Znáš ho?

Pro všechny, kteří mají rádi zvířata a nejen ta domácí, jsem vytvořila novou rubriku.Občas vložím obrázek nějakého zvířete a kdo ho pozná, napíše do komentáře vše, co o něm ví. Možná se mezi vámi najde přírodovědec, který nás bude provázet faunou podobně, jako Hanka našimi i cizími městy. A když tomu tak nebude, nevadí, vystačíme si i se skromnějším výkladem.Mohli bychom začít třeba u ptáků. A hned u toho, snad nejznámějšího. Pokud se vám bude zdát, že ten, kdo přispěl komentářem k danému tématu před vámi, nenapsal všechno, můžete to ve svém komentáři doplnit.Můžete psát také své zážitky týkající se tématu. Aktivitám se meze nekladou. A znáte-li nějakou písničku, která se k tomu tématu váže, můžete napsat její text. Myslím, že by to mohla být docela zajímavá rubrika.Hodně zdaru, při poznávání zvířat.

.

Dnes jsme navštívili...

Myslím, že dnes nebude těžké poznat, kam jsem vás zavedla. Určitě většina z vás poznává zámek, který je častým cílem školních výletů a stal se na nějaký čas domovem filmařů při natáčení filmu Pyšná princezna. To by mohlo stačit, jako nápověda. Ostatní až Hanka, pokud bude mít čas.

Co ta máma s náma dělá...

Podařilo se pár fotek. S těmi malými to není jednoduché, pořád je některý v pohybu. A když ne oni, tak matka. Právě jste svědky toho, jak masíruje klukům bříška, aby jim fungovalo zažívání. Jsou s nimi starosti. Rozhodně větší, než s těmi minulými štěňaty. Když jich bylo sedm, museli bojovat o mléko od mámy a tihle dva to mají v pohodě. Můžou si vybrat, kde budou pít a nakonec dvakrát nasají, polknou a spí. Je to s nimi trápení!

Hned jak bude příležitost něco vyfotit, dám to na blog. Zatím se musíte spokojit s tím co je, nemám moc času, ale na zdokumentování jedinečných okamžiků si ho najít prostě musím.

Zůstáváme doma na jihu

Dnešní pohled z okénka do světa nás zavedl opět za krásami naší vlasti. Protože jsme nabrali směr jih, tak tam chvíli zůstaneme. Ví někdo z vás, kam jsme to dnes nakoukli? K české krajině by se hodila i česká písnička, ale zatím jsem na takový servr nenarazila. Kdyby někdo z vás o něčem věděl, budu ráda, když napíšete odkaz do komentáře.Děkuji

Přírůstek do rodiny

Tak jsme se konečně dočkali. Yorga se na porod chystala dva dny.Myslela jsem si, že to bude jako minule a po probdělé noci budou ráno štěňátka, ale spletla jsem se. Naše holčička si ráno pěkně usnula a nic se nekonalo. Všechno se odehrávalo jako při minulém vrhu, jen s tím rozdílem, že se nezvracelo a ráno se porod nekonal.Včera se situace opakovala, hrabání na koberci, běhání po bytě odnikud nikam, převracení porodní bedny naruby atd, atd, jenže, v něčem byl přece jen rozdíl, zvracelo se. To mě ujistilo, že teď už je to vážné. Připravila jsem si všechny náležitosti jako, dobré nůžky, desinfekci dostatek čistých hadříků, noviny papírové ručníky a Savo. Ta noc byla neskutečně dlouhá. A protože tu první jsem nedospala, tak jsem co chvíli na židli zadřímla.Vzbudilo mě vždycky šustění novin v bedně, 

když v ní Yorga dělala převrat.

Blížila se pátá hodina ranní a já už jsem dostala hlad. Šla jsem si nachystat snídani a byla jsem si jistá, že dnes ji mimořádně sním v klidu, protože Yorga má jiné starosti a hlavně je jí šoufl a nebude loudit. Jenže, asi dvakrát jsem si ukousla z krajíce chleba a párkrát upila kávu a vidím jak se Yorga přesouvá z bedny do předsíně a když jsem na ni zavolala, vracela se a u zadnice se jí houpalo štěně. Vrátila se s ním do bedny a já měla po snídani. Chtěla jsem zjistit, jestli je placenta venku a štěně dobře ošetřené a viděla jsem že pupečník není dokonale odstraněn. Tak jsem milé štěně vzala, že nůžkami dodělám to co Yorga mírně odflákla a zjistím co je to za pohlaví. Matka se za mnou rozběhla a chtěla vidět co s jejím štěnětem provádím. Opřela se předníma tlapkama o stůl, stála na zadních a vší silou vrazila do stolu tak, že káva se vylila na sešit, do kterého si píšu váhy štěňat. A bylo po snídani. Štěně jsem zvážila, mělo 32 dkg a byl to kluk. Pěknej! Na zádečkách dva bílé puntíky a za krčkem bílou šálu.Hned jak jsem ho vrátila mámě, začal hledat struky.

Moje pracovní jméno je Puntíček - Barny

Neuběhlo ani patnáct minut a už tu bylo další štěně. Jenže ten první kluk se tak ozýval, že přišel o mámino mléko, že se k němu vrátila a začala ho olizovat. Toho čerstvého, ještě zabaleného v blanách si nevšímala. Bylo to tedy na mně, abych blánu roztrhla a vyprostila tu malou černou kuličku a uvolnila jí tlamičku. Ale to už zaregistrovala Yorga a ujala se svých mateřských povinností.Štěňátko očistila a uložila se k oběma prckům tak, aby je nezalehla a mohli oba pít. Až se dost unavili, a usnuli vzala jsem toho druhého abych opět zjistila, že je to kluk a že váží 31 dkg. Ten už má jen bílou šálu na krčku a žádné puntíky.

Prozatím mi říkají Šála , ale dnes už Baddy

Marně jsem čekala, co bude dál. Yorga unavená po výkonu usnula a já se musela smířit s tím, že dalšího štěněte se už nedočkám. Nevadí aspoň se v nich budeme dobře orientovat. Jména jsme jim zatím nedali. Pokřtíme je dnes večer, až se Katka, naše vnučka vrátí ze školního výletu . Jména budou začínat na B, protože je to druhý vrh.

První vrh - sedm štěňat.

Tyto dvě fotky jsem sem dala jen pro srovnání, jak vypadá početná rodinka a jak jen takové malé rodinné torzo.

Druhý vrh - dvě štěňata

Zatím nejsou jména vybrána zkuste napsat do ankety umístěné dole za reklamou, které jméno se vám nejvíc líbí . Třeba je vybereme společně.

Přidávám fotky, které jsem pořídila dnes.

Nová jména pejskům vybrali návštěvníci blogu a přidělila je Katka. Všem děkuji za účast a končím hlasování o jménech.

Dnes mám špatnou zprávu, náš Puntíček - Barny, nás včera ráno opustil. Nemohla jsem tuto smutnou novinu napsat dřív, dokud naše Katka neodjede na závody. Měla by po náladě a kdoví, jak by na závodech uspěla.Je těžké vypiplat týden stará štěňata bez mámy. I když jsem se moc snažila, krmila je tou nejlepší náhradní stavou, Barny neměl ssací reflex. Jen polykací.Yorga měla velké problémy s mléčnými žlázami a štěňátka od ní nemohla od začátku pít.Od minulé neděle jezdíme po veterinách, aby aspoň Yorga byla v pořádku.Musela dostat inijekci, aby se jí v takovém množství netvořilo mléko a zabránilo se zánětu. Teď dostává antibiotika a její jediný úkol, který však zvládá mistrně, je masírovat Baddymu bříško.Ostatní povinnosti jsem převzala já. Každou hodinu míchám "psí Sunar," jak říkám mléku od ROYAL CANIN. Baddymu to chutná, ale stále se tulí k mámě a pokouší se vydolovat nějaké mléko od ní. Ale je to zřejmě marné. Nechci to zakřiknout, ale Baddy je vitální a pere se o dudlík, tak doufám, že to spolu zvládneme.Držte nám palce.

Mnohokrát jsem ocenila výhody Internetu, ale tentokrát mu vzdávám hold bezvýhradně. Vše, co jsem potřebovala najít k problémům kolem uměle odchovaných štěňat jsem tady našla v míře, více než hojné. Moc mi to pomohlo.

Pohlednice

Tady můžete nakouknout tam, kde to mám nejraději. Asi před 35 lety jsem se do tohoto kraje zamilovala. Celá ta léta jsme tady s manželem a později i s našimi dvěma syny budovali ze staré stodoly chaloupku. Jak se naše rodina rozrůstala, z chaloupky se stala chalupa a dnes tady žijeme trvale. Už bych to za nic nevyměnila. Nemáme tady obchod, o nějaké dopravní obslužnosti nemůže být řeč.Ale o to je mi to milejší. Prostě zapadákov, ale krásný....

Když nás navštívila jedna moje kamarádka, řekla při kafíčku na dvorku "nedivím se, že seš tady, je to tady jak ve Švýcarsku, šišky ti padají přímo do komína..." Byl všední den, chalupáři byli v pracovním procesu někde ve městě, takže se neozývaly žádné zvuky pil ani ťukání kladiv. Jen včely bzučely v korunách rozkvetlých stromů a sem tam si ptáček zanotoval svoji písničku. Jinak úplné ticho jen usrkávání horké kávy a naše tiché štěbetání.

Při procházce jsme vyplašily zmiji, která se vyhřívala na sluníčku. Což je tady docela častý jev.Pro moji kamarádku to ale bylo velké překvapení a hned se chtěla vracet domů. Přesvědčila jsem ji, že to nebyla zmije, ale užovka, že jsem si dobře všimla žlutých půlměsíčků za její hlavou. Nechala se přesvědčit a mohly jsme dál obdivovat krásu okolní krajiny.

Tento malý rybníček není sice ke koupání, ale je neodmyslitelnou součástí zdejší přírody.Touto dobou se od něho každý večer ozývá kvákání žab.Jejich námluvy jsou slyšet až do vsi. Patří to ke koloritu života na vesnici stejně, jako ranní kokrhání kohoutů a vzdálený štěkot psů.

Myslím, že by se vám tady taky líbilo a vůbec by vám nevadilo, že vás to kokrhání ráno vzbudí. Vždyť se můžete jen otočit na druhý bok a spát dál....

Zdokumentované čarodejnice

Pár obrázků z letošního rejdění čarodejnic.Bylo to vydařené, jako ostatně každý rok.