Probuzení

Dnes jsem se vzbudila před pátou hodinou ráno. Bylo pootevřené okno na ventilačku a z venčí k mému sluchu doléhal zpěv ptáčků. Tyto ranní koncerty miluju. Velcí spáči ani neví o co přicházejí. Kdyby bylo teplo a dalo se sedět venku určitě bych se nepokoušela znovu usnout. Uvařila bych si kávu a sedla bych si v noční košili na balkon a vychutnávala si to krásné trilkování. Lepší než filharmonický orchestr. Na jejich koncert bych v noční košili jít nemohla, že? Proto jsem tak ráda na vesnici a užívám si to. Jste na tom podobně jako já?

Lípy

Tyto lípy jsou hodně staré, krásné, ale už začínají být nebezpečné. Postupně budou mizet. Než se tak stane, pořídila jsem pár fotek. Ostatní jsou na mém fotoblogu  ZDE

Velikonoční tvoření z plsti

Už v pátek jsem se připravovala na očekávanou návštěvu. V pátek přijel mladší syn se dvěma vnuky. Jeho manželka byla v práci a protože vím, kolik času zbývá zaměstnaným ženám na přípravy a pečení, odvezli si s sebou beránka a jeden ze tří mazanců, které jsem upekla. V sobotu přijel starší syn s celou rodinou a  ti se naštěstí zdrželi přes noc. Mimo mazance a beránka jsem pekla také medový dort, který máme všichni rádi. Ten přišel na pořad dne až k dnešní odpolední kávě. Včerejší večer jsem s vnučkou trávila šitím dalších plstěných zvířátek, protože se jí moc líbila kuřata a ptáčci, které jste mohli vidět v předchozím článku. Pustily jsme se do šití místo sledování televize a výsledek je na světě. Vnučka ušila 

tučňáčka a dva medvídky.

Na to, že držela jehlu a nit  v rukou snad poprvé v životě, jsou její zvířátka  velmi povedená.

Je to ta stejná vnučka, která se nechce učit háčkovat. Ale podle toho, co včera stvořila, zdaleka není ztracený případ. Věřím, že jednou se propracuje i k dalším ručním pracem a já se toho dožiju. Já jsem se pustila do žabky, medvídka, sovy a žirafky. Určitě budeme v šití zvířátek pokračovat, protože Katka má určitý plán a pro jeho zdárné dokončení potřebuje asi 25 podobných potvůrek.Jen musíme vymyslet, jaká další zvířátka to budou. Nechte se překvapit. I plán prozradíme později.

Dnes ráno jsem  dokončila velikonoční dekoraci a nabarvila vajíčka.Zítra už můžou přijít koledníci.

Veselé Velikonoce

Všem pravidelným i náhodným návštěvníkům mého blogu přeji veselé a požehnané Velikonoce.

Drůbež, ale ta pravá

Mezi naši zvířenu patří i drůbež. Tito dva krasavci jsou z našeho odchovu.Vajíčka byla od Vlašek a vyseděla je Česká zlatá kropenka.Otec- kohou byl nějaká směska, ale tenhle je jako by tátovi z oka vypadl.

Ten druhý je Vlašák po mámě. Pořád říkám, že geny jsou nevyzpytatelný potvory a tady se to potvrzuje.

A tady jsou kuřata ještě ve vajíčku pod kvočnou.

A tady jsou vysezená kuřata s kvočnou. Oba kohouti jsou už tdy k rozeznání.

Divíte se proč se tu objevil tento článek? Konec konců drůbeží mláďata patří k Velikonocům.

Háčkovaná drůbež

Přidávám další drůbež a slibuji, že už je poslední. Popis nemám, dělala jsem to od oka. Začala jsem u hlavičky a postupně rozšiřovala na šířku svého palce.Potom jsem uháčkovala hřebínek, zobáček a nakonec vyšila oči. Ouško na zavěšení dovršilo celé dílko.

Záložka do knihy

Že ani obyčejná záložka do knihy nemusí být jen nudný papírek  vložený mezi listy v lepším případě záložka k tomu určená, jsem se přesvědčila na jedněch stránkách, které zatím nejsou v češtině, ale jak autoři slibují brzo budou. Vzala jsem si odtud inspiraci a přetvořila ji k obrazu svému.

Pokud by jste chtěli najít podobnou inspiraci hledejte ji ZDE