Rododendrony

Rododendrony patří do čeledi vřesovcovitých (Eriacaceae). U nás se ve volné přírodě rododendrony nevyskytují. Z našich domácích rostlin je jim nejpříbuznější především rojovník bahenní a vřes obecný.

Na objevení rododendronů se hlavně v počátečním období podíleli především Holanďané, Francouzi a ruští botanikové, o jejich systematické rozšiřování se ale nejvíce zasloužili Britové. U nás se jejich pěstování rozšířilo především na přelomu 19. a 20. století díky Arnoštu Silvu-Taroucouovi, zakladateli průhonického parku a dendrologické společnosti.

Rododendrony jsou rostliny chudých lesních půd s dostatkem humusu a pocházejí z oblastí vydatných na srážky. Těmto nádherným rozložitým keřům vyhovuje kyselá lesní půda, nejvhodnější zeminou je pro ně hrubá vláknitá rašelina. Ta pro ně splňuje všechny požadavky k dobrému prospívání je vzdušná, snadno přijímá vodu, dobře vodu poutá.V půdě s vyšším obsahem vápníku žloutnou rododendronům listy. (Pokud k tomu dojde, zalijeme rostlinu roztokem přípravku Sequestrene.)

Pro rododendrony je nezbytná vydatná zálivka, neboť sucho je sužuje. Prvních několik let po výsadbě je nutné keře zalévat později na jaře a v létě při suchém počasí. Vzrostlejší rostliny tak častou zálivku nepotřebují. Když už se rozhodneme zalévat, pak tedy důkladně - malému keři dopřejeme zhruba 5 l vody, většímu až 20 litrů.

Po odkvětu je u velkokvětých rododendronů potřeba vylámat odkvetlé květy.Musíme dát pozor, abychom nepoškodili pupeny na bázi. Pokud jsou u rostliny dlouhé výhony, nejlépe v dubnu je hluboko seřízneme.

Zahradní kříženci jsou zimovzdorní a výborně u nás prospívají. Vyhovují jim polostinná stanoviště.

Rostliny vysazujeme na jaře a na podzim vždy jen s dokonalými kořenovými baly. Před výsadbou půdu důkladně zpracujeme nejméně do hloubky dvojnásobné délky kořenového balu. Po zasazení rostliny důkladně zalijeme a vzniklou jamku po zatáhnutí vody přihrneme kyprou půdou. Tak uchováme rostlině půdní vláhu na mnohem delší dobu.

Vždy v létě je potřeba rododendrony přihnojovat speciálním hnojivem. Odmění se vám v příštím roce bohatým květenstvím.

Chceme-li rododendrony množit, činíme tak v létě hřížením. Při množení se výhon keře vloží do půdy a ponechá se neoddělený u mateřské rostliny až do doby, kdy se na bázi pohříženého výhonu vytvoří kořeny. Zpravidla to trvá 6-12 měsíců. Samozřejmě že nejlepší je koupit nové rostliny, ale z vlastních výpěstků máme větší radost a také ušetříme dost peněz. Vzrostlé sazenice rododendronů nejsou nijak levné.Tyto tři barevné variety mám na své zahradě. První dva jsem dostala od synů k loňským šedesátinám.Ten třetí jsem si koupila asi před pěti lety.