Ano, je to zase tady. Zahrádka vydává své plody a mě čeká zavařování, zavařování a zase zavařování. Ale nebrblám. Když vidím ty ceny v obchodech za zeleninu, která stávala pár korun, jsem vděčná za všechno, co můj muž na zahradě vyprodukuje. Je to sice řehole, protože i když se člověku nechce, nebo dokonce nemůže a nejraději by sebou hodil do postele, tak přijde ten největší nápor a musí se překonat. Zatím to začíná pozvolna, ale je to jen začátek. Pokud letošní slimáci nezlikvidují, co ještě zlikvodovat nestačili, jistě přijde větší nápor na mě a na moji kuchyni. Na zahradě se vyskytuje ještě jeden škůdce a tím je naše Sára. Včera vyhrabala nádhernou rebarboru, na kterou byl manžel náležitě pyšný, protože ji dal na jiné stanoviště a ona se mu odvděčila krásným růstem. Sára nejspíš žárlila a tak se do ní pustila. Sakumprdum ji vyšťourala i s kořínky. A tak je tady první úroda rajčat, a zavařeno pět sklenic okurek. Zítra bude nejspíš pokračování.
úterý 20. července 2021
neděle 18. července 2021
Jeden týden končí, další začíná...
Sobota byla ještě ve znamení dozvuků mých narozenin. K obědu byla svíčková, krůtí vývar s domácími nudlemi a ke kávičce domácí tiramisu. Dostala jsem spoustu dobrot, květiny, a také čtivo. Krásnou knihu Karla Gotta. V souběhu s "oslavou" narozenin, se konala brigáda. Takže chápete, že to nebylo žádné jupííí. Už bylo na čase vyměnit plot a protože už sami s manželem na některé práce nestačíme
( já už vůbec ne), nejsem schopná ani přidržovat desky, protože nemám dobrou stabilitu, tak se toho ujal náš mladší synek s rodinou. Kdyby si někdo nevypůjčil (nejspíš na věčnou oplátku ) latě na poslední pole plotu, tak by bylo za sobotu hotovo. Ale bohužel. Najdou se i tací. Děvčata natrhala koš třešní. Myslela jsem, že je zavařím, ale bohužel, do rána bylo po nich. Ten déšť co byl v týdnu jim dal zabrat. Na stromě to vypadalo super, ale rychle podléhaly zkáze. Je mně líto děvčat, že se pinožily marně. Stejně dopadl i hrášek, který manžel otrhal v pátek aby už slimáci neměli co žrát, ale ten sliz na těch luskách způsobil, že do rána bylo taky po hrachu. Pár lusků se vybralo, ale jen ta na chuť.
Další jobovka je, že na konci minulého týdne klekla pračka. Při zapnutí ohřevu vyletěl jistič. Neklamné znamení, že topné těleso je v háji. Dnes ráno to potvrdil i odborník, odpoledne bude nové a večer se zase může začít prát. To je dokonalý servis. Už jsem se obávala nejhoršího, že budu muset koupit novou pračku, ale při těch cenách co jsem viděla na internetu mě přešla chuť. Naše šest let stará Boschka bude muset ještě chvíli vydržet. Stejně jako my dva s manželem. Při náhledu do dnešních zpráv to nevypadá s naší generací vůbec dobře. Odešli hned dva umělci, které jsem měla moc ráda. M. Lasica a F. Nedvěd. Je to smutné, ale nic s tím nenaděláme. Naše generace má své odžito a je to neúprosný koloběh života. Nakonec musím říct, že když vidím, kam se ten svět řítí, jsem ráda, že jsem tak stará. Nedovedu si představit život s Piráty. Ale konec pochmurných myšlenek. Posílám všem pro radost pár kytiček, z kterých mám radost a snad ji předám i Vám. Vykročte do nového týdne tou správnou nohou.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
-
Tento velmi oblíbený recept na kynuté těsto, který jsem měla na svém starém blogu a o který bych nerada přišla, dávám v plen znovu. Ne kvůl...
-
Před časem jsem slíbila, že až naložím první křepelčí vajíčka, tak se pochlubím. Dostala jsem se k tomu až dnes a tak je tu i chlubení. Re...
-
Včera jsem se rozhodla pro malý experiment. Možná jste také viděli v TV reportáž z pražské cukrárny, kde mladá Slovenka peče koláče podle r...
Rizoto s krabími tyčinkami
Dnešním obědem jsem chtěla trochu odlehčit našemu zažívání. Udělala jsem tedy rizoto s krabími tyčinkami, hráškem a paprikou. Bylo to rychlé...