čtvrtek 30. června 2011

Yorinka opět stůně

Náš mazlíček má opět problém s udržením rovnováhy. Včerejší ráno bylo k zbláznění. Myslela jsem si, že už ji z toho nedostaneme. Zvracela, motala se, neudržela se na nožkách a nekontrolovaně s sebou mlátila o zem. Myslela jsem si, že má epileptický záchvat. Nezbylo, než rychle přivézt veterináře. Pan doktor naznal, že je to nejspíš zánět vnitřního ucha, který dráždí mozek. Všechny předchozí problémy možná byly stejného původu, jenže se to správně nediagnostikovalo. Tentokrát to bylo tak výrazné a oproti těm předchozím problémům tak silné, že jsme měli o Yorgu opravdu strach. Dostala inijekci antibiotik, dvě kapačky, další antibiotika v tabletách(to je u nás velký problém) a odpoledne jsem ji měla píchnout ještě nějakou inijekci, kterou mi pan doktor natáhl do stříkačky.






Včera jsem neměla sílu o tom napsat. Pro slzy bych neviděla na klávesnici. Ještě večer jsme nosili Yorgu na vyčůráni do zahrady v náručí. I dnes ráno to bylo stejné, ale malý posun k lepšímu přece jen nastal. Postavila se na nožky sama a i když její chůze je ještě velmi nejistá, je to velký pokrok. Přimělo ji k tomu to, že jsem ji vnutila násilím tabletu antibiotik. Měla obavy, že se bude dít ještě něco dalšího a chtěla přede mnou zmizet. Zalezla si pod stůl a leží tam stále. Usnula. Po včerejšku toho má plný kecky. Po desáté hodině budu volat pana doktora a informovat ho jak se Yorze daří. Včera říkal, že nemáme očekávat nějaké rychlé zlepšení. Že se to bude lepšit pomalu, ale snad zase bude dobře. Je 10.30 a já už jsem mluvila s doktorem.Po informacích o tom, jak se Yorga chová byl optimističtější než včera. To, že opustila pelíšek, byť jen proto, že utíkala přede mnou a mojí péčí, je dobré znamení. Důležité je, aby sama přijímala potravu. A to se právě stalo. Zabírá na ni kuřecí maso. Tak jsem odstranila strouhanku z manželova řízku, který včera nedojedl a nakrájela ho do misky. Padl do Yorgy jako do studny, takže snad jsme na dobré cestě. Držte nám palce.

pondělí 27. června 2011

Jitka se zbláznila....


Při brouzdání po internetu jsem narazila na obchůdek s panenkami. Chtěla jsem obháčkovávat panenku Bárbí, ale když jsem uviděla tuto panenku, neodolala jsem. Cenově velmi výhodná panenka, která dokonce pláče a volá máma, táta, to vyhrála na celé čáře. Panenky Bárbí už obháčkovává spousta tvořilek a tak proč nezačít s něčím novým? Zatím bude sedět v mém koutku a příležitostně bude obháčkovávána a obšívána. To podle času a nálady. Jednou se možná bude hodit jako pěkný dárek a bude už mít i bohatou garderóbu. Možná si taky řeknete, že jsem se zbláznila, ale určitě si to řekne můj muž. To je ale úplně jedno. Když už nic, tak je to docela pěkná dekorace.



Zatím má na sobě jen "konfekci", ale brzy se dočká nových šatiček.

Líhnutí nedopadlo...

Včera se měla líhnout kuřátka. Dřívější kuřata se vylíhla vždy brzo nad ránem a když jsem šla krmit ostatní havěť, už to pod kvočnou pípalo. Včera ráno nic, tak jsem počkala do dnešního rána a ono taky nic. Tušila jsem, že není všechno jak má být. Už když rozklovala planá vejce a viděla jsem, že jsou ta ostatní vajíčka popiplaná žloutkem, říkala jsem si, že budou asi ucpané póry a kuřata se nebudou moci vyvíjet. Už se mi to jednou stalo a tehdy jsem neznalá věci vajíčka omyla a stalo se zase to, že jsem zřejmě tou vodou a hadříkem udělala něco podobného.Tehdy se ale některá kuřata přece jen vylíhla. Ovšem ne z těch umytých. Tentokrát nic. Slepice ale sedí dál a ne a ne se nechat z hnízda vyhodit. Brání se jak zběsilá a tak jsem využila chvilky, kdy se šla nazobat pšenice a podstrčila jsem ji dalších sedm vajec, která dnes slepičky snesly. Už jsem si nachystala krabičku na prosvěcování vajec a po týdnu prověřím v jakém stavu hnízdo je. Co nebude oplodněno hned odstraním, aby se situace neopakovala. Pokud si to slepička nerozmyslí a z hnízda neuteče. Uvidíme. Takhle to tedy tentokrát nedopadlo.


čtvrtek 23. června 2011

"Šťastná to žena"

Její okřídlený výrok "šťastná to žena" je dodnes hojně používán v přeneseném významu, třeba i jako tajná touha mladších po moudrosti, vnitřní spokojenosti a vyrovnanosti ve stáří. Tato osoba byla totiž mnohem více, než jen tou laskavou a stařenku obdivující zámeckou paní, ale osobou se zajímavým životním osudem a významným vlivem na dění v tehdejší Evropě. V soukromí střídmá, avšak na veřejnosti velice okázalá. Často na sebe nechávala druhé čekat, její účast kdekoliv nebyla nikdy jistá, ale když už přišla, dokázala být natolik okouzlující, že jí všechno prošlo. Byla nejen krásná, ale také nesmírně inteligentní. Letos uplyne 170 let od jejího úmrtí.
Tato žena byla totiž významná rakouská a slezská šlechtična a politička. Politice se věnovala ze své záliby a díky ní se seznámila s nejvlivnějším politikem té doby, rakouským politikem, se kterým měla po mnoho let intimní poměr a marně usilovala o to, aby s ním uzavřela manželství. Přesto pak manželský svazek vévodkyně uzavřela hned třikrát, ale ani jeden z nich nebyl šťastný. Svou jedinou dceru Gustavu měla dokonce jako nemanželské dítě se švédským generálem Gustavem Armfeltem a podle historických pramenů její porod byl prý velice těžký a ona po něm zůstala již dále neplodná.

V minulé hádance jsem vás připravila o chvilku napětí i když rozluštit ji nebylo těžké. Ani dnes to nebude těžké. Naši neznámou jistě všichni poznáte, ale možná odhalit jejího milence by mohlo být malinko těžší. Takže, kdo je ona vévodkyně a kdo její milenec?

pondělí 20. června 2011

Mulardi a Kalimera

Uběhlo devět týdnů od vyklubání z vajec. Kačenky a kuřátka jsme koupili třítýdenní a u nás už jsou šest týdnů. Zdá se, že přibývají na váze líp, než ty loňské barbarie. Selská kuřata Kalimera jsem ještě neměla a tak nemám s čím srovnávat. V sobotu by se měla vylíhnout kuřata z vajec, která jsem nasadila pod kvokající slípku. Sedí holka vytrvale a tak jsem zvědavá, kolik kuřat se vylíhne, když sama udělala takovou selekci. Z jedenácti vajec zůstalo jen sedm.


Některé kačeny jsou ještě nepřepeřené, ale vypasené jsou pěkně.


Kalimera se přišla podívat, jestli jsem nepřinesla něco do zobáčku.



Protože jen málo lidí ví, co to jsou mulardi hledala jsem informace na netu. Je v tom trochu zmatek, řekla bych. Podle zdroje http://www.drubezarnabenkovice.cz/HUSOKACHNY-MULARDI.html odkud mám kachny jsem se dozvěděla, že jsou to importované finální hybridy vzniklé křížením kachny pižmové a pekingské. Na jiných stránkách jsem našla informaci, že mulard je mezidruhový kříženec kačera barbarie s kachnou pekingskou. Tak nevím kde je pravda. Nicméně tito kříženci vynikají vyšším podílem prsní svaloviny, menším obsahem tělesného tuku a vyšší hmotností jater.Není příliš velký rozdíl mezi hmotností samičího a samčího pohlaví. Ve věku devíti týdnů, kdy nastává první jatečná zralost, dosahují kačeny živé hmotnosti 3,8 kg a kačeři 4,05 kg.Tak nevím jestli byly kachny, které jsem koupila skutečně třítýdenní. Myslím, že pokud by měly být v devíti týdnech v jatečné zralosti, pak už by měly být taky přepeřené. Mulardi už nejsou schopni další reprodukce.
Dalším křížencem jsou barbarie, které jsem měla minule, ale u těch jsem se nedozvěděla jak to je s jejich rodiči. Z koho jsou vlastně vykříženy. Kdyby to náhodou někdo z vás věděl, tak bych tu informaci uvítala.

pátek 17. června 2011

Rozkvetly i růže

Začaly kvést lípy a v zahrádce i růže. Z toho mála, co přes zimu nezmrzlo alespoň něco. Ve skalce pěkně kvete i devaterník, který jsem považovala za mochnu. Díky Jani. Mám ráda jeho krásnou barvu.




I barva této růže mě fascinuje.










Na okně z kuchyně začaly kvést begónie. Ostatní zatím nekvetou.


A takhle zaúřadovali slimáci. Ožrali hortenzii a sežrali tři slunečnice. Tu poslední slunečnici nedám. Nastražím jim pastičku. Jako by nestačilo, že hortenzie pomrzla. Ještě to mladé, co na ní letos vyrostlo sežerou. Doufám, že slimáky nechrání ochránci zvířat, protože já s nimi žádné slitování mít nebudu.


Slaná voda v misce udělá své.

středa 15. června 2011

Dort k dvacetinám

Jeden z vnuků slavil 10.června kulaté narozeniny. Krásných dvacet let. U nás je zvykem, že každému k narozeninám peču medový dort. A tady je můj výtvor.




středa 8. června 2011

Nový kus nábytku

Konečně jsem došmodrchala poslední košík, který mi chyběl do kompletace mého nového kousku nábytku. Abych moc nenapínala, není to nic světoborného. Obyčejný botník z plastu vyrobený v Turecku a prodávaný v e-schopu jsem si objednala a šuplíky jsem si do něj upletla z telefonního seznamu. Je to taková z nouze cnost. Abych neměla roztahané své věci potřebné ke své rukodělné tvorbě a přitom byly po ruce, vymyslela jsem si stolek ze dřeva. Když jsem hledala na netu, nic vyhovujícího jsem nenašla a když ano, tak to bylo drahé. No a tento stolek za pár korun úplně stačí a docela do mého koutku docela zapadá.






úterý 7. června 2011

Víkendový závod HANÁ TOUR 2011

O víkendu se naší obcí několikrát prohnaly skupiny cyklistů, účastníků cyklistických závodů HANÁ TOUR 2011 . Kdo vyhrál nevím, pro mě jsou vítězové všichni, kteří vyjeli ten náš příšerný kopec. Je docela fuška ho vyšlapat i bez kola, natož ještě na kole a v tempu,které bylo u některých závodníků vražedné. Byli to samí mlaďoši, kteří jsou ještě plní síly. Závodili i malí kluci a také ženy. Někteří z nich měli co dělat, aby to u našeho domu nevzdali.Jedna závodnice hlasitě vyhrožovala, že končí ale pokyny z doprovodného auta byly jasné "opovaž se, šlap, to vyjedeš, za chvíli je konec." To se to sedíc v autě mluví, že? No na konec to vyšlapala, z kola neslezla a zvládla i druhé kolo. Něco jsem vyfotila z pohodlí křesílka na balkoně.











Pídila jsem se po výsledcích závodů a našla jsem toto:
Ve tříetapovém bodovacím cyklistickém silničním závodě Haná Tour vyhrál šestatřicetiletý Milan Kadlec z Dukly Praha, mezi ženami si vedla nejlépe v silné konkurenci šestadvacetiletá Švýcarka Pascale Schniderová. Naše cyklistka Lada Kozlíková se závodů nezúčastnila. Ostatní české závodnice se neprosadily.

neděle 5. června 2011

Z jiného soudku


"Ty kačeny nás sežerou" zvolal můj muž, když už potřetí nesl kačenám matení. Ráno chleba a rohlíky namočené do mléka a v deset hodin už byl kastról vymetený. Krmítko se suchým šrotem mají trvale k dispozici. Tak dostaly brambory se šrotem a v poledne zvovu chleba namočený tentokrát ve vodě a posypaný šrotem. Na to se nedá odpovědět jinak, než že budou brzo vykrmené. Hladovět nemůžou. Kuřátka narostla tak, že už okama plotu neprolezou a tak už chodí s kačenama do výběhu. I kuřata jsou žravci. Teď, krom toho, co dostávají do krmítka nahrabou si broučky na zahradě. Když vyběhnou ráno ven, to je fičák. Běhají jak o život a předhánějí se, které dřív něco ukradne kačenám z kastrolu. Je to zábava. A teď zlatý hřeb. Ač je to proti pravidlům velkochovů, jedna z kropenatých Dominantek zasedla na vejce. Nebylo to ale jen tak, jelikož můj muž byl zásadně proti. Jenže co nadělá proti přírodě a mně. Vysvětlila jsem mu, že je to skoro zázrak, když taková slepice kvoká a navíc je to holka chytrá a prostě si střihla mateřskou. Náš kohout je totiž sexuální bagr a ona chudina byla asi jeho favoritkou. Peří na zádech, zadku a za hlavou má načisto odrbané. Tak proč ji tu mateřskou nedopřát. Aspoň se v klidu kukaně trochu opeří. Manžel nakonec rezignoval s poznámkou, že jsem blázen a že je zvědavý jak s tou bolavou nohou budu lítat k dobytku až odjede na kola. (Zatím ještě nejel, tak proč se plašit). S brbláním snesl kukaň z kůlny a přidal koš se senem a já jsem se jala tvořit hnízdo. Dala jsem tam jedenáct vajíček a kvočna zasedla. Za chvíli jsem slyšela z bedny podivné zvuky a ona milostivá jedno vejce rozbila. Asi se ji zdálo, že na ni mám přílišné nároky a taky je ta krize, tak co kdyby se ze všech vajec vylíhla kuřata, že? Co taková matka samoživitelka s jedenácti kuřaty to nemá lehké. Ona zatím neví, že ji budu sponzorovat. A teď fotodokumentace.












Když všechno dobře půjde, tak za tři týdny bude běhat další drobotina po dvoře.

Háčkovaná dečka

Tato dečka je velmi jednoduchá a může se do ní pustit i úplná začátečnice. V jednoduchosti je krása a proto doporučuji všem začátečnicím, pusťte se do toho. Já jsem háčkovala z bavlněné příze Kordonet č.30 háčkem č.8 a spotřebovala jsem necelé klubíčko. Dečka má průměr 32 cm.



Čas vánoční

 Máme za sebou první adventní neděli . Každý rok si říkám, že chci mít hlubší úklid do této neděle za sebou. Bohužel, ještě žádný rok mně to...