Nejen pro Hanku

Mám zprávu, že Hanka se chystá navštívit Brno. Proto, že se zajímala mimo jiné, také o Měnínskou bránu, dáme si dnes jen kratičký článek o brněnských městských branách. Nejen pro ni jsem připravila malou mapku centra Brna, aby nebloudila, když bude hledat Měnínskou bránu a aby věděla, kde se může dobře najíst, až schvácená bude chtít dát odpočinout svému tělu.

A teď k těm branám.

Měnínská brána je poslední dochovanou bránou brněnského městského opevnění. Dnes jsou zde 

výstavní prostory Muzea města Brna.

Výstava - BRÁNA ČASU - představuje nejvýznamnější pravěké lokality Brna a okolí (např. Stránská skála, Nové Zámky atd.), ale i aktuální výsledky současného archeologického výzkumu na území města Brna.

Brno před r.1200 bylo skromnou osadou zemědělců a řemeslníků, hledajících pod hradem záštity před nepřátelskými nájezdy. Zhruba okolo r.1200 nastává období značného rozmachu následkem cílevědomé kolonizační politiky Přemyslovců. Cizí, hlavně němečtí kolonisté se stěhují do malé osady a získávají si od zdejších knížat zvláštní výsady, které se již okolo poloviny 13. století přenášejí na celou osadu. Z podhradí se stává město, vybavené zvláštními právy, jež se podstatně liší od práv, podle kterých žijí obyvatelé brněnského okolí. Město bohatne a nechce být vydáno v nebezpečí vyplenění při nepřátelských nájezdech. Proto se snaží zajistit svou bezpečnost bez pomoci hradu. Přibližně v polovině13. století vzniká pás opevnění, kterým byl vznik města dovršen. Pro hrad není již uvnitř brněnských hradeb dostatek místa, a proto se pravdpodobně stěhuje na Špilberk. Toto nejstarší opevnění určilo vzrůst, vzhled a polohu města Brna až do našich dob. Historickým centrem tehdejšího Brna je Petrov s podhradní osadou, seskupenou okolo Horního trhu, kterou tvořilo osazenstvo povětšině slovanského původu. V první polovině13. století vznikl v níže položené části města severně od Petrova druhý velký "trh Dolní", dnešní náměstí Svobody.Při návštěvě Náměstí Svobody jsem se zmínila o složení obyvatelstva v této části Brna.Byla to osada kolonistů především románského původu. Tak vznikla v Brně dvě střediska, hospodářsky, národnostně i sociálně značně rozličná.

V hradbách se z centra paprskovitě otvíralo do okolí, 6 bran. Brána Brněnská v místech dnešního Městského dvoru (Šilingrovo nám.), brána Židovská tam, kde ulice Masarykova ústí k nádraží, brána Měnínská na konci ulice Orlí, stojící ještě dnes na svém původním místě, malá fortna na konci ulice Kobližné, brána Běhounská při vyústění ulice Běhounské do náměstí Lažanského (Moravské náměstí) a brána Veselá před spojenými ulicemi Českou a Veselou. Těmito branami je také dán průběh městských hradeb. Ulice uvnitř města byly založeny tak, aby spojovaly oba trhy mezi sebou a s branami. Je zajímavé, že si město do dneška zachovalo tyto původní komunikace, určené jen hospodářskými požadavky 13. století.

Brněnská brána stávala na spojnici Dominikánské a Starobrněnské ulice a vycházelo se z ní směrem na Staré Brno, Jihlavu, Znojmo a Mikulov.

Veselá brána se nacházela na spojnici ulic České a Veselé, směrem na Malou Novou ulici (Veveří) a Tišnov.

Běhounská (či Rýnská) brána stojící na konci ulic Běhounské a Kozí vyváděla na Královo pole, Černou horu a dále do Čech a do Slezska.

Stará Měnínská brána na souběhu Kobližné a Jánské ulice vypouštěla směrem na Cejl, Zábrdovice a Obřany. Ještě v roce 1293 je v těchto místech doložena, ale roku 1348 se na tomto místě připomíná pouze městská Branka , zatímco nová Měnínská brána byla postavena o ulici jižněji , na konci Orlí ulice. K přemístění došlo z komunikačních důvodů. Těžké čtyřkolové vozy nemohly projíždět špatně sjízdnou Kobližnou ulicí. Za dešťů byla ulice Městským potokem tak rozbahněná, že se stávala nesjízdnou. Potok do města vtékal Veselou branou, protékal Náměstím Svobody a vytékal přes ulici Kobližnou a starou Měnínskou branou do Ponávky. Ačkoli asi po roce 1300 byla část vody Městského potoka u Veselé brány odváděna do hradebního příkopu, problémy se záplavami na Kobližné neustávaly. Ke stavbě nové brány došlo pravděpodobně ve 30. letech 14. století. Stará Měnínská brána, tzv. Branka sloužila dopravě jen za příznivých podmínek.

Židovskou bránou, která stávala před spojnicí Masarykovy a Kapucínského náměstí se vycházelo na Měnín, Olomouc, Rajhrad a Vídeň. Pouze touto branou mohli do města a Židovské čtvrti vcházet Židé. Zde se též vybíralo židovské mýtné.

Tak Hanko, už teď se těšíme na tvé postřehy z města. Věříme, že se s námi o ně podělíš.