sobota 28. listopadu 2009

Začíná advent

Advent začíná na 1. neděli adventní, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera. 3. neděle adventní se nazývá Gaudete a oproti ostatním adventním dnům není její liturgickou barvou fialová, nýbrž růžová.
Pravoslavná církev dodržuje až dodnes šestitýdenní advent, který trvá od 15. listopadu do 24. prosince, a to jako období postu. Zároveň advent nepředstavuje začátek církevního roku, který začíná na Východě 1. září.
V západní tradici je advent také dobou zklidnění, které odpovídalo životnímu stylu našich předků, přizpůsobenému dlouhým prosincovým nocím. Dnes je však advent komerčně využíván, a proto o něm jako o době ztišení nelze mluvit. Advent provází adventní věnec ozdobený čtyřmi svícemi, které odpovídají počtu adventních nedělí, děti otevírají obvykle adventní kalendář.
Česká hudební tradice se vyznačuje výjimečným počtem a kvalitou adventních písní, které se zpívají zvláště při jitřních mariánských mších, zvaných roráty.





Ano, tento víkend začíná doba adventu a ta představuje v křesťanství čekání na Krista spasitele. Je to období klidu a míru v duši. Všichni, nejen křesťané by se v tomto čase měli "zastavit", myslím tím zklidnit se, zamyslet se nad sebou samým i nad svým životem. V tomto období bychom se měli všichni, bez rozdílu vyznání i bezvěrci podívat do hloubi své duše, či srdce, najit v sobě to dobré a vynést to na světlo Boží. Mám na mysli, probudit v sobě lidskost, lásku, soucit a najít v sobě vůli k odpuštění. Všichni jsme lidé chybující a měli bychom mít pochopení i pro slabosti těch druhých. Já začnu u sebe. Odpouštím té neznámé přisprostlé dívence, která tady zanechala své komentáře a předvedla tak, čeho všeho je mladý a nevyzrálý človíček schopen. Jistě na ní zanechala své stopy výchova v rodině, možná prostředí ve kterém se pohybuje. Snad taky jednou pochopí, že tak se k sobě lidé nechovají ani v okamžiku, kdy jsou v anonymitě a myslí si tedy, že nepostižitelní. Všem, kteří jste byli svědky jejího výlevu děkuji za vaše slova. Chci věřit, že se podobný incident nezopakuje. Přeji vám všem klidný a ničím nepokažený adventní čas.

pátek 27. listopadu 2009

Leonka roste jako z vody

Leonka svlékla kůži, protože zase trochu povyrostla. Udělala jsem pár fotek a víc jich najdete ZDE



Moc nadšená z mého focení nebyla. Dokonce začala měnit barvu a prskala. Je to malá saň.

Háčkovaná kulatá dečka Laura 1

Dnes jsem dokončila dečku uháčkovanou ze školní příze. Spotřeba necelá dvě klubíčka, průměr 54 cm. Hodně vypnutá.


středa 25. listopadu 2009

Řezané svíčky

Nedávno jsem dala na blog svoje svíčky a tady je ukázka, jak se krásné, ručně řezané svíčky vyrábí.
Tuto svíčku jsem si koupila před dvěma roky a je mi líto ji zapálit.





pondělí 23. listopadu 2009

Háčkovaná dečka "Laura"

Tato dečka s oblíbeným ananasovým vzorem je ze světle modré školní příze. Rorměr dečky je 45x45 cm a spotřeba necelá dvě klubíčka příze. Na první fotce to na světle modrou nevypadá, ale je to tak. Na bílém polystyrenu je to patrné. Předlohu mám naskenovanou, tak pokud se líbí, ráda pošlu. Mám k ní i kulatou. Tu jsem ještě neuháčkovala, ale chystám se na ni.




pátek 20. listopadu 2009

Něco proti chřipce



Ze všech médií se na nás valí strašák v podobě "prasečí chřipky". Ministryně zdravotnicví ujišťuje, že průběh je mírný a virus čitelný. Vakcína je, ale jen pro rizikové pacienty a tak my ostatní se musíme bránit, jak to jde. Já jsem dostala mailem tento elixír a půjdu si ho vyrobit hned, jak vám ho sem napíšu. Nevím už od koho mi přišel, ale moc za něj děkuji.
Tak si pište, nebo kopírujte.



Suroviny:

125 g cibule
125 g česneku (čerstvý ne sušený)
125 g křenu
125 g dužiny z citronu bez jadýrek
250 g medu
1,5 litru vody

Postup:

Vše rozdrtit v mixéru na jemnou drť. Převařit vodu, nechat zchládnout, rozpustit v ní med a drť spolu s vodou dát do čtyřlitrové láhve. Přikryté čistou utěrkou nechat 24 hodin odležet. následně láhev uzavřeme šroubovacím uzávěrem a dáme do ledničky. Můžeme obsah rozdělit také do několika omniovek, aby se to do lednice vešlo.

Užívání:

3 x denně polévková lžíce

Je to účinné proti rýmě, kašli, angíně i chřipce. do 15 minut uvolní hleny z průdušek. Čistý nálev bez drtě je možné v menším množství podávat i dětem. Nálev není agresivní a není cítit po česneku. Likviduje i začínající chřipku během 24 hodin. Doufejme, že i tu prasečí.


Pikantní kuře

Včera jsem vyzkoušela recept, který jsem našla na www.vareni.cz Protože všem náramně chutnalo, podělím se s vámi. A jak bývá u mně zvykem, trochu jsem si recept upravila k obrazu svému.

Ingredience:

4 ks kuřecích prsíček (podle počtu osob, které budou stolovat)
350-500 ml podmáslí nebo 1 zakysaná smetana
2 stroužky česneku
1 káv.lžička mleté sladké papriky
150 g hladké mouky
1/2 káv. lžičky pepře
1 káv. lžička steakového koření
sůl od oka

Postup:

Kuřecí prsa rozkrojíme tak, aby vznikl tenší plátek. Nenaklepáváme. Já jsem použila vykostěná kuřecí stehna a odstranila jsem z nich kůži. Zdají se mi šťavnatější. Maso jsem osolila a vložila do připravené marinády, ( zakysaná smetana smíchaná se dvěma rozetřenými stroužky česneku a steakovým kořením. Přidala jsem trochu mléka, aby konzistence byla víc podobná podmáslí. Chtěla jsem, aby to bylo opravdu pikantní, tak jsem přidala i špetku chili koření.). Nechala jsem maso v marinádě dvě hodiny odležet. Do hladké mouky jsem zamíchala pepř a sladkou mletou papriku. Maso, tak, jak jsem je vytáhla z marinády jsem nechala trochu okapat a obalila jsem je v ochucené hladké mouce. Takto obalené řízky jsem usmažila na pánvi ve které jsem si rozpálila sádlo. Smažila jsem pozvolna a jako přílohu jsem zvolila hranolky. V původním receptu se doporučuje i bramborový salát. Hotové řízečky připomínají kuře z KFC, ale po česku.

středa 18. listopadu 2009

Objevení Ameriky

Kdo ví, jak to vlastně bylo? Kdo vlastně poprvé objevil Ameriku? Byli to Číňané? Možná. V Americe se našly potopené džunky. Čínský právník Liou Gang vlastní kopii mapy z roku 1418 na které jsou zakresleny obrysy Severní a Jižní Ameriky. Kryštof Kolumbus se narodil až v roce 1451. Už v roce 986 vyplul cestovatel Bjarni Herjólfsson z Islandu směrem na Grónsko. Zastihla jej bouře, ve které ztratil kurz a vítr ho hnal na jihozápad. Tam zahlédl neznámou zemi a aniž by přistál, vrátil se domů. Že by tedy Vikingové? Mohli to být klidně i pravěcí lovci z Evropy. Genetické studie koster původních severoamerických obyvatel na tuto možnost poukazují. Jejich DNA pochází z 97% z Ásie a 3% mají původ v Evropě a Středomoří. Vědci se shodují na tom, že se nejedná o míšení způsobené kolonizací. Tuto domněnku potvrzuje i nález hrotu oštěpu z pazourku, který byl nalezen v roce 1996 ve Virgínii. Stáří hrotu je odhadováno na cca 17 000 let. Zajímavé na tom je hlavně to, že je stejný, jako hroty oštěpů nalezených ve Francii.

Řekla bych, že rozluštění DNA nám přinese ještě mnoho podobných překvapení a mnohým vědcům pěkně zamotá šišky.

Zdroj: přečteno v History revue.



pondělí 16. listopadu 2009

Ještě jednou vločky.

Je to špatně nafoceno, ale už se s tím nedá nic dělat. Tato sada vloček , která čítá celkem 27 kousků je určena pro jednu z mých virtuálních kamarádek a už je zabalená v krabičce a ta je důkladně přelepena. Budete se muset spokojit s tím nepovedeným snímkem.




středa 11. listopadu 2009

Martinské rohlíčky

Martinské rohlíčky jsou z kynutého těsta a plnit je můžete makovou nebo ořechovou náplní. Myslím, že i tvarohová by byla dobrá. Já jsem měla vyloupané ořechy, takže jsem je použila. Recept na kynuté těsto najdete ZDE . Pokud nejste úplné začátečnice, tak jistě víte, jak udělat nádivku. Makovou nádivku najdete u receptu na kynuté těsto. Podobně se dělá i ta ořechová, ale ta je bez rozinek. Z 1/2 kg mouky uděláte dva plechy rohlíčků. Postup pečení jsem nafotila.

Těsto nabírám polévkovou lžící.




Válečkem rozválím do trojúhelníka.



Vložím náplň a zahnu rožky, aby náplň při pečení nevytekla.


Stočím.




Vytvaruji rohlík a dám na plech.




Použiji pečící papír a peču v troubě vyhřáté na 120 - 150°C. Dobu pečení si vyzkoušejte podle zkušenosti s vlastní troubou.


Upečené pocukruji, dám na mísu a ochutnávka může začít.


Dobrou chuť.

Váleček najdete i na této adrese www.almipraha.cz za 86 Kč

Sv. Martin

Sv. Martin - život a legenda

11.11. - Martin Tourský se narodil r. 316 n.l. jako syn římského důstojníka v římské provincii Horní Panonie. V severoitalské Pavii získal vzdělání a seznámil se s křesťanstvím. Ve svých patnácti letech byl proti své vůli přijat k císařskému jezdectvu.
V legendě se praví, že jedné chladné noci v Amiens viděl promrzlého nahého žebráka. Svatý Martin neváhal a svým mečem rozetnul svůj plášť na dvě poloviny, z nichž jednu podal žebrákovi. Následující noci se mu zjevil Kristus, oděný právě do poloviny jeho pláště. Tato událost měla za následek, že se dal pokřtít. Ve svých dvaadvaceti letech byl propuštěn z armády a cestoval po celé Itálii a Dalmácii. Následně odešel do Francie a zde prožil většinu svého života. Deset let žil jako poustevník. Roku 372 přijal svatý Martin biskupský stolec v Tours. I po jmenování biskupem žil i nadále velmi skromně, jako mnich ve své chatrči poblíž řeky Loiry, kde později vzniklo opatství Marmoutier. Zemřel v 81 letech roku 397 n.l. v Candes u Tours.
Svatý Martin je patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů. Nejčastěji bývá zobrazen na koni s půlkou pláště a žebrákem.
Tolik legenda.


V našich končinách obyčejně "Svatý Martin přijíždí na bílém koni." Toto prastaré pořekadlo značilo, že v době, kdy tento světec slaví svůj svátek padal sníh a neodvratně se přiblížila zima.

Ke svátku sv. Martina odedávna patřila dobře vykrmená a upečená tzv."Martinská husa". Spojitost mezi svatým Martinem a husou nalezneme ve dvou legendách. Ta první legenda říká, že husy svatého Martina při kázání tolik rušily, že nyní pykají na svatomartinském pekáči. Druhá legenda říká, že se svatý Martin před svou volbou biskupem ze skromnosti skrýval v kurníku, ale husy ho svým kejháním prozradily.
Ať je to tak či tak, každopádně husa patřila a patří dodnes, k oblíbeným jídlům a je dobře, že se tato tradice udržela až do dnešních dnů.
Známé bylo i svatomartinské pečivo. Pekly se svatomartinské rohlíky nebo podkovy svatého Martina. Martinskými rohlíky obdarovávala děvčata své chlapce. Rohlíky byly většinou něčím plněné. Nejčastěji mákem.

Svátek svatého Martina není spojen jen s pranostikou vztahující se k příjezdu sv. Martina na bílém koni. 11. listopadu se také otevírají první láhve vína pocházejícího z podzimní sklizně. A pokud se mladé, svatomartinské víno vyvede, je naděje, že bude kvalitní celý ročník.
Tato tradice obnovená asi před čtyřmi lety není žádnou novinkou. Už v době císaře Josefa II. se na svatého Martina začínalo ochutnávat mladé víno. V tuto dobu totiž končila vinařům pracujícím u větších sedláků služba. Svatomartinské hody byly časem hodování a bujného veselí. Proč ne? Vždyť je to období, kdy sklizeň je již ve vinařských sklepech a za dveřmi klidný Advent s předvánočním půstem. A protože tento zvyk dopřávání si dobrého jídla a pití přetrval do dnešní doby, lidé si i dnes rádi v době vrcholícího podzimu připomenou tradici mladého vína a využijí ji k setkání s přáteli, k posezení ve vinárničce, nebo jen doma v kruhu rodiny.


Nevím jak u vás, ale u nás Martin přijel na bílém koni. Sněží, ale protože bylo teplo, a zem není zmrzlá, sníh taje.




Ten obrázek je jen pro ilustraci, aby bylo zdokumentováno, že opravdu padá. Jdu zadělat na martinské rohlíky plněné mákem.Kdyby jste někdo chtěl následovat můj příklad, recept na dobré kynuté těsto najdete ZDE .

pátek 6. listopadu 2009

Tři roky trvání blogu


Tak už s Yorgou strašíme na internetu třetí rok a já doufám, že nám to ještě chvíli vydrží. Původně to měl být blog o háčkování a našem pejskovi, ale nakonec se to zvrtlo a je tady taková podivná směsice všeho možného a taky nemožného. Při této příležitosti vám všem děkuji za přízeň, kterou jste mému blogu doposud věnovali a chci doufat, že tomu bude stejně i nadále.


Děkuji všem milým virtuálním kamarádkám a kamarádům  za milá slova a přáníčka. Jsem mezi vámi ráda a jen těžko bych se s vámi loučila.Proto budu svůj blog udržovat ze všech sil, protože, co si budeme namlouvat, jsem už tak trochu závislák.Přeji i vám, aby se vám dařilo své stránečky udržovat a neustále vylepšovat. 

čtvrtek 5. listopadu 2009

Háčkovaná dečka "Patricie"

Dokončila jsem jednu dečku, kterou jsem začala někdy v září. Včera jsem dodělala poslední řadu, dnes naškrobila a vypnula. Háčkovaná je ze Sněhurky a její průměr je 29 cm. Já háčkuji dost pevně a háčkem 1,5, takže kdo háčkuje volněji a vezme si háček 2-2,5, může mít jeho dečka v průměru 38 cm. Pokud vás vzor zaujal, můžete si napsat o předlohu.




Před dokončením mám ještě jednu dečku, poněkud náročnější. Na tu si budete muset ještě chvilku počkat, ale myslím, že to bude stát za to. Chystám si ji na slavnostně prostřený vánoční stůl. Léčím si svůj podzimní neduh, sedím v teple u krbu a popíjím čajíčky. Díky tomu bude dečka včas dokončena.

úterý 3. listopadu 2009

Dnešní ráno...

Všude je bílo. V noci padal sníh a napadlo ho asi 10 cm. Je to krásné, ale taky je jasné, že zima už opravdu dorazila. Jdu odklízet sníh a pak se půjdeme ještě s Yorgou projít a foťák vezmu s sebou. Yorga si to bude užívat a tak se mi snad podaří i nějaké pěkné fotky, které najdete ZDE.










pondělí 2. listopadu 2009

Víte o kom je řeč?

Muž o kterém se dnes zmíním se narodil 18.července 1552 ve Vídni. Ještě za otcova života byl v roce 1572 korunován na uherského krále a o tři roky později na krále českého a a téhož roku na krále římskoněmeckého. Po smrti svého otce usedá na císařský trůn.V roce 1583 se kvůli své intrikánské rodině přestěhoval do Prahy. Zde pobývá až do konce svého dramatického života. Na svém dvoře hostí takové osobnosti jako John Dee, Johannes Kepler, Giordano Bruno. Historikové ho považují za vzdělaného panovníka, ale také za podivína. Jeho příchodem do tehdy ještě provinčního města, nastává Praze slavné období. Praha se stává kulturním centrem Evropy a získává přívlastek "zlatá". Dnes asi nebude těžké uhodnout o kom je řeč.

Jasně, jedná se o Rudolfa II.

Císaře, který měl velkou zálibu ve sběratelství a zajímal se o astrologii, alchimii a esoterické vědy. Byl také velkým obdivovatelem žen, ale sňatkům se vyhýbal. Zvláště pak těm, které mu vnucovala jeho rodina. Měl mnoho milenek z nichž nejznámější byla Italka, Kateřina Stradová, dcera Jakuba Strady, který obhospodařoval a třídil Rudolfovy sbírky. Kateřina mu povila šest dětí. Byl Rudolf duševně nemocný? První známky psychických potíží se projevovaly zádumčivostí a objevily se už v roce 1580. Výbuchy zuřivosti, se střídají s uzavíráním se do sebe.Ve spánku vydává nelidské skřeky, špatně spí a často hovoří nesouvisle. Tprí stihomamem, má pocit, že ho chtějí otrávit. Opakovaně se pokusil i o sebevraždu. Historikové jeho psychický stav přisuzují příbuzenským sňatkům mezi rakouskými a španělskými Habsburky. Ani dnes není vše vyjasněno. Možná, že kdyby nebyl nucen usednout na trůn, který ho zatěžoval neustálým řešením politických konfliktů a mohl se věnovat jen svým zálibám, nemusela by jeho choroba propuknout naplno. Kdo ví...

Trochu legrační, že?

Víte komu, nebo čemu se říká :





Tak vám to prozradím. Je to zřejmě výraz brněnský. Moje maminka ho používala ve smyslu - hubeňour, neduživka, vyzáblina.A jak jsem si na ten výraz vzpomněla? Byla jsem na návštěvě v panelovém domě a musela jsem použít toaletu. Tam jsem zjistila, že to s blahobytem soudruzi nemohli myslet vážně, když tyto byty stavěli. Taková paneláková toaleta je opravdu jen pro "zébliky". Pokud má člověk nějaké kilo navíc, skoro by se na tom záchodě umlátil.

neděle 1. listopadu 2009

Pozdravy z jihu Moravy

Stejně jako v loňském roce jsem i letos požádala švagrovou Marušku o nějaké ořechy. Měli cestu k nám do "opičích hor" a tak jsem nesměle projevila přání, jestli by krom ořechů nevzali i petlahev s burčákem, pokud ovšem ještě nějaký zbyl. Mému přání bylo vyhověno. Vše jsem vyfotila a tady je malá ukázka toho, co se jim na zahradě a ve vinohradě urodilo.




Hrozny a kiwi jsou plné slunce, přeměněného na slaďoučký cukr a burčák, o tom ani nemluvím. Říká se, že by měl každý vypít sedm litrů burčáku každý rok. Tolik jsem tedy letos nestihla, ale čtyři litry to byly. Zlatá Morava...zvláště ta jižní.

Loupáčky

500 g  hladké mouky 230 ml  mléka (pokojová teplota nebo vlažné) 100 g  změklého másla 75 g  cukru 1  vejce (pokojová teplota) 30 g  čerstvé...