úterý 30. prosince 2014

Rok se s rokem sešel...

Zítra je poslední den tohoto roku a tak by se chtělo bilancovat, ale to nehodlám dělat. Nerada se ohlížím za tím, co bylo. To co bylo dobré se nezapomene a to, co nestálo za nic je lépe zapomenout. Stejně se s tím už nedá nic dělat a tak proč si to stále připomínat.Tak se zítra se starým rokem rozlučme důstojně a hurá, pravou nohou vykročme do toho nového. Snad bude lepší, než byl ten letošní.

A tak, aby lepší byl, vám všem přeji hlavně pevné zdraví, protože když budeme zdraví, všechno nepříznivé budeme lépe snášet a nic nás nezaskočí. Také trochu štěstí, protože budeme-li mít i trochu štěstí, tak to špatné se nám vyhne. A taky kopec lásky, protože ta, hory přenáší.


neděle 28. prosince 2014

Co jsem do Vánoc nestihla

Bylo toho hodně, co jsem chtěla stihnout, ale samozřejmě, že zůstaly nějaké resty. Tak teď se vrhám na dokončení třetí dečky na objednávku a taky jsem dnes natřela mořidlem hvězdy, které jsem zkoušela podle videa na které upozornila Katka*. Hotové byly ještě před Vánoci, ale natřít jsem je už nestihla. Našla jsem místečko pro obrázek od Janky a dárky od ostatních děvčat visí buď na vánočním stromku nebo na dekoraci v jídelně. Do nového roku vykročím s celkem splněným plánem. Po novém roce začnu s přípravami na jarní setkání. Úmyslně nepíši na jarmark, protože já setkání klubu vnímám především jako setkání děvčat různého věku, ale stejného zaměření na ruční práce. Nemám ještě přesnou představu s čím na setkání příjdu, ale určitě mě něco napadne a nebo něco najdu na netu. Do března je ještě čas.








Máme sněhovou nadílku. Dávala si na čas a podle předpovědí to nevypadá na dlouho, což já vítám. Nejsem lyžař ani běžkař a tak jsem raději, když se nekloužu ani v botech.




sobota 27. prosince 2014

Shrnutí Vánoc

Vánoční svátky jsou za námi a čeká nás závěr roku. Nebudu psát o tom, co tento rok přinesl dobrého a co špatného. To nám každý den předkládají média a nám nezbývá, než si to všechno v hlavách srovnat a přebrat si, co z toho je pravda a kde nám věší bulíky na nos. Není jednoduché se v tom orientovat a proto se v tomto článku omezím jen na svoji domácnost a na to, jak jsem zvládla vánoční maraton. Ani to není jednoduché.

Tak nejdříve, jak jsem se poprala s pečením. Myslela jsem si, že to budu mít jednoduché, protože jsem si letos poprvé ve svém životě objednala cukroví u cukráře. Než jsem si pro ně jela, můj muž se zeptal, jen tak mimochodem " a u nás se letos nebudou péct ani vanilkové rohlíčky" ? Takže se nakonec pekly a nejen rohlíčky, ale také linecké. Ovšem vánočky nekupuji, to by mně doma neprošlo a tak je peču. Každý rok jsem je zatím pletla, ale chtěla jsem si ušetřit čas a nechtěla jsem riskovat, že se mně vánočky rozjedou, tak jsem je pekla ve formě. Zadělala jsem si na tři vánočky, ale když přijeli kluci s rodinami, všechny tři vánočky padly a zadělávala jsem na další tři. Abych zpracovala bílky, které mi zbyly po zadělání na vánočky, upekla jsem ještě suchárky.



A ještě něco málo z vánoční výzdoby.




A ještě vnoučata která nás navštívila se Sárou a malým Timikem.




Vánoce jsme prožili v klidu, bez návštěvy traumatologie. To je rozdíl oproti minulým Vánocům. Štědrovečerní večeře byla tradičně se smaženým kaprem a bramborovým salátem. Mimochodem, kapr měl tři kila šedesát a byl mimořádně chutný. Rybí polévka nesmí chybět žádný rok. Tu já můžu jíst i několik dní. Ježíšek nám pod stromeček naložil tolik, že jsme nabyli dojmu, že jsme celý rok nezlobili. A to je z našich Vánoc všechno.

neděle 21. prosince 2014

Přání






Mým největším přáním do roku 2015 je, abychom se na těchto stránkách opět setkávali po celý rok ve zdraví a vzájemné lásce a pochopení.

čtvrtek 18. prosince 2014

Vánoce nebo jaro?

Počasí vůbec nenapovídá tomu, že jsou před námi Vánoce, spíš apríl. Na zahrádce z hlíny vykukují denivky a tulipány, jako by se rozhlížely a říkaly "je to možné, už máme vstávat"? Pupeny na hortenziích se zdají, že se každou chvíli rozvinou. Příroda je naruby. A nejen příroda. Mrkající


V noci padal sníh s deštěm. Ráno po něm nebyla ani stopa, jen bláto v zahradě. Teď svítí sluníčko, je příjemně, ale na procházku se nedostanu. Ještě se chystám zpracovat bílky, které mně zbyly z koláčů. V poslední době jsem je pekla dvakrát a také si chci udělat nudle. Těsto na ně už odpočívá. To je zábava na celé odpoledne. A aby jste viděli, že nekecám, fotky z dnešního pohledu do zahrady.

Ráno, raníčko to na východě nevypadalo vůbec hezky












neděle 14. prosince 2014

Moje tvoření a účast na jarmarku

Neměla jsem v poslední době moc času na svůj blog. Tvořila jsem hlavně na jarmark v Otinovsi. Musím si dopřát chvíli odpočinku od háčkování. Rameno bolí jako čert a mám také jiné povinnosti.

Nějaké ukázky z tvoření. Na místo posledního odpočinku mých rodičů jsem udělala svícen z ostříhané tuje a umělých květů vánoční růže.





Několik nových figurek a zvonečků na jarmark















Jarmark byl opět hlavně setkáním členek "Ženského klubu" . Příští se bude konat v době předvelikonoční. Víc najdete na "Ženském klubu."

středa 3. prosince 2014

Pel-mel

Dnes do rána jsme opět byli bez proudu a tak jsme si alespoň pospali. Když jsme se vzbudili bylo půl deváté a proud už šel. Podle předpovědi, odpoledne začala obleva a další problém byl na světě. Z drátů elektrického vedení padaly kusy ledu a protože v jídelně a v podkrovních pokojích máme střešní okna, byla obava, že by kus ledu mohl rozbít sklo. Tak se manžel jal skla zakrývat papundeklem. Ukázalo se, že udělal dobře, protože chvíli po zakrytí skel, spadl pořádný kus ledu právě do toho okna v jídelně.
Já jsem se konečně dostala k tomu, abych dala výzdobu na vchodové dveře. Dvakrát po sobě jsem měla z proutí udělaný stromeček. Letos jsem zatoužila po změně. Není to z mé hlavy. Už jsem to viděla někde na netu. Nazdobila jsem staré, dřevěné ramínko na šaty. Hodí se mi to proto, že je jednoduše zavěsím na klepadlo u dveří. Až budu mít všechny ozdoby sundané s půdičky, ještě to trochu dozdobím. Ale moc už toho přidávat nebudu, protože si myslím, že v jedoduchosti je krása.





A jak ledovka řádila dnes v noci můžete vidět na další fotce. Našim sousedům rozlomila špendlík.



A takhle obalené jsou tenké drátky, vedoucí od zásuvky k osvětlení jedličky na naší zahradě.





A ještě další dvě zvířátka do mini ZOO.






pondělí 1. prosince 2014

Nouze naučila Dalibora housti...

A mě donutila upéct chleba. U nás je taková ledovice, že manžel nechtěl riskovat a odmítl jet do obchodu pro chleba. Vy, kteří to tady znáte víte, že u nás obchod není a musíme jet do obchodu vzdáleného 4 km. Všechno potřebné na chleba jsem měla doma, dokonce i chuť péct, takže jsem šla do toho. Na internetu jsem si našla recept, konkrétně na Labužníkovi, kde jsem zvolila chleba z pšeničné a žitné mouky. Obojí jsem měla, jen kvasnice jsem použila sušené. Chleba vypadá pěkně a teprve až se nakrojí, uvidím, jestli bude stejně dobře vypadat a bude taky k jídlu.





Těsto krásně vykynulo a teď se na mřížce chladí.






Ještě teplý jsem nakrojila, protože jsem nevydržela to napětí. Namazala jsem si ho husím sádlem a tak jsem si pošmákla, že vám recept můžu vřele doporučit. Ani to sádlo nepotřebujete. Chlebík je výborný sám od sebe.

A tady máte pohled na ojíněnou a namrzlou krajinu. Do ledovky ještě začalo pršet, tak počítám, že zítra se bude dat bruslit.










A teď večer došlo i na černou hodinku. Námraza způsobila, že nastal výpadek proudu. Připomnělo mi to mé dětství. V padesátých letech minulého století byly výpadky proudu dost časté. Nikoliv kvůli námraze, ale kvůli úsporám.





Musela jsem použít blesk, proto to ani černou hodinku nepřipomíná, ale následující obrázek to dokazuje. Netrvalo to dlouho. Ani ne čtvrt hodiny. Abychom se ve tmě nepozabíjeli , posloužil i advenntní věnec.



Nakonec z toho byl výpadek na dvanáct hodin.

Rizoto s krabími tyčinkami

Dnešním obědem jsem chtěla trochu odlehčit našemu zažívání. Udělala jsem tedy rizoto s krabími tyčinkami, hráškem a paprikou. Bylo to rychlé...