Za normálních okolností bych se o oslavě svých narozenin vůbec nezmiňovala. Už kvůli těm dvěma šestkám, které mě dost straší. Ovšem tentokrát musím učinit výjimku. Dostala jsem totiž dárek, ze všech nejmilejší. Není to dárek ledajaký a proto mě tak dostal. Moje vnučka, které jsem pekla medový dort k jejím osmnáctým narozeninám před čtrnácti dny, teď upekla medový dort mně. A že se jí povedl jak chuťově, tak vizuálně o tom vás mohu ujistit. Vizuální stránku dortu můžete posoudit z obrázku. Tu chuťovou mi musíte věřit. Ale to, jakou radost jsem z dortu měla, popsat neumím, to se musí zažít. Mám radost hlavně z toho, že se o to pokusila úplně sama a že se jí to povedlo. Medový dort je u nás rodinná tradice a Katka, až já tady jednou nebudu, ponese vlajku dál a recept bude předávat další generaci. V to pevně doufám. Za to si zaslouží palec nahoru a můj velký dík.
Radost jsem měla ze všech dárků, které jsem dostala, ale tento vede i když, jako diabetik jsem jen ochutnala a teď už se budu jen dívat, jak bude dortík mizet v útrobách těch druhých.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.