úterý 30. dubna 2013

Dnes k nám vtrhlo jaro

Dnes k nám vtrhlo jaro na plné pecky. Bylo to tak náhlé, že žluté špendlíky rozkvetly během dnešního odpoledne.





Truhlíky jsou osázené popínavými muškáty, ty babičkovské zaujaly místo na parapetech. Zůstalo pár starých, ostatní jsou namnožené.Teď jen čekám na překvapení, kolik barev vykvete a které jsem nenamnožila.



pondělí 29. dubna 2013

Nákupy

Včera bylo Jaroslava a to jezdíváme gratulovat švagrovi k svátku. Pravidelně při té příležitosti nakoupím v tamním zahradnictví muškáty. Tentokrát jsem se utrhla a koupila jsem si ještě tři surfinie, dvě černooké Zuzany a čtyři glechomy. Bývala bych toho nakoupila mnohem víc, protože tam bylo kytek až oči přecházely. Jen těch barev surfinek co tam měli. Nádherné rododendrony, které by ovšem natrhly manželovi kapsu natolik, že bych nechtěla celou cestu domů poslouchat ty řeči o tom, kolik peněz vyhodím za kytky, když se nehodí ani do salátu. Tak jsem si jen zahořekovala, že žlutý a bílý rododendron ještě nemám a strašně bych si ho přála. Teď budu čekat, jestli moje hořekování padlo na úrodnou půdu a třeba se některý z nich doma neobjeví. Manžel se tam bude stavovat v pondělí, až pojede z Brna pro zeminu na muškáty a tak možná.... Stejně má řečí jak holič v sobotu a nakonec je rád, když kolem domu všechno kvete. Zatím je to jen zlatý déšť.


Od neteře jsem dostala tři nové růže. Neprozradila, jaké barvy jsou, tak se budu těšit až rozkvetou. Slíbenou mám ještě bílou. Dnes jsem zasadila glechomy a Zuzany. Sára, ta příšera hned jednu z květináče vytáhla i s bambusy, kolem kterých už se rostlinka začala pěkně pnout. Sáru zajímal hlavně ten bambus. Všimla jsem si jí, když jsem v kuchyni umývala nádobí. Oknem vidím, jak za sebou vleče něco po chodníčku a tak jsem vyběhla ven a jasně, byla to Zuzana, kterou jsem umístila ke sloupku u schodiště. Naštěstí jsem to zahlídla včas, jinak by bylo po kytce. Sára vytrvale "okopává" všechny kytky ve svém dosahu a já trpělivě chodím s motyčkou a zahrabávám kořínky, aby to všechno neuhynulo. Proboha, kdy už dá těm kytkám pokoj? Bojím se, že nikdy.






Na vaše dotazy na to, co je glechoma, jsem vyhledala ve starších fotografiích obrázek balkonu, osázeném převislými surfinkami a glechomami. To dlouhé je glechoma. Další fotografie mých balkonů najdete zde.



A toto je glechoma přivezená v sobotu.



Už má na balkoně své místo. Koupila jsem čtyři sazenice a dám je mezi muškáty. Musí být zvlášť v květináči, jinak by muškáty zadusila. Vytváří silné kořenové baly a prorůstá do muškátů. Bere jim živiny a muškáty strádají. To mám vyzkoušené. Na fotce balkonu je patrné, jak jsou muškáty malé a glechoma prosperuje. Nebýt surfinií, byl by balkon chudobný.

pátek 26. dubna 2013

Slepice na pastvě

Krásný den, tráva se konečně zazelenala a tak slepice mohly vyrazit do zahrady. byly pod dozorem, protože nechat je jen tak, zlikvidovaly by všechno. Dost toho natropí Sára.





Tak to bylo včera. Za chvíli se to zopakuje. Vždy před večerem, je na hodinku, dvě pustíme, protože svůj výběh už mají zdevastovaný jak vojenské cvičiště, kde tráva neroste.

Dnes jsem opět prověřila troubu a upekla medový dort Míšovi k narozeninám. Šlo to dobře. Udělala jsem ještě pár minidortíků, zvaných semifredo, ale ty jsou zatím jen poslepované. Zdobit budu zítra, pokud to zvládnu. Chceme navštívit švagra a spojit s tím i nákup muškátů. To zabere celé odpoledne jak se znám.

sobota 20. dubna 2013

Něco myši sežraly

Něco myši sežraly. Nejspíš lilie od Marca. Jak jsem se podrobně podívala, to, co na záhonku zůstalo, je bílá lilie, taky od Marca a myslím si, že podle poupat, která ještě nejsou vidět, nesežraly řebčík. Je mi líto těch lilií, moc jsem se na ně těšila, ale útěchou mi je, že alespoň řebčík nájezdy myší přežil. Miluško, je to řebčík že?



To nalevo je nejspíš bílá Lilie, ostatní řebčíky.


Konečně se můžu pochlubit, že nám na zahradě něco kvete. Lýkovec rozkvetl, navzdory Sáře, která ho pravidelně "okopává". Stejně jako sousedící hortenzii, která, obvávám se, už toho má dost a vzdala nejen kvetení, ale asi budu bez ní.
Ještě jedna hortenzie vypadá, že ji Sára dala taky co proto a zimu neustála. Uvidíme za pár dní, jestli neuschla.


Fotka moc nevyšla.

Zato pečení v nové troubě vyšlo. Stará trouba vpředu pekla víc než vzadu. Tato peče krásně. Z bílků, které uchovávám v ledničce po pečení koláčů, jsem udělala ovocný chlebíček a trochu jsem ho nazdobila čokoládou. Na koláče mám zaděláno, a tak než vykynou, odpočívám u PC a střídavě motám ruličky na košíčky, do kterých bych se chtěla pustit v týdnu.

čtvrtek 18. dubna 2013

Vzhůru nohama

Před třemi týdny odešla jedna plotýnky na sklokeramické desce sporáku. Opravář zjistil, že chyba není v celém ovládacím panelu, ale jen v plotýnce. Naštěstí. Ten panel už se jednou měnil a přišlo to bratru na 2500,-Kč.Jenže sporák už má své za sebou, a opravář řekl, že veškerá elektrika je už za tu dobu používání natolik vyhřátá, že je jen otázkou času, kdy to zkolabuje celé. Říkala jsem si původně, že bez jedné plotýnky se nějaký čas obejdu a koupi odložíme, ale proroctví opraváře se do týdne naplnilo. Deska odešla celá. A to přísahám, že jsem tomu nijak úmyslně nepřispěla. MrkajícíBylo jasné, že se bude muset vyměnit celá varná deska. Nebylo zbytí a muselo to jít ráz, naráz. Nastalo intenzivní hledání na internetu a protože původně byla deska součástí trouby, (vestavný sporák), tak by se muselo experimentovat v zapojení. Trouba už byla taky jednou opravovaná a tak jsem přemluvila manžela, že se vymění obojí. Věřte, nebylo to lehké přesvědčování, ale nakonec jsem dosáhla svého. Měnila se i kuchyňská deska, jelikož i ona už měla své nejlepší roky za sebou. Ta výměna desky byla plánovaná a stolař už ji měl připravenou, takže se to vlastně všechno seběhlo velice rychle. Včerejší oběd , kuřecí řízky s bramborem, byl z restaurace, protože výměna kuchyňské desky zabrala víc, než půl dne. Večer už bylo vše na svém místě, deska i trouba fungovaly a tak dnes mám den navracení nádobí na své místo. Teď jen nastudovat funkce trouby. Zdá se to složité jako rádio. Je to jiné ovládání než na jaké jsem zvyklá, a tak se možná trochu zapotím, než to nastuduju. První koláče možná nebudou takové, jak jsem zvyklá, ale každá novota má svoji oběť.Mrkající






úterý 16. dubna 2013

Dům osiřel

S příchodem tohoto uloudaného jara se od nás odstěhoval vnuk. Práci má ve městě a aby nemusel dojíždět a mohl bydlet pohromadě s přítelkyní a jejich synem, pronajal si byt 1+1. Už je přestěhovaný, do práce to má jen přes cestu, takže ušetří hodinu o kterou musel ráno dřív vstávat. V zimě je těžké se odtud dostat, když silničáři neprohrnou silnici. Snad mu práce vydrží a vydělá si tolik, aby mohl byt nadále platit. Zatím byt uklízí a vylepšuje.



Prodal hady, odvezl si pavoučky a mně tady zůstali na starosti jen švábi. Ti naštěstí moc péče nepotřebují. O víkendu nás bude stejně navštěvovat, alespoň doufám, aby pomohl s pracemi na zahradě, aby si odvezl nějaký proviant a vyprané prádlo. Postará se, aby švábi měli čisté boxy, protože na to si netroufám. Původně se s nimi krmil chameleon, ale ten už odešel do věčných lovišť už někdy v listopadu. Ani jsem se nezmiňovala. Teď ty mladé šváby dostávají pavouci.

Nám zůstal jen papoušek zpěvavý a Sára, která ovšem vydá za všechny, dříve jmenované. Včera si vzpomněla, že si na zahradě zahrabala buvolí kůže. Byly to původně kostičky, nebo botičky, které dostávala při návštěvách našich děti . Teď, když slezl sníh, rozmočené a beztvaré kůže znovu objevila, vyhrabala, nosila je po zahradě z rohu do rohu, a občas nějakou přitáhla i domů. Když ale zjistila, že doma je nemá kde zahrabat, znovu s nimi odešla na zahradu. Na své boudě si s jednou hrála pěkně dlouho, žužlala ji a mě, bláhovou, nenapadlo, že to bude škubat a požírat. Večer byla špatná. Třikrát zvracela a viděla jsem, že jsou v tom kousky té buvolí kůže. Bylo jasné, že je jí z toho zle. Tak jsem s ní ponocovala, abych se ujistila, že nebude hůř, a zůstane jen u toho zvracení. Naštěstí před půlnocí usnula a spala až do rána. Ráno jako by nic, vyběhla do zahrady. Už nezvrací, tak možná z ní všechno vyšlo a nebo zbytek z ní vyjde dnes, druhým koncem.Smějící se


A když jsem tak s tou naší opicí ponocovala, dokončila jsem, už dříve slíbené vánoční koule. Navázala jsem k nim mašličky a připravila jsem si další ruční práci. Asi před rokem jsem si koupila polotovary, které teď hodlám obháčkovat.


Jak vidíte, není to žádná láce a když se k tomu přidá moje háčkování, kdybych to měla prodat, tak se to bude každému zdát drahé. Taková šestidílná souprava by vyšla tak na 800-1000,-Kč, podle toho, jak velké bude obháčkování. Ruční práce jsou prostě nedoceněné a dnes, když každý je rád, že má dát co do hrnce, nebude kupovat podobné
" zbytečnosti ". Ale až to bude hotové, já budu mít pár pěkných dárků pod příští vánoční stromeček.



Pokud by vás zajímalo, kde objednávám, tak celý sortiment podobných polotovarů a ještě mnohem víc, najdete zde: http://www.galajita.cz/

To ale není zdaleka všechno. Mám v plánu také nějaké košíčky. I to jsem slíbila jako dárek, ale ty musí být hotové brzy, ne až na Vánoce.Usmívající se Jak vidíte, jaro nejaro, práce mám dost, a k tomu jsem už začala přesazovat begónie. To další bude následovat. Nákup převislých muškátů nechávám na květen. U nás by venku ještě pomrzly. Ani begónky ještě nemůžu nechat venku. Na ruční práce bude čas jen večer u telky.

sobota 13. dubna 2013

Toto že je jaro?

Ať jdu na kterýkoliv blog, všude je něco rozkvetlého. Jen já pořádně ani nevím, co to z té, u nás promrzlé země, leze. Na záhonku mám nasázené cibulky, které jsem dostala od Milušky a taky lilie od Marka. Něco se tam klube, ale vím já, co to je? Nevím, a tak se nechám překvapit. Miluška to možná pozná. Jedna z lilií od Marka má růžici listů už od podzimu, tu poznávám, tak jsem ji ani nefotila. Možná, že jsou to další lilie od Marka, protože poslal víc druhů. Mohl by to být i řebčík od Milušky. Miluš, co říkáš?


Tulipány jsou poznat. Mám radost, že je myši nesežraly.



I "šnitlich" je k poznání. Ten je snad ve vývoji nejdál.


Než jsem dopsala článek, začaly padat kroupy. To je pěkně ušklebené jaro. Vlastně, je to apríl jak má být. Hned sluníčko, hned kroupy nebo déšť. Ale u nás je hlavně pořád zima. Venku se nehodí nic dělat.


Už jsou to jen zbytky na severní straně, ale sluníčko s nimi bude mít ještě pár dnů co dělat.


Sára má ráda teplíčko a tak, když neleží u krbu, opaluje se na svém lehátku.

sobota 6. dubna 2013

Navzdory zimě

Navzdory tomu, že venku je stále spousta sněhu, já už mám zakořeněné mladé muškáty. Někdy koncem února jsem oštípala oplégry ze starých muškátů, zapíchala do truhlíku a dala na okno v kuchyni. Okno je na západ, ale zřejmě to muškátům nevadilo a krásně zakořenily. Dnes jsem je rozsázela do květináčů a přenesla do chladnější místnosti k oknům, obráceným na východ. Do truhlíku na kuchyňském okně jsem zapíchala další oplégry, které na starých rostlinách zase vyrostly. Letos, zdá se, budu mít babičkovských muškátů dost.





A to by v tom byl čert, aby to jaro konečně nepřišlo. Taková provokace!

pondělí 1. dubna 2013

Velikonoční pondělí

Tak je to za námi děvčata. Jsme omlazené od pomlázky, u nás od kocaru, ale já se tak necítím.Nemám jaksi náladu na nic.Chybí mi sluníčko. Dnes sice chvíli svítilo a venku bylo docela příjemně,ale odpoledne už zase začal padat sníh.Jsou to sice jen přeháňky, ale dovedou pokazit náladu. Počasí hodné apríla. Jsem zvědavá, za jak dlouho ty hromady sněhu roztají.

Sářiny chodníčky.


Kosák za oknem vyplašil sýkorku




Trošku jsem si hrála a vytvořila jsem housenku pro Danečka. Z obalu od kinder vajíček naplněných trochou korálek a obháčkovaných přízí Monika.Docela pěkně to chrastí.


Loupáčky

500 g  hladké mouky 230 ml  mléka (pokojová teplota nebo vlažné) 100 g  změklého másla 75 g  cukru 1  vejce (pokojová teplota) 30 g  čerstvé...