Šťastný nový rok

Prožijte veselého Silvestra a do nového roku vykročte směle a tou správnou nohou.

Štědrý večer...

Větší část letošního Štědrého večera jsem s manželem prožila na traumatologii jedné nejmenované nemocnice.Proč? Vysvětlení je zcela jednoduché. Třiadvacátého jsem v zápalu příprav na vánoční svátky zabrala pravou nohou za mírně vystouplou dlaždici v kuchyni. Vím o ní a je snad tisíckrát prokletá, ale v tu chvíli jsem na ni zapomněla. Sára se totiž sápala po řízcích, které jsem se chystala smažit a prudší pohyb tím směrem mě dostal do takové gradace, že jsem letěla od dřezu přes půlku kuchyně a jak dlouhá, tak široká jsem přistála na zemi. Odneslo to koleno. V prvním momentě jsem zůstala rozpláclá na zemi, ale pak jsem se, ani nevím jak posadila. Asi jsem krom zadunění o zem i zařvala a muž na mě volal ze sklepa co se děje, jestli jsem spadla.Vyběhl po schodech a chtěl mě zvedat. Byla jsem tak otřesená, že jsem v prvním momentě ani nevěděla, co všechno jsem si polámala. Dokonce se mně udělalo mdlo.Chvilku jsem seděla na zemi a v první chvíli mě napadlo, aby manžel vyndal z mrazáku pytel s mraženou zeleninou a hned jsem si ho na koleno přiložila. Všechno ostatní bylo funkční, takže nic zlomeného. Jen to fest naražené koleno. V krátké době nateklo a začalo hrát všemi barvami. Ale co naplat, nejkrásnější den v roce byl před námi a já jsem měla ještě tolik ráce. Koleno bolelo, ale chodit se s tím dalo. Tak jsem mezi prací koleno chladila a vydrželo to tak až do štědrovečerní večeře. Ještě jsme povečeřeli a pak jsem se podívala na svoji nohu, která bolela víc, než den předtím a začala od kolene dolů červenat. Při představě, že další den měli přijet oba synové s rodinami a já měla chystat oběd, zavolala jsem si do nemocnice jestli je tam pohotovost. Byla jsem ujištěna, že na traumatologii jsou nepřetržitě a tak jsme vyrazili. V 21 hodin jsme byli na místě a čekali . Nikdo tam naštěstí nebyl, tak jsem si říkala, že to půjde rychle. Ale chyba lávky. Sestřička vyrobila žádanku a telefonem zavolala službu konajícího lékaře. Řekla nám, že přijde za chviličku. Ta chvilička trvala do 23.00 hodin. Už jsem měla chuť sestře papír vrátit s tím, že děkuji za kvalitní péči a že si raději zajedu zítra do Brna. Možná zafungovala telepatie a moje myšlenka dorazila k sestřičce.

Znovu telefonovala. Zaslechli jsme jen, že řekla: " čekáš co vydrží" ? Jaké odpovědi se jí dostalo nevím, ale během chvilky lékař přišel. Vzal mě do ordinace, zrevidoval koleno, vytáhl z něho nějakou tekutinu ( voda se tam údajně neudělala ), poslal mě na RTG a to vše netrvalo déle než deset minut. Včetně rentgenu. Z výsledku rentgenu konstatoval, že je to opravdu jen zhmožděnina a za chvíli už jsme ujížděli k domovu. Tak to byl náš Štědrý večer.

No a teď k tomu lepšímu z toho dne. Salát se povedl, kapr byl výborný, i když trochu tučnější.

PF 2014

Jen pár fotek

Když není sníh, tak aspoň jinovatka. Abych pravdu řekla, mně je to milejší. Nemusím mít obavy, že sebou budu mlátit o zem a polámu si kosti. Když jsem fotky pořizovala, záblo mě do rukou a ani Sára venku nevydržela dlouho. Dřív, než sem dám fotky ze zahrady, dlužím vám umístění zvonku, který jsem dostala od Janky.

Už včera odpoledne začínala mlha namrzat na stromech

Dnes už to bylo mnohem horší. Ranní mlha byla jako mléko a do toho mrazík, tak co to mohlo udělat.

Je to krásné, jen kdyby to vydrželo do Vánoc a pak už může přijít jaro.

Dárečky

Včera opět zvonila pošťačka a přinesla balíček, který dokonce už na dálku voněl. Byl od Blanky, na jejímž blogu byl vylosován můj komentář . A co jsem dostala? Krásné dárečky provoněné příjemnou vůní čajové svíčky. Blani, děkuji.

Další dáreček jsem dostala jinou cestou. Přinesla mi ho pedikérka, která k nám pravidelně dojíždí, aby nám zprovoznila naše nohy. Byla jen příležitostnou doručovatelkou. Před námi byla u jedné paní učitelky, která dělá krásné ozdoby z vizovického těsta a ta mi pár svých figurek poslala.

Použila jsem radu Emy, jak v této situaci, která na blog.cz stále panuje, vložit obrázek do článku. Je to zdlouhavé, ale snad se to zadaří i když zatím to v administraci blogu tak nevypadá. Na takový postup teď nemám čas, ale chtěla jsem ten způsob vyzkoušet. Další články, které mám předpřipravené na Ženský klub snad vložím, ale až v noci.

Paní, přišlo vám psaní...

No, nedá se říct, že to bylo psaní. Byl to balík. Jste zvědaví od koho a co v něm bylo? Já jsem hned věděla od koho je, ale jaké překvapení mě uvnitř čeká, to jsem netušila. Balík byl z Hané, od Janky a to, co stvořila, aby mně udělala radost, bylo opravdu velké překvapení. Janka už nějaký čas plete z papíru, ale zase ne tak dlouho, aby z ní byl takový mistr. A vida! Je opravdu dobrá. Věnečky, které jsem už viděla na jejich stránkách byly dokonalé. A já jsem dostala něco, co jsem u ní ještě neviděla. Podívejte se, jak dokonalé výtvory jsem dostala. Jani moc děkuji. Udělala jsi mi velkou radost.

Už vím, kam pověsím ten velký zvonek. Podkovička a malý zvonek budou zdobit stromeček. Až to zavěsím, zase vyfotím. Dnes jsme byli s manželem na penzionu, protože tam vařili výborný punč. Byl tak výborný, že jsem vypila tři a protože našim spolusedícím u stolu zavolal zeť, že se jim právě narodil chlapeček, neobešlo se to bez několika rund vypitých na jeho zdraví. Já jsem do sebe hodila ještě tři jagermaistry a na to, že jsem abstinent, jsem kupodivu došla v pohodě domů a ještě můžu psát. A pozor! Když jsme se vraceli, už byla silnice namrzlá a pěkně to klouzalo. Nespadla jsem a proto jsem si taky nic nepolámala. Jsem dobrá. Pro ty z vás, které jste byly na říjnovém klubovém setkání, jen tak pro informaci, je to přírůstek do domečku, kde chovají daňky. Ale teď už končím a jdu spát. Dobrou noc.

Když nevíte co roupama...

Dostala jsem mailík a v něm pár fotek. Chvíli mně trvalo, než jsem se rozhodla, že vás trošku vyprovokuji na příští sezónu sklizně.Vybrala jsem ty nejhezčí fotografie a vy, když nebudete vědět co s časem, můžete si pohrát třeba při zavařování okurek.

Tak co, půjdete do toho? Vypadá to krásně, ale musí to dát hodně práce.