Krůtí prsa trochu jinak - mana nebeská

Dnes svítí sluníčko a to mně nalilo trochu života a energie do žil. Pustila jsem se s vervou do vaření. Na FB jsem sdílela recept na kuřecí prsa, ale ta doma nemám a tak jsem vytáhla z mrazáku krůtí. Z toho budou nejméně dva obědy pro nás dva. Spíš tři. 

Ukrojila jsem 4 řízky, lehce jsem je naklepala, osolila, opepřila a potřela majonézou. Nakrájela jsem cibuli a pórek na kolečka a naskládala na řízky, které jsem předtím dala na plech vyložený pečícím papírem. Na cibuli jsem dala rajčata nakrájená na plátky a nakonec jsem nastrouhala na hrubém struhadle sýr Eidam. Teď mě napadlo, že až těsně před koncem pečení posypu řízky ještě sýrem Niva. Mám totiž ráda hodně sýra na čemkoliv, co se zapéká v troubě. 

Plech vložím do trouby vyhřáté na 180°C a nechám péct asi půl hodiny. Ta Niva tam není nutná, ale dává tomu ještě větší chuťový zážitek.

A teď už jen dobrou chuť.

Doporučuji tuto dobrotu vyzkoušet. Je to mana nebeská.

Žádný blahokvět, ale blahokeř...

Mně sice sedí spíš název blahokvět, protože keř si představuji jinak, ale když to říká Vendy, musím ji věřit. Je to znalec.  A slíbila jsem, že až rozkvete naplno, předvedu. Tak tady je v plné kráse.

A zakoupila jsem první hlízy převislých begónií. Ty staré už byly tak staré, že už potřebují obnovu. Letos na balkon zakoupím opět převislé muškáty,protože to je jistota, že snesou jak přemokření, tak i přísušek. Jen je potřeba je pravidelně přihnojovat.Tak to je v mém předjaří všechno. Ještě jsem se pořádně nerozjela, ale až k tomu dojde, peněženka se bude strachy třást.

Blahokvět

Tak dnes něco pozitivního. Před časem jsem od Milušky dostala poštou několik proutků odnoží blahokvětu. Byly pečlivě zabalené aby nevyschly a hned jak došly jsem je zasadila. Chvíli trvalo, než se ukázaly květy. Rostl sice jako blázen, zeleně měl až nadbytek a květ stále nikde. Před tím, než jsem se ocitla v nemocnici jsem ho ostříhala a to dost razantně. Vyplatilo se to. Dnes jsem šla zalévat a hle, rostlinka mě uvítala několika dosud ne plně rozkvetlými kvítky. Mám takovou radost, že jsem nevydržela a musela jsem se pochlubit. Beru to jako dobré znamení, že i já snad na jaře rozkvetu. 

Post covidová trombóza

Covid jsem dostala v půli listopadu minulého roku. Naštěstí v mírnějším průběhu a tak jsem si myslela, že tím, že jsem si tím prošla, jsem z vody a byla jsem za to ráda. Jenže 16. ledna přišlo překvapení. Něco jako zánět žil, který se překulil v trombózu. Údajně post covidovou. 20. ledna následovala pětidenní hospitalizace a teď už domácí doléčení. V tom mně pomáhá krom manžela taky moje terapeutka Sára. 

Jsem jen zvědavá, jestli to tímto končí, nebo přijde ještě nějaké další překvapení, které mi covid připraví. Nevěřte tomu, že covid je jen chřipečka, nebo dokonce jen rýmečka a dávejte na sebe pozor. Já jsem se chránila jak nejlépe jsem mohla. Nakupovat chodil jen manžel s dodržováním všech pravidel a jen do malého obchodu ve vedlejší vesnici. Myslím, že jsme víc pro své bezpečí udělat nemohli a stejně ...