Změna v tvorbě

 Protože mám čerstvě zoperované oči, tak háčkování zatím není to, co by se dělalo nejlépe. A proto, že neumím jen tak lelkovat, využila jsem jednu plechovou krabičku od buráků, kousek špagátu a krajky a vyšel z toho malý košíček. Nevím sice k čemu bude sloužit ale do Vánoc je času dost a na něco přijdu. Rozhodně je to takový první počin a jak oči budou opět ve formě, vrhnu se na háčkování vánočních ozdob.  

Velikonoční výzva...

Nechala jsem se inspirovat u Janky a stvořila jsem ubrouskovou technikou dvě vajíčka. Použila jsem karton z krabice, ubrousky a šikmým proužkem jsem každé vajíčko olemovala. Na přilepení jsem použila Herkules.

Obě vajíčka nejspíš zavěsím do okna. Musím se přiznat, že nebýt této výzvy, naměla bych valnou velikonoční výzdobu. Nějak mě už ty svátky neberou. Ještě spíchnu narychlo něco na stůl a to bude vše. Večer to sem přidám. Teď jdu zadělat na mazanec.

Ptačí budka

Dnes jsem obdržela balíček, který jsem včera dopoledne objednala, hned zaplatila přes George a v 4home.cz ještě stačili zabalit a předat České poště, která dnes dopoledne balíček doručila. Skoro zázrak. Řekla bych, že za to může Covid 19. Prodejce chce co nejvíc prodat i za cenu dost velkých slev a nad 1000,-Kč dokonce bez poštovného. Využila jsem toho a objednala jsem dávno zamýšlené prostírání do jídelny, ptačí budku, svíci proti komárům a jinému obtěžujícímu hmyzu a 7 kusů solárních svítilen do zahrady. Za 12 prostírek jsem zaplatila méně, než za normálních okolností bych dala za čtyři kusy. Budka je sice z Číny, ale je udělaná kupodivu dost dobře. Trochu jsem si ji vylepšila ubrouskovou technikou. Kdyby se do ní nikomu nechtělo zahnízdit, tak je tam aspoň sýkorka na papíře.☺ Tak uvidíme na jaře.

Panenka ze zbytků

Okoukáno z videa, ale moc se mně nedařilo. Barvy na kouličkách z vaty se rozpíjí a tavná pistole taky zlobí. Ale nakonec jsem to dala jakš takš dohromady.

Skřítek a andělka

Dnes jsem měla jednoduché vaření a tak jsem si zase mohla chvíli hrát v tom uplakaném dni. Stvořila jsem dýňového skřítka a ještě jednu andělku. Skřítek mně dal zabrat. Je z plsti, která má rub lepící. Na fólii, která pokrývá plst nechytalo ani lepidlo a nešlo to slepit ani tavnou pistolí. Musela jsem nejdřív vystřihnout tvary, odlepit krycí fólii a plst nalepit na papír. Pak teprve s tím šlo pracovat. Ale s tou lepící plstí hned tak něco vyrábět nebudu.A tady jsou .

Půlnoční andělka

O půlnoci se zrodila druhá panenka, tentokrát andělka. Byla ještě nahatá, ale ráno už dostala krejzlík kolem krčku, křídla a do vlasů korálky místo věnečku. Snad se bude líbit a stane se ochránkyní nějakého dítka. Už má lepší ksichtík. Musela jsem použít akrylové barvy. Po zkušenosti s první panenkou, kde jsem použila fixy. Ty se na vatové hlavičce rozpíjely. U Stoklasy neměli dřevěné hlavičky bez ksichtíků, tak jsem musela vzít za vděk těmi vatovými. Ty dřevěné, pomalované by se k těm panenkám nehodily.

Ty fialové budou ještě dvě, ale dnes už ne. Mám jiný program a odpoledne jdu na návštěvu.

První květináč

V posledním článku jsem zmiňovala, že se chystám na něco nového. Jak jsem bloumala na Youtube, tak jsem krom špagátů objevila také výrobu květináčů a obalů na květináče. Byla to výzva, na kterou jsem "musela" reagovat. Moje nátura nedala jinak. Ovšem bylo to vázané na to, až mně někdo z dětí přiveze pytlík cementu. Manžel se k tomu neměl a tak jsem využila ochotu mladšího syna, který má pochopení pro moje bastlení a přivezl mně rovnou dva tříkilové pytlíky bílého cementu a práškovou barvu. Moje netrpělivost mě dohnala k tomu, že i když úplně pršet nepřestalo, našla jsem si chvilku, abych se pustila do práce. Začala jsem doma pracovat na nafouknutém balonku. Nejdříve jsem ho polepila kousky papíru a následně gázou. Vše obstaral Herkules.

Po zaschnutí jsem použila první nátěr řídkým cementem. Opět jsem to nechala zaschnout a pak propíchla balonek. Vnitřek květináče jsem vylila zbytkem řídkého cementu a další, vnější vrstvu už jsem nanášela hustším cementem smíchaným s práškovou barvou. Ale to všechno už jsem dělala na dvorku, abych si nenadělala binec doma.

Měla jsem naplánováno, že udělám květináči nožičky, ale to se nedařilo. Nakonec jsem vytvořila malý soklík, aby květináč pěkně stál.Na první pokus snad dobrý. Další už budu tvořit jiným způsobem. Ten bude trochu jednodušší.

Ty cákance nejsou nepodařený vývoj. Tak jsem to chtěla trochu nazdobit, aby to nebylo tak fádní. Vím, že jsou tam nedostatky, ale napoprvé se nadají čekat zázraky.

Úprava koše pleteného z papíru

Zdá se, že budu muset přidat rubriku decoupage. Začalo mě to bavit a nejspíš u nás bude polepeno kde co. Byla doba, kdy jsem propadla pletení z papíru. Upletla jsem si i tento koš na příze a dnes mě napadlo vylepšit víko, na které tehdy nedošlo. Takže před a po úpravě. Polepeno vaječnými skořápkami, natřeno Latexem a přelakováno matným lakem. Na ten Youtube nebudu smět brzy chodit. Už jsem zase okukovala špagátky. Teď si dám s tvořením trochu pauzu, ale jen jak přestane poprchávat.Na to, co mám v plánu musím být venku a to se teď moc nehodí. Jestli se můj záměr podaří, tak se zase pochlubím. No a teď ten upravený koš na příze.

Další špagátkování

Tak jsem se dnes odpoledne pustila do dalšího špagátového tvoření. Líbila se mně na Youtube kazeta a tak jsem to zkusila. Musela jsem si nejdříve připravit šablonu a pak podle ní lepit špagáty. No je to piplačka a tak jsem si to trochu usnadnila a na dno a boky jsem použila jutu. Zítra přelakuji a bude k použití.

Trochu zábavy

Ne, že bych neměla co dělat, ale stále častěji musím dát nohám a zádům možnost si odpočinout. A protože neumím jen tak zevlovat, nebo sledovat nesledovatelné programy televize, bavím se různými technikami ručních prací. Dnes jsem konečně změnila vizáž sklenice od kávy, které si nechávám na různé čaje, nebo sušené houby, na ovesné vločky a podobně. Jednu takovou jsem zbavila původního oblepu a vytvořila nový. Bude to malá pozornost pro jednu ze sousedek. Snad se ji bude líbit a využije ji.

U blogu teď není lehké vyčíhnout moment, kdy lze vkládat články. Včera to šlo bez problémů, dnes až napodruhé. Na Ženský klub zatím vkládat nelze. Odpověď od administrace blogu zatím žádná.

Pro dnešek už končím.

Pro dnešek už stačí. Včera jsem si něco připravila a dnes jsem to dorazila. Zítra mě čeká osazování truhlíků, tak se s ručními pracemi na nějaký čas rozloučím. Chtěla jsem udělat stojánek na ubrousky, ale moc jsem nevěřila, že to zvládnu. Nakonec je hotovo.

Druhé srdce

Včera jsem se pokusila o další srdce, zase trochu jiný květ i jiná barva i struktura juty. Hrála jsem si s tím až do půlnoci. Když se začne, není možné od toho odejít, dokud nevím, jak to dopadne.Teď už srdíčka nebudou. Zase jsem toho našla na Youtube tolik, že nevím do čeho se pustit nejdřív. Dekupáž zatím odkládám.

Srdce všem...

Když je ten 1.máj a k tomu corona virus, tak jedna variace z juty a špagátu. Srdce se k měsíci lásky hodí a tak je věnuji všem, kteří jsou naladěni na stejnou strunu jako já, jsou v ohrožení a musí se něčím bavit aby nezblbli. Taky je věnuji všem, kteří se starají o to, aby ta peripetie brzy skončila, všem, kteří se starají o ty, kteří měli tu smůlu, že na ně ten virus skočil a vůbec všem, kteří potřebují hodně lásky.

Aby mně z toho všeho nehráblo...

Už se nedá otevřít televize, pustit rádio a sledovat FB. Všude samá hrůza. Nakažení, pozitivní, zemřelí. Mám jen jedny nervy a protože patřím do skupiny "ohrožený druh", víc to na mě doléhá. Aby mně z toho nehráblo, věnuji se mnohem víc ručním pracem a podobným blbostem. Roušky už nešiju, protože trh je prý nasycen a ani je po mně nikdo nechce. Stejně nemám gumičky. Mám jeden velký rest,ale stále ho odkládám. Chci totiž potáhnout podprdelníky, ale už to odkládat nebudu. Pustím se do nich co nejdřív. Bude čas grilovaček a tak se na zahradní židle budou hodit. Když už jsem u těch podprdelníků. Chtěla jsem využít situace kolem covidu (nikdo k nám teď nejezdí a nechodí) a tak odvézt sedáky z jídelny k čalouníkovi, aby je přečalounil. V duchu "zachraňte si svou hospodu," chtěla jsem si zachránit svého čalouníka. Cha,cha. Když jsem mu zavolala, dozvěděla jsem se, že má tolik práce, že zpracovává objednávky z konce loňského roku a jestli mu někdo ze zákazníků nevypadne, přijde na mě řada možná v srpnu. Má tu výhodu , že má dílnu ve svém domku a tak pracuje nepřetržitě, pandemie nepandemie. Ale to není ten hlavní důvod, proč jsem zasedla k PC. Chtěla jsem se podělit o to, jak čelím náporu na moji nervovou soustavu. Prostě se bavím jak to jde a tak jsem si vyrobila takovou schránku na drobnosti, které se věčně válí po stole. Zbytky krajek, občas nějaký knoflík, různé drobnosti, které jinak není kam zařadit. Použila jsem zavařovačku , špagát, kousek papundeklu a ubrousku, nějaký korálek, kousek juty a krajky. Pohromadě to všechno drží Herkules.

A tady je výsledek.