Co to zase neseš?

Za oknem se houfují vlaštovky, a to je známka toho, že se blíží konec prázdnin a vlaštovky se odebéřou do teplých krajin. Chtěla jsem je vyfotit, když seděly pěkně, jedna vedle druhé na závěsném silnoproudém kabelu, ale než jsem zmáčkla spoušť, zvedly se, jakoby do nich střelil a takhle to dopadlo.

Ale o tom jsem psát nechtěla. Chci psát o tom, co už všichni z mých článků víte, že vnuk, který s námi žije, je milovníkem hadů, ale nejen jich.Vždycky, když se večer vrací z práce trnu, co si zase přinese domů. V poslední době to bývá především krmení pro hady, jako potkani nebo morčata a pro toho nejmenšího myšky. Na to se ani nechci dívat, protože potkany nesnáším a morčat je mi líto. Jenže tak to v přírodě chodí . Aby někdo mohl žít, jiný musí padnout za jeho oběť. Tentokrát se Míša vrátil domů s ptáčkem. Je to papoušek zpěvavý. Dostal ho od chovatele s tím, že ho dá hadovi k večeři, protože papoušek jako malé holátko vypadl z hnízda a pochroumal si křidélko.Do chovu už se tím pádem nehodil a tak se zdálo, že jeho osud je zpečetěn. Jenže všechno je jinak. Nejen Míšovi ho bylo líto, přidala jsem se i já a kupodivu nemrčel ani manžel. Takže chudinka papoušek dostal klec, sice starou, odrbanou, ale Míša ji hned vyčistil od rzi, koupil napaječku, krmítko a ptačí zob. Od včerejška tedy máme nového společníka. Je roztomilý, popípává a dnes začal zobat.

Jen Sára je z něho na větvi. Chtěla by se k němu dostat. Doufám, že až ji zevšední, přestane si ho všímat. Yorga našim andulkám taky nikdy nic neudělala. Jestli to tak půjde dál, budeme mít brzy minizoo.

A toto je náš papoušek zpěvavý, respektive papouščí holka Matylda.

Něco o těchto papoušcích.

Papoušci zpěvaví se vyskytují v Jižní a Východní Austrálii. Tito papoušci patří do rodu středních australských papoušků . Běžně se chovají dva z nich - papoušek mnohobarvý a zde popisovaný a zdaleka nejběžnější papoušek zpěvavý.
Délka jejich těla je kolem 25 centimetrů, přičemž značná část připadá na jejich dlouhý ocas, zjednodušeně se dá říci že jsou to papoušci stejné velikosti jako známé korely.
Rozlišení pohlaví je u tohoto papouška snadné - samci jsou výrazněji zbarvení a na zádech mají jasnou rudou skvrnu. V základním přírodním zbarvení je samec zelený s žlutavým břichem a modrozelenými křídelními krovkami. Přírodní samice je šedozelená s mírnými odstíny ostatních barev. U tohoto druhu byly vyšlechtěny různé barevné mutace, u těchto mutací může být rozdíl mezi pohlavími méně zřetelný, ale ona zmiňovaná rudá skvrna na zádech samce bývá dostatečně dobrým rozlišovacím znakem.
V přírodě obývá tento druh otevřené savany s blahovičníky, zahrady i pole oddělávaná lidmi (kde údajně působí jejich hejna značné škody). Jsou to velmi dobří letci, kterým nedělá problém urazit i delší vzdálenosti při hledání potravy a vody.
Jsou to papoušci žijící v hejnu s jasně danou hierarchií (existují nadřazení i podřízení jedinci). Pouto mezi párem je velmi silné- a proto se nedoporučuje držet tyto ptáky jako samostatné jedince, ale vždy v páru. Proto mám dojem, že naše Matylda nebude dlouho sama a pořídíme ji kamaráda. Pak bude nutná voliéra na zahradě, aby se sameček mohl proletět. Matylda s jedním křídlem lítat nemůže.

Info o papouškovi zpěvavém jsem našla na této adrese: http://www.ptactvo.nafoceno.cz