Tady můžete nakouknout tam, kde to mám nejraději. Asi před 35 lety jsem se do tohoto kraje zamilovala. Celá ta léta jsme tady s manželem a později i s našimi dvěma syny budovali ze staré stodoly chaloupku. Jak se naše rodina rozrůstala, z chaloupky se stala chalupa a dnes tady žijeme trvale. Už bych to za nic nevyměnila. Nemáme tady obchod, o nějaké dopravní obslužnosti nemůže být řeč.Ale o to je mi to milejší. Prostě zapadákov, ale krásný....
Když nás navštívila jedna moje kamarádka, řekla při kafíčku na dvorku "nedivím se, že seš tady, je to tady jak ve Švýcarsku, šišky ti padají přímo do komína..." Byl všední den, chalupáři byli v pracovním procesu někde ve městě, takže se neozývaly žádné zvuky pil ani ťukání kladiv. Jen včely bzučely v korunách rozkvetlých stromů a sem tam si ptáček zanotoval svoji písničku. Jinak úplné ticho jen usrkávání horké kávy a naše tiché štěbetání.
Při procházce jsme vyplašily zmiji, která se vyhřívala na sluníčku. Což je tady docela častý jev.Pro moji kamarádku to ale bylo velké překvapení a hned se chtěla vracet domů. Přesvědčila jsem ji, že to nebyla zmije, ale užovka, že jsem si dobře všimla žlutých půlměsíčků za její hlavou. Nechala se přesvědčit a mohly jsme dál obdivovat krásu okolní krajiny.
Tento malý rybníček není sice ke koupání, ale je neodmyslitelnou součástí zdejší přírody.Touto dobou se od něho každý večer ozývá kvákání žab.Jejich námluvy jsou slyšet až do vsi. Patří to ke koloritu života na vesnici stejně, jako ranní kokrhání kohoutů a vzdálený štěkot psů.
Myslím, že by se vám tady taky líbilo a vůbec by vám nevadilo, že vás to kokrhání ráno vzbudí. Vždyť se můžete jen otočit na druhý bok a spát dál....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.