Vánoční svátky jsou za námi a čeká nás závěr roku. Nebudu psát o tom, co tento rok přinesl dobrého a co špatného. To nám každý den předkládají média a nám nezbývá, než si to všechno v hlavách srovnat a přebrat si, co z toho je pravda a kde nám věší bulíky na nos. Není jednoduché se v tom orientovat a proto se v tomto článku omezím jen na svoji domácnost a na to, jak jsem zvládla vánoční maraton. Ani to není jednoduché.
Tak nejdříve, jak jsem se poprala s pečením. Myslela jsem si, že to budu mít jednoduché, protože jsem si letos poprvé ve svém životě objednala cukroví u cukráře. Než jsem si pro ně jela, můj muž se zeptal, jen tak mimochodem " a u nás se letos nebudou péct ani vanilkové rohlíčky" ? Takže se nakonec pekly a nejen rohlíčky, ale také linecké. Ovšem vánočky nekupuji, to by mně doma neprošlo a tak je peču. Každý rok jsem je zatím pletla, ale chtěla jsem si ušetřit čas a nechtěla jsem riskovat, že se mně vánočky rozjedou, tak jsem je pekla ve formě. Zadělala jsem si na tři vánočky, ale když přijeli kluci s rodinami, všechny tři vánočky padly a zadělávala jsem na další tři. Abych zpracovala bílky, které mi zbyly po zadělání na vánočky, upekla jsem ještě suchárky.
A ještě něco málo z vánoční výzdoby.
A ještě vnoučata která nás navštívila se Sárou a malým Timikem.
Vánoce jsme prožili v klidu, bez návštěvy traumatologie. To je rozdíl oproti minulým Vánocům. Štědrovečerní večeře byla tradičně se smaženým kaprem a bramborovým salátem. Mimochodem, kapr měl tři kila šedesát a byl mimořádně chutný. Rybí polévka nesmí chybět žádný rok. Tu já můžu jíst i několik dní. Ježíšek nám pod stromeček naložil tolik, že jsme nabyli dojmu, že jsme celý rok nezlobili. A to je z našich Vánoc všechno.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.