Vánoce včera a dnes

Příprava na Vánoce začínala v naší rodině vždy už kolem Mikuláše, kdy se peklo vánočního cukroví. Tuto tradici se snažím dodržovat. Upeču několik druhů cukroví, převážně podle starých receptur zděděných po mamince. Patří tam vanilkové rohlíčky, linecké slepované, pracky, zázvorky a marokánky. Za dobu trvání mé domácnosti jsem repertoár vánočního cukroví poněkud pozměnila. Dělám ještě nepečené Rafaelo, sněhové pusinky obalované v kokosu nebo mletých oříšcích, ořechové hromádky a další převážně ořechové cukroví. O Vánocích nesmějí chybět perníčky, které věšíme i na stromeček spolu s háčkovanými ozdobami a ozdobami z vizovického těsta. Snažím se, než začnu péct cukroví, abych měla již umytá okna, pověšené čisté záclony a udělaný z gruntu úklid celého domu.Po upečení cukroví už dám do pořádku jen kuchyni.Den před štědrým dnem upeču vánočku. Většinou peču dvě až tři. Proč tolik? No proto, že u nás mají vánočku všichni rádi. Někdo namazanou máslem, někdo si na máslo dá med nebo marmeládu a nebo jen tak suchou. Dávám do ní hodně rozinek a nahoru nasypu plátky mandlí. Na štědrý den dopoledne manžel nastrojí stromek a já se točím kolem příprav štědrovečerního menu. Na svátečně prostřeném stole nesmí chybět rybí polévka, bramborový salát s majonézou a samozřejmě smažený kapr. Po večeři dobré víno, káva a moučník nebo cukroví. To je asi stejné, jako v jiných českých rodinách. Po večeři si rozdáme dárky, sedneme si k televizi a sledujeme pohádky nebo si pustíme vánoční koledy. Vánoční atmosféru podtrhuje vůně vanilky, purpury nebo Františka. Dnešní přípravy na Vánoce se od staročeských Vánoc příliš neliší. Snad jen některými lahůdkami na štědrovečerním stole, které staročeši neznali podobně jako televizi nebo hudbu z CD přehrávače...

Za starých časů se štědrovečerní večeře skládala z několika chodů. Na stole nesměla chybět hrachová nebo čočková polévka, kuba, (kroupy s houbami a česnekem), pukance s mákem a medem, hubník (nákyp s houbami). Ryba na stole většinou chyběla, protože v 16. a 17. století patřila mezi postní jídla. Kapr se stal tradičním vánočním jídlem teprve v 19. století. Zárukou hojnosti v příštím roce byl velký dostatek jídla na štědrovečerní tabuli i když mnohem skromnějšího, než máme dnes. Zbytky jídla se pak dávaly dobytku, kořenům stromů v zahradě a studni - aby dávali nadále vodu a obživu.
Lidé se od rána postili, aby večer uviděli "zlaté prasátko". Večer, když vyšla první hvězda na obloze, si rodina sedla k slavnostně prostřenému stolu s bílým ubrusem. Večeři zahajoval hospodář a společnou modlitbou se poděkovalo Bohu za vše dobré, co přinesl i co vzal. Jako první chod se podával hrách. Nejdříve hospodyně odebrala z mísy hrachu po lžíci pro každé z domácích zvířat, potom si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Jako další chod se servírovala polévka pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba pro radost. Kosti se odkládaly na jeden talíř a po večeři je hospodyně zakopávala pod ovocné stromy, aby byla zajištěna úroda pro příští rok. Jako sladká tečka štědrovečerní večeře se servírovala vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, pivo, víno či pálenka pro dobré trávení.
Po večeři zazvonil zvoneček a hospodář přinesl do místnosti stromeček ozdobený ořechy, perníčky, jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, řetězy a svíčkami. Potom se svíčky zapálily, všichni se shromáždili kolem stromečku a zpívali koledy. Ty se u stromečku zpívaly každý večer, dokud se neodstrojil.