pondělí 28. června 2010

Na tom našem dvoře všechno to krákoře...

Zdá se, že kuřátka budou jen čtyři. Kvočna sice na zbylých vejcích sedí, ale jestli se během dneška nic nevylíhne, jsou planá a vyhodím je.


jeden den stará kuřata


Máma je učí zobat. Mají natvrdo uvařené a nastrouhané vajíčko. Odpoledne dostanou proso.


28.6.2010


.


.


husokachny-Barbárie


Kachny budou asi za tři týdny v jatečné váze. Na jejich místo pak přijdou ta malá kuřátka. Mám slíbený byt pro brojlery, ale jestli to bude ještě v této pětiletce to je ve hvězdách. Vnuk nějak nemá čas, aby udělal dřevěný přibytek. Marně se neříká, že kovářova kobyla chodí bosa.

neděle 27. června 2010

Kuřátka se líhnou

První kuřátko je na světě. Pod naši osvědčenou kvočnu jsem dala 8 vajec, protože České zlaté kropenky jsou slepice drobnějšího vzrůstu a víc vajec by holka nezasedla. Takže si počkáme, kolik jich nakonec vysedí.

27.6.2010

pátek 25. června 2010

Skořicoví šneci

Už dlouho jsem nepřidala žádný recept. Moje univerzální kynuté těsto většina z vás milé hospodyňky už zná a možná jste je i vyzkoušely. Takže tento recept je ze stejného těsta, jen nádivka je trochu jiná. Pro ty z vás, které recept na koláče neznáte uvádím jeho adresu https://blogyorga.blogspot.com/2020/08/univerzalni-recept-na-kynute-testo.html

Těsto necháme vykynout, rozdělíme ho na dvě části a z každé vyválíme plát, jako na štrůdl nebo závin.

Náplň:

10dkg rozpuštěného másla
2 polévkové lžíce medu
3 sáčky skořicového cukru
1 sáček vanilkového cukru
5dkg mletých vlašských ořechů


Promícháme a polovinou náplně potřeme celý plát.  Nelekněte se, že je náplně málo. Stačí tenká vrstva. Posypeme mletými ořechy. Těsto stočíme jako závin a nakrájíme na cca 2cm špalíčky a otočíme je řezem na plech vyložený pečícím papírem. Potřeme rozšlehaným vajíčkem. Kdo nemá rád ořechy, nebo má na ně alergii, může místo ořechů  až nakonec posypat každého šneka sekanými mandlemi.

šneci


Na plechu necháme šneky ještě chvíli vykynout a dáme do trouby předehřáté na 150°C. Pečeme do růžova.

šneci

Hotové pocukrujeme a můžeme předhodit hladovým krkům.

šneci

Místo skořicové nádivky můžete použít makovou, ořechovou, nebo jen marmeládu. Chutnat budou vždycky, protože jsou nadýchané jako peříčko. Za to vám ručím.

čtvrtek 24. června 2010

Co je u nás nového...

Škoda, že jsme nekoupili samečka. Leonka je dospělá a snáší vajíčka. Kdyby byla oplodněná za 200 dní už se mohli líhnout malí chameleonci. "No, tak nějakého samce seženeme" pravil vnuk.  Snad, zatím na inzertních stránkách chtějí všichni jen kupovat. Leonka nasnášela přes dvacet planých vajíček.
Leonka
Na Leonce sedí mucha.

A proto, že košíků na ponožky není nikdy dost, je tady další dílko. Byla to rychlovka.
.
.

úterý 22. června 2010

Víte o kom je řeč?

Ranné mládí budoucího vojevůdce o kterém se dnes chci zmínit je poznamenáno chudobou jeho rodného Livonska. Zpustošená země na severu Evropy se jen pomalu vzpamatovává z války mazi Ruskem a Švédskem.Malý Ernst Gideon přichází na svět v únoru roku 1717 v Tootsi v dnešním Estonsku. Příslušníci nižší šlechty, do které jeho rodina patřila, hledají uplatnění jako důstojníci ve vojenských službách. Nejinak tomu bylo i s mladým, tehdy patnáctiletých Ernstem Gideonem. V letech 1733 - 1735 se účastní války o polský trůn a poté tažení proti Turkům.V jednom z vojenských táborů se náš mladý válečník setkává s válečným dobrodruhem a mistrem v jízdě na koni baronem Františkem Trenkem (1711-1749). Válečné úspěchy slavil náš muž také na Moravě u Olomouce, u Domašova kdy mu císařovna Marie Terezie uděluje dědičný šlechtický titul rakouského barona. Poslední válkou které se účastní je ta s Osmanskou říší, kde 8.října 1789 podepisuje kapitulační smlouvu a umožní turecké posádce svobodný odchod. Od císaře  se mu dostává ocenění nejvyššího - Velkokříž Marie Terezie.
?
Nevím, jestli jsem pro vás shromáždila dostatek indicií pro odhalení jména slavného vojevůdce od jehož smrti letos, 14.července uplyne 220 let, ale budete si s tím muset vystačit.


císař Josef II.
Onen císař, co mu dal ten Velkokříž Marie Terezie, má na novojičínském náměstí téměř naproti tuto pamětní desku. Přeji pěkný, snad opravdu letní den. Hanka

neděle 20. června 2010

Krmení havěti s foťákem v kapse


Ráno je na prvním mítě krátká toaleta, zapnutí varné konvice a hurá krmit havěť. Než jsem dnes vyrazila, strčila jsem do kapsy ještě foťák a pak už jen do každé ruky kbelík. Jeden s krmením pro kačeny a druhý pro slepice. Drahá polovička odjela relaxovat na kole po Itálii a tak mám domácnost i havěť na krku. Ale to je brnkačka. Tak začneme u té havěti. Nejdříve moje oblíbené kačenky. Ty jsou žravé jako kyselina. Podle toho taky vypadají.  Jsou schopné honit se za kačenou, která jako první zmerčila šneka a nosí ho v zobáku. Ostatní méně šťastné družky ji pronásledují do té doby, dokud ho nepozře nebo neztratí. Dnes je chladno a fouká vítr tak se kachničkám nechce ani ven z doupěte.
Barbárie
pózující kohout
Zlatá česká kropenka
Česká zlatá kropenka se již vloni osvědčila jako kvočna, která vyseděla kuřátka.Letos už sedí na vajíčkách čtrnáct dnů a příští pondělí bych vám možná mohla ukázat čerstvá kuřátka. Když všechno dobře dopadne mohlo by tam být osm kuřat. Víc vajíček nezasedne.

A když už jsem ten foťák měla v ruce, udělala jsem i pár fotek ze skalky a zahrady. Ty najdete ZDE , na mém fotoblogu. A tady je malá ochutnávka.

muškát
.
zvonečky

sobota 19. června 2010

Ušatý obal na květináč

Ve čtvrtek jsem ruličkovala a včera upletla další, opět ušatý obal na květináč. Namořila jsem ho opět lihovým mořidlem odstín cedr a přelakovala transparentním vodouředitelným lakem. Už mám další plány, ale nejdřív musím  zase nadělat ruličky.
obal na květináč

středa 16. června 2010

V Brně

Dnes jsem jela do Brna na vyšetření do vojenské nemocnice. Celý den poprchalo a když jsme přijeli do Brna pršelo už docela slušně. Vzala jsem si tentokrát s sebou foťák. Měla jsem trochu času když jsem před nemocnicí čekala na manžela a tak jsem několikrát stiskla spoušť. K tomu co jsem vyfotila jsem našla nějaké informace. Koho z vás bude z historie těchto objektů zajímat víc, zajděte se podívat na http://www.zabrdovice.cz/kostel-h.php odkud jsem čerpala.


Brno - Zábrdovice kostel


Někdejší konventní premonstrátský chrám v Zábrdovicích, zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, patří mezi nejhodnotnější raně barokní chrámové stavby v Brně. Stávající architektura byla postavena na substrukci původní románsko-gotické baziliky v letech 1661 - 1669 brněnským stavitelem Pavlem Weinbergerem podle projektu význačného architekta Giovanniho Pietra Tencaly (1629 - 1702) - největší osobnosti v architektuře země na konci 17. století.
Jen tak pro zajímavost v tomto kostele byli pokřtěni oba naši synové.


klášter


Přilehlý Premonstrátský klášter (nyní funguje jako vojenská nemocnice) na levém břehu řeky Svitavy ("za brdem") byl založen kolem roku 1200 panem Lvem z Klobouk a jeho manželkou Rejčkou. První bratři premonstráti přišli roku 1209 ze Strahova a ke klášteru bylo připojeno rozsáhlé panství. Klášterním kostelem se nejdříve stal soukromý Lvův kostel sv. Kunhuty (nyní lékárna u vojenské nemocnice), kde se 15. 5. 1211 zúčastnili konsekrace Přemysl Otakar I. se svými synovci a čtyřletou neteří Alžbětou, kterou vyprovázel do Durynska coby nastávající choť landkraběte Ludvíka. Šlo o budoucí světici Alžbětu Durynskou.

Život v ulici.

život v ulici


chčije a chčije


A to už opouštíme Brno. Tak nashledanou Brno, zase zítra .

úterý 15. června 2010

Mořit či nemořit? Toť otázka pro vás.

Udělala jsem další košík a nevím si rady. Líbí se mi tak jak je barevný a jsem na rozpacích, jestli ho namořit, nebo jen přelakovat aby byl pevnější. Použila jsem barevné stránky z telefonního seznamu a nakombinovala jsem to s bílými. Byl to záměr. Teď když mám hotovo váhám. Když to namořím, bude spodek tmavší vrch světlější a bude to to, co jsem chtěla. Když to nechám tak, bude moc poznat z čeho to je, ale bude to veselý košík. Jak to vidíte vy?
.
.
Po dlouhém váhání jsem se rozhodla ho namořit, ale ráda si vyslechnu váš názor.

A je to. Možná to přece jen mělo zůstat jen tak bez moření. Tak příště. Tento ještě zůstane doma.
.
.

pondělí 14. června 2010

Chystám se šít

Byly časy, kdy jsem také šila. Bylo to v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy v obchodech nebylo nic kloudného k sehnání a přesto jsem chtěla aby děti nosily trochu slušné oblečení. Začala jsem chodit do kurzu šití a nakonec jsem šila nejen trenýrky a kalhoty klukům, ale nakonec  jsem si troufla i na společenské šaty pro sebe. Podle střihů z Burdy vypůjčené od šťastnější kamarádky to šlo docela dobře. Ono totiž sehnat časopis Burda nebylo taky jednoduché. Ten mohlo odebírat jen pár vyvolených. Mezi ně jsem nepatřila.  Teď se nebudu pouštět do žádných velkých věcí, ale potřebuji nějaké zajímavé prostírání, potáhnout podprdelníky na židle do zahrady a nějaké drobnosti buď jako dárky nebo doplňky do bytu. Až to stvořím, tak jak je  mým ošklivým zvykem, pochlubím se. Zatím jen ukázka několika hadříků a mašliček, které mi přišly poštou.


.

neděle 13. června 2010

Provedu vás zahradou

.
Snídaně je moje, ten plátkový sýr na ubrusu je Yorgy. Dostane v něm zabalenou piluli na klouby. Následuje prohlídka zahrádky do které vidím od stolu.
.
.
.
..
.
.
.

pátek 11. června 2010

Obal na květináč

A je tu nový pletený výrobek. Tentokrát obal na květináč. Nedalo mi to moc práce. Oblíbila jsem si pletení ze dvou ruliček a s ukončením jsem si tentokrát hlavu nelámala a zakončila jsem jednoduchým zastrčením jedné ruličly pod druhou.
.

obal na květináč
Dno jsem polepila ubrouskem a přelakovala. Přidělala jsem malá ouška, jen jako ozdůbku. Jiný účel nemají. Jako forma mi posloužil obal na parapetu v pozadí. Namořeno lihovým mořidlem, odstín cedr. Přetřeno je to  bezbarvým matným Balakrylem. Ruličky jsou umotané ze stránek telefonního seznamu. Někomu by se mohlo zdát, že písmenka, která prosvítají přes mořidlo jsou vadou na kráse. Mně to naopak připadá zajímavé. 

úterý 8. června 2010

Pletený košík

A je hotovo.
Sluníčko namořený papír rychle usušilo a vodou ředitelný, matný lak uschnul taky brzo, takže můžu prohlásit : " je hotovo"! A ponožky mají svůj byt.
pletení z papíru
Velikost košíku odpovídá velikosti krabice od bot. Na tomto košíku jsem se učila jednoduchou uzavírku. Nedopadlo to nejhůř. Ta příští na sebe nenechá dlouho čekat.  V plánu jsou další košíky. Hrozně mě to vzalo.

Háčkovaná dečka

Dokončila jsem dečku, která je svým vzorem dost zajímavá. Je jednoduchá a přitom působí dost efektně. Na tuto dečku o průměru 64 cm jsem spotřebovala necelých 100g bavlněné háčkovací příze Monika. Použila jsem háček č.8. Popis na dečku mám, takže budete-li mít zájem, zašlu.
101
Dečka má označení 101 a pod tímto číslem si můžete objednat předlohu. 

Bílý košík našel své uplatnění . Vylepším ho o vnitřní podšívku aby nepropadl háček mezi škvírami. Udělám z plátýnka polstrování. Na světě je další košík, který teď mořím a jak to uschne tak ho nalakuji, vyfotím a seznámím vás s ním. Ten bude asi na moje ponožky.
.
Mám toho moc, co bych vám chtěla sdělit, ale nestíhám. Dečka už byla hotová včera, ale klížila se mi očka tak jsem šla kolem půlnoci spát. Dnes to snad mezi běháním ke kačenkám a žehlením stihnu napravit. Ne, žeby kačeny tak často toužily po mé přítomnosti, ale já je ráda pozuruji, jak se cpou a čvachtají ve vodě. Mají na to sice jen lavórek, ale stačí jim.

sobota 5. června 2010

Krásný den

Dnešní den se vydařil. Kačenky jsem vypustila do výběhu, obědvali jsme na dvorku a při siestě jsem pozorovala cvrkot.

.


čtyři týdny Barbárie

Nemohla jsem uvěřit vlastním očím, když jsem viděla, jak po kolmé kamenné zídce vlečou mravenci trochu oschlou žížalu. Zřejmě si už začali dělat zásoby na zimu. Je neuvěřitelné jak jsou pilní a zajímalo by mě, kdo jim velí, že vědí jakým směrem mají napřít sílu, aby žížalu netáhli každý na jinou stranu. Zřejmě jdou po vyšlapané cestičce a řídí se pachovými stopami.


mravenci


Až při podrobnějším prohlížení fotek jsem si všimla, že mají svého manažera. Všimněte si, že nepracuje, jen zřejmě radí, kam mají napřít sílu. Předpokládám, že v očích mravenců je taky mladý a krásný a samozřejmě perspektivní, jako u lidí. Nebo, že by to mravencům bylo jedno? Hlavně že je schopný a správně jim zorganizuje práci. Trochu jedovatá poznámka, že? Ale snad se ti mladí a schopní lidští manažeři neurazí, ale trend v naší společnosti mě dost irituje.

Všimněte si, že jednou radí zepředu...

manažer


Všimněte si toho prcka vpravo na konci žížaly, ten ještě vleče sám nějakou mravenčí dobrotu.

manažer

A jednou je pohání zezadu.

A je to zase tady.

 Ano, je to zase tady. Zahrádka vydává své plody a mě čeká zavařování, zavařování a zase zavařování. Ale nebrblám. Když vidím ty ceny v obch...