), ale o to víc jsme si mohly popovídat. Vzhledem k tomu, že vedle v restauraci byla velká sešlost, oslava nějakých narozenin, tak i nás navštívilo několik maminek s dětmi a tak se taky něco prodalo. Já nic, přišla jsem si s děvčaty hlavně popovídat. Neměla jsem nic uháčkovaného, protože jsem v poslední době neměla náladu na nic. Spíš jsem trochu četla, na což jsem dřív neměla čas. Teď pomalu začnu s nějakými vánočními ozdobami, ale to jen tak, trochu pro rodinu nebo kamarádům. Na setkání jsem si vzala foťák, ale nakonec jsem nefotila a tak čekám, jestli děvčata pošlou nějaké fotky. Zatím jen jedna společná. Už teď se těším na jarní setkání v příštím roce . Jestli se zadaří, tak do konce tohoto roku se sejdeme v Prostějově v cukrárně na náměstí. Nejspíš jen ta děvčata, která bydlí poblíž. Snad nám to ta mrcha Covid nepokazí. Já za sebe strach nemám, jsem očkovaná a taky jsem už virus měla, ale můžou nám zase zakázat sdružování a tak si držme palce, aby k tomu nedošlo.



 

neděle 5. září 2021

Podzimní setkání "Ženského klubu".

 Je to tady. Doposud jsme se scházely pravidelně na jaře a na podzim. Minulý rok nám do toho vlezl covid a tak tiše doufám, že letos se tak nestane a budeme se opět radovat ze setkání. A tady je pozvánka pro všechny, kteří by se na naši výstavku chtěli přijít podívat a třeba si odvézt nějakou upomínku. Děvčata jsou moc šikovná a nabídka ručních prací široká. Od korálků až po háčkované hračky, určitě se najdou i  nějaké paličkované krajky a mnohé další. Prostě je potřeba přijet se podívat.




úterý 24. srpna 2021

Recept na rajskou omáčku do špajzu.

 I letos se urodila rajčata, ale déšť jim moc nesvědčí. Začala praskat a tak musela všechna z keříků domů a rovnou do kastrolu. Recept se Vám možná bude zdát poněkud divný. Ještě jsem žádný rok nedělala rajskou z takových ingrediencí.  


Ingredience: 

40 středně velkých rajčat

4 větší cibule

2 polévkové lžíce soli

4 pol. lžíce sladké papriky

2 pol. lžíce pálivé papriky


Postup:

Do hrnce nebo kastrolu s širším dnem rozkrájíme rajčata na čtvrtky a cibule na menší kousky. Podlijeme trochou vody a rozvaříme. Je potřeba odpařit větší část tekutiny a pak hmotu rozmixovat. Přes husté síto přepasírovat, aby se odstranila zrníčka a případné zbytky slupek z rajčat. Opět v kastrolu zahřejeme a přidáme obě papriky. Dobře promícháme a krátce provaříme. Horké plnit do skleniček, zavíčkovat a obrátit dnem vzhůru. Tím máme hotovo.  Takový polotovat se hodí nejen na omáčku, ale taky na špagety, nebo pod maso. Ale pod maso a na špagety nebo topinky mám "Majdu podle Blanky". 

Dřív jsem rajčata jen rozvařila, rozmixovala, přepasírovala a dala do skleniček. Takto ochucená rajská je moc dobrá a v zimě bude jako nalezená.




neděle 8. srpna 2021

Časopisy a knihy o různých ručních pracích

Dnes jsem využila přítomnosti naší vnučky a pustily jsme se společně do vytřídění časopisů a knih o ručních pracích, které jsem za léta nastřádala a které už nebudu potřebovat. Mimo jiné mám i 83 kusů jednoduchých paliček pro krajkářky a 40 paliček s pláštíkem. Zájemkyni přidám jako bonus i podvinky. Všechno jsem nafotila a pokud bude mít některá z vás zájem, napište mi do komentáře a domluvíme se. Příští akce bude nabídka nových klubíček bavlněné příze Monika v různých barvách. Opět nafotím a zveřejním. Už toho moc nenaháčkuji a tak se ráda podělím.















Je vidět, že o ruční práce je stále zájem. Všechny knížky a sešity jsou už prodané. 

úterý 20. července 2021

A je to zase tady.

 Ano, je to zase tady. Zahrádka vydává své plody a mě čeká zavařování, zavařování a zase zavařování. Ale nebrblám. Když vidím ty ceny v obchodech za zeleninu, která stávala pár korun, jsem vděčná za všechno, co můj muž na zahradě vyprodukuje. Je to sice řehole, protože i když se člověku nechce, nebo dokonce nemůže a nejraději by sebou hodil do postele, tak přijde ten největší nápor a musí se překonat. Zatím to začíná pozvolna, ale je to jen začátek. Pokud letošní slimáci nezlikvidují, co ještě zlikvodovat nestačili, jistě přijde větší nápor na mě a na moji kuchyni. Na zahradě se vyskytuje ještě jeden škůdce a tím je naše Sára. Včera vyhrabala nádhernou rebarboru, na kterou byl manžel náležitě pyšný, protože ji dal na jiné stanoviště a ona se mu odvděčila krásným růstem. Sára nejspíš žárlila a tak se do ní pustila. Sakumprdum ji vyšťourala i s kořínky. A tak je tady první úroda rajčat, a zavařeno pět sklenic okurek. Zítra bude nejspíš pokračování. 






neděle 18. července 2021

Jeden týden končí, další začíná...


Sobota byla ještě ve znamení dozvuků mých narozenin. K obědu byla svíčková, krůtí vývar s domácími nudlemi a ke kávičce domácí tiramisu. Dostala jsem spoustu dobrot, květiny, a také čtivo. Krásnou knihu Karla Gotta. V souběhu s "oslavou" narozenin, se konala brigáda. Takže chápete, že to nebylo žádné jupííí. Už bylo na čase vyměnit plot a protože už sami s manželem na některé práce nestačíme
( já už vůbec ne), nejsem schopná ani přidržovat desky, protože nemám dobrou stabilitu, tak se toho ujal náš mladší synek s rodinou. Kdyby si někdo nevypůjčil (nejspíš na věčnou oplátku ) latě na poslední pole plotu, tak by bylo za sobotu hotovo. Ale bohužel. Najdou se i tací. Děvčata natrhala koš třešní. Myslela jsem, že je zavařím, ale bohužel, do rána bylo po nich. Ten déšť co byl v týdnu jim dal zabrat. Na stromě to vypadalo super, ale rychle podléhaly zkáze. Je mně líto děvčat, že se pinožily marně. Stejně dopadl i hrášek, který manžel otrhal v pátek aby už slimáci neměli co žrát, ale ten sliz na těch luskách způsobil, že do rána bylo taky po hrachu. Pár lusků se vybralo, ale jen ta na chuť. 
Další jobovka je, že na konci minulého týdne klekla pračka. Při zapnutí ohřevu vyletěl jistič. Neklamné znamení, že topné těleso je v háji. Dnes ráno to potvrdil i odborník, odpoledne bude nové a večer se zase může začít prát. To je dokonalý servis. Už jsem se obávala nejhoršího, že budu muset koupit novou pračku, ale při těch cenách co jsem viděla na internetu mě přešla chuť. Naše šest let stará Boschka bude muset ještě chvíli vydržet. Stejně jako my dva s manželem. Při náhledu do dnešních zpráv to nevypadá s naší generací vůbec dobře. Odešli hned dva umělci, které jsem měla moc ráda. M. Lasica a F. Nedvěd.  Je to smutné, ale nic s tím nenaděláme. Naše generace má své odžito a je to neúprosný koloběh života. Nakonec musím říct, že když vidím, kam se ten svět řítí, jsem ráda, že jsem tak stará. Nedovedu si představit život s Piráty. Ale konec pochmurných myšlenek. Posílám všem pro radost pár kytiček, z kterých mám radost a snad ji předám i Vám. Vykročte do nového týdne tou správnou nohou.

o






                                        Chocholatici se u nás dobře daří. letos budou tři květy. 







Sobota se vydařila. Dřevo, které manžel v týdnu pořezal je poštípáno, plot skoro na hotovo  a tak co si přát víc. Velké poděkování patří dětem, které mají i tak dost práce na svých zahrádkách a obětovaly čas staříkům. Jsme vděční. 

Smutný den...

 Dnešní den se stal černým. Odešel náš parťák a mazlíček Sára. Její nemocné srdíčko vypovědělo službu ve dvě hodiny odpoledne, krátce po náv...