středa 25. prosince 2019

Jsem připravená i na hladomor.

Ježíšek přišel pod náš stromeček značně obtěžkán. Přinesl věci praktické, jako jsou pánve s keramickým povrchem, polštářky z paměťové pěny, spoustu dobrot na mlsání, všechno, co mám ráda. A taky jedno mimořádné překvapení bylo mezi dárky. Nikdy bych nevěřila, že něco takového kdy pozřu. Vnučka mě asi chtěla otestovat a napsala Ježíškovi o tuto pochoutku.



Nevěříte vlastním očím? Ani já jsem nemohla uvěřit. Nechtěla jsem urazit ani vnučku, ani Ježíška a tak jsem, sice s odporem, ale přece jen ochutnala.Čekala jsem, že to žaludek neunese, ale kupodivu se nevzpouzel a moje chuťové pohárky naznaly, že je to nejen poživatelné, ale dokonce dobré a řekly si o dalšího červíka. Nejspíš jsem se stala fanouškem této poživatiny.


Když jsem si odmyslela co jím, musím říct, že už se nebojím toho, čím nám vyhrožují, že nebude co jíst a dojde na tyto proteiny.
Když jsem několikrát viděla v televizi jak takové červíky připravují na pánvi, děsila jsem se, že bych to někdy měla pozřít. Vždycky jsem si myslela, že to nikdy nepolknu a raději umřu hlady. Po dnešku už se neděsím. Mám ještě další pytlíky s různými příchutěmi a už se těším, až i ty ochutnám. Prostě, nikdy neříkej nikdy.




neděle 22. prosince 2019

Vánoce


Přeji všem přátelům a návštěvníkům mých stránek krásné a ničím nerušené Vánoce.



úterý 3. prosince 2019

Předvánoční

Advent už je v plném proudu, jen já nestíhám tak, jak bych měla. Teprve dnes jsem zavěsila na dveře mé oblíbené ramínko ozdobené větvičkami z tůjky a pár drobnostmi. Vyrobila jsem vánoční čokoládový likér na který jsem se taky chystala už týden. Přišla mi do toho návštěva lékaře v Brně a to je půl dne časové ztráty. Taky si Sára zlomila prst na levé přední tlapce a to bylo zase nedělní odpoledne na vaterině ve Vyškově. Rentgen ukázal zlomený vnější prst. Marod polehává, pospává, je trochu utlumená léky od bolesti, ale jak cvakne lednička, už je o třech nožkách v kuchyni. Takhle hodná už dlouho nebyla. Dnes mě čeká čištění lednice, zpracování bílků na chlebíček a pak se uvidí na co ještě zbude čas. Večer mám naplánovanou holičku a tím dnešní maraton ukončím. S pečením začnu až po víkendu. Zatím dělám soupis všeho potřebného, ale letos to nebudu přehánět. Jen pár kousků toho, co u nás nejvíc frčí. Děcka si hlídají tajli a my s manželem, jako diabetici, to taky nemáme zapotřebí. Nevím jak daleko jste s přípravami na Vánoce vy, ale mně se ještě žádný rok nepodařilo mít všechno hotové před začátkem Adventu. Nějaký relax a klidné posezení v usebrání se u mně nehrozí. Jsem stále pomalejší a stejně večer padám na ústa. Tak ještě přidám trochu dokumentace a jdu pokračovat v krasojízdě. Dnes bude k obědu zelňačka a tak jdu na ni.














úterý 12. listopadu 2019

Opět trocha háčkování

Něco málo chystám na podzimní setkání Ženského klubu v Kojetíně. Na nějaký čas jsem háček odložila, protože mě zlobil prostředníček pravé ruky a zápěstí. Hrozila operace a tak jsem vyzkoušela kde co. Mezi jiným rehabilitace kroužkem, který mně pomáhal v prokrvování prstů a zřejmě jsem se operaci vyhnula. Prst už nezlobí a nezlobí ani zápěstí a tak pozvolna zkouším háčkovat. A tady je výsledek.


A toto je rehabilitační kroužek, který mi umožnil vrátit se ke své lásce.




sobota 9. listopadu 2019

Dlouhý podzim

Podzim se nám poněkud protáhl. Jindy už u nás bývají ranní mrazíky a taky pamatuji po 24. říjnu v našich končinách i sníh. Zatím bylo docela teplo, ale dnes je to správné dušičkové počasí. Ráno poprchávalo a je docela nevlídno. Jen našim slepičkám to nevadí. Sára nám občas provede takovou malou taškařici. Tak dlouho lomcuje s brankou u slepic, až je vypustí do zahrady.
Miluje slepičáky a jinak by se k nim nedostala. Proto si zaběhne do výběhu slepic zatím co ony planýrují moji skalku, ona si to užívá. Slepice ji jinak vůbec nezajímají. Až si užije slepičáků, usadí se na vyvýšeném místě a pozoruje cvrkot. Dělá se důležitou, jako že slepice hlídá.


Naštěstí už skalka není to, co bývala a tak mně není líto, že tam slípky tak řádí. Hruška ji hodně zastínila a občas mně v ní něco vymrzlo a tak jsou tam jen rostliny s velkou výdrží a otužilky. Navíc už nemám fyzično na to, abych se pustila do nějaké velké obnovy. To co na sklace vydrží, to tam bude, ostatní musím oželet. Ze slepiček mám jinak radost. Ty hnědé, které nám před několika dny přivezli už začínají snášet. Tak přes zimu nebude o vejce nouze.

čtvrtek 31. října 2019

Phalaenopsis

Dostala jsem krásnou orchidej. Už dopředu je mně té krásky líto, protože já si s nimi vůbec nerozumím a neumím je pěstovat. Vždycky jsem je obdivovala a taky už jsem jich pár pohřbila. Rodina už ví, že mně je nemají kupovat. Tuto jsem nedostala od rodiny, ale od kolegů mého manžela z jeho posledního pracovního působení. Tak doufám, že když jsem si teď vyhledala co s ní mám dělat, tak ji uchovám. Držte mně palce.Nevím, jestli ji bude dobře na okně obráceném na západní stranu. Nemá ráda přímé slunce tak snad...




neděle 20. října 2019

Nové slepičky

Dnes nám z Agro Háj přivezli deset nových slepiček. Už jsme tento druh měli, ale bylo to od soukromého chovatele a nebylo to ono. Hybridy potřebují pořádnou výživu a ne jen chleba namočený ve vodě. V tu dobu nikdo kuřice nem+l a tak jsme museli vzít za vděk těm od soukromníka. pořád lepší volba, než vejce z obchodu, jejichž původ nikdo nezná. Doufám, že tentokrát to bude to, co to má být.


Hybrid Bovans Brown, vzešlý z vyváženého šlechtitelského programu, je univerzální a odolná nosná slepice. Kombinace vysoké snášky ve vrcholu, skvělé vytrvalosti ve snášce a stabilní hmotnosti vajec zaručuje produkci velkého množství prvotřídních tmavě hnědých vajec. Díky své odolnosti, velké adaptabilitě a zvladatelnosti se hybrid Bovans Brown snadno přizpůsobí různému klimatu, chovným programům a systémům ustájení.

U nás se budou mít jako v bavlnce. Krom směsi pro nosnice budou dostávat trávu, dokud bude zelená, šrot kukuřičný a pšeničný, slunečnici a míchanici z brambor a šrotu a bílkoviny v podobě tvarohu, drcených kostí, a zbytků z kuchyně, skořápky a vápený grit. Ty chuděry co jsme měli před tím a byly zvyklé jen na máčený chleba ve vodě, se na této stravě rychle daly dohromady a snášely dobře. Tak doufám, že ty nové, které dostaly ten správný základ už od kuřete budou skvělé nosnice.
A tady už jsou ubytované. Pár dní si budou zvykat, ale brzy začnou pobíhat ve výběhu spolu s těmi bílými, které už nějaký čas máme doma.







Tak holky, ať se vám u nás líbí.

neděle 22. září 2019

Rajčatový salát

Dnes jsem vyzkoušela toto video. Protože to vypadalo podle předpovědí počasí, že by rajčata v zahrádce mohla zmrznout, bylo potřeba je otrhat a taky zpracovat. Toto je jeden možný způsob. I když ten můj ještě není zaležený, tak jsem nevydržela a ochutnala. Je výborný, tak směle do toho. Já jsem udělala jednu změnu.Zdálo se mně, že je tam té cibule příliš, stejně tak česneku. Tak jsem to zredukovala na dvě velké cibule a dva stroužky česneku. Všechno ostatní jsem nechala tak jak je psáno.
Ještě jsem ten česnek nadrtila a rozmíchala s olejem citronovou šťávou , medem a ostatními ingrediencemi. Nechám na vás, jestli si recept upravíte podle sebe.
 Lepší rajský salát jsem nejedla. Až bude vychlazený bude to teprve luxus.




pátek 20. září 2019

Zapečené plněné bedle

Rostou bedle a tak jsem z nich dnes spáchala oběd. Máme je rádi smažené jako řízek, nebo jen na kmíně, ale chtěla jsem vyzkoušet něco jiného. Naplnila jsem je a zapekla v troubě.


Ingredience:

Na 16 bedlí jsem udělala tuto náplň :
1 tavený sýr
3 natvrdo uvařená vejce
15 dkg debrecinky nebo šunky
15 dkg strouhaného sýra
1 středně velká cibule
2 stroužky česneku
sůl, pepř podle chuti
pažitku nebo perželku ( použila jsem nať z mladé cibulky)


Postup:

Nastrouháme sýr a uvařená vejce, přidáme tavený sýr, na drobno nakrájenou debrecínku a cibuli, rozetřený česnek, sůl pepř a nadrobno nasekanou pažitku. Vše dobře promícháme a směsí naplníme osolené hlavičky bedlí, které jsme naskládali na plíšek. Mezi bedle jsem dala pár kousků másla a plíšek zakryla alobalem. Troubu jsem si předehřála na 180°C a pekla jsem asi půl hodiny. Když sundáte alobal a budou se vám bedle zdát měkké, posypte každou bedli trochou nastrouhaného sýra a plech vraťte do trouby, aby se sýr roztekl a zrůžověl.







neděle 1. září 2019

Pečená rajčatová směs

Pečená rajčatová směs je okoukaná z FB. Chuť má báječnou i nepečená. Protože úroda rajčat je u nás každoročně bohatá, udělala jsem ji rovnou z dvojité dávky. Pekla jsem tři hodiny, abych odpařila co nejvíc tekutiny. Nakonec jsem nechala trochu pootevřená dvířka trouby. Už jsem neměla umyté sklenice, tak mám misku v lednici a mám večeři a zítra snídani. Nasucho opečené tousty a je to mňamka. Mám z toho 11 skleniček od majonézy + dvě netypické v ledničce na které jsem nenašla víčka. Dlouho tam nebudou. Miska už je prázdná a jedna sklenička do poloviny taky. Dá se to použít i jako chutney k masu.


Ingredience:

3 kg rajčat
10 cibulí
3 paličky česneku
2 dl oleje
1dl octa
8 lžíce hořčice
2 lžíce soli
12 lžic cukru
mletý pepř podle chuti


Postup:

  1. Rajčata, cibuli i česnek nakrájíme a vložíme na hluboký plech, promícháme s ostatními surovinami a dáme péct do trouby asi na 1 hodinu při 180 stupních. Během pečení nemícháme.
  2. Ještě horké plníme do sklenic a otočíme víčky dolů.
  3. Kdo má rád, může přidat chilli papričku, bazalku. Já jsem dala oregáno.


Je to bezvadná chuťovka. Výborné taky na nasucho opečeném toustovém chlebě.


Původní zdroj : https://www.toprecepty.cz

úterý 23. července 2019

Hrnkové knedlíky

Dnes jsem se přesvědčila, že je třeba občas se podívat do receptů na internetu. Houskové knedlíky většinou kupuji v blízké restauraci, protože je mají výborné a mně se s nimi nechce piplat. Dnešek byl poněkud jiný. Manžel včera našel trochu hub na omáčku. Proti zvyklostem, jsem použila i růžovku, což nikdy nedělám. Ono těch hub vhodných do omáčky bylo jen pár, byť pro nás dva by to mohlo stačit. Ale problém byl někde jinde. Dnes se v hospodě knedlíky na prodej mimo podnik nevařily a tak došlo na hrnkové. Už jsem je dlouho nedělala a tak jsem si recept potřebovala osvěžit. Přitom jsem narazila na výbornou pomůcku a taky obměnu mého receptu. Dělávám je s práškem do pečiva, ale tady byl recept se sušeným droždím. A protože mám ráda změnu, vyzkoušela jsem je. Takže recept:

1 hrnek hrubé mouky (neměla jsem, tak jsem dala polohrubou)
1 hrnek mléka
1 rohlík nakrájený na kostičky
1 káv. lžička sušeného droždí
2 vejce
špetka soli
4 kolečka debrecinky nakrájené na drobné čtverečky
tři snítky petrželky

Všechno spolu zamíchat a nedělala jsem ani z bílků sníh. Jen jsem hnětačem všechno dobře promíchala. A teď přijde ta vychytávka. Do hrnku vložit malý mikrotenový sáček, do něho nalít těsto asi dva cm od okraje hrnku. Naplněné hrnečky vložit do hrnce s vodou a přikryté pokličkou vařit 20 - 25 minut. Kontrolujeme špejlí, jestli máme hotovo. Knedlík se nesmí nalepit na špejli. Ale to zkušeným kuchařkám nemusím psát. V čem spatřuji tu vychytávku? No přece v tom, že nemusím pracně dolovat hotový knedlík z hrnečku, který jsem sice pořádně vytřela sádlem, ale nijak mně to nepomohlo, protože jsem knedlík musela pracně vydloubat a zuřila jsem u toho. Následně další problém, umýt hrnky a nalepeným těstem. Dnes jsem krásně vytáhla sáček i s knedlíkem, ten jsem ze sáčku krásně vyloupla a hrneček zůstal čistý. Takže kdo tuto fintu neznal stejně jako já, doporučuji vyzkoušet. Taky jsem nikdy do těsta nedávala uzeninu ani petrželku a čekala jsem co můj konzervativní manžel na knedlík řekne. Kupodivu nic a prý "dobrý". Omáčka tradičně vynikající. A tak to vypadalo. Mohlo tam té petrželky být trochu víc.




Velmi jemný knedlík.

neděle 21. července 2019

Narozeninově

Letošní narozeniny se poněkud protáhly. Gratulanti se trousili od třináctého až do dneška. Všichni jsou v pracovním procesu a tedy zaneprázdněni. Ale nevadí, hlavně, že jsme se sešli. Takže dnešním dnem jsem dooslavovala a za rok znovu, pokud budu mít štěstí a dožiju se jich. Dostala jsem krásné květiny, šampíčko, olivy, oříšky, andělíčka strážníčka, prostě všechno, co mám ráda. I moji oblíbenou vůni Pret a Porter. Taky jsem se dnes vydala na kratičkou obchůzku zahradou, abych se přesvědčila, že se nic nezměnilo, že naše zahrada je stále zarostlá plevelem, ale taky jsem zjistila, že manžel se vzorně stará o hortenzie, čímž je mu plevel odpuštěn. Přihnojil je několikrát a je to na nich znát. Když lamentuji nad divokostí naší zahrady, říká, že je to zahrada anglická a tam to tak má být. No co mu na to říct, když nevím, jak taková anglická zahrada ve skutečnosti vypadá. Ale protože mu nemůžu pomáhat, musím se s takovým vysvětlením smířit. Tak se neděste, když vedle rozkvetlých hortenzií spatříte taky lebedu. A tak teď trocha té zahradní poezie.


Snad stokrát Sárou vyhrabaná hortenzie, která díky těm Sářiným útokům asi nikdy nenaroste, ale konečně letos kvete.


Naštěstí mám ještě dvě a ty jsou mocné.


Kopretiny nikdy nezklamou. Ty krásně kvetou každý rok.

Klematis stále ještě krásně kvete.
Dobromysl je všude, kam oko pohlédne. Je to pastva pro včeličky a na tu se nesmí nikdo ani škaredě podívat, natož aby ji vytrhal.


Všechno mé konání v zahrádce sledovala Sára. Co kdybych sebou někde praštila? Musela by zavolat o pomoc.



A teď ty nádherné květiny a některé praktické dárky.















Tak to je pro dnešek vše. Prožijte krásný zbytek neděle, doufám, že je u vás taky hezky. U nás se dvakrát přehnala bouřka s vydatným deštěm a teď je jasno a příjemné teplo. To mají zahradníci rádi.

pondělí 15. července 2019

Naše hospodaření

Kačenky mají 11 týdnů a pomalu se blíží jatečné váze. Aby to tak bylo je třeba je ještě týden intenzivně krmit. Holky jsou vzorné , chutná jim a korýtko mají stále vymetené. Manžel chodí s krmením v jednom kuse.
Už začalo to období, které nemám ráda. Zavařování všeho, co zahrada vydá. Zatím jsou to okurky, 18 sklenic už je ve sklepě. Začala jsem zpracovávat první čtyři cukety.Jedna padla dnes na pizzu, zítra budou cuketové bramboráčky.

Cuketová pizza je připravena rychle, je zdravá a nepříliš kalorická, pokud si na ni podobně jako já nenarvete hodně sýra. Sýr já mám ráda a tak hřeším na to, že je to pizza bez mouky. Do těsta přijde jen jedna středně velká cuketa, dvě vejce
a 5 dkg nastrouhaného tvrdého sýra. Nejdříve nechat cuketu vypotit, pak vyždímat vodu, kterou pustila a přidat zbytek ingrediencí a koření. Já jsem dala trochu sušeného česneku a sůl. Rozprostřela jsem těsto na plech s pečícím papírem a strčila do vyhřáté trouby. Když bylo patrné, že je pizza téměř upečená, potřela jsem ji majdou podle Blanky (najdete v receptech - zavařeniny), pokladla jsem ji debrecínkou, plátkovým ementálem a mozzarelou a dala jsem ji ještě dopéct, aby měla barvu.
O víkendu jsem upekla borůvkový koláč . Manžel jezdí rád na borůvky a mně nezbývá, než je nějak zpracovat. Tentokrát byly také kynuté knedlíky a zbytek jsem dala do sáčků a do mrazáku abych se nemusela dělat s marmeládou. Tu mám ještě od loňska a pokud se nic nestane, bude úroda ostružin. No a z těch dělám rosol, abych se vyhla těm drobným zrníčkům, která všem vadí.

A něco ze zahrádky. Chocholatice už krásně kvete.

A cuketa na balkoně. Jedna sklizená a už jsou tam další tři.

A lenošící Sára.


středa 26. června 2019

Palačinky na slano a zahrádka

Dnes jsem vařila jen pro sebe a tak jsem to chtěla mít rychle za sebou. Udělala jsem si palačinky na slano. Těsto na palačinky psát nebudu . Jistě máte každá svůj osvědčený recept. Jen si udělějte palačinky tenké.

Do každé palačinky zabalte na hrubém struhadle nastrouhaný aidam a nivu. Není to podmínka. Můžete si nastrouhat jakýkoliv oblíbený sýr. Na pánvičce si orestujte polovinu pórku, který rozkrojíte podél na půl a potom nakrájíte na proužky. Orestovaný pórek přidáme k sýrům a palačinku přehneme. Palačinku nakonec posypeme druhou polovinou pórku a strouhaným parmezánem. Je to dobrota a zasytí. Myslím, že by to byla dobrota, kdyby se palačinky zaměnily za bramborákové těsto. To už by ale byla kalorická bomba.
A teď ta zahrádka.
Rozkvetl první květ ismenu a fialový klematis má nasazených tolik květů, co ještě nikdy neměl. Dnes nebylo dobré světlo na focení, tak ho vyfotím znovu, až to bude příhodnější a taky rozkvetou ta nasazená poupata.Dnes do zahrady svítilo prudké slunce. Na obloze nebyl jediný mráček.



pátek 14. června 2019

Pár střípků ze včerejška

Včera v podvečer to vypadalo na pěkný průšvih. Kolem nás se tvořily mračna, nakonec se blýskalo, ale ne u nás. Někde vzdáleně. Šel jeden blesk za druhým. Nakonec spadlo pár kapek, které nestály za řeč. Bála jsem se krup, které by potloukly všechno pěkné na balkoně i na zahradě. O těch užitkových rostlinách ani nemluvím. Teď, když je v obchodech zelenina tak drahá, by to byla opravdu hrozná škoda. Nehledě na to, co je za tím skryto práce. Meteorologové straší, že by se včerejšek mohl zopakovat. Zatím to tak nevypadá, ale je teprve odpoledne. Do večera může být všechno jinak .


Mezi růžovými kalami vykvetla jedna žlutá. Mám ještě jeden květináč , na který jsme zapomněli a vytáhli ho ze sklepa o hodně později. Ty snad budou všechny žluté, ale na ty si počkám. Sotva vystrčily špičky listů.

A chocholatice po mém zásahu nezhynula. Už se klube květ.



Loupáčky

500 g  hladké mouky 230 ml  mléka (pokojová teplota nebo vlažné) 100 g  změklého másla 75 g  cukru 1  vejce (pokojová teplota) 30 g  čerstvé...