Ještě včera jsme měli na malém políčku dozrávající kukuřici a řepu.Chystali jsme se ji sklidit. Ovšem včera večer nás někdo předběhl. Když jsme se snachou a vnučkou venčili jejich pejska, byla už pořádná tma. U našeho domu totiž už několik týdnů nesvítí pouliční světlo. vnučka si vzala s sebou baterku, která dosvítí hodně daleko. V dálce jsme zahlédli, pohyb a vypadalo to, jako by někdo stěhoval nějaké bedny. Když tam vnučka posvítila, uviděly jsme stádo krav. Zřejmě opustily pastvu za obcí a vydaly se do dědiny. Už se to několikrát stalo, ale nikdy nebyly žádné škody, jen podupaná tráva a sem tam trusanec. Když jsem viděla kudy se začaly krávy ubírat, hned jsem pomyslela na naši kukuřici. Ráno to šel manžel omrknout a pohled, který se mu naskytl ho zcela uzemnil.Tam, kde stála kukuřice, byla planýrka, zůstal jen sem tam klas a některého zůstala jen polovina.
Tam, kde byla řepa to bylo jako na bojišti. Jak ukusovaly natě z řepy, podařilo se jim ji vytahat ze země.Nať sežraly, zbytek jsou zvyklé, že jim družstevníci postrouhají, což je klika. Jinak by nezůstala ani ta řepa.
A jediné co po kravách z nedalekého zemědělského družstva zůstalo je zdevastované pole a jeden nebo dva trusince. Asi si řekly, že by bylo slušné nachat aspoň to hnojivo, aby byla příští rok zase nějaká úroda.
A to je vše, co nám po kravské návštěvě zbylo.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.