středa 29. dubna 2015

A opět čepičky

Jako odreagování od záclonek, které jsou teď prioritou, odbíhám po chvilkách k čepičkám na focení miminek.

Ta první je taková normální, bez dalšího zdobení, na běžné nošení a spíš letní. Na miminko cca 2 - 4 měsíce.








Ta druhá je trošku divočejší. Určená na focení miminek. Je spíš jarní a rovněž na 2 - 4 měsíce.


Pesto z medvědího česneku

Dnes jsem dostala od sousedky košíček listů medvědího česneku. Každý rok jsem z něho dělala špenát. Trochu povařila, rozmixovala a dala do mrazáku. Sousedka mně poradila pesto. Myslím, že je to velmi rozumné uskladnění produktu, který obsahuje vitamín C, fytoncidy, hořčiny a další látky. Účinné látky v česneku medvědím regulují činnost žaludku, podporují trávení, urychlují hojení ran a vředů, uklidňují křeče hladkého svalstva a ničí střevní parazity. Česnek se doporučuje také pro snížení krevního tlaku, proti chřipkám, ateroskleróze a astmatu. Takže uchovat ho v syrovém stavu je mnohem lepší. Na internetu jsem našla spoustu receptů, ale vybrala jsem si ten nejjednodušší. (Info.: Wikipedie)

120 g listů česneku
1,5 g soli
1 dcl panenského oleje

Vše jsem dala do mixéru a důkladně jsem to rozmixovala. Vznikla pasta, zelená jako brčál.

Když jsem pastu ochutnala, bylo to na můj vkus příliš slané. Vím, že sůl je tam za konzervant, ale i menší množství bude konzervovat a tak jsem udělala ještě jednu dávku bez soli a obojí jsem smíchala. To už bylo přijatelné, tak jsem to naplnila do skleniček a nahoru jsem nalila ještě trochu oleje, abych zaručila, že se k pastě nedostane vzduch. Dobře jsem skleničky uzavřela a dala do ledničky. Mám tak 8 skleniček od jogurtu. Podělím děti a s jednou skleničkou myslím na kamarádku Janku. Dnes jsem si pesto hned otestovala. Na chleba jsem si namazala sýr Apetito a potřela trochou pesta. Bylo to mňamózní a zdravé. Uvidím, jak dlouho to v ledničce vydrží, ale němělo by to nic dělat. Až to budu mít ověřené, jestli moje množství soli stačilo, dám vám vědět.






sobota 25. dubna 2015

Drahanské sýrobraní

Krásné počasí dnes vytáhlo na výlet mnohé pecivály, mezi něž se počítám i já. Ovšem, jako správný milovník sýrů jsem nemohla nevytáhnout paty z domu aspoň na chvíli. Na trzích jsem se pídila hlavně po sýrech ze Slovenska. A byly tam. Koupila jsem si od všeho, co mám ráda. Pro jistotu jsem některé stánky míjela z dálky, protože se znám a určitě bych si přinesla domů nějaký nepotřebný keramický střep, nebo košík, kterých mám doma dost. Taky jsem ochutnala ten vyjímečný mls Choco kebab, novinku na našem trhu. Smlsla jsem si, diabes nediabetes. Však to zase napravím. No a taky jsem pořídila pár snímků.





A co to ten Choco kebab je? Malá placka z mandlovo citronového těsta s kurkumou naplněná šlehačkou, jahodami, banánem, karamelem, oříšky a lahodnými čokoládovými hoblinami. Mana nebeská, co vám budu povídat. Zatím jsem to znala jen z vyprávění.










Na stáncích byla krom nepřeberného množství sýrů také keramika, košíky, různé nápoje a další lahůdky. Tuto akci připravilo Muzeum Drahanské vrchoviny a vzdělávací centrum TGM. Něco z historie si můžete přečíst tady . Na připravený program, stříhání ovcí a další ukázky z lidových zvyklostí tohoto kraje už jsem nečekala. Musela jsem využít krásného počasí, na které jsme tady tak dlouho čekali. Dnes mně totiž pošta doručila balík s rostlinkami, které jsem si objednala u Starkla. Dorazily krásně zabalené v dobrém stavu a tak je potřeba je přesadit na nějaký čas do větších kontejnerů a po zmrzlíkách teprve do záhonů. Počkají si ve skleníku. A ještě se mrkněte na dobroty, které jsem si nakoupila.










Toto už je z jiného soudku, ale vyfotit jsem to musela. Je to magnólie před naším domem, která letos mimořádně krásně kvete a jestli přijde nevítaný mrazík, mohl by květy ožehnout. Pak už bych neměla co fotit.




Letos, podruhé po dvaceti letech se chystá rozkvést vistárie. Jen jednou jedinkrát měla jeden květ a od té doby nic. Až na radu Luďky jsem ji ostříhala a jestli se nic nepřihodí, tak taky krásně pokvete. Zatím jen ukázka připraveného květu.




Rozkvetl i kdoulovec, tak už se mám konečně čím kochat.




A ještě letmý pohled do skleníku. To aby mu to nebylo líto.Mrkající


pátek 24. dubna 2015

Letní čepička

Je tu zase jedna čepička pro holčičí miminko, velikost 0 - 3 měsíce. Objem hlavičky cca 36 cm hloubla 15 cm. Spotřeba necelé pětidekové klubíčko příze Camilla, háček 1,9 mm.


čtvrtek 23. dubna 2015

Kachny - mulardeny

Každým rokem, touto dobou si jezdím pro třítýdenní kačeny. Nebylo tomu jinak ani tentokrát. Jenže se vloudila chybička. Když jsem telefonovala do drůbežárny na domluvu, kdy můžeme přijet, přeslechla jsem, že prodávají až od 13 do 18 hodin. Zajímal mě ten čas dokdy a ten začátek jsm jaksi ignorovala. Tak jsme s manželem vyrazili něco po deváté hodině.Jezdíme do omalé obce Luká, blízko Javoříčka. Jede se krásným krajem a tak si vždycky beru foťák. Cestou je vždy co vyblejsknout, někdy jen přes okno auta. Podle toho některé fotky vypadají. Sem tam se vyfotí i nějaký mušinec, který ulpěl na okně.
Když jsme vyjeli nad naši obec, byla krásná viditelnost a tak jsem mohla vyfotit i zasněžený Praděd. Proto je u nás ještě zima. Táhne to odtud, ne až ze Sibiře.Mrkající




Praděd jsme viděli ještě několikrát a byli jsme mu blíž a blíž, jak jsme přijížděli k cíli.



Vyfotila jsem opět hrad Bouzov, který odtud vypadá jako perla zasazená do krásné krajiny. To jsem ještě netušila, že ho budu moci vyfotit z ještě lepší pozice.



V obci Luká je pamětní kámen Dr. Antonínu Švehlovi. Pro ty z vás, kteří tuto osobnost nepamatujete, nebo jste se o ní , stejně jako já ve škole nic nedozvěděli, jsem ve Wikipedii našla nějaké info. Byl to československý politik, který se stal předsedou tří československých vlád, předsedou agrární strany a hostivařským statkářem. Roku 1927odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1929 se z důvodu svého zdravotního stavu, s nímž měl dlouhodobé komplikace, stáhl z aktivního politického života. Švehla byl znám jako schopný politik a mistr kompromisu. Na rozdíl od většiny významných politiků své doby neměl akademické vzdělání, své znalosti získal samostudiem a vynikal v řešení praktických politických otázek. Podle vzpomínekJosefa Charváta se po jeho smrti našly v jeho psacím stole peníze za celou dobu jeho úřadování ve funkci předsedy vlády, neboť Švehla, kterého peníze nikdy nezajímaly (živil ho statek, obhospodařovaný jeho manželkou a dcerou), vždy strčil výplatu do šuplíku a hned nato na ní zapomněl. ( Tehdy se ještě tak nekradlo)
Byl ženat s Bohumilou, roz. Čečelskou.
První pomník v Československé republice Antonínu Švehlovi byl odhalen 14. července 1929 v Dlouhé Loučce u Uničova na Olomoucku. Tak to jen k tomu kameni, který mě zaujal.Víc si můžete přečíst tady:



Protože už jste jistě odhadli, že jsme měli spoustu času od 10 do 13 hodin, tak jsme si zajeli na výlet. Musela jsem si sice vyslechnout spoustu keců, že jsem si měla ještě zavolat než jsme vyjeli, ale to mně nevadí. Jedním uchem tam, druhým ven. Hlavně bych se na takový výlet těžko dostala, když začíná být tolik práce na zahrádce. Projeli jsme Javoříčko, kde se velice uklízelo kolem pomníku a vydali jsme se směr Bouzov.



Protože jsem potřebovala navštívit místnost kam i císař pán chodil pěšky, zavítali jsme do hotelu Bouzov v podhradí.Byl čas oběda, tak jsme spojili příjemné s užitečným a dali si fazolovou polévku a smaženou kotletu s bramborem. Jídlo bylo dobré, ale nevyfotila jsem vám ho. Vzpomněla jsem si pozdě, až už jsem toho měla polovinu v sobě. Řízek byl jak sloní ucho, krásně voněl, žádný přepálený tuk, brambory omaštěné máslem a posypané pažitkou. Jako tečku za výletem jsme si dali kapučíno a vydali se zpět pro kačeny. Když jsem nevyfotila plný talíř, tak aspoň interiér restaurace. Sbírku hodin na zdi, obraz nějakého velmože, nejspíš některého z majitelů Bouzova.














Jen pro zajímavost uvádím, že o hrad Bouzov a další nemovitosti se uchází Řád německých rytířů.
Téměř 14 tisíc hektarů půdy a několik budov chce od státu vrátit v rámci církevních restitucí. Na seznamu památek se objevil například i hrad Sovinec, zámek a chudobinec v Bruntále nebo lázně Karlova Studánka. Podrobnosti, pokud vás to zajímá, si můžete přečíst zde.

Cestou zpět jsem fotila nějaké kříže, to, co mně padlo do oka a nakonec kačenky, které byly vlastně hlavním cílem naší cesty.




Tohoto stromu jsem si všimla už při poslední návštěvě tohoto kraje, ale neměla jsem s sebou foťák. Parazitující jmelí na stromě vypadá jak velká hnízda ptáků.


Tento kostelík, nebo kaple mě zaujala svojí kopulí, připomínající pravoslavné kostely, ale nebyl už čas zjistit, co je to zač. Je součásti obce Střemeníčko a jak jsem zjistila na netu, je zasvěcený sv. Václavu. Našla jsem i krásnou fotografii, kterou jsem si vypůjčila. Historie tohoto kraje je velmi zajímavá a tak doporučuji najít si ji zde.






Kačeny - mulard mají tři týdny.

neděle 19. dubna 2015

Bílkový chlebíček

Je neděle a sluší se něco upéct. Dnes to budou klasické Honzovy buchty, plněné hruškovou marmeládou. Protože do kynutého těsta nedávám bílky, tak už jich mám nastřádáno dost na to, abych spáchala ještě bílkový chlebíček. Recept na klasické kynuté buchty najdete v mých receptech tady, a recept na bílkový chlebíček přidám sem.





Bílkový chlebíček

Ingredience :

8 bílků
20 dkg moučkového cukru
20 dkg hladké mouky
10 dkg neloupaných mandlí
10 dkg neloupaných lískových oříšků

Postup:

Z bílků ušleháme tuhý sníh, vmícháme cukr, následně mouku a nakonec mandle a ořechy. Do vymazaného a polohr. moukou vysypaného srnčího hřbetu nalejeme těsto a dáme péct do trouby vyhřáté na 180°C. Pečeme dorůžova a špejlí kontrolujeme propečení. Těsto se na špejli nesmí lepit. Necháme vychladnout a můžeme krájet. Nejlépe na kráječi na chleba. Kdo ho nemá, tak ručne nožem na co nejtenší plátky. Ty pak klademe na plech vyložený pečícím papírem a v troubě ještě dosušíme tak, aby plátky zrůžověly. Jsou z toho suchárky, které můžete mít v záloze pro nečekanou návštěvu. Ale nevěřím tomu, že to tak bude. Určitě se po nich jen zapráší. Tentokrát jsem neměla lískové ořechy, tak jsem dala 20 dkg mandlí.




Novinka na našem trhu

ChocoKebab vznikl v Itálii a postupně se rozšiřuje do celé Evropy a právě dorazil i do ČR.





Čokoládový kebab je dezert s ovocem či se zmrzlinou, s ořechy a šlehačkou, ale dá se použít při zdobení kávy. Ti šťastnější už ho mohli ochutnat v Praze, v Brně Líšni a dnes i v Hodoníně. Až dorazí do vašeho města, máte se na co těšit. O této lahůdce se můžete dozvědět víc zde.

sobota 18. dubna 2015

Od všeho něco

Tak jak je bláznivé počasí, tak bláznivý je i tento článek. Něco ze zahrádky, která se sotva probouzí ze zimy a která dnes dostala další ťafku . Opět zima a ráno i sněžení. Naštěstí to není trvalé. Něco málo, co v zahrádce začíná kvést, ale taky něco, co slepice poničily. Dnešním dnem mají do zahrádky zaracha.
Něco o počasí , naší psině a taky něco z mého koníčka. Tak pěkně od začátku. Ráno to vypadalo docela slibně.









Sára čeká, až vstane páneček...


Páneček nejde a nejde....


To je nuda...


A teď něco z té zahrádky.




Toto je dílo našich slepiček. Oštípané konečky lístků.








A na tomto momentálně pracuji. Dvě záclonky na okna v penzionu, jak by měly vypadat.






Čas vánoční

 Máme za sebou první adventní neděli . Každý rok si říkám, že chci mít hlubší úklid do této neděle za sebou. Bohužel, ještě žádný rok mně to...