Začalo klubání

Přesně na čas začalo odpoledne klubání kuřátek. To první se vyklubalo jen napůl a vypadalo, že nežije. Byl u nás naštěstí vnuk a všiml si, že dýchá a tak mu ze zbytku skořápky opatrně pomohl. Další se klubalo o něco později a než jsme šli domů, ještě bojovalo. Uvidíme jak to bude vypadat ráno. Pokud ještě v nějakém vajíčku kuře je, jistě bude ráno na světě. Jsem ráda za ta dvě kuřata, ne kvůli sobě, ale kvůli kvočně, že se ji naplnily její mateřské pudy a bude si s kuřaty užívat to, co ke slepičímu životu patří. Zítra dopíšu pokračování. Teď už dobrou noc.

Moje první chobotnička

U Renatky jsem si přečetla o potřebách novorozenecké JIP FN Olomouc a tak jsem se pustila do své první chobotničky. Protože jsem spíš praktický člověk, dala bych přednost háčkování dek pro nedonošená miminka . Taková dečka pro malého tvorečka by měla být cca70 x 70 cm. Takže hned po chobotničce se pustím do deky. Můj nedostatek spočívá v tom, že nerada háčkuji podle popisu a tak moje chobotnička možná nesplňuje rozměry, které jsou uváděny, ale jestli má mít opravdu takový vliv na spokojenost miminka jak je tady popisováno, tak jistě taky u nějakého mrňouska přispěje k jeho zdárnému vývoji.

Zapečená cuketa nivou

Cukety, cukety a zase cukety. Rostou jako o závod a já je nestačím zpracovávat. Dnes jsem hledala na internetu a našla jsem jednoduchý recept na zapečenou cuketu se sýrem. Vyzkoušela jsem a podělím se. Je to rychlé a zdravé jídlo.

Ingredience:

1 středně velká cuketa (bez jáder)

20 dkg nivy, nebo jiného sýra

2 vejce

hrst strouhanky

sůl, pepř

Postup:

Nastrouhala jsem oloupanou cuketu, sýr a přidala vejce, strouhanku sůl a peř. Dobře jsem to promíchala a rozprostřela na keramický pekáček vymazaný sádlem. Vložila jsem pekáček do vyhřáté trouby na 180°C a upekla dozlatova. Pokud použijete sýr niva, buďte opatrní se solí. Recept jsem našla na www.vareni.cz

Zajímalo mě jak moc je cuketa prospěšná našemu zdraví a tak jsem šmejdila na netu a našla jsem vyčerpávající odpovědi. Pokud vás to taky zajímá, čtěte zde.

Zeleninová frittata

Základ tohoto výborného italského pokrmu tvoří vejce, sýr a zelenina.

SUROVINY:

3 polévkové lžíce olivového oleje

2 jarní cibulky nakrájené na tenká kolečka i s natí

1 velká červená paprika

1 velká žlutá paprika

2 - 3 menší rajčátka nakrájená na kolečka

2 utřené stoužky česneku

1 mladá cuketa nakrájená na tenká kolečka

6 vajec

15 dkg nastrouhaného sýra nejlépe italského typu

sůl a čerstvě mletý černý pepř

POSTUP PŘÍPRAVY

1. Na velké pánvi se silným nepřilnavým dnem zahřejeme 2 PL oleje. Na mírném ohni smažíme asi 10 minut cibuli a tenké proužky paprik doměkka.
2. Na pánev přidáme zbytek oleje. Přidáme česnek a kolečka cukety a 5 minut neustále mícháme.
3. V misce si ušleháme vejce se solí a pepřem. Přidáme sýr.Část sýra si necháme na posypání.

4. Směsí ze sýra a vajec zalijeme zeleninu a lehce zamícháme. Dno pánve musí být rovnoměrně pokryto. Zahříváme na mírném ohni, dokud se směs nesrazí. Ke konci poklademe plátky rajčat posypeme částí sýra, můžeme posypat nasekanou petrželkou nebo pažitkou a pánev přikryjeme poklicí aby se fritáta srazila i na povrchu. Použijeme-li pánev celokovovou, můžeme na chvíli dát do trouby aby sýr mírně zezlátl. Pak pánev nemusíme přikrývat poklicí.

Před porcováním necháme frittatu stát v pánvi cca 5 minut. Je velmi chutná, teplá i studená.Komu by chybělo maso, může si osmahnout i anglickou slaninu, nebo klobásku nakrájenou na kolečka a nebo obojí. Fantazii a chutím se meze nekladou.Já jsem nepoužila cuketu, protože některé už přerostly a ty malé jsou ještě moc malé.Takže příště. Ale jinak jsem použila první srdíčková rajčátka, která se mně urodila na balkoně a sýr Gran Moravia, ale myslím, že není podmínkou aby to byl sýr italského typu. Jídlo je to skvělé, rychle hotové a zdravé. Moc jsem si pochutnala a tak se dělím o recept.

Proto, že jsem vařila jen pro sebe, udělala jsem to z poloviční dávky a k obědu jsem snědla jen polovinu. Zbytek budu mít k večeři.

Zase jsem o rok starší

Oslava mých narozenin proběhla dobře.Dostala jsem krásné květiny, velmi pěkné a praktické dárky. Jako správná kvočna, měla jsem kolem sebe všechny, které mám ráda a byla jsem šťastná. V sobotu jsme poseděli do pozdních hodin a v neděli proběhla na dvorku grilovačka. Odpoledne se všichni rozjeli do svých domovů a my jsme zase osiřeli. Vracíme se ke každodenní rutině. Já jsem zavařila rybíz a uděla pár skleniček rybízové marmelády. Manžel běhá kolem zvířectva a včeliček. Tak budeme-li zdraví a živí, tak bude zase za rok nějaká oslava. Děkuji všem, kteří mi gratulovali i těm, kteří mi s přípravou pomáhali.

Slepice sedí dál...

Slepice nic nevyseděla. Není to ale její chyba, protože seděla jako přišitá a i když jsme ji pukavce které ještě nerozšlápla sebrali, seděla tvrdohlavě dál a dál kvoká. Je zjevné, že náš kohout není k ničemu a tak jsme si přinesli vejce od sousedky a dali je pod tu kvokandu.Tak od soboty 15.7. budeme opět počítat jednadvacet dní k termínu dalšího líhnutí. K něčemu je to dobré. Vysloužím si umělou líheň a zaměřím se na slepičky Hempšírky, které se nám moc líbí a mají se náramně k světu. Máme z 20 kuřátek sedm slepiček a zbytek jsou kohoutci, kteří půjdou na pekáč. Slepičkám koupíme nepříbuzného kohouta a příští jaro už budeme líhnout vlastní slepičky na vajíčka. I když mám raději slepici,která vodí kuřátka po zahradě, protože je to náramná podívaná a zábava, ale z líhně taky dobrý.

Kdo je náš neznámý

Náš zatím neznámý muž se narodil15. září 1564. Vystudoval bratrskou školu v Ivančicích, později studoval na evangelických školách ve Štrasburku a Basileji. Byl vychován v českobratrské víře, v dospělosti se stal ochráncem a světskou hlavou jednoty bratrské na Moravě. V letech 1578-1587 studoval (právo, teologii a jazyky) a cestoval po Evropě, v této době získal mnoho kontaktů na přední evropské politiky. Ovládal latinu, italštinu, francouzštinu a němčinu. V roce 1583 převzal po smrti svého otce panství Brandýs nad Orlicí(díky tomu byl i členem české stavovské obce) a Rosice. Později zdědil po strýci panství Přerov. A roku 1616 po smrti svého bratra Jana Diviše panství Náměšť nad Oslavou. Z panství vybudoval rozsáhlé dominium na západní i východní Moravě. Stal se i podporovatelem Jana Amose Komenského, kterého pověřil sepsáním rodové genealogie a v letech 1611-13 financoval jeho studia v německých zemích.

Moraváci mají možná výhodu. Byl to velký moravský patriot.

Zdroj : www.wikipedie.cz