Zahrada kvete...

Nestíhám. Vařím, peru žehlím a to stále dokola. Byla jsem zvyklá dávat články na blog téměř každý den a teď?  Bída a utrpení. Rozháčkovaná dečka, kterou jsem už inzerovala stále není dokončená, vyhledat nějakou zajímavost je téměř nemožné, protože v poslední době nečtu ani noviny. Z těch veder jsem utahaná a do ničeho se mi nechce. Dnes se naštěstí ochladilo  a tak jsem stáhla do PC pár fotek, které jsem během posledních pár dní pořídila. Něco najdete tady a něco na Fotoblogu .

Jezírko se krásně vyčistilo. Dostalo nějaké rostlinky a ty zřejmě udělaly své.

A to už jsou jen dvě zátiší. Víc toho nemám. Snad se dostanu k dodělání dečky a opět bych chtěla začít šít. Mám v hlavě pár nápadů. Jen kdyby toho času bylo víc.

Tato fotka už je jen ilustrační. Kačeny už jsou všechny v mrazáku. Byly o poznání větší. Od 3.10kg do 3.45kg čisté váhy. Udělaly prostor kvočně s kuřaty. Kuřata jsou jen čtyři, ale i to málo je zábavné pozorovat.

Rybky v jezírku

Rybičky jsem vyfotila už včera, ale teprve teď jsem se dostala k tomu, abych je dala na blog. V jezírku jsou vidět ryby a na hladině se odráží obloha a větvičky popínavé růže. Pro samý mrak nejsou rybky zase moc vidět i když jezírko je čisté a voda průzračná.

Další fotky jsou na fotoblogu .

Co je nového?

Nedostává se mi času. U důchodců nic neobvyklého, že? Mám jednu smutnou zprávu. Leonku jsme dnes pohřbili. Po té, co nakladla asi čtyřicet vajec přestala žrát a dnes do rána ležela v teráriu bez dechu. Nevíme proč se to stalo. Jestli byla tím snášením vajec vyčerpaná, nebo je v tom něco jiného nevím. Nic jsme kolem toho ani na internetu nezjistili. Zdálo se, že se u nás má dobře a že prosperuje. Je nám jí líto, ale už s tím nic nenaděláme.

V zahradě nám přibylo jezírko s Koi kapříky a jedním keříčkovcem. Momentálně je voda trochu zakalená, takže rybičky nejsou vidět. Snad bude líp. Ještě chybí nějaké vodní rostlinky ale i to se dožene.

Všechno co může, kvete a tady je malá ukázka. Zbytek najdëte ZDE .

Na tom našem dvoře všechno to krákoře...

Zdá se, že kuřátka budou jen čtyři. Kvočna sice na zbylých vejcích sedí, ale jestli se během dneška nic nevylíhne, jsou planá a vyhodím je.

Máma je učí zobat. Mají natvrdo uvařené a nastrouhané vajíčko. Odpoledne dostanou proso.

Kachny budou asi za tři týdny v jatečné váze. Na jejich místo pak přijdou ta malá kuřátka. Mám slíbený byt pro brojlery, ale jestli to bude ještě v této pětiletce to je ve hvězdách. Vnuk nějak nemá čas, aby udělal dřevěný přibytek. Marně se neříká, že kovářova kobyla chodí bosa.

Kuřátka se líhnou

První kuřátko je na světě. Pod naši osvědčenou kvočnu jsem dala 8 vajec, protože České zlaté kropenky jsou slepice drobnějšího vzrůstu a víc vajec by holka nezasedla. Takže si počkáme, kolik jich nakonec vysedí.

Skořicoví šneci

Už dlouho jsem nepřidala žádný recept. Moje univerzální kynuté těsto většina z vás milé hospodyňky už zná a možná jste je i vyzkoušely. Takže tento recept je ze stejného těsta, jen nádivka je trochu jiná. Pro ty z vás, které recept na koláče neznáte uvádím jeho adresu https://blogyorga.blogspot.com/2020/08/univerzalni-recept-na-kynute-testo.html

Těsto necháme vykynout, rozdělíme ho na dvě části a z každé vyválíme plát, jako na štrůdl nebo závin.

Náplň:

10dkg rozpuštěného másla

2 polévkové lžíce medu

3 sáčky skořicového cukru

1 sáček vanilkového cukru

5dkg mletých vlašských ořechů

Promícháme a polovinou náplně potřeme celý plát.  Nelekněte se, že je náplně málo. Stačí tenká vrstva. Posypeme mletými ořechy. Těsto stočíme jako závin a nakrájíme na cca 2cm špalíčky a otočíme je řezem na plech vyložený pečícím papírem. Potřeme rozšlehaným vajíčkem. Kdo nemá rád ořechy, nebo má na ně alergii, může místo ořechů  až nakonec posypat každého šneka sekanými mandlemi.

Na plechu necháme šneky ještě chvíli vykynout a dáme do trouby předehřáté na 150°C. Pečeme do růžova.

Hotové pocukrujeme a můžeme předhodit hladovým krkům.

Místo skořicové nádivky můžete použít makovou, ořechovou, nebo jen marmeládu. Chutnat budou vždycky, protože jsou nadýchané jako peříčko. Za to vám ručím.

Co je u nás nového...

Škoda, že jsme nekoupili samečka. Leonka je dospělá a snáší vajíčka. Kdyby byla oplodněná za 200 dní už se mohli líhnout malí chameleonci. "No, tak nějakého samce seženeme" pravil vnuk.  Snad, zatím na inzertních stránkách chtějí všichni jen kupovat. Leonka nasnášela přes dvacet planých vajíček.

Na Leonce sedí mucha.

A proto, že košíků na ponožky není nikdy dost, je tady další dílko. Byla to rychlovka.