Vánoce jsou za námi, naše děti se právě vracejí do svých domovů a my jsme opět osiřeli. Sára si zalezla na své oblíbené místo a vychutnává si to. Dostala novou deku do pelíšku a tak si ji musí pořádně zasmradit, aby byl dojem co nejvěrnější jejím představám o útulnu.
Vzala jsem to za špatný konec. Tato fotka už je úplně poslední, vyfocená asi před hodinou. Začít musím tím, co jsem napekla.
Pak přišlo na zdobení stromečku. Tím se chlubit nemůžu, protože to je záležitost mého muže.
Pak jen udělat salát, usmažit rybu a nachystat stůl.
O Štědrém večeru jsme byli s manželem sami dva se Sárou, ale na první svátek vánoční přijely děti.
A tak krásně ten sváteční den začal.
A taky jsme měli to štěstí, že jsme viděli alespoň na chvíli našeho prvního pravnoučka.
Dárky jsme rozdali a na nás Ježíšek vůbec nešetřil. Dostali jsme tolik dárků, že si to ani nezasloužíme. Prý jsme byli celý rok hodní, tak prý o tom nemáme přemýšlet. Tak to jsou v kostce naše Vánoce. A ještě nakonec jeden dárek za všechny. Ten jsem si totiž naložila sama. Tři ubrusy na vyšívání, když jsem odložila háček. Doufám, že jen na čas.
