Pár hodin po setkání

Setkání Ženského klubu, kterého jsem zakladatelkou a členkou, před pár hodinami skončilo. Bylo dvoudenní. První den jsme vystavovaly svoji tvorbu na penzionu Lada v Repechách a dnes jsme byly v Otinovsi. Velká návštěvnost nebyla, ale to nám zase tak moc nevadilo. Naše setkání jsou především o tom, že se sejde parta bezva žen, které mají společné zájmy a které si rozumí. Probereme nejen své tvoření, ale i mnohé jiné věci ze života. Naše setkání se pomalu stává regionální záležitostí. Pro děvčata z Čech je to daleko a tak jezdí jen občas. Zato přijela i dvě nová děvčata z okolí Prostějova a tak nás bylo dost. Pořídila jsem pár fotografií, abych vás seznámila se vším, co bylo vystavováno.Tématem výstavy byly Velikonoce. Až dorazí fotografie ostatních děvčat, která taky fotila, napíšu nový článek.

V Otinovsi se výstava konala na Obecním úřadě, kde jsme k tomu měly krásný prostor v zasedací místnosti a kde se o nás moc dobře staral pan starosta s paní místostarostkou. Dokonce bych řekla, že nás až rozmazlovali. Výstavu zde navštívilo asi čtrnáct návštěvníků, což není mnoho, ale možná příště, před Vánocemi to bude lepší.

Pokud by se k nám chtěla přidat další tvořilka, nebráníme se. Přihlásit se můžete tady v komentáři, nebo v komentáři na webových stránkách klubu. http://www.zenskyklub.blogspot.cz/

Probuzení do dnešního dne..

Ptáte se, jaké bylo dnešní probuzení? No přece bílé. To nepotřebuje další komentář.

Měli jsme naplánovanou spoustu práce na zahradě, pozvali jsme vnuka, aby nám pomohl a nakonec jsme neudělali vůbec nic. Sníh se držel celý den. Snad zítra už roztaje a příští víkend uskutečníme své plány.

Můj, snad největší počin...

Hotovo, zabaleno, odesláno. Celkem šest deček uháčkovaných z příze Monika. Dvakrát po třech stejných kusech. První tři jsou v galerii označeny jako Růženka a ty další tři mají číslo 123. Dlouho nechci vidět žádnou dečku. Teď mě čekají nějaké drobnosti na sraz Ženského klubu, pak nějaké věci pro velikonoční koledníky a dvě nevelké záclonky. To už nebude taková hoňka. Hodlám si od háčkování trochu odpočinout. Ale znáte mě, to jsou jen plané řeči. Pak najednou zjistím, že už zase držím v ruce háček a něco bastlím. Moc mně nevěřte.

Oříšek bylo také zabalení, ale nakonec jsem to vyřešila. Složila jsem dečky napůl a vložila mezi dva kartony. Důkladně oblepila průhlednou lepící páskou a dečky šly dnes ráno do světa. Doufám, že nové majitelce budou doručeny v pořádku.

Mám ho...

Už jsem se zmiňovala, že v sobotu pojedu na výstavu květin do zahradnictví v Šebrově. Byl to opravdu zážitek a jestli to nemáte daleko, doporučuji se tam zastavit. Jezdíme tam každé jaro, ale letos byla moje návštěva nejdůležitější ze všech předchozích.Víte, že jsem toužila po bílém amaryllisu a díky tomu, že jsem od manžela věděla, že jeden rozkvetlý tam měli, šla jsem po něm. To nejlepší už má sice za sebou, ale příští rok si ho užiju.

Je plnokvětý a nádherný. Cibule není největší a taky kvete jen na jednom stvolu, ale příští rok to bude možná lepší. Hlavní je, že se mi podařilo ho ukořistit. Nezůstalo jen při tom jednom kvítí. Byla tam záplava barev a druhů, že jsem nevěděla co dřív. Koupila jsem si ještě krásně vybarvenou prvosenku, africkou fialku a gloxínii. Nějaká semena petrželky, ředkviček k rychlení ve skleníku a to další ze zeleniny už byla manželova parketa.

A teď slíbená reportáž z výstavy. Krom květin, různých velikonočních dekorací a všeho co s tím souvisí, byla tam i zvířátka. Hned u vchodu do zahradnictví bylo na co se dívat.

Prvosenek tam bylo nepřeberné množství.

A teď ta zvířátka. Husa labutí se přišla k plotu podívat, kdo je to okukuje.

Byla hodně zvědavá.

Zato kachničky si nás vůbec nevšímaly a žily si svým běžným životem. Jak se jmenují nevím, musím to teprve vygooglit.

U slepic měli napsáno, že to jsou "Kolumbijské slepice" , ale já jsme našla odkaz na Brahmánky.Nevím, jestli je to samé. Brahmánky byly vyšlechtěny v Indii, tak nevím jestli je to jedno a totéž.

A nakonec kočička, která nedala pokoj žádné visící dekoraci. Divím se, že tam ještě nějaká zbyla.

A tady jsou moje úlovky. Zapomněla jsem si koupit misky pod květináče a tak zatím zůstanou v takovém kontejéru.

Tak to je celá reportáž. Snad jsem vás všechny trochu jarně naladila.