Jak lid v Čechách ke kaprům přišel?

Je po Vánocích a svého kapra snad ve všech rodinách už dávno dojedli. To ale neznamená, že se ke kaprům nemůžeme vrátit. A jak tedy do našich krajů kapři přišli?

První zmínky o rybníkářství lze vystopovat už v sumerském Eposu o Gilgamešovi, který vznikl už kolem roku 2500 př.n.l. Během staletí se rybníkářské umění šíří civilizovaným světem do Egypta a Číny. Do Evropy přichází ve 2. století př.n.l. Z Dácie, dnešního Rumunska se zvěst o rybnících, které se rybami jen hemží rozšířila do Říma. Když už má římská říše ta nejlepší léta rybníkářství za sebou, přicházejí do české kotliny hledači zlata a drahých kovů a ti budují v sousedství zlatonosných řek Vltavy, Lužnice a Dyje nádrže, které slouží jako rýžoviště. Ta pak o několik století později poslouží k zakládání chovných rybníků.

Za knížete Boleslava II. v roce 993 se v kronice města Brna objevuje zmínka o vsi Rybnitschku, která byla poddaná městu Wiscou dnes Vyškov. Podle Kosmovy kroniky se o 100 let později stává české knížectví "královstvím rybníků a rybníkářů".

Koncem 13. století je už z rybíků a ryb velmi výhodný obchod. Svědčí o tom zápis otce Jeronýma, z českobudějovického kostela Obětování Panny Marie. Píše, že naši kapři chutnají v Bavorsku stejně jako v Rakousích. V Mnichově a Linci pokládají české rybníkáře málem za čaroděje. Zdá se jim, že takové množství vypasených kapříků není možné z rybníků vylovit. Čeští rybníkáři byli opravdu velmi zkušení. Svědčí o tom chov rybníků na Třeboňsku a Pardubicku.

Nejznámějším českým rybníkářem byl Jakub Krčín z Jelčan, kterého jmenoval Vilém z Rožumberka do úřadu regenta, správce rožumberského panství. Za jeho éry se budovaly dva rybníky denně. Od roku 1569 do konce 16. století jich bylo nějakých 35 000. Krčín se držel hesla " zaplaťme dobře naše pohůnky, ale nedejme jim vydechnout."

Krčín proslul nejen jako nemilosrdný a náročný stavitel rybníků, ale také jako prostopášník. Jeho svodům podlehl celý zástup panen a žen rožmberských. Nejdříve se oženil s vdovou Dorotou Slepičkovou z Krumlova, která byla o třicet let starší než Krčín, ale za to byla velmi zámožná a Krčínovi hrozilo vězení pro dlužníky. Byl to tedy sňatek z rozumu.Jeho druhá žena Kateřina Zelendarová mu povila šest dcer. Pod Krčínovým vlivem se s léty mění jihočeská krajina a vznikají rybíky Spolský,Opatovický, Potěšil. Jak roste Krčínova sláva rybníkáře, roste odpor k jeho osobě u prostého lidu. Jdou o něm zvěsti, že je spolčen s ďáblem. Tyto povídačky nahlodají i Viléma z Rožumberka a v roce 1580 odebírá Krčínovi větší pravomoce. Lid si sice oddechl, ale za pár let už to bylo znát. V Bavorsku vyrostla jihočeským rybníkářům konkurence a odzvonila úspěchu českého rybníkářství. Poslední rybník Rožumberk byl zavodněn v roce 1584. Jeho stavba trvala šest let. Největší úpadek rybníkářství nastal po bitvě na Bílé hoře. Od poloviny 17. století do století 19. mizí v Čechách čtyři pětiny rybníků.

Zdroj: Přečteno v History revue.

Na YouTube jsem našla návod, jak vykostit třeboňského kapříka.

A jak ho potom upravit jako křupavou pochoutku.